n≡
p≡
TV program
Osobní program

Madagaskar
O pořadu
Úvodní stránka
Přehled dílů
Diskuse
Napište nám

Na délku měří tisíc šest set kilometrů a je tedy tak velký, že na jeho území najdete rozdíly v podnebí jako jinde na celých kontinentech. Závěr dokumentární trilogie z kolekce BBC Earth

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Býval součástí Afriky, nyní už je izolován stovky milionů let a za tu dobu se na něm vyvinuly jedinečné formy živočichů i rostlin. Tento mimořádný ostrov dělí na dvě poloviny pohoří, které se táhne po celé jeho délce. Jeho východní svahy pokrývá džungle a často tam prší. Pokud však hory překročíte směrem na západ, octnete se ve zcela jiném světě. Zdejší krajina je po většinu roku vyprahlá na troud. Prší tak zřídka, že se zvířata na dešťovou vodu vůbec nemohou spoléhat.

Ale i když všichni příslušníci zdejší fauny i flóry musí po celý rok bojovat o přežití, jsou madagaskarské pustiny plné života. A některé strategie, které si k tomu v této zvláštní oblasti vyvinuly, jsou vskutku neobvyklé.

Madagaskarský Grand Canyon

Nad rovinami jižního Madagaskaru se tyčí zvláštní pískovcový masiv, který tu už miliony let podléhá silám eroze a v ledasčem se podobá tomu, v němž leží Grand Canyon v Americe. V srpnu, po 5 měsících bez deště, tady panuje spalující horko. Úplné sucho ale není. V hlubokých a temných kaňonech se přece jen skrývají bujné lesy, zelené po celý rok. Stín na dně kaňonu je chrání před sluncem a vlhkosti je tu stále dostatek. Ve vyprahlé krajině je to vzácná oáza, která přitahuje všechno živé.

Čím jižněji se člověk vydá, tím méně bude na takovéto oázy plné zeleně narážet. Na jihu sice najdeme i řeky, ale jen v období dešťů. Když vládu nad krajinou převezme sucho, voda v nich z velké části vyschne a zbytek zmizí hluboko v písku. Po většinu roku jsou místní toky hluboké jen po kotníky.

Mělké říčky mají dostatek vody a živin jen pro malé ostrůvky lesů, jimž dominují lemuři kata. Utvářejí tlupy asi po 15 členech a každá z nich si pečlivě hájí svoje teritorium. Na jeho okrajích lemuři zanechávají pachové stopy, aby cizí jedinci přesně věděli, kam až mohou zajít. O ochranu svého prostoru se stará celá skupina a nezvané návštěvníky bez váhání zažene.

Hlavní slovo mají u lemurů kata samice. Na jejich bedrech leží péče o potomky a také jim náleží ta nejlepší potrava. Všechny rodí zhruba ve stejnou dobu, a to tak, aby mláďata dospěla a dokázala se uživit sama přesně v době, kdy přijde období dešťů a les bude plný ovoce, tedy okolo dubna. A to už samicím nastává nové období říje.

Trny, které by člověku prošly prstem

Daleko na jihu ostrova jsou zdroje vody opravdu vzácné. Jde o pravděpodobně tu nejdrsnější oblast celého Madagaskaru, kde prší jen zřídka, v některých letech dokonce vůbec. Proto zdejší porost patří k těm nejpodivuhodnějším na celém světě. Všechny zdejší rostliny jsou poseté trny, na nichž se sráží i ta nejmenší vzdušná vlhkost, která pak rostlinu napájí. Pokud už tu jsou nějaké listy, jsou drobné, aby se z nich vypařovalo co nejmenší množství vody, a ukryté mezi trny. A ačkoliv takové místo vypadá na první pohled jako zcela neobyvatelné, i tady žijí lemuři.

Sifakové malí patří k nejpřizpůsobivějším ze všech druhů lemurů a životu v těchto vyprahlých končinách jsou dokonale přizpůsobeni, protože vůbec nemusejí pít. Veškeré potřebné tekutiny získávají z ne příliš lákavě vypadajících listů, které vykusují mezi trny. Také si pochutnávají na plodech pryšců a očividně jim ani trochu nevadí, že tyto rostliny jsou plné látek, které by člověku poleptaly kůži. Navíc se tady musejí pohybovat po rostlinách, jejichž trny by člověku prošly prstem skrz na skrz. Nikoho asi nepřekvapí, že dospělosti se dožije pouze polovina potomků.

