Čeští písničkáři a hudební skupiny se vracejí k odkazu Semaforu a zpívají písně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého, který v těchto dnech oslaví 85. narozeniny. Režie M. Janek
00:00:37Dobrý den, dámy a pánové!
00:00:40Srdečně vás vítám na dnešní tiskové konferenci,
00:00:43kterou jsme pro vás připravili u příležitosti vydání
00:00:45nového CD s názvem For Semafor.
00:00:48Je mou milou povinností mezi námi přivítat pana Jiřího Suchého,
00:00:51kterému zároveň děkuji za to, že si na nás udělal čas.
00:00:55-Dobrý den.
-Dobrý den.
00:00:57Dále si vám dovoluji představit Pavla Klusáka,
00:01:00který tentokrát je trošku v jiné pozici,
00:01:02a to v pozici producenta a vydavatele tohoto CD.
00:01:06A nyní mu předávám slovo.
00:01:08Pokud by vás zajímalo něco, jako je geneze tohoto celého projektu,
00:01:12když jsem se během posledních let potkával s různýma muzikantama,
00:01:17kteří třeba velmi tvrdohlavě dělají něco autorskýho,
00:01:20současnýho, elektronicky, bez velký vazby na to,
00:01:25co se dělo v Semaforu v šedesátých letech,
00:01:28tak opakovaně říkali:
00:01:31Jo, k tomu máme vztah. To patří ke kořenům.
00:01:36A v okamžiku, kdy určitý písničky si dál a dál nepřestávají zpívat
00:01:42jaksi obyčejní lidi, tak si člověk říká,
00:01:44že by mohl dát malý impulz k tomu,
00:01:47aby si to zpívali i ti lidi, kteří jsou trošku víc slyšet.
00:01:49Snažil jsem se oslovovat takový muzikanty,
00:01:52u kterých jsem tušil, že stylově cosi posunou,
00:01:56že se do toho opravdu otisknou. A tak to celý rostlo.
00:02:00Prosím vás, pane Suchý, my jsme neměli příležitost
00:02:03spolu ještě mluvit o tom, jestli vás to třeba nerozčílilo,
00:02:07nebo jestli se máme sejít s právníky,
00:02:10nebo co o tom...
00:02:14No tak za prvé bych řekl,
00:02:17že mě to nerozčílilo.
00:02:21Za druhé, že s právníky se scházet netřeba.
00:02:26Za třetí, že mě to naopak potěšilo.
00:02:29No co vám mám říkat? Myslím, že Jiří Šlitr
00:02:32by z toho měl radost. A já mu to vyřídím.
00:02:35Doufám ale, že to nebude brzo.
00:02:56Měli jsme kdysi míč omalovaný pestře.
00:03:00A tento pestrý míč na hlavu padl sestře.
00:03:05A sestra do něj kopla a míč udělal hopla
00:03:09a náhle zmizel.
00:03:15A sestra do něj kopla
00:03:17a míč udělal hopla a náhle zmizel.
00:03:23Kde je ten míč?
00:03:25Kde je ten míč?
00:03:27Kde je ten míč?
00:03:30Kde je ten míč?
00:03:39Kde je ten míč?
00:04:36Měli jsme kdysi míč omalovaný pestře.
00:04:40A tento pestrý míč padl na hlavu sestře.
00:04:45A sestra do něj kopla a míč udělal hopla
00:04:49a náhle zmizel.
00:04:54Tady už je druhá sloka.
00:04:56Prolezli jsme všechny světa...
00:04:59Ne. Tak ti tam něco chybí.
00:05:01-Aha.
-Tak sis to napsal špatně.
00:05:03Tak si to tam musím dopsat.
00:05:05A sestra do něj kopla a míč udělal hopla
00:05:08a náhle zmizel.
00:05:12Kde je ten míč?
00:05:15Kde je ten míč?
00:05:17Kde je ten míč?
00:05:20Tak mám to nazpívat pracovně?
00:05:23-To jsem zkoušel.
-No, zkus to.
00:05:26Kde je ten míč?
00:05:27Kde je ten míč?
00:05:30Kde je ten míč?
00:05:32Kde je ten míč?
00:05:36Pa, ra, da, ta, tý, da, da, ta.
00:05:39To k tomu fakt jako svádí použít ten druhý rytmus
00:05:42a normálně to hoblovat.
00:05:45To je dobrý, jak oni to zpívaj takovým tím svým pakárenským...
00:05:48Jo. To je fakt dobrý.
00:05:53Zkus tohle.
00:05:55-Odkud mám jet?
-Od začátku. Raz, dva, tři, čtyři!
00:05:59Měli jsme kdysi míč omalovaný pestře.
00:06:23Tohle jejich hraní v tomhle studiu je něco takovýho fyzickýho.
00:06:27Že se to tělu líbí.
00:06:30Tvému tělu se to líbí?
00:06:32To byla velmi soukromá poznámka.
00:06:37No, tělu těch tisíců lidí, co na ně choděj.
00:06:41Akorát mě pak mate, že jiným tělům,
00:06:45třeba 60 tisícům tělům se líbí ten Kabát, viď?
00:07:05Měli jsme kdysi míč omalovaný pestře.
00:07:09A tento pestrý míč padl na hlavu sestře.
00:07:15A sestra do něj kopla a míč udělal hopla
00:07:19a náhle zmizel.
00:07:23Kde je ten míč?
00:07:26Kde je ten míč?
00:07:28Kde je ten míč?
00:07:30Kde je ten míč?
00:07:35Ta, da, da, ta, tá, da, tá, da...
00:07:41Kde je ten míč?
00:07:44Kde je ten míč?
00:07:46Kde je ten míč?
00:07:49Kde je ten míč?
00:08:30A teď jsem to posral.
00:08:40Tulke föne ill(e) fanglik méne ill(e) tingl tanglik
00:08:44kone miste óna jánis jánis todevikk(e) ustekóva zi
00:08:48apelufte dárne dumma vut madmazel revet munna
00:08:53kone miste óna jánis jánis ton kaliede kupletie.
00:08:57Pan farář se ptal: Kmotra, jak se bude jmenovat?
00:09:04Kdo? No ten chlapec.
00:09:08Kterej? No ten, co ho držíte.
00:09:13Jo, náš František?
00:09:16Já jsem si pak normálně říkala, že by to tam v nějakým tom bukletu
00:09:19mohlo bejt v češtině, aj v tom překladu.
00:09:23Protože to je doopravdy přeložená ta česká verze,
00:09:26takže se tam dají některá slova jako poznat, víš?
00:09:29-Ale to je jedno.
-A do čeho je to...
00:09:32-No do našeho. Do neexistujícícho.
-Aha.
00:09:39Vy se chystáte zpívat sem do těch mikrofonů?
00:09:44-Jo.
-Takhle?
00:09:49-A jak jste došli k Jánisovi?
