Toužila jen po lásce a divadlu. Sophie Marceauová jako herečka, která uchvátila Moliéra i Racina. Francouzské koprodukční drama z doby Ludvíka XIV. (1997). Dále hrají: B. Giraudeau, L. Wilson, P. Timsit, T. Lhermitte, G. Wilson a další. Režie Véra Belmontová
00:00:22MARKÝZA
00:00:25-Dámy a pánové, pojďte a pohleďte na zázrak, který vám nabízím.
00:00:29Jen pojďte, přistupte blíž. Jen přistupte,
00:00:32prohlédněte si ho, prosím, neváhejte.
00:00:36Moje zboží, to nejsou nějaké cetky, pojďte se podívat na tento lék.
00:00:40-Pomůže mi to na dnu?
-Ne, ale pěkně ti postaví klacek.
00:00:48MEČENÍ KOZ
00:00:50-Hej, maličká! Znáš místo,
00:00:53kde si tu ženy mohou ulevit?
-Hajzlíky?
00:00:55-He? Cože? Hajzklíky?
00:00:58-Hm.-Hee, hajzlíky, ano. Slyšel jsi to?
00:01:01SMÍCH
-Tak mi dejte 2 sou.
00:01:04-Dobře. Tumáš.
00:01:07VZDECHY
00:01:09-Honem.
-Huuu.
00:01:14-Račte, dámy.-Hrůza. Neměly jsme těch švestek jíst tolik.
00:01:18VÝKŘIKY
-Nechtěla jsi zmrzlinu?
00:01:23-Nemáte tu moc často divadlo, co?
-Ó ne, madam, je to škoda.
00:01:27Jsme moc chudí.
-Och, ježiš! Och!
00:01:30-A čím se bavíte, když ne divadlem?
-Jen tak obyčejně.
00:01:33-Hej, pojďte.
00:01:41Tohle?
-Ano, madam.
00:01:44Radši si vyhrňte sukně, abyste se neušpinily.
00:01:49Budu hlídat.
00:01:53-Uhni kousek.
-Zaplatil jsem sou, chci vidět.
00:01:57-Já to řeknu panu faráři.
00:02:02ÚLEVNÝ VZDECH
-Hodná holčička.
00:02:05-A kozy? Neuvidíme kozy?
00:02:11-Gorgibe, běž z druhé strany!
-Jo.
00:02:14-Takhle to nestihneme.
-Máte tam nějaký pěkný holky?
00:02:18-Kam zase jdeš?-Poslyš, Moliére, nemáš hlad? Já mam hlad,
00:02:21že bych sněd celýho vola.
-Musíme připravit jeviště.
00:02:25-Kručí mi v břiše.
-Čím jsem si tohle zasloužil.
00:02:28-Na.-Né.
-Dobře, tvoje smůla.
00:02:30-Řekni mi, co vlastně děláme v týhle díře?
00:02:34-A čí je to vina?
-Ha, čí je to vina?
00:02:36-Ha?
-Platíme za tvoji vášeň
00:02:39hrát samý tragédie.
-A co je špatnýho
00:02:42na hraní starýho Corneilla? Řekni.
00:02:44-Corneille, pořád jen Corneille.
00:02:47-Poslyš, byl jsem špatnej?
-Špatnej?
00:02:51Ne, tolik zas ne.
-Jak to že ne, krucinál,
00:02:54když po mně házeli jabka?
-Jenom na to kašleš.-Já?
00:02:57A ty snad ne?
-Ooo, to sem neřek.
00:03:00-Ale tentokrát se budeš muset obejít bez jablek.
00:03:03-Dáme Žárlivýho křupana?
-Co říct monolog ze Cida?-Ne.
00:03:07-Tak z Nikodema.-Ne.
-Ale proč ne?-Né!-Oooh.
00:03:10-... moji milí, že nikdo na světě,
00:03:14nikdo na světě by nezaplatil takové tajemství.
00:03:20BUBNOVÁNÍ
00:03:29OBDIVNÉ HUČENÍ
00:03:32HUDBA
00:04:05HŘMĚNÍ
00:04:19SÍLÍCÍ HŘMĚNÍ
00:04:36HROM
00:04:42POTLESK
00:04:58BOUŘKA
00:05:41POTLESK
00:05:44-Navrhnu jí, že jí ukážu Paříž.
