Cyklus dokumentárních portrétů významných děl českých galerií, depozitářů i soukromých sbírek
00:00:46 "Lov na kance", který rakouský malíř Friedrich Gauermann
00:00:49 namaloval v polovině 19. století, v roce 1851,
00:00:54 přesně charakterizuje údobí,
00:00:56 kdy ve výtvarném umění vrcholil
00:00:58 obnovený zájem o krajinu, o zvířata, o přírodu.
00:01:04 Do popředí vystoupil romantismus, s důrazem na obraznost a cit.
00:01:09 Tato nově probuzená touha po jiném pohledu na okolní svět
00:01:13 byla přirozenou reakcí na chladnou rozumovost osvícenství.
00:01:18 "Lov na kance" patřil k těm obrazům,
00:01:21 které zachycením vypjaté scény,
00:01:23 nabízely dramatickou podívanou, jitřící mysl pozorovatele.
00:01:39 Evropa procházela po napoleonských válkách
00:01:42 dobou hlubokých proměn.
00:01:44 Byl to čas vítězného nástupu parního stroje,
00:01:47 ať už v dopravě nebo v průmyslu,
00:01:49 bylo to období, pyšnící se novými vynálezy.
00:01:55 19. století bylo i dobou hlubokých společenských střetů,
00:01:59 doléhajících na mnohé lidi té doby.
00:02:05 Výtvarné umění se však tím více obracelo k přírodě.
00:02:10 První polovina století nabídla romantický obraz krajiny,
00:02:13 a to jako výraz určité nálady.
00:02:17 Buď emocionálně vypjaté,
00:02:21 nebo idylicky poklidné,
00:02:24 či jako intimní krajinný obrázek.
00:02:29 Krajinomalba se vyvíjí od zobrazení ideálních krajin,
00:02:32 ke studiu konkrétních přírodních motivů,
00:02:35 které umělci kreslili na místě a v ateliéru je pak dotvářeli.
00:02:40 Později z ateliérů vyšli do volné přírody,
00:02:42 aby malovali přímo v plenéru.
00:02:52 Těmto novým myšlenkám byl oddán i Friedrich Gauermann.
00:02:57 Byl prostoupen niterným vztahem k živé přírodě,
00:02:59 obdivoval poklid i dramatičnost krajiny.
00:03:04 Na obraze "Lov na kance" zachytil sugestivní výjev,
00:03:07 kdy se divočák brání smečce útočících psů.
00:03:11 Scéna se odehrává na břehu lesní tůňky
00:03:13 pod obnaženou skalní stěnou.
00:03:16 Raněný divočák, který právě srazil jednoho z dorážejících psů,
00:03:20 se obrací k druhému, útočícímu zezadu.
00:03:26 Jemu na pomoc se vrhá další pes
00:03:28 a celý výjev uzavírá dvojice psů, zjevně opatrnější,
00:03:32 protože útočí čelně.
00:03:39 Boj je zachycen v situaci nanejvýš dramatické,
00:03:42 a jeho výsledek je v této chvíli nejasný.
00:03:45 Divočák se zdá být ještě dosti silný
00:03:47 a psi se přes své zuřivé výrazy jeví zranitelní.
00:03:52 Ovšem jejich početní převaha a lovec,
00:03:55 jehož blízkost však pouze tušíme,
00:03:57 hovoří v neprospěch divokého zvířete.
00:04:05 Scénu umocňuje efektní osvětlení,
00:04:07 kontrastující se zamračenou oblohou.
00:04:12 Nelze nepostřehnout jistou analogii
00:04:15 s jiným Gauermannovým obrazem:
00:04:17 "Medvědi štvaní smečkou psů", z roku 1835,
00:04:22 který vznikl o šestnáct let později.
00:04:25 Podobnost je jak v obsahu výjevu, tak i v kompozici,
00:04:28 umísťující bojující skupinu k holé skále a k vodě.
00:04:36 I figura psa v popředí je totožná.
00:04:39 Je pouze zrcadlově otočená.