-Jako "Já, nis Ferenc?"
00:09:54Jo já, nis Ferenc! Jó, náš František.
00:09:59Jonáš - jó, náš.
00:10:03Tu, tu, tu, tu, tu, tu, tu...
00:10:08Tu, tu, tu, tu, tu, tu, tu...
00:10:42Nemám na vás mávnout, až budou začínat ty zpěvy?
00:10:45Ano. Já se budu takhle na tebe dívat,
00:10:48abych věděl, kdy začnou ty zpěvy.
00:11:39Kupletaj se to čte, jo? Kupletaj.
00:11:42To je vlastně takovej vzácnej kus textu,
00:11:44podle kterého se dá rekonstruovat ta řeč.
00:11:46-Jako se najdou ty...
-Desky.
00:11:51-Chetiti. Nebo něco takovýho.
-To když omylem najde
00:11:55nějaký badatel, tak se tím pak zabývá půl života.
00:11:59Ale musí znát tu písničku. To je ten problém, víš?
00:12:02Ale badatel nezná tu písničku.
00:12:05Na tom bys mohl založit nějakou svoji práci.
00:12:08Na tom se založí tenhle hitparádovej šlágr.
00:12:16To by klidně mohlo být na tom albu jako první.
00:12:18Lepší otvírák zatím mě nenapadá.
00:12:51PŘI ÚDERU RUKAVICE SE OZVE RÁNA
00:12:57Pojď sem, kluku! PŘI ÚDERU RUKAVICE SE OZVE RÁNA
00:13:01Takhle tě tatínek bije. PŘI ÚDERU RUKAVICE SE OZVE RÁNA
00:13:07Mám připraveno, že bychom použili jedinou autentickou věc
00:13:11vlastně z toho původního, protože mám rád,
00:13:13když je tam nějaký duch z tý doby, takže jsem normálně vysamploval,
00:13:17jak tam jsou ty tympány nebo ty kotle,
00:13:21tak jenom tu jednu smyčku bych použil z původního...
00:13:23-Tum, tum, tum? -No, no, no. Tak z toho bych použil tu smyčku.
00:13:27POUŠTÍ UKÁZKU HUDBY
00:14:10Takhle bych to dal.
00:14:15V pohodě. Umím hned.
00:14:20Sorry. Já si to zkusím.
00:14:26-To jsem přehnal.
-Tohle se mi líbilo.
00:14:30Zatím tenhle poslední.
00:14:36-Tenhle se líbil mně.
-Tak jo.
00:14:38Tak buď poslední, nebo předposlední. Můžeme vybrat.
00:14:45No, takhle, To je akorát. A před koncem bylo E7.
00:14:51A další dvě...
00:15:01Ta, dá, da, dá...
00:15:09-Pardon. Já jsem tě spletl.
-Já už to začínám chápat.
00:15:20-Řek bych, neřvi.
-Jo.
00:15:34Proč mám pořád strach,
00:15:39že je za mnou vrah,
00:15:44který si mě s někým plete?
00:15:56Vždyť já tak rád se kolem sebe dívám.
00:16:08Na modrý nebe, co nade mnou se klene.
00:16:12Na sníh, co zebe, a na sny zasněžené.
00:16:18Na jarní tání a rozvodněný řeky.
00:16:22Mráz, jak se brání, a ledy pukaj vzteky.
00:16:28Chci vidět čisto a vidět mizet chyby.
00:16:33Chci vidět místo, kam poděly se sliby.
00:16:38Zkrátka chci víc vidět, než jsem dosud viděl.
00:16:43Nemám se zač stydět, chci jen světla příděl.
00:16:50A dost!
00:16:54Raz, dva, tři...
00:16:57Raz, dva, tři.
00:17:20Já potřebuju, abyste zpívali co nejpřímějc na ty mikrofony.
00:17:23To se budeme kroutit do takovýho divnýho kozelce.
00:17:27Kozelec? To byl nějakej poslanec, ne?
00:17:35ZPÍVÁ Poslanec Kozelec...
00:17:48Znám skromně zaoblená lýtka,
00:17:53jaká jsme zvyklí vídat u sochy.
00:17:58V duchu je vidím stále, jinak zřídka
00:18:04a líbí se mi na nich modré punčochy.
00:18:11A nevím, koho by to nenapadlo,
00:18:16že chodidla jsou jistě růžový.
00:18:20A prsty jako školní počitadlo.
00:18:25Čtyři a jedna je? No honem, kdo to ví?
00:18:31Hlásím se já a hrdě říkám pět.
00:18:36Pak si znovu sedám do lavice.
00:18:40Od těch dob utekla řada let
00:18:44a s léty přišla touha přesvědčit se.
00:18:50Protože najdu počitadlo stěží,
00:18:55je třeba sundat modré punčochy.
00:18:59-La, la, la, lá...
-Už jsou dole!
00:19:02-La, la, la, lá...
-Punčochy jsou dole! La, la, la.
00:19:06Punčochy jsou dole. Áááá!
00:19:10-Punčochy jsou dole.
-Punčochy jsou dole.
00:19:14Punčochy jsou dole! La, la, la.
00:19:18Už jsou u kotníků, teď chce to jen pár cviků.
00:19:21Už jsou u kotníků, teď chce to jen pár cviků.
00:19:25-La, la, la, la...
-Slečno, díky.
00:19:29Sundejte je přes prstíky.
00:19:33A stáhněte přes kotníky.
00:19:37Punčochy jsou tytam.
00:19:41-Punčochy jsou tytam.
-A já jsem taky tentam.
00:19:45Já jsem z toho celej pryč.
00:19:48Mám doma obě lýtka. Jsou krásná jako kytka.
00:19:54Jenomže škoda, že má žena má obě lýtka levá.
00:20:04To neva. Hlavně že...
00:20:09Znám skromně zaoblená lýtka,
00:20:14jaká jsme zvyklí vídat u sochy.
00:22:07Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu,
00:22:09představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu.
00:22:11Knedlíky se zelím, se zelím kyselým.
00:22:13Ta, da, dá, ta, da, da, ta, da, dá.
00:22:16Ta, da, dá, ta, da, da, ta, da, dá.
00:22:18Ta, da, dá, ta, da, da, ta, da, dá.
00:22:21To koukáte, to koukáte, co jsem měl dnes k obědu.
00:22:25Tá, da!
00:22:40Pejsku!
00:22:42Copak jsi měl k obědu?
00:22:55-Jsem sedlák. Sedlákův stín.
-Světlo sedláka.
00:23:00Knedlíky se zelím, se zelím kyselým. Mně se chce taky čůrat.
00:23:03Uzený na hráchu, střílel jsem ho na bráchu.
00:23:07-Uzený...
-Pamatuješ si kapustu?
00:23:11Kapustu vařenou, jedli jsme ji s Mařenou.