-Ty ne, já.
00:05:47-Do fronty! Já jsem tady byl dřív.
00:05:50-Moment, já.-Můžu?-Račte.
-Já tu byl, přece...
00:05:53-Ne, já, já! -Kam ten spěch? Popořadě.-Já tu přece byl dřív.
00:05:57-On to viděl. -Vy jste neslyšel?
-Dovolíte, chci dovnitř.
00:06:00Chtěl bych tu půvabnou umělkyni jenom pozdravit.-Jsem její otec,
00:06:04Giacomo de Gorla.
-A ten uvnitř je bratranec?
00:06:07-Co má znamenat ten urážlivý tón?
-Znamená, že mi půjdete z cesty,
00:06:11Giacomo de Gorlo.-Poslechněte ho.
-Starejte se vo sebe, jo?-Prosím.
00:06:15VÝŘIK -Co si to dovoluje?
-Ale ale.
00:06:18Tak pánové, klid. Navrhnu vám něco jiného, ano?
00:06:21Ha? Vznešené divadlo! Tak přijďte.
00:06:24VZDECHY
00:06:29-Tančila jste božsky, slečno.
-Dík za kompliment, pane,
00:06:33ale běžte do fronty a zaplaťte.
00:06:35-Váš otec mi ve všem vyhoví. Dá se říct,
00:06:38že přede mnou klekl.
00:06:41Nechtěla byste vystupovat v Paříži?
00:06:44-Ticho. Rozptylujete mě.
00:06:47-Jsem v rajcu obdivem k vám.
-Nebudu tolerovat takové hrubosti.
00:06:51-Nesmíte se urazit, jenom vám nabízím hrát divadlo.
00:06:55-A co myslíte, že dělám tady?
00:06:57-Tančíte.
-Buďte konečně zticha.
00:07:00Ztrácím všechnu sílu.
-Řekněte mi,
00:07:02jaké divadlo bych měla ve vaší společnosti hrát?
00:07:06-Má společnost je vznešené divadlo,
00:07:09kde jsem, při vší skromnosti, hlavním hercem.
00:07:12-Ooh, za ty peníze to bylo dost krátký.-Jean-Baptiste...
00:07:16Poquelin řečený Moliére?-Bohužel, jen René du Parc řečený Špekoun.
00:07:20Představitel nejslavnějších rolí.
-Máma vám řekla,
00:07:24že toužím hrát?
-Čtu vám to v očích.
00:07:27Možná, když vás zplodila, byl váš osud určen.
00:07:31-Jste jasnovidec nebo tak dobrý herec?
00:07:34-Chci si vás vzít.
00:07:38VZDECH
-Uf.
00:07:40Jdete na to zhurta.
-Cesta srdce je ta nejpřímější, ne?
00:07:46-Haaa..., nevím, co mám říct.
00:07:50-Jen ano. Dveře našeho divadla se vám otevřou.
00:07:53Se mnou vám padne k nohám i Paříž.
00:07:58Odpovězte, začínám mít hlad.
00:08:02-Je to jen dramatická scéna, kterou hrajete?
00:08:05-Vypadám, že lžu?
00:08:14-Lidičky, haló! Pojďte se podívat na mé zboží!
00:08:22-Tohle je má snoubenka - Markýza.
-Kde je Moliére?
00:08:25-Hledá kněze. Budeme se brát. Markýza se stane jednou z nás.
00:08:29Je to herečka. Představuji vám Armande, Madeleine, Genevieve...
00:08:33-Támhle! Jo, to je on. To je ten rozvraceč rodin.
00:08:37Ničitel mužské cti. Támhle stojí ten zmetek.
00:08:40-To je ten, co ho oddáte, otče.
00:08:43Spojte ho s tou dívkou, nebo odmítne hrát.
00:08:46A Žárlivý křupan se ruší.
-Vrať mi moji dceru.
00:08:51-Vy mu vraťte snoubenku. VÝKŘIKY
00:08:54-To mě chcete rozčtvrtit?
-Ruce pryč!
00:08:56POBAVENÍ PUBLIKA
-A má, co chtěla.
00:08:59-Pojďte, pane faráři.
-Prosím vás.
00:09:03-Počkejte! Počkejte! Tohle nepůjde bez otcova souhlasu.
00:09:06-To má pravdu.
