Paprika

Japonský režisér Satoši Kon náležel mezi největší autorské talenty nejen v oblasti animované tvorby, ale i kinematografie jako takové. Jeho rozvíjející se kariéru ukončila rakovina, bohužel navíc v době, kdy pracoval na novém celovečerním filmu. Jeho filmografie proto čítá pouze čtyři filmové projekty a jeden autorský televizní seriál. Ve všech z nich Kon uplatňoval svůj charakteristický motiv prolínání světů, lépe řečeno plánů, do vzájemně prostupných celků. Může se jednat o realitu, sny, vzpomínky, film, halucinace či představy, přičemž se mnohdy prolínají více než dva tyto plány. Jeho poslední dokončený snímek Paprika představuje v tomto ohledu Konovo vrcholné dílo. Příběh převzatý z vědeckofantastického románu Jasutaky Cucuiho (česky vyšel v květnu 2013, dále jsou od autora v češtině dostupné knihy Peklo a Konec stříbrného věku), pojednává o revolučním přístroji, s jehož pomocí by měli psychoterapeutové moct přímo vstupovat do snů svých pacientů. Tři modely byly během testovací fáze zcizeny a u členů výzkumného týmu se začnou projevovat bizarní psychické poruchy. Vedoucí doktorka Acuko Čiba, potažmo její terapeutické alterego Paprika, se vydává do snů hledat strůjce těchto činů – snového teroristu. Při tom ale sama uvízne v pasti vnořených snů a zdánlivých realit. Kon vždy zůstával v prvé řadě komerčním tvůrcem, pro něhož motiv prolínání různých úrovní reality sloužil především k vršení atrakcí či efektivnějšímu pohlcení diváků do žánrového vyprávění. V Paprice režisérova mnohovrstevnatá vize, která obaluje základní thrillerovou premisu do hávu fantaskních aluzí, uhranula nejen fanoušky japonské animace a příznivce netradičních žánrových slastí, ale také režiséra Christophera Nolana, který přiznal, že jeho sofistikovaný megahit Počátek byl výrazně inspirován právě Paprikou. Konův film byl ve světové premiéře uveden v rámci hlavní soutěže prestižního MFF v Benátkách a řada vlivných periodik uvádí film na předních místech svých žebříčků nejlepších animovaných filmů i sci-fi všech dob.