00:23:16-Kuní ocas na špeku...
-Kuní ocas na špeku,
00:23:21přinesli je od Fleků.
-Dobrý!
00:23:27Prostě jeden večer na festivale... Kde to bylo?
00:23:31-V Poličce.
-Na festivalu v Poličce
00:23:33jsme si večer začali zpívat tuhletu písničku
00:23:36se svým textem s různýma blbostma a furt dokola.
00:23:40Strávili jsme tím dvě, tři hodiny záchvatů smíchu z debility.
00:23:45A na druhý den volá Klusák, že existuje tahle kompilace,
00:23:48že se to bude dělat a jestli bychom do toho nešli.
00:23:51A my jsme si řekli: Jdeme do toho s touhle písní.
00:23:55-Dáme si sem mikrofony.
-A vázu.
00:23:58-Vázu?
-Tak berte vázu.
00:24:16Já bych to dal obráceně. Dolů.
00:24:19Představte si, představte si, co jsem měl dnes k obědu.
00:24:21Knedlíky se zelím, se zelím kyselým.
00:24:24Ne, to mě mate.
00:24:25Zazpíváme teďka: Knedlíky, knedlíky.
00:24:27Zkus!
00:24:30Knedlíky se zelím,
00:24:35se zelím kyselým.
00:24:44Tak já to pustím, jo?
00:24:47Za chvilku.
00:24:58Jede to.
00:25:02Knedlíky se zelím, se zelím kyselým.
00:25:04Pak jsem jed u stolu kdovíco v rosolu.
00:25:06Kapustu vařenou jedli jsme ji s Mařenou.
00:25:09Sám jsem si za pecí zadělal telecí.
00:25:12Uzený na hráchu střílel jsem ho na bráchu.
00:25:14La, la, la...
00:25:16Jeseter na kmíně, koupil jsem ho v Londýně.
00:25:19Vařené bravčové zožrali ho bačové.
00:25:22Žinčica z Levoče, zná ji každý Jihočech.
00:25:24-Žinčica, žinčica...
-To vstoupí do historie.
00:25:32Žinčica z Levoče, zná ji každý Jihočech.
00:25:37Šku...
00:25:39Škubánky maštěný baštil jsem jak praštěný.
00:25:41Buchtičky se šódó, zapíjel jsem je vodou.
00:25:46Žinčica z Levoče, zná ji každý Jihočech.
00:25:48Koprovou od dna dala teta hodná.
00:25:51Zaječí pysky la, la, la...
00:25:53Zaječí pysky zapíjel jsem whisky.
00:25:56Kuní ocas na špeku přinesli mně od...
00:26:01Kuní ocas na špeku...
00:26:03Koprovou od dna dala...
00:26:07Koprovou od dna dala teta hodná.
00:26:09Zaječí misky, zaječí pysky zapíjel jsem whisky.
00:26:12Kuní ocas na špeku přinesli mně od Fleků.
00:26:15Kuřata smažený, ale už bez Mařeny.
00:26:20-Ty vole!
-Dobrý!
00:26:28To byl Šlitr střihnutej Sobotou.
00:26:31Tys dal i takovou ruku, jak dělal Sobota.
00:26:36-Mně to ale hrozně pomáhalo.
-Jemu asi taky.
00:26:40Zapomněl jsi tlesknout.
00:26:50Krajina posedlá tmou,
00:26:53vzpomínky do sedla zvou,
00:26:58nutí mě vrátit se tam,
00:27:02kde budu navěky sám,
00:27:06kde místo úsměvů tvých
00:27:10čeká jen řada snů zlých.
00:27:14A místo lásky nás dvou
00:27:18krajina posedlá tmou.
00:27:23Bylo to tak, že já jsem vždycky zavolala tý produkční:
00:27:26Tak už mám! Bude to prostě Pramínek vlasů.
00:27:29A ona: Ne, to už si vzal Nikl. Ty jo! Tak zas den jsem přemýšlela.
00:27:35Den jsem přemýšlela a pak: Už mám! Bude to Blues o světle.
00:27:39Ne. Teď si ji vybral Mirek Papež.
00:27:42A třetí písnička byla právě tahleta,
00:27:45která pro mě byla problematická právě takovým tím jako...
00:27:49Tou veselostí.
00:27:52-Neslyšíš ani hovno, že jo?
-Vůbec se neslyším.
00:27:56Asi takhle se to dá zkusit. Ale dej mně ještě víc.
00:28:02-Pořád málo?
-Teď jsi hodně potáhnul hudbu.
00:28:06-A ty mě slyšíš?
-Jo.
00:28:09Já jenom vidím, že hejbeš pusou.
00:28:13Když západ v očích ti plál,
00:28:17s tebou jsem naposled stál.
00:28:21I když jsi čekala víc,
00:28:26přijel jsem tenkrát ti říct,
00:28:30že mám tě na každej pád
00:28:34jedinou na světě rád.
00:28:38A pak jsem zase jel dál
00:28:43a západ v očích ti plál.
00:28:47Proč jsem se vracel tak rád,
00:28:51proč jsem měl touhu se smát,
00:28:55když cestou řekli mi: Joe,
00:28:59ta nikdy nebude tvou.
00:29:04Že láska zmizí jak dým,
00:29:08to dneska proklatě vím,
00:29:12jenom však musím se ptát:
00:29:16Proč jsem se vracel tak rád?
00:29:20Že láska mizí jak dým,
00:29:26to dneska proklatě vím,
00:29:31jenom však musím se ptát:
00:29:37Proč jsem se vracel tak rád?
00:29:42Krajina posedlá tmou.
00:29:46Krajina posedlá tmou.
00:29:51Krajina posedlá tmou.
00:29:56Krajina posedlá tmou.
00:30:01Krajina posedlá tmou.
00:30:06Krajina posedlá tmou.
00:30:11Krajina posedlá tmou.
00:30:18NĚKDO ZAKAŠLAL
00:30:20-Teď musíme kvůli Bohdanovi ještě jednou. -Já se omlouvám.
00:30:24-To byl vtip. -Co se stalo?
-Já jsem zakašlal.
00:30:28Zakašlal do konce, když už tam byl jenom ten šum.
00:30:35Tys chtěl natáčet, takže...
00:30:39Copak to jde, když tady furt choděj?
00:30:49A do třetice!
00:30:56Budu se cítit značně pokořen.
00:31:01Já jako taky do toho nechci Jirkovi nějak moc mluvit,
00:31:04tak spíš to necháme na něm. On si řekne.
00:31:09Dobrý, dobrý.
00:31:13A upadl ještě do třetice.
00:31:20Budu se cítit značně pokořen.
00:31:34Blues tmou o slunci teď naléhavé zpívám.
00:31:38To je blbost, to jsem tam neměl říkat.
00:31:43Jirko, vybavuju si dobře, že tenhle řádek
00:31:47je Blues touhy po světle? Nebo co tam je?