00:04:45 Obraz "Lovu na kance" sice ukazuje otevřenější krajinu,
00:04:48 ale suché, pahýlovité větve stromů
00:04:51 působí obdobně bezútěšně,
00:04:53 jako pralesní chaos na pozadí medvědího boje.
00:05:00 Friedrich Gauermann, žijící jako
00:05:02 chlapec na statku svého dědečka v Miesenbachu,
00:05:05 kde se také roku 1807 narodil,
00:05:07 nejevil zpočátku o umění pražádný zájem.
00:05:11 Přitahoval ho spíše obyčejný život venkovského dvora,
00:05:14 lákala ho okolní příroda.
00:05:22 Až ve dvanácti letech ho zaujal příklad jeho otce-malíře,
00:05:27 a bratra, tehdy už studenta výtvarné Akademie.
00:05:33 Pečlivě studoval jednotlivé motivy.
00:05:35 Rostliny, zvířecí těla, balvany, pařezy, oblaka,
00:05:39 a stále kreslil a kreslil.
00:05:42 Jeden z jeho skicáků,
00:05:44 který je dnes v majetku Moravské galerie,
00:05:46 dokládá jeho neobyčejný kreslířský talent.
00:05:52 Jak bylo v té době obvyklé, kopíroval staré mistry,
00:05:55 a tím získával jistotu v technice, kompozici
00:05:58 a v malířském výrazu.
00:06:05 Pořádkumilovný malíř si po celý život vedl deník prodaných děl,
00:06:09 a tak víme, že svůj první obraz prodal v patnácti letech,
00:06:13 a to svému strýci.
00:06:16 Že jako šestnáctiletý prodal obraz hraběti Černínovi za 10 zlatých,
00:06:23 a že obraz "Medvědi štvaní smečkou psů",
00:06:25 namalovaný na objednávku barona Rothschilda,
00:06:28 mu vynesl 900 zlatých,
00:06:31 v té době skutečně úctyhodný honorář.
00:06:38 Mimořádnému zájmu odborné i laické veřejnosti
00:06:40 se těšily jeho práce na výstavách v Londýně a Paříži,
00:06:44 kde byl poctěn Čestným uznáním.
00:06:46 Příznivě mu byla nakloněna i umělecká kritika.
00:06:52 Mezi vídeňskými umělci první poloviny 19. století
00:06:55 patřil Friedrich Gauermann k těm nejvýznamnějším.
00:06:59 O jeho práce byl stálý zájem,
00:07:01 přestože se ke konci jeho života umělecký vkus doby změnil.
00:07:06 Příroda se v jeho díle objevuje
00:07:08 jako dárkyně života a zdroj všeho, co člověk potřebuje
00:07:12 v duchu Rousseauovského návratu k ní.
00:07:15 Stává se samozřejmou součástí každodenního života venkovanů,
00:07:19 a jindy pak působí jako mocná síla, ovládající vše živé,
00:07:24 jak je to patrné i na obraze "Lovu na kance."
00:07:33 Tento obraz poprvé nacházíme v katalogu
00:07:35 brněnské Městské Gompercovy galerie v roce 1907.
00:07:40 Později jej získala Státní spořitelna,
00:07:43 a ta jej v roce 1973 převedla do Moravské galerie.
Počátek 19. století přináší do výtvarného umění obnovený zájem o krajinu, zvířata, přírodu.
Rozumovost osvícenství budí touhu i po jiném pohledu na okolní svět.
Proti kritičnosti je stavěna obraznost a emoce.
Nastupující romantismus je protikladem chladnému a racionálnímu klasicismu.
Výjev Lovu na kance malíře Friedricha Gauermanna patří k těm obrazům,
které ve vypjaté náladě nabízejí dráždivou podívanou, jitřící mysl pozorovatele.
Friedrich Gauermann patřil mezi přední vídeňské umělce první poloviny 19. století.
Jeho dílo okouzlovalo svou životností.
On sám byl oddán novým myšlenkám, byl prostoupen niterným vztahem k živé přírodě.