-A vy, děvenko?
00:09:09Co vy na to?-Já na to, že si chci vzít Špekouna,
00:09:12protože už nehodlám tancovat ani ve stoje ani v leže.
00:09:16POTLESK-Pak tedy přejděme k manželskému slibu.
00:09:19NADŠENÍ PUBLIKA
-To je moje dcera.
00:09:22-Tohle jíst nemůžu, mám pak větry.
00:09:25ZVUK PŠOUKNUTÍ
-Počkat, otče.
00:09:27Provdat dceru není lehké rozhodnutí.
00:09:30A i kdyby to trvalo celou noc, chci si dát na čas,
00:09:33než jí dám souhlas. -Trápí vás snad cena za tento souhlas?
00:09:37-A vás snad nezajímá cena za vaše divadlo?
00:09:40Vy taky počítáte, co vyděláte.
00:09:43-Nabízím vaší dceři srdce a kariéru v Paříži.
00:09:46-Stojí nejméně tisíc liber. POPRASK
00:09:49-Abyste utěšil žal rodičů. Co to tady ten kašpar předvádí?
00:09:53-To, co chcete, nevydělá ani za celý život.
00:09:56-Chce to tak bůh. Ji nelze zaplatit.
00:09:59-Ooo, 20!
-Prosím? -25!
00:10:02-60!-60! Ty se nám do toho nemotej.
00:10:05-27!
-Kolik jste říkal?
00:10:07-Tak 8. 30! 30!
00:10:12A věřte mi, že toho vůbec nelituji.
00:10:15Je to můj přítel, bratr. Můj syn.
00:10:17-Děkuju. VÝKŘIKY
00:10:20POTLESK
-A poslechněte, pane.
00:10:22Jestli to nepřijmete, kněz ani nedojí
00:10:25a bude sloužit váš pohřeb zároveň s naší svatbou.
00:10:29-30. VÍTĚZOSLAVNÝ SMÍCH
00:10:31-Pane faráři, prosím vás, ten obřad. Rychle.
00:10:35-René du Parc, bereš si Markýzu-Therese Gorlovou
00:10:38za manželku a přísaháš, že ji nikdy neopustíš
00:10:41a zůstaneš s ní až do konce života v dobrém i zlém?
00:10:45-Ano, beru.
-A ty, Markýzo-Therese Gorlová,
00:10:48bereš si tohoto muže za zákonitého manžela?
00:10:50-Ano, beru.
-A ty, Špekoune, co jí nabízíš?
00:10:53-Své slovo.
-Hotovo.
00:10:56Ámen.
00:11:00POTLESK
00:11:03NADŠENÍ V PUBLIKU
00:11:08-Hrát u vás je nedocenitelné. Jako matka to hrdě schvaluji.
00:11:12-Díky, matinko.
00:11:15-A otec pryč. Hoplá...
00:11:21-Takže nyní následuje Žárlivý křupan, vážení.
00:11:25NADŠENÍ PUBLIKA
00:11:38-Bože, drahoušku, tvůj otec je ničema k pohledání.
00:11:41Je chabé inteligence a jeho duše je temná.
00:11:44-Určitě nejsem jeho. Jsem přesvědčená,
00:11:47že nemůžu být jeho skutečná dcera. A řekla bych, že jednoho dne
00:11:51vyjde najevo můj vznešený původ. SMÍCH -Ano, to si myslím také.
00:11:55Je to vidět na první pohled. Cítím to úplně stejně.
00:11:58-Tak znova. ŠTĚBETÁNÍ HEREČEK
00:12:04-Hrajeme o lásce a žárlivosti. Uvidíte Turka, vážení.
00:12:13-Přijďte do divadla! Připravte se na krásný zážitek.
00:12:18SMÍCH
00:12:20-Dnes uvidíte, co jste ještě neviděli!
00:12:23-Řekněte Turkovi, že mu ženu přenechám za danou cenu.
00:12:26-Oooo, ale prodej za nízkou cenu je hřích.
00:12:29A vy umíte udělat z jedné libry deset.
00:12:32SMÍCH-Lucille bude moje. A parohy ozdobí hlavu jejího ubožáčka.
00:12:36-Eeeeh.
-Sbohem Babuši.
00:12:39-Sbohem, pane Gabalo... balo... balo...
00:12:47U všech všudy, ten se bude divit.