00:31:51Blues tmou o světle.
00:31:54Já teda nechci tě mást, jo, ale když jsem do toho koukal,
00:31:58do napsanýho, tak tam bylo Blues touhy po světle.
00:32:03Nevím, jestli si nechceš vybrat zpívat tohle.
00:32:06Je mi to víceméně jedno.
00:32:07Určitě to je takhle, protože v dalším je Blues touhy po slunci.
00:32:13No hele, nebudu tě znásilňovat, ale myslím si,
00:32:17že autorská verze je Blues touhy po světle.
00:32:20No, tady jde o to, aby to bylo správně teda.
00:32:24Blues touhy po světle teď naláhavě zpívám,
00:32:28blues touhy po slunci, hej, vraťte mi ho zpět!
00:32:32Vždyť já, vždyť já se tak rád dívám
00:32:41na jarní tání, na rozvodněné řeky.
00:32:45Mráz, jak se brání, a ledy pukaj vzteky.
00:32:51Chci vidět čisto, chci vidět mizet chyby.
00:32:55Chci vidět místo, kam poděly se sliby.
00:32:59Zkrátka chci vidět víc, než jsem dosud viděl.
00:33:03Nemám zač se stydět, chci jenom světla příděl.
00:33:10A dost!
00:33:17Tak to dáme dohromady. Pojď.
00:33:37ZPÍVÁ ČÍNSKY PÍSEŇ SLUNÍČKO
00:33:49VYSVĚTLUJE ANGLICKY DALŠÍ POSTUP
00:34:00Asi někam poletí. Do nebe...
00:34:04Asi někam poletí.
00:34:22Hádej, hádej, hádej potřetí.
00:34:31Ná, ná, ná...
00:34:37VYSVĚTLUJE ANGLICKY DALŠÍ POSTUP
00:34:55Elce... To je znova, nebo co?
00:34:58Ne, ne. To, cos zpíval.
00:35:00Mám to celý čínsky kromě "elce, pelce". To se nedá.
00:35:06Elce, pelce strýčka Nimra koupil šimla v Kadani,
00:35:12ani nevíš, jak to šimrá, když mně lezeš po dlani.
00:35:26VYSVĚTLUJE ANGLICKY DALŠÍ POSTUP
00:35:40VYSVĚTLUJE ANGLICKY DALŠÍ POSTUP
00:36:10Elce, pelce, strejček, strejček...
00:36:14-Strejček Nimra.
-Elce, pelce,
00:36:17strejček Nimra kopil šimla.
-Koupil.
00:36:20-Kopil. Kópil.
-Koupil. Kou!
00:36:22-Kou. -Koupil.
-Kópil.
00:36:24-Koupil.
-Kópil.
00:36:26-Koupil.
-Kópil.
00:36:30-Koupil. Kou.
-Kópil.
00:36:32-Koupil.
-U!
00:36:34-Ko - u!
-Koupil.
00:36:37-Koupil.
-Koopil.
00:36:39-Řekni kou.
-Kou.
00:36:42-Tak. Přidej kou-pil!
-Koupil. -Jo!
00:36:45-Koupil šimla. -Koupil šimla.
-v Kadani. -V Kadani.
00:36:49-Ani nevíš, jak to šimrá.
-Ani nevíš, jak to pšimrá.
00:36:53-Šimrá, ne pšimrá.
-Šimrá. Jak to šimrá.
00:36:57-Jak to šimrá, když mi...
-Kdež mi.
00:36:59-Když mi.
-Když mi, když mi lezeš po dlani.
00:37:06-Kdež...
-Když!
00:37:08-Když.
-Když.
00:37:10-Ne kdež. Když.
-Když.
00:37:13-On to dělá schválně.
-Dělá to schválně, že jo?
00:37:26Elce, pelce, strejček Nimra koupil šimla v Kadani.
00:37:30Ani nevíš, jak to šimrá, když mně lezeš po dlani.
00:37:36Podívej se, zvedá krovky, asi někam poletí.
00:37:40Do nebe či do Stromovky, hádej, hádej, hádej potřetí.
00:37:51Nevím, nevím, nemám zdání.
00:37:56Počkej s nataženou dlaní.
00:38:01Snad se vrátí za chviličku.
00:38:03I ty malý popleto, letí hledat osmou tečku.
00:38:12Nevegere.
00:38:15Nevegere.
00:38:18Nevrátí se, tak je to.
00:38:33-Jak to budete zpívat?
-Budeme to zpívat česky.
00:38:36Na tom singlu je i ta anglická verze.
00:38:39O tom je text. Jako o fascinaci apokalypsou.
00:38:43Oni jdou jako k nějakýmu hrobu.
00:38:45Ta písnička by vůbec neměla být tak pěkná, jak je.
00:38:49Možná taky proto Suchý si napsal sám tu muziku.
00:38:52Takový to, jako že popisuješ něco, co vlastně jako je tíživý,
00:38:56ale přijde ti to tak silný, že se neubráníš
00:38:59a jsi fascinovanej.
00:39:01Možná ještě víc udělat ty kontrasty.
00:39:03Jako je to poměrně jako bezvýsledný, ale...
00:39:10-Ale jako nepřemyslete to.
-To je jasný.
00:39:14Tak já ti pustím tohle. To jsme dělali, myslím, prvního,
00:39:18to bylo v pátek. Takže to je páteční verze.
00:39:20Aha. My to neuslyšíme teď, protože to bych sem musel dát ten kabel.
00:39:24-Tak na to kašlem.
-Už vím, jak to pustím. Počkej.
00:39:27Tady přes tohle.
00:39:31Nejtěžší vločky
00:39:35tiše se kladly
00:39:38na bílé skráně,
00:39:41vnikly do kostí.
00:39:44To je Suchýho hudba.
00:39:46Suchýmu se občas podařilo jako trefit se šťastně.
00:39:49Tam jako byly takový pětičvrtinový pasáže
00:39:52a já jsem to radši vyhodil.
00:39:54Tohle má trošku jako... A nic moc to neházelo jakoby.
00:40:04-Stačí, jak je to...
-Jo, to jo.
00:40:13Nejtěžší vločky, které kdy spadly,
00:40:19snesly se na ně s krutou radostí.
00:40:28Já bych tyhle všechny právě dal znova.
00:40:31Fakt jo? Já jsem myslela jenom tu jednu.
00:40:33-Mně přišly tamty docela dobrý.
-No tak já to nemažu, ale...
00:40:39Nejtěžší vločky, které kdy spadly,
00:40:45snesly se na ně,
00:40:49snesly se na ně,
00:40:53snesly se na ně,
00:40:57snesly se na ně
00:41:01s krutou radostí.
00:41:09S krutou radostí.
00:41:16Které kdy spadly, snesly se na ně
00:41:23s krutou radostí.
