Námět 2 – Pravda v politice

Klikněte pro větší obrázekDruhý námět reflektuje problém pravdy v politice a demokratického charakteru československé společnosti. Mnichovská krize je zde příležitostí prozkoumat etické kontexty praktické politiky a otázku zodpovědnosti politických elit.

Cíle

  • Žák rozvíjí schopnost abstraktního myšlení. Odlišuje etické jednání a jednání pragmatické, uvažuje nad vztahem správnosti jednání a konkrétní situace.
  • Žák uvažuje nad problémem odpovědnosti a pravdy v politice.
  • Žák formuluje své názory na demokracii a obhajuje je v diskusi s ostatními žáky.

Komentář

Druhý námět doporučujeme realizovat v občanské výchově, konkrétní historická situace zde otevírá širší společenské problémy, především zodpovědnost demokratického politika vůči veřejnosti, a otázku, kde leží hranice mezi etickým a neetickým jednáním. Nezbytný je stručný historický úvod do situace, tak aby žáci věděli, co je to mnichovská krize, jak probíhala a kdo byli její hlavní aktéři. Pozornost zde soustředíme nikoli na mezinárodní aspekty krize či na otázku vnitropolitického vývoje, ale jen a pouze na otázku postupu prezidenta Beneše.

Ve druhé fázi analyzují žáci dvě ukázky „otázku demokracie“ a „21. září 1938“. Zatímco rozhovor s generály je historicky doložitelný, nemůžeme dnes vědět, co si Edvard Beneš povídal před spaním se svou manželkou. Jedná se o volné umělecké rekonstrukce, které nicméně vycházejí z pramenů a osobitým způsobem je interpretují. Tento subjektivní aspekt ukázek bychom měli žákům zdůraznit, aby si byli vědomi toho, že analyzují obraz přibližný, nikoli skutečný. Analýza se zaměřuje na postoje generálů a reakci Beneše. Generálové vytýkají Benešovi, že zamlčoval skutečnosti, Beneš se brání tím, že vědomí skutečného stavu věcí by na situaci nic nezměnilo, situace je podle něj beznadějná v každém případě. Scéna otevírá problém politické zodpovědnosti a hranice možností politického jednání.

Na analýzu první ukázky, v níž je Beneš silně kritizován, navazuje hned práce s druhou ukázkou, která je volnou rekonstrukcí způsobu, kterým Beneš přemýšlel. Jeho názory na demokracii jsou sice jen volnou spekulací Kosatíkovou, ale vycházejí z analýzy Benešova jednání. Beneš sociologicky analyzuje stav československé demokracie a vymezuje se nikoli tolik proti jejím principům, ale proti jejím uživatelům. Tyto úvahy přitom neztratily nic na aktuálnosti.

Oba filmové obrazy jsou vůči Benešovi dosti kritické a kdybychom zůstali pouze u nich, zdála by se otázka politické zodpovědnosti až příliš jasná, stejně jako viník celé situace. Proto v další fázi pracují žáci s texty historiků, kteří jednoznačnou zodpovědnost Beneše zpochybňují a do značné míry jeho politiku rehabilitují. Rozpor mezi obrazy, které popisují Beneše jako cynického manipulátora, a texty zdůrazňujícími pragmatičnost a zodpovědnost jeho jednání vytváří potřebný prostor pro diskusi. Jaké faktory musí brát politik do úvahy? Co jsou to „národní zájmy“ a kdo je oprávněn je definovat? Zachoval se prezident Beneš zodpovědně, zachoval se správně? Jak se má chovat zodpovědný státník? Je vyslyšení „vůle lidu“ tím jediným správným jednáním?

Materiály

videoUkázka 1 – 21. září 1938
...
video video

Ukázka 1 – 21. září 1938

videoUkázka 2 – Otázka demokracie
...
video video

Ukázka 2 – Otázka demokracie

(typ: PDF; velikost: 2,19 MB; datum: 18. 4. 2017)
(typ: PDF; velikost: 427,45 kB; datum: 12. 6. 2017)
(typ: PDF; velikost: 293,79 kB; datum: 12. 6. 2017)
(typ: PDF; velikost: 47,09 kB; datum: 16. 6. 2017)

Soubor metodických materiálů vypracoval Jaroslav Pinkas, Ústav pro studium totalitních režimů, Praha 2017