00:12:50Může se spolehnout, že mu prodám tu čarodějnici,
00:12:54jeho manželku. Ovšem, pokud raději
00:12:56neprodám spíš jeho za to, že zatoužil po mé Lucille.
00:13:01Jestli mi chce dát parohy, potom dostane parohy on sám.
00:13:08Oooh, zde je jeho služka.
00:13:12Nuže? Haaaa...
00:13:16Tak povídej.
00:13:18Tsss, dělej.
00:13:21Mluv. Tvoje paní mi snad...
00:13:25neposlala vzkaz?
00:13:30Měl bych snad hádat?
00:13:34Nebo to z tebe budu muset vymlátit?
00:13:37Lucille nemá co říct. No vida, nemá mi co říct.
00:13:40Nemá mi co říct. Nemá mi co říci.
00:13:43Už nemá mi co říci. Možná bych měl zatančit.
00:13:46Takhle. SMÍCH PUBLIKA
00:13:49-Lá la la la... Pa pa pa pa pa pá...
00:13:51Lalala... Pa pa pa...
00:13:55-No tak, slečno, nahlas! Neslyšíme.
00:13:58-To proto... Neeevímmm...
00:14:04-Armande, Armande, rychle. Áaaa, tak tady jsi.
00:14:08Už jsem si říkal, kde vězíš.
00:14:11Pán má totiž dvě služky, víte?
00:14:14Jednu hluchou a druhou němou. Posílá je k mužům svých milenek.
00:14:18-Co říkáš?
-No ano!
00:14:21Když si chce paroháč stěžovat, pošle pán hluchou.
00:14:25A jestliže se chce ten nešťastník naopak něco dozvědět,
00:14:29no tak pošle tuhle - němou.
00:14:33SMÍCH
-Jó.
00:14:36-Totiž, nikomu z nás není milé slyšet o vlastním neštěstí,
00:14:40jak se říká.
00:14:42POTLESK
00:14:52VZDECH
00:15:51-Tak honem, cukroušci.
00:16:00-Počkejte, bratři, musíte zvážit skutečnost,
00:16:03že každý čin má svou příčinu. A i když upřímně musím uznat,
00:16:07že máte velkou smůlu, nikdo vás nelituje.
00:16:10-Tato aférka mě vskutku baví a její průběh je příkladný.
00:16:14-Rozený paroháč. POBAVENÍ V PUBLIKU
00:16:18-Tohle mi něco připomíná.
00:16:21-Sám ďábel není horší než tahle dryáčnice.
00:16:29OZVY DIVADLA
00:16:33-I ti nejlepší mají v sobě zákeřnost.
00:16:37Je to mstivé pohlaví, jež vede svět do zkázy.
00:16:41Vzdávám se už navždy jejich pokolení.
00:16:44Posílám je k čertu! Napořád!
00:16:48-Óh! -Óh!
-Nuže, pojďme ke mně.
00:16:51Jen pojďte, vzácný pane. Pokusíme se jeho hněv utišit.
00:16:55-A vy, znáte-li prohnané manžely, tak nám je pošlete na převýchovu.
00:17:00JÁSOT POTLESK
00:17:06OVACE
00:17:21-Ha, Markýzo, Markýzo, poslouchej mě.
00:17:24Snaž se je zabavit. A my zatím připravíme kulisy.
00:17:28Honem. Na. A mysli na to,
00:17:31že na nás čeká Versailles.
00:17:37-Bonbón, můj milý?
00:17:40Čokoláda je lahodná jako ty, drahá.
00:17:43-To jistě.
00:17:50HLUK V SÁLE
00:17:57-Rád vás vidím.
00:18:34TLESKÁNÍ DO RYTMU
00:18:48-Hej! Hej!...
00:18:52OVACE
00:19:03JÁSOT
00:19:08-Co se děje?
-Krade nám slávu.
00:19:11-Zdá se, že se lidem nejvíc líbí mezihra.
00:19:31-Zná někdo jméno téhle mladé krásky?
00:19:34-Tanec vás tak nadchnul, že jste zahořel pro ženu?
00:19:37-Hohó, nebojte se, má milá. Jsem jen zvědavý a nic víc.
00:19:41-Znáte ji, pane Racine?
-Ne, madam.
00:19:44Ale Lully určitě.