00:41:33Pšenice kvetla, když se to stalo,
00:41:40dítě a blázen zjevili se zas.
00:41:46Nad krajem pluli jako dva mraky,
00:41:52šedivým steskem slunce zakryli.
00:42:01Slunce zakryli. HLAS HANY HEGEROVÉ
00:42:09Jasně.
00:42:11-Nad krajem pluli...
-To jsme vyhodili.
00:42:15...jako dva mraky...
00:42:18To je taková ta měkká východní dikce.
00:42:22Potrestat bleskem svět náš rozmilý.
00:42:27Já jsem myslel právě, že ten dým zakryl, víš?
00:42:34Tys myslel zase, že ty mraky zakryly.
00:42:37No. Já jak se v tom hrabu,
00:42:39tak znám i ty jako psaný verze, víš?
00:42:44Jo, takže zakryly...
00:42:46Ale jestli to chcete mít autorsky, tak je to slunce zakryly.
00:42:50Ne, do toho bych asi nesahal. A s jakým i/y?
00:42:52-Zakryly. S tvrdým.
-Jasně. Počkej.
00:42:56Pšenice kvetla, nebe se smálo
00:43:02a slunce na zem...
00:43:07Nebe se smálo a slunce na zem...
00:43:15Já myslím, že to je on.
00:43:19Super.
00:43:23A jaký bude program dál? Nestačí to už jako ukázka práce?
00:43:27-Já nejsem filmař.
-Co?
00:43:30No tak my vás nemůžeme úplně jako tady vyvádět z míry.
00:43:34Ne, to ne. Já se jenom ptám.
00:43:40Nevím, jak dopadne album, ale dokumentaci budeme mít dokonalou.
00:44:02Tuhle písničku znám od roku 1982 asi.
00:44:05Když jsem chodil do práce na noční a skládal jsem pytle se sazema,
00:44:09tak to byla písnička, kterou jsem si tam zpíval pořád dokola.
00:44:12To je jediná, kterou fakt dobře umím
00:44:16od začátku do konce. A taky je krátká
00:44:19a není to taková ta nostalgická, sentimentální písnička,
00:44:22s kterou bychom nevěděli co.
00:44:34V pimprlové komedii stalo se,
00:44:38že usedla vosa králi na nose.
00:44:41Král se namích a bouch pěstí do stolu.
00:44:45Zavolejte na tu vosu Škrholu!
00:44:49Škrhola si řek, že vosu prožene,
00:44:52sukovicú mohutně se ožene.
00:44:56A jak tam ta vosa sedí na nose,
00:45:00bóchne ji a v tu ránu je po vose.
00:45:03Zbývá jen, abychom tady dodali,
00:45:07v tu ránu je po vose i po králi.
00:45:11Chtěl bych radit, nijak vás však nenutím,
00:45:14malé věci řešte ruky mávnutím.
00:45:18Nedopadnete tak jako Škrhola,
00:45:22nebudou vás považovat...
00:45:29Za píču!
00:45:38Ale teď co s ním?
00:45:46Jako motýl na tvé dlani,
00:45:53chvěji se v tvém srdci za svítání.
00:46:05Tak to můžeme zkusit to pustit tam.
00:46:08Že byste si to šel poslechnout tam teda.
00:46:11-Nebo tady na tom notebooku.
-Tady by to bylo lepší teda.
00:46:17To jsem ještě neviděl. Black.
00:46:57Někdy si myslívám, že láska je mi vzdálená,
00:47:04nejím a nezpívám a třesou se mi kolena,
00:47:11ten pocit však se jako dým rozplyne, když tě zřím,
00:47:19a do duše mi padne klid.
00:47:29Zdá se mi, že jsem motýl, který si vzal do hlavy,
00:47:36že lítat z kytky na kytku ho vlastně nebaví,
00:47:42a proto rozhodl se hned pro nejkrásnější květ
00:47:51a jenom pro něj hodlá žít.
00:48:06Že se mi hlava točí, za to může šeřík snad,
00:48:13a tužkou na obočí chtěl bych zkusit verše psát.
00:48:20To všechno bude jenom tím, že dávno dobře vím,
00:48:28že láska nedá lidem spát.
00:48:35Že láska nedá,
00:48:38nedá lidem spát.
00:48:56To je bezvadný. To je bezvadný. Teda to je strašně zajímavý.
00:49:00To je bezvadnej posun. Bezvadný. To mám radost.
00:49:04My taky.
00:49:08Ideální úplně.
00:50:14Úúúú...
00:50:22Hů, hu, hů...
00:50:28Pa, pa, ra, pa, pá, ra, pá...
00:50:33E, é, e, e, e, é, e...
00:50:37U, u, u, u, ú...
00:50:41Pi, pi, ri, pi...
00:50:44Hů, hu, hů...
00:50:53A, a, a...
00:51:05Pá, rá, dá, da...
00:51:15Kurva!
00:51:28Va, pa, ra, pa, pá, da, pa, pa...
00:51:44Ta rumba byla dobrá teď.
00:51:52To je moc pěkný, ten začátek.
00:51:54Potkali jsme při měsíci plavovlasou krasavici,
00:51:58upustila rukavici těsně vedle kašny.
00:52:03Než jsem si řek, že ji zvednu, upustila ještě jednu,
00:52:08jenomže ta padla ke dnu, a to bylo - strašný.
00:52:13SLOVO STRAŠNÝ ŘÍKÁ ZE ZÁZNAMU JIŘÍ SUCHÝ.
00:52:16Nevím, jestli v tom proudu toho jetí, kdo to rozšifruje.
00:52:18Myslím, že není nutný to rozšifrovat.
00:52:21Jenom jsem chtěl, aby to tam bylo, protože on to řekl tak kouzelně,
00:52:24že to jako nejde zopakovat.
-Je to fajn, no.
00:52:28Tam je ten šum i v tom a úplně jiná barva,
00:52:31jak je to z tý starý desky.
00:52:32Já jsem blbej, já jsem to slyšel až napodruhý, víš?
00:52:34To nevadí. To má to kouzlo, že to někdo objeví až podesátý třeba.
00:52:38Tam je víc z toho originálu. To sis možná všimnul.
00:52:41Ty dechy, trumpety a tak.
00:52:45A já v bledém lampy svitu ze slušnosti víc než z citu
00:52:50rozhodl jsem se hledati tu, co ležela na dně.
00:52:57Mně to uteklo rytmicky.
00:52:58Hledati tu... Mě to rozhodilo.
00:53:03A já v bledém lampy svitu ze slušnosti víc než z citu
00:53:08rozhod jsem se hledati tu, co ležela na dně.
00:53:15Tou dobou už slečna Vlasta na mé konto víno chlastá,
00:53:20trubka kvílí, chřestí kastaněty v rytmu rumby.
