Námět 1 – V zájmu strany?

Klikněte pro větší obrázek Pátý díl Českého století se zaměřuje na případ Rudolfa Slánského a především jeho předehru, kdy by se napjatá atmosféra mezi soudruhy dala krájet. Námět ze seriálu vybírá a rozvíjí tu část, jež přináší srozumitelnou charakteristiku politického teroru 50. let. Ukázky doplňujeme o další materiály, které žáky a studenty vedou k pochopení významu politických procesů a k náhledu na dobovou společenskou atmosféru.

Cíle

  • Žáci se zamyslí nad mechanismem a významem vnitrostranických politických procesů.
  • Žáci chápou propagandistický význam politických procesů.
  • Žáci identifikují dopady procesů na společenskou atmosféru.
  • Žáci prostřednictvím uměleckého ztvárnění nahlédnou lidský rozměr vnitrostranických politických procesů.
  • Žáci kriticky nahlédnou různá média, jež nám přinášejí sdělení o historické události/historické postavě.

Komentář

Navržený námět doporučujeme realizovat zejména v předmětu dějepis, díky důrazu na různé formy zpracování historické látky (film, komiks, autentický dokument) ho lze taktéž realizovat v estetických výchovách. Analýzou dobového jazyka námět patří i do českého jazyka a literatury.

Právě zaměřením na dobový jazyk navržený postup začíná. Žáci s asistencí učitele analyzují řeč prokurátora Josefa Urválka v tzv. procesu s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Analytická část práce s ukázkou je rozdělena na dvě části – na formální analýzu filmového obrazu a na práci se samotným textem Urválkovy řeči. Analýza filmového obrazu má poskytnout rámec pro další práci s textem. Identifikace soudního prostoru a rolí jednotlivých aktérů představuje významný kontext pro porozumění textu. Učitel vede analýzu podle zkušeností svých žáků v práci s textem – může například text rozdělit na části a žáci ve skupinách analyzují pouze část, nebo lze při analýze postupovat společně. Případně se někteří žáci mohou věnovat analýze obrazu a někteří analýze textu.

Od analýzy dobového dokumentu námět přechází k analýze současných popkulturních obrazů politických procesů. Jako první z materiálů se nabízí komiks Jak Gottwald zavraždil Slánského od autorů Pavla Kosatíka a Vojtěcha Maška. Komiks vychází ze scénáře k seriálu České století. Pracovní list přináší několik ukázek z komiksu. Otázky mají vést k postupnému odhalování pozadí politických procesů, narušení schémat, jež jsou přítomna v Urválkově ideologickém textu. Učitel má opět volnou ruku ve volbě formy práce s komiksem. Na některých místech bude třeba analytickou práci doplnit krátkým výkladem, faktografickými poznámkami (záleží na předchozích vědomostech žáků). Při práci s komiksem by měly být zohledněny i mediální aspekty komiksu – autorská licence při přístupu k historickým postavám. Maškův výtvarný styl je výrazný, jeho kresby nejsou jen estetickým ornamentem, ale výrazně přispívají k vytvoření historického významu (například anonymní zobrazování sovětských poradců).

Další filmová ukázka je klíčovou scénou epizody Zabíjení soudruha ze seriálu České století. Gottwald a Slánský v osobním rozhovoru odhalují atmosféru uvnitř komunistické strany během politického teroru, který je řízen z Moskvy. V rozhovoru jsou naznačeny možné způsoby chápání vnitrostranických politických procesů jejich přímými aktéry. Důležitým prvkem je bezmocnost vůči vůli Moskvy, respektive Stalina. Obraz nepřítele naznačený v prvním analyzovaném materiálu, projevu Josefa Urválka, zde dostává nové kontury. Studenti by po analýze ukázek z komiksu a seriálu měli být schopni pojmenovat princip hledání „vnitřního nepřítele“. Ve spojení se čtením Urválkova projevu by pak mělo být zřejmější, jaký význam mělo odhalení „vnitřního nepřítele“ pro revoluční fázi komunistického režimu. Učitel by měl studenty vést ke srovnání filmového a komiksového obrazu. Zdůrazněna by měla být i umělecká licence. Lákavá sonda do vztahu dvou nejmocnějších mužů tehdejšího Československa zůstává fikcí, přestože není v zásadním rozporu se současným stavem historického poznání.

Scéna z filmu Vracenky (r. Jan Schmidt, 1990) má poukázat na význam politických procesů pro společnost. Nejde jen o situaci poslechu přenosu ze soudní síně v rádiu, jež zdůrazňuje propagandistický význam celého vykonstruovaného procesu, důležitá je i rodinná situace chlapce. Strach z teroru neovlivňoval jen rodiny komunistických prominentů, ale celou společnost. Dětská perspektiva je vhodným vodítkem porozumění i pro studenty, kteří zatím měli s pochopením a analýzou materiálů problém.

Prostor pro vyřešení nejasností by měla poskytnout závěrečná diskuze, žádoucí je i výměna názorů mezi žáky. Je na učiteli, jak námět doplní výkladem, případně jestli materiály doplní (Doznání apod.).

Materiály

videoUkázka 1 – Projev prokurátora Josefa Urválka
...
video video

Ukázka 1 – Projev prokurátora Josefa Urválka

(typ: PDF; velikost: 275,91 kB; datum: 21. 7. 2017)
(typ: PDF; velikost: 1,90 MB; datum: 21. 7. 2017)
videoUkázka 2 – Hledání zrádce
...
video video

Ukázka 2 – Hledání zrádce

(typ: PDF; velikost: 321,78 kB; datum: 21. 7. 2017)
videoUkázka 3 – Proces
...
video video

Ukázka 3 – Proces

(typ: PDF; velikost: 323,68 kB; datum: 21. 7. 2017)
(typ: PDF; velikost: 58,68 kB; datum: 16. 6. 2017)

Soubor metodických materiálů vypracoval Čeněk Pýcha, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017