-Markýza du Parc.
00:19:48-Moliérova milenka?
-Rozhodně.
00:19:51-A Corneillova?
-Napsal pro ni sonet.
00:19:54-Co jiného by s ní mohl ten vetchý stařec dělat?
00:19:57SMÍCH
-Je to manželka Špekouna.
00:20:00-Tenhle anděl má za muže bečku sádla?
00:20:02-Povídá se, že ten tlusťoch je prý potomkem Hannibalova slona.
00:20:06SMÍCH
-Takže on je Kartaginec?
00:20:09-Ó, Racine, mluvím o slonu, ne o dobyvateli.
00:20:12-Jestli je to žertík, zhudebněte ho, Lully,
00:20:15jinak nevyzní.
-I když jsem hudebník, pane Racine,
00:20:18dovolte mi to spíš popsat slovy. Hannibalův slon a Markýzin manžel
00:20:22mají oba dva velké tělo a dlouhý chobot. SMÍCH
00:20:25-Vaše italská šťáva tu nikterak neohromuje, pane Lully.
00:20:29A pana Racina také ne. Můžeme jít k princi de Conti.
00:20:33Slaví dnes návrat do Paříže.
-Báječný nápad.
00:20:40RYTMICKÝ TANEC
00:20:46POTLESK DO RYTMU
00:20:51-Hú hu! SMÍCH
00:21:13OVACE
00:21:19ITALSKÝ ZPĚV
00:21:27-Jste k nakousnutí.
-Nelechtejte mě.
00:21:30CHICHOTÁNÍ
-Ne ne ne...
00:21:38-Honem, rychle.
-Rychle.
00:21:42-Pane.
-Aaaach.
00:21:46-Bavil jste se v divadle?
-Velmi, velmi,
00:21:49nasmál jsem se a madam též.
00:21:52A z vás jsem nadšen, slečno. Přátelé říkají,
00:21:56jak je výjimečné, když podlehnu kouzlu ženy.
00:21:59SMÍCH-Dovolte, abych vám představil i ostatní herce.
00:22:03To je slečna... -Ne né, to je zbytečné. Já už je znám.
00:22:06Stará písnička.
00:22:09Něco mě napadlo. Pane Lully!
00:22:12VÝKŘIKY / VZDECHY
00:22:16-Pane Lully.
-Pššš.
00:22:19ODKAŠLÁNÍ
-Král bude mít narozeniny.
00:22:22Složíte pro něj baletní komedii.
-Aaah.
00:22:25-A já bych si přál, aby se kromě slov
00:22:28Jeho Výsost mohla potěšit i něžnými půvaby zde slečny du Parc.
00:22:32-Aha. ROZPAČITÉ ÚSMĚVY
00:22:35-Hm... Hm...
-Začnu s tím hned. Hm?
00:22:39SMÍCH
-Všichni zde vědí,
00:22:42jak můj drahý bratr miluje tanec, že?
00:22:46-Kdy přesně slaví Jeho Výsost narozeniny?
00:22:49-Za týden. Pročpak?
00:22:56-Pod jakou to hvězdou, bože, byl jsem zrozený,
00:23:01že stále šedou nudou jsem krutě mučený.
00:23:04Vida.
00:23:09Že stále... šedou nudou...
00:23:13jsem krutě mučený.
00:23:15ZVONEK SPOKOJENÝ SMÍCH
00:23:18-Každý den se znova... ZVONEK-Jdi k čertu!
00:23:22Ale žádná... Ale všechny nudy...
00:23:25ZVONEK-Ksakru, takhle to nikdy nedopíšu.
00:23:29Dá se říct "nudy"? ZVONEK
00:23:31-Nemůžu se soustředit.
-Neruším?
00:23:34-No tak když už jsi tady, tak pojď dál.
00:23:37Co mi chceš?-Nejsem šťastná.
-Špekoun je špatný manžel?
00:23:41-Vůbec ne. Naopak, je milý.
-Jsi nešťastná v Paříži?
00:23:44-Vůbec ne, v Paříži se mi líbí.
-No tak jsi těhotná, tak je to.
00:23:48-Vůbec ne, to bych věděla.
-No tak nech už toho "vůbec ne,
00:23:52vůbec ne, vůbec ne...". Umíš říct jen to?-Vůbec ne.
00:23:55Chci hrát.