00:53:31Má duše je raně... Mně uteče ten začátek vždycky.
00:53:37Já jsem zkoušel takovej ten nástroj, jak tahají na tu šňůrku.
00:53:41Má, má, má...
00:53:50Má duše je raněná a šaty ztratily glanc.
00:53:59Teď už vím, kurva, co to znamená...
00:54:05My jsme rozuměli granc. Já to takhle neumím na L přepsat.
00:54:10Ale dobře.
00:54:11Když se ruka...
00:54:16La, la, la, la...
00:54:21Má duše je raněná...
00:54:25Sorry, já jsem nevěděl, jak je dlouho...
00:54:36Má duše je raněná a šaty ztratily glanc.
00:54:45Teď už vím, co to znamená,
00:54:57když se ruka k ruce vine.
00:55:01A, a, a co šaty?
00:55:04Kup si jiné.
00:55:08Poučení z toho plyne: ZPÍVÁ FALEŠNĚ
00:55:13A co víc si můžeme přát? ZPÍVÁ FALEŠNĚ
00:55:19To bylo strašný, strašný, strašný!
00:55:23Já jsem to otevřel na tom konci víc.
00:55:25Tys to otevřel úplně výborně, Mardo.
00:55:29Zkus to otevřít, abys nebyl tak nad tónem ještě.
00:55:43-Míšo, máš nachystaný fidlata?
-Teď jsem si běžel pro kartu.
00:55:48No, tak dělej. Půjdeme do kuchyně.
00:55:55Pramínek vlasů jí ustřihnu...
00:56:02Tak teď vážně. Budete teda něco hrát?
00:56:04-Vážně?
-Tak jdeme. Kde je Láďa?
00:56:08-Mám míchat guláš u toho?
-Asi jo.
00:56:10Počkej. Já si to zkusím. Ne, to jde vedle.
00:56:15Je uvařený kafe, kdyby ještě někdo chtěl.
00:56:19Ještě naladit.
00:56:27To stačí.
00:56:29Můžete hrát, nebo se chcete zvučit?
00:56:31-Já myslím, že chvíli hrajte...
-Ať se zaklimatizuje.
00:56:36Ať se jde podívat do zkušebny, jestli náhodou...
00:56:39Já nevím, co to bude znamenat pro to natáčení, pro to cédéčko,
00:56:42protože pro kameru je to...
-Já se tam dojdu podívat.
00:56:45Prozkoumejte terén.
00:57:37-Zpomaluješ.
-Já to nezvládám vůbec.
00:57:51Chceš rajčátko?
00:58:07Pramínek vlasů jí ustřihnu potají...
00:58:11Takže se málo slyšíme.
00:58:23Bomba.
00:58:37Když měsíc rozlije
00:58:40světlo své po kraji
00:58:43a hvězdy řeknou,
00:58:46že čas je jít spát,
00:58:49pramínek vlasů jí ustřihnu potají.
00:58:55Komu? No přece té,
00:58:58kterou mám rád.
00:59:01Když měsíc rozlije
00:59:04světlo své po kraji
00:59:07a hvězdy řeknou,
00:59:10že čas je jít spát,
00:59:13pramínek vlasů jí ustřihnu potají.
00:59:18Komu? No přece té, kterou mám rád.
00:59:24O sny mě připraví teprve svítání,
00:59:29zpěv ptáků v oblacích a modré nebe.
00:59:35Od vlasů, jichž jsem se dotýkal ve spaní,
00:59:40nový den nůžkama odstřihne tebe.
00:59:52Zpívají to moc rychle
00:59:55a tak nějak do toho nedávají tu romantiku nebo ty,
01:00:01co ta písnička by vlastně chtěla, ne?
01:00:10Tam toho moc nebude. To bude tohle.
01:00:56No a teď je ten jakoby zpěv.
01:01:14Propil jsem gáži a teď se táži...
01:01:17Propil jsem gáži a teď se táži,
01:01:20co budu zejtra dělati.
01:01:23Propil jsem gáži a teď se táži,
01:01:25co budu zejtra dělati.
01:01:27Propil jsem gáži a teď se táži,
01:01:28co budu zejtra dělati.
01:01:55Propil jsem gáži a teď se táži,
01:01:59co budu zejtra dělati.
01:02:02Ráno mě chytne ruka mé bytné
01:02:06a začne se mnou cloumati.
01:02:10Kdoví, co řeknu možná že kleknu
01:02:14a začnu prosit o slevu.
01:02:18Však moje bytná je neodbytná,
01:02:22a tak mi není do zpěvu.
01:02:25A mít-li tak v moci ještě dnes v noci
01:02:30do novin dát si inzerát:
01:02:33Vyměním bytnou za vodu pitnou,
01:02:37pak teprve bych mohl spát.
01:02:42Vodu bych vypil na vaše zdraví,
01:02:45zjistil bych třeba, že mě to baví.
01:02:49A za tu korunu, která mi zbyla,
01:02:53koupil bych šuměnek třeba půl kila.
01:02:57Svět by mi záviděl, jak umím šumět,
01:03:00kdekdo by to chtěl taky tak umět.
01:03:04Stal bych se mistrem v šumění,
01:03:08a tak bych přišel ku jmění.
01:03:12Teď však jsem v ráži, propil jsem gáži,
01:03:16po klidu toužím naprostém.
01:03:19Ráno mě chytne ruka mé bytné
01:03:23a pozejtří spím pod mostem.
01:03:39Prosím tě, tam bylo jedno to políčko jako zpět.
01:03:42To se nám tam nějak nepovedlo.
01:03:45Poslechneme, jak to zní dohromady?
01:03:47Teďka, v tuhle chvíli... No můžeme vlastně.
01:03:53Dělej!
01:04:01-Bohdane, to je teda tady?
-Jo. Tady dozadu a doleva.
01:04:06Dneska bude taková písnička Oči má sněhem zaváté.
01:04:10O holce, který sněží do obličeje.
01:04:12Oči má sněhem zaváté...
01:04:17To si budeme zpívat cestou.
01:04:21-Nemůžeš...
-Zaváté...
01:04:37Suchý se Šlitrem si jako dali úkol udělat něco pro Gotta.
01:04:42Že vlastně se jako trochu smáli, jak udělali typickou gottovku,
01:04:46včetně jako věcí, kde trochu do něj jakoby rejpou,
01:04:51aniž on patrně v té době si to uvědomil nebo tak.
01:04:56Ale tak bylo to pro ně cvičení v bel cantu.
01:05:01Já jsem se díval na ty písničky všechny,
01:05:06četl jsem si texty a tam byla taková věta:
01:05:10"Prosím vás, pane průvodčí, zastavte vlak,
01:05:13už je to tak, nemohu dál." A já jsem si říkal:
01:05:15To je přesně to, co mě v tom vlaku pořád napadá.
01:05:19To je moc hezký. No.
01:05:22Jako nechci ho zastavit, ale říkám si: Tak teď by mohl zastavit,
01:05:25Já bych z něho rád vypadnul.
01:05:30Ale taky proto, že se mi líbila věta: Smutek zavřen do dveří.
01:05:35To se mi zdá jako teskný.
01:05:38Pěkný.
01:05:50Oči má sněhem zaváté,
01:05:58v duši má chladný stín.
01:06:06Až se mě jednou zeptáte,
01:06:13co z toho mám, že žiju sám... Do prčic!
01:06:17Neodpovím.
01:06:21Vidím, že už se šeří,
01:06:25a cítím, že mi zbývá
01:06:29smutek zavřených dveří
01:06:33pro toho, kdo je sám.
01:06:37Pro toho, kdo si věří,
01:06:41pro toho, kdo si zpívá,
01:06:45ač na rtech ho studí polibek poslední.
01:07:06Mě napadlo, víš, co uděláme?
01:07:09My tam, jak říkal Ondra, nakonec že se jako ozve
01:07:12vždycky kousek samby, když někdo zmáčkne omylem knoflík jako,
01:07:15tak já bych tam normálně...
01:07:18Tak počkej. Dáme sambu.
01:07:25Takový hodně velký disko.
01:07:32Já bych tam dal kousek té samby jako konec té písně.
01:07:34Po tom, co to takhle dohraje.
01:07:37Pro toho, kdo si zpívá,
01:07:42ač na rtech ho studí polibek poslední.
01:08:03PO SKONČENÍ PÍSNĚ SAMBA Z KLÁVES A SMÍCH
01:08:09Podělte se s Aničkou, ať si taky zabublá.
01:08:17On to je ve skutečnosti film o Aničce, víš?
01:08:24Ahoj!
01:08:30Na vrata přibili
01:08:34můj stín.
01:08:44A z dálky se
01:08:48chodili na něj dívat.
01:08:58I zdálo se jim tajemné,
01:09:02že stín tam visí beze mne
01:09:05a že mě slyší
01:09:09stále zpívat.
01:09:17Na, na, na, na, na...
01:09:28-Celej Matuška, prosím tě.
-Ještě jednou to dám medovějš, jo?
01:09:32-Tak pojď zpívat.
-Prosím tě, zamjutuj to jenom.
01:09:37Na, na, na, na, na...
01:09:49-Už to líp nezazpívám.
-Paráda.
01:09:51-Teďka vytáhneme to...
-Počkej. Ještě nic nevytahuj.
01:09:54-No jasně.
-Protože to bouchne.
01:09:55Nebouchne. Vždyť ty bedny jsou pryč.
01:09:57-Můžu to vytáhnout?
-Budeme poslouchat, nebo zpívat?
01:09:59Poslouchat asi.
01:10:04A proto volám:
01:10:11Spal můj stín!
01:10:18Až dohoří,
01:10:21tak popel dobře,
01:10:24ale dobře schovej.
01:10:32Tím skutkem snad mě přinutíš
01:10:36nerespektovat stínu tíž,
01:10:40dokud mi slunce
01:10:44neudělá
01:10:48novej.
01:10:58Ta písnička musí být taková, aby byla chuť ji znova zpívat.
01:11:01S tím Suchým je to právě tak, že on jich udělal hrozně moc
01:11:04takových, který když uděláš jakýmkoliv způsobem zajímavým,
01:11:07novým, tak vlastně jenom trvá jejich život.
01:11:10On je hrozně pravdivej v tom, jak to dělal.
01:11:14Ten Suchý. Vždycky. Tím, jak byl obyčejnej.
01:11:16A vlastně s tím bojoval.
01:11:18Je tam strašně dobrá kombinace takový tý jako profesionální snahy,
01:11:22kterou měli i Voskovec a Werich. Jako udržet divadlo
01:11:25a bejt na profesionální úrovni a zároveň si jako nemůže pomoct
01:11:29a dělá některý věci jako proti logice toho jako šoubyznysu.
01:11:35On dělal vlastně skoro všechno proti logice šoubyznysu,
01:11:37i když se snažil to dělat v logice z toho šoubyznysu,
01:11:40tak to bylo proti, protože on se vždycky zavřel do sebe.
01:11:43On vždycky nakonec. On kdysi nám říkal,
01:11:46že dělá dva fóry pro lidi a jeden fór pro sebe.
01:11:49Jenomže ten fór, co dělal pro sebe,
01:11:50je pro ty lidi většinou tak jako něco nestravitelnýho,
01:11:54že to bylo nakonec vždycky jako spíš pro něj.
01:11:57To není sranda, když někdo napíše asi tisíc písní,
01:11:59z nichž málokterá je špatná. To opravdu...
01:12:05Můžeme udělat ještě další 2-3 desky.
01:12:08Najde se hodně věcí i lidí, který budou rádi spolupracovat.
01:12:12To je takový inzerát pro sponzory.
01:12:14-Neměl by se bílej dát doprostřed?
-Ne, to ne. Uprosřed musí být...
01:12:18-Já si vezmu černý.
-Počkej. Nechoď.
01:12:21-To je dobrý. -To zas nemůžeš, když jsi teď celý v bílém.
01:12:24-Nezapomeň, že se to všechno točí.
-Všechno, co tady řekneš,
01:12:27bude použito proti tobě. To nejhorší vyberou. Znáš je.
01:12:30Já bych držel tu klapku.
01:12:32-Ano.
-To je perfektní.
01:12:36-A to by mohl držet Honza.
-Ne. Nebudeme dělat reklamu.
01:12:41Tak. To je ono.
01:12:44-Možná ještě postrádám ruku...
-S radostí.
01:12:48Tato skupina se jmenuje... Drž mě za ucho, ano.
01:12:52Tato skupina se jmenuje Křehcí muži a podle toho to všechno vypadá.
01:12:56To je hezký. Křehcí muži.
01:12:58Kluci, Honza, na mě stále. Výborně.
01:13:02Mám to tady taky? Jo. To byla rychlá akce, co?
01:13:06-No. Já jsem vám to vypnul. Nevadí?
-To vadí asi.
01:13:12-Tak já znova klapnu asi, ne?
-Tak klapni.
01:13:14Klapni a bude konec.
01:13:50Tak jo. Tak bychom to odbrzdili.
01:13:52Tak pojďte do toho. Já hodím buly a jdem, jo?
01:13:57Tak jedeme! Jdeme, jo? Tak jo.
01:13:59Já řeknu raz, dva, raz a ono se to odbrzdí
01:14:02a už to nepůjde zastavit. Jo? Tak jedem!
01:14:06Raz, dva, raz!
01:14:14Marně si hlavu lámu, proč muži většinou
01:14:22neradi vidí dámu chladnou a nečinnou.