Svět mohutných baobabů

Dále na západ leží pás lesa, ve kterém je život o poznání těžší. Je tu buď hodně mokro, nebo úplně sucho. Po většinu roku platí spíše to druhé, půda je zde naprosto vyprahlá. Pro západní lesy jsou nejtypičtějšími stromy stovky let žijící baobaby s mohutnými kmeny, ve kterých zadržují drahocenné zásoby vody. Odčerpávat je začnou ke konci listopadu a z povadlých větví najednou začnou vyrážet první nové zelené lístky. Zaprší co nevidět a baobaby jako by to tušily. Nejvýraznější změna přichází s únorem, nejteplejším měsícem v roce. Po 10 měsících sucha les baobabů na západě ostrova zaplaví prudké monzunové lijáky a stromy, které už vypadaly jako bez života, se vzpamatovávají a zelenají.

Když se v lese baobabů setmí, objevují se tady zástupy podivně vyhlížejících nymf druhu fromnea rosea. Tyto cikády se hemží se po stromech a sají jejich mízu. Při tom vylučují sladkou tekutinu, které se říká medovice, a ta pokrývá větve i okolní listy a silně přitahuje další noční hmyz. Pro lemury je to v krušných časech sucha učiněná hostina, ať už jde o lemury kata, nebo třeba samce makiho trpasličího, s váhou 60 gramů nejmenšího primáta na světě

Nejkratší život ze všech suchozemských obratlovců

Strategie malého chameleona Labordova, žijícího pouze v této části ostrova, se kterou se vyrovnává s velkým suchem, patří k těm vůbec nejneobvyklejším. Mají vůbec nejkratší život ze všech suchozemských obratlovců. Celé období sucha tráví ve vajíčku pod zemí a po vylíhnutí během pouhých osmi týdnů dorostou do velikosti dospělých. Znamená to více než 1 cm každý týden. Až nastane období dešťů, čas života tohoto tvora bude téměř u konce. A to se ještě musí spářit. Jejich životy jsou tak krátké, že k tomu mají pouze jednu příležitost. Samec se dotýká větve jazykem a podle její chuti poznává, zda tudy šla samice. Všichni závodí s časem a nemohou si dovolit ztrácet čas. Samice uhyne zanedlouho poté, co naklade vajíčka, a samci brzy nato také. Žijí pouze v krátkém období dešťů. Pokud se příliš zapletou do vzájemných bojů, jen to přibližuje jejich konec. Žít rychle a zemřít mladý, to je v místě, kde po většinu roku není dostatek potravy, extrémní, avšak užitečná strategie.

Otec neznámý

Se zajímavým řešením, jak přežít, přišel i papoušek vaza, další madagaskarský endemit. Podivně vypadající samice se v dutině stromu stará o několik mláďat z jedné snůšky. Partnery čile střídá a každý její potomek může mít jiného otce. Této své vlastnosti také umí patřičně využít ve svůj prospěch: vyletí vysoko na strom a zazpívá svou píseň na celý les baobabů. Žádný ze samců neví, kdo je otcem jejích mláďat, ale protože se pářila se všemi, když zavolá, všichni jí postupně přinesou něco k snědku. Každý z nich je zřejmě přesvědčen, že právě on s ní zplodil potomky. Tato setkání, byť se jedná hlavně o alimenty, milenci prokládají jakýmisi objetími a jemnými pohyby hlavy, kterými utvrzují svůj vztah. Nakonec se vrací nakrmit mláďata. Sežene toho pro ně dost a moc práce jí to nestojí.

Na jihu a západě Madagaskaru vládnou každoročně po více než devět měsíců velká sucha. Pokud mají zdejší živočichové i rostliny přežít, musejí být houževnatí a vynalézaví. Celý ostrov je oblastí s vysokou biologickou diverzitou, hotová pokladnice přírodního bohatství planety. Jedna z nejvýznamnějších na Zemi. Každý zdejší druh se vlastním způsobem přizpůsobil nepříznivému podnebí i krajině. Mnohé z nich však ohrožuje ničení jejich biotopů, změny klimatu i pytláci. To jsou problémy, se kterými se potýká mnoho oblastí na světě se zachovanou přírodou, ale tady jsou obzvláště palčivé.

Originální názevMadagascar
Stopáž51 minut
Rok výroby 2011
 )D( ST HD
ŽánrDokument

Madagaskar

Všechny díly3