-Cože?
00:23:59Ty chceš zase hrát němou? Vážně?
00:24:02-Neodešla jsem, abych tady tancovala jako dřív.
00:24:07-Ale tady budeš tančit pro potěchu krále.
00:24:11-To je mi fuk.
-Je to životní šance.
00:24:14-Jenže já chci hrát. Chci se to naučit.
00:24:17-Poslyš, budeš hrát se Špekounem, hm?
00:24:20Začneš zkoušet. Tak běž, musím psát.
00:24:28-Madeleine, Catherine, Genevieve, Armande -
00:24:31všechny ženské od nás tvrdí, jak moc ti dluží.
00:24:34-Vážně?
00:24:38To řekly?-Hm. Že jsi u divadla nejlepší.
00:24:41-A co ještě?
-Ještě že v divadle
00:24:44musí být všichni pohodlně usazení...
00:24:51... pak se musí zhasnou svíčky... a pak se konečně...
00:24:58... začne zvedat opona.
00:25:01Abychom pěkně mohli přejít k tématu hry.
00:25:05Že? VZDECHY
00:25:21-Mušle se otevírá.
00:25:24-Teď já, jež přicházím z hlubokých zlých lesů,
00:25:30toužím jen spatřiti zde krále všech králů.
00:25:36-Hudba, maestro.
00:25:39A mezi tím víly, všechny víly, Saturn, Kentaur...
00:25:42Tak pojď Armande, rychle, prosím. Hop.
00:25:45Dobře. Tak, Madeleine na scénu.
00:25:49Pojď.
-Nudo, rychle se ztrať.
00:25:51Či ráda bys tu byla snad jenom proto,
00:25:54abys ho potěšila?
00:26:00-Tak se chodí na zkoušku? No, Oreste, hoď sebou!
00:26:03Na scénu.
-Pod jakou hvězdou, bože,
00:26:06byl jsem zrozený, že stále...
-Ale to ještě ne.
00:26:10Převlíknout! Marie, Marie, kostým!
00:26:13Její kostým. Tak, pojďme dál.
00:26:17-Moje role?
00:26:25-Královna lesa.
00:26:28-Nemluvím?
00:26:33-Tančíš.
00:26:35-Chci hrát.
00:26:37(šeptem)-Kdo za to může?
-Jak to myslíš?
00:26:41-Včera večer jsem psal tvůj monolog, když jsi mě vyrušila.
00:26:45Jak jsem měl psát, když jsi mě zdržovala celou noc.-Chvástáš se.
00:26:48Usnul jsi, ještě než jsi stihl něco,
00:26:52co by vypadalo na začátek představení.
00:26:55-Nemám čas na tlachání.
00:26:59-Tlachají jenom trhovkyně.
00:27:01-S panem Lullym to nazkoušíte. Já se postarám o prolog.
00:27:05Rychle! SKLENĚNÝ LOMOZ
00:27:11-Nebudu tančit.
00:27:18POVZDECH
00:27:21-Ženské.
-Hm.
00:27:43-Dobré.
00:27:49Já se, bohužel, netrefil.
00:27:53ŽENSKÝ PLÁČ
00:28:02VZLYKÁNÍ
00:28:25-Dovolíte?
00:28:29-Co to děláte?
-Jen vám nabízím svoji ruku.
00:28:33A koleno, až budete lézt na to zábradlí.
00:28:36Chtěla jste skočit, ne?
-Ano, a...
00:28:39-Tak do toho. No tak, skočte.
00:28:41Jezírko je hluboké, utopíte se.
00:28:50KŘIK
00:28:59-Co po mně chcete?
-Viděl jsem vás tančit.
00:29:03-No právě.
-Jsem jako vy.
00:29:07-Vy tančíte?
-Ne.
00:29:10Ale jako vy potřebuji talent.
00:29:13Nemám totiž původ, rodinu, rentu...
00:29:18Mám jenom sám sebe. ŠKYTÁNÍ
00:29:22-Je zbytečné tvářit se ublíženě.
00:29:25Bůch chce, aby byli chudí a bohatí,
00:29:28vznešení a prostí, králové a otroci.
00:29:31-Takže jsem ztracená.
-Naopak.
00:29:35Usmívejte se a buďte tím, kým vás chtějí mít,
00:29:39tak jako já.
00:29:44Nemáme na výběr.
00:29:47I já jsem v rukou mocných.
00:29:50Když budete tančit pro krále, budete se moci hřát na slunci.
00:29:56-Kdo jste, pane? VZDALUJÍCÍ SE KROKY
00:30:02HUDBA
00:30:15-Proč se kvůli ní tak rozčiluješ?
-Skončím na šibenici, Madeleine.
00:30:19-Já tě varovala.
-Nemusíte se bát,
00:30:22já vím, jak na to.
-To snad ne,
00:30:25zbláznila ses, Catherine? Dost, nechte toho!
00:30:28Když bude tančit, nehraju.
-Výborně.POVYK
00:30:35-Hledal jsem ji všude, ale nemám ji.
00:30:38Bylo tak těžké dát jí to, co chtěla?
00:30:41-Naštvala mě.
00:30:44-Slíbils jí to. Není zdvořilé zradit sliby
00:30:48dané v posteli.
-To říkáš ty?
00:30:51-Spi s Markýzou, ale netrap ji.
00:30:54Nenech ji trpět, nebo si to s tebou vyřídím.
00:30:57-Vztáhnul bys ruku na mě?
00:31:03KROKY
00:31:07-Chceš nás dostat na špalek tím trucováním?
00:31:10-Řeknu jen jedno. Chci hrát nebo umřít.
00:31:15-Přísahám ti tady přede všemi, že budeš hrát.
00:31:18Ale dneska tanči! Tanči!
-Pozor, král!-Ó, to je konec.
00:31:22-Rychle.
00:31:25-Marie! Můj kostým!
00:31:28-Dělejte!-Vstaňte, honem.
-Honem honem honem!
00:31:34-Vážně?
-Pam pa dam pam pam.
00:31:37Ano, tady. Výborně.
00:31:41Řekněte mi, těšíte se? A co vy, má drahá?
00:31:46-No tak honem, honem.
-Kde je ta sukně?
00:31:49-No tak!-Dělejte.
-Já to nestihnu.
00:31:53-Honem! -Poslyš, René.
-To bude dobrý.
00:31:58-Moliére! Čekám.
00:32:03-Hudba, maestro! HUDBA
00:32:11ZMATKY V ZÁKULISÍ
00:32:15-Tak honem. Rychle, rychle, pospěš si.
00:32:18Musíš na jeviště.
-Ne! ne, ještě nemůžu.
00:32:21-Krucinál, dělej.
00:32:30Dobrý, takhle to stačí.
00:32:33-Zlom vaz.
00:32:36Tak jdi.
-Jdi a dej si záležet.
00:33:06KONEC PŘEDEHRY BUBNY
00:33:35Je vyhráno.
00:33:38-To si nemyslím, pane.
-Á, přestaň sejčkovat.
00:33:41-Vy jste tak spěchal.
-Nech toho.
00:33:44-Neměla jsem čas obléct jí tohle.
00:33:50-Bude dělat hvězdu. Pane bože.
00:34:07Jdu se oběsit. ŽENY:-Haló! Tady. Pojď sem...
00:34:49-Moliére!
00:34:55(šeptem)
-Drž se.
00:34:58-Vaše Výsosti?
-Tak pojďte blíž, Moliére, pojďte.
00:35:02Nesmírně jste nás potěšil.
00:35:07Hlupáci a moralisté vidí jen iluzi
00:35:11a vyumělkovanost.
00:35:13Vy jste nám dokázal předvést divadlo
00:35:16jako prapůvod života.
00:35:20POTLESK
00:35:26OVACE
00:36:26-Nevidím Mansarta.
00:36:30To snad mám čekat 100 let, než dokončíte Versailles?
00:36:35-Mráz, Výsosti, zničil všechny omítky.
00:36:40-Proč jste je nedělali v létě?
-To ještě nešlo.
00:36:43-Mně teď ano. Takže už mě nezdržujte.
00:36:52ÚLEVNÝ VZDECH
-Moliére, přistupte.
00:36:55Pojďte.
-Výsosti.
00:36:59-Moliére, musíme zrušit Tartuffa, kterého připravujete.
00:37:04Byl jsem totiž upozorněn, že by to urazilo církev.
00:37:08-Ale, Výsosti, když jsem vám tu hru četl,
00:37:11pánbíčkářům, které zesměšňuji, jste se smál.