01:14:29To nejsou muži pro mě, mě nejspíš získá si
01:14:36ten, který přijde skromně a tiše prohlásí:
01:14:44Vy byste porád seděla a nevydala hlásku,
01:14:48a to se přece nedělá a já vás varuju.
01:14:51Tak abyste to věděla, tak já vám vyznám lásku,
01:14:55tak abyste to věděla, tak já vás miluju.
01:15:06Ten, který přišel včera do naší ulice,
01:15:14za večerního šera byl hezkej velice.
01:15:21Oči mu něžně planou, jak se tak plaše ptá.
01:15:29A když mu řeknu "ano", tak tiše zašeptá:
01:15:36Vy byste porád seděla a nevydala hlásku,
01:15:40a to se přece nedělá a já vás varuju.
01:15:44Tak abyste to věděla, tak já vám vyznám lásku,
01:15:47tak abyste to věděla, tak já...
01:15:57vás
01:16:02miluju.
01:16:10Já, rá, dá, dá...
01:16:22Miluji vás!
01:16:32Míša, Tereza, Tomáš.
01:16:36Píša.
01:16:37Honza, Hynek, Zatrestband a hlavně vy!
01:16:49Ale je to zvláštní. Je taková pěkná neděle
01:16:53a dneska natáčíme Melancholické blues nebo něco jinýho,
01:16:57Propil jsem gáži a Na vrata přibili můj stín.
01:17:02Jediná písnička, o kterou si řekly dvě kapely nezávisle,
01:17:04je Proč mám pořád strach. Tahle jakoby Dark Side of Semafor
01:17:10furt jako by ty lidi přitahoval. Z pochopitelnejch důvodů.
01:17:14Protože to je napsaný krásně.
01:17:17Koukej, co nám dali. Pan číšník.
01:17:20-Asi abyste mohli ještě posbírat.
-Ne, to nám dali.
01:17:24HUDBA
01:17:30To je pěkná písnička. Jako měla by smysl
01:17:32pro tenhle projekt tím, že to je vlastně posmrtná Šlitrova.
01:17:36Že to je otextovaný už z toho...
01:17:39To je z nějakýho toho Revizora v šantánu?
01:17:41No. To je úvodní písnička do Revizora v šantánu
01:17:43a je to otextovaný dodatečně z toho zápisníku,
01:17:47kterej po něm zůstal.
01:17:49-Je tam "my jsme holky nastydlý..."
-My jsme holky nastydlý, ano.
01:17:53Je tam moje oblíbená
01:17:55"whisky dopita, prach a kopyta stát".
01:17:57Ale to chce banjo. Je tam ta krásná písnička:
01:18:02Všecko vždycky nějak dopadlo...
01:18:06A ještě je tam Cirkus.
01:18:09A to jsou teda melodie, který po něm zbyly?
01:18:11Jo.
01:18:16-Ahoj.
-Ahoj. Jak to jde?
01:18:18-Ještě nevím.
-Já myslela, že už je po všem.
01:18:21-Ne, ne, ne. Je před vším.
-Ahoj, Mirku.
01:18:24Nefilmově sem musím dát tohle, aby se mi to neodráželo.
01:18:49Tiše kulisama bloudí
01:18:54šantánová myš.
01:18:57Až kritika řekne, co o tom soudí,
01:19:01budeme k pravdě blíž.
01:19:05Svět je zlej a myš je šedá,
01:19:10kytka povadla.
01:19:13Nápověda marně hledá
01:19:17minulost divadla.
01:19:19A zatím tiše kulisama bloudí
01:19:25sama šantánová myš.
01:19:29Když se za oponu tesknota vloudí,
01:19:33zahnat ji neumíš.
01:19:36Svět je zlej a myš je šedá,
01:19:41proto pojď sem blíž,
01:19:44chceš-li slyšet, jak tu tiše zpíváme pro tu myš.
01:20:31La, la, la, la, la...
01:20:34Va, va, va, va...
01:20:39...ti padl prach. To je ode mě přece.
01:20:41Slova. Ale já nezpívám slova. Všimni. La, la, la...
01:20:44-Ti padl prach, to je ode mě.
-Slova, melodie.
01:20:47Tohle je melodie, co hraješ. To není to podstatný.
01:20:51A ty zase biješ kocoura.
01:20:52Prosím tě, řekni, jak to je s tím kocourem.
01:20:55Teď to tady řekni. Ty vždycky něco plácneš.
01:20:57Tak já vám to teda řeknu. Tak on má doma kocoura
01:21:01a on ho bije. Ovšem on ho bije jenom,
01:21:04když nemá nápady.
-Takže ho nebiju vlastně.
01:21:07Poněvadž nemá pořád nápady, tak ho neustále bije.
01:21:10A já už s takovýma lidma nechci mít nic společnýho.
01:21:13Já jdu pryč!
01:21:17Tak.
01:21:56Na shledanou,
01:21:59na shledanou.
01:22:04Mysli na mě
01:22:08a jdi spát.
01:22:12Srdce hoří,
01:22:15oči planou.
01:22:20Na shledanou,
01:22:24na shledanou.
01:22:29Na shledanou,
01:22:32mám tě rád.
01:22:37Na shledanou,
01:22:41na shledanou.
01:22:45Až se budeš
01:22:49sama bát,
01:22:54utrhni si růži planou.
01:23:02Na shledanou,
01:23:06na shledanou.
01:23:10Na shledanou,
01:23:15mám tě rád.
01:23:18Skryté titulky: Jaroslav Švagr Česká televize 2011
1. října 2016 oslaví legenda české divadelní a hudební kultury Jiří Suchý pětaosmdesáté narozeniny. Jako poctu k tomuto jubileu uvádí Česká televize dokumentární film režiséra Miroslava Janka, natočený v roce 2010 k výročí založení divadla Semafor. Hudební publicista Pavel Klusák vymyslel zajímavou akci – nejrůznější skupiny a písničkáře nechal nazpívat jejich oblíbené písně z dílny Suchého a Šlitra. Film sleduje, jak se jednotliví umělci potýkají s odkazem, který zanechal české kultuře jeden umělecký fenomén.
Jde vlastně o jakési „hudební road movie s dvaceti zastávkami“. Dokumentuje se zde výjimečná akce, jejíž protagonisté se v reálu nikdy nesejdou pohromadě. Natáčelo se na podzim 2009: právě tehdy se na různých místech ČR pustilo celkem 23 muzikantů a kapel do akce s názvem FOR SEMAFOR. Dokumentarista a kameraman Mirek Janek (Občan Havel, Nachové plachty, Nespatřené…) se proměnil v kronikáře. S malým štábem putoval po nahrávacích studiích, domácnostech, divadelních zkušebnách a chalupách (Praha, Brno, Pardubice, Valašská Bystřice, Kokovice…), kde v intimitě, bez publika, současní muzikanti hledali sami za sebe tvar pro písně Suchého a Šlitra.