00:37:15-Jenomže, dnes už není včera. Trvám na tom.
00:37:21-Dovolte mi aspoň jednou předvést hru celou, Výsosti.
00:37:24-Já stojím v čele státu a stát se nesmí hněvat kvůli divadlu.
00:37:28Předveďte mi nějakou novinku, jež potěší církev i náš dvůr.
00:37:33-Ale, Výsosti, to nebude tak úplně snadné.
00:37:38Hra se nejdřív musí jaksi napsat. A my začínáme za dva dny.
00:37:42-Dva dny jsou málo, pravda. Sám bůh měl na stvoření světa šest.
00:37:46SMÍCH
-Zajisté.
00:37:52-Výsosti, mohu situovat hru do Anglie.
00:37:56-Chcete mi přivodit válku?
00:37:59-Tak do kolonií?
00:38:01-Ne ne nenenenene. Žádné negry ani divochy.
00:38:05-Můžeme říct, že to protestantům se vysmíváme.
00:38:09Že, otče?
-Uvidíme.
00:38:13-Ale královna mi doporučila pana Racina.
00:38:16Potěšil byste mě, kdybyste zahrál jeho hru.
00:38:19Thébané, myslím.
00:38:22-Je to komedie?
-Netuším.
00:38:25Snad. Vy jistě zvládnete cokoli.
00:38:28U vás nikdy nevíme, zda se máme smát či plakat.
00:38:34KDÁKÁNÍ SLEPICE
00:38:38-Božínku, copak nás chce král zničit?
00:38:44(šeptem) Přišel...
00:38:47-Když král zavelí, tak kat se tetelí.
00:38:52-Hrát hru nějakýho blba?
00:39:04-Přátelé. Hej, lidi!
00:39:06Tak tohle je Jean Racine, autor té Thébanů.
00:39:10Tak, prosím. Sám král mi laskavě svěřil
00:39:13uvedení této hry.
00:39:18MADELEINE:
-Je to tragédie?
00:39:21-To je dotaz nebo výtka?
00:39:24-Jsem jen zvědavá.
00:39:27-Je to tragédie.
00:39:29-Tudíž je to výčitka, ale ne určena vám.
00:39:34-Komu tedy?-Moliére, i když chce pomoci,
00:39:38nepomáhá vám a ani nám. Takže se kvůli jeho pýše
00:39:41vrátíme na ten strašný venkov a přijdeme o Paříž.
00:39:44-Víš přece velice dobře, že nikdo z nás není schopen
00:39:48dobře zahrát tragédii.
-Je to dobrá hra, René.
00:39:53-A o to přece hůř. Naším řemeslem je smích.
00:39:56Takže při naší neschopnosti ji přetvoříme ve frašku,
00:39:59která zase potěší jenom prodavče jablek.
00:40:07-Bude ve vaší hře role pro mě, pane?
00:40:12-Rád uslyším slova z vašich úst.
00:40:17-Nikdo vás přede mnou nevaroval?
00:40:20-Proč by měl?
00:40:23-Já nikdy v tragédii nehrála.
00:40:30-Odpusťte mi, ale já myslím, že ano.
00:40:35Dámy. Pánové.
00:40:39RADOSTNÝ SMÍCH
00:40:53-Charles bude Polyneikés, i když bych bral lepšího bratra.
00:40:57Gorgibe, ty budeš Eteoklés, starý thébský král.
00:41:02Vzhledem k věku si myslím, že budeš pro roli ten pravý.
00:41:05No a Brécourt je Haimón, Kreontův syn a Antigonin milenec.
00:41:11Vem ho.
-Dobře.-Ano...
00:41:14-Pojď, broučku.
-No, tak tu máš.
00:41:16Teď dámy. VZDECHY
00:41:21Madeleine Iokasta, eh...
00:41:24Genevieve Olympia, Iokastina důvěrnice,
00:41:27no a Catherine Antigona. Vše. Hm?
00:41:30SMÍCH
-No to snad ne.
00:41:32Antigona chce zralejší projev než Iokasta.
00:41:35Vždycky mám ty nejnáročnější role.
-Ano, Madeleine,
00:41:38ale i v dobách antiky přicházely matky na svět před dcerami.
00:41:42-Tak ať ji hraje Markýza, ne?
00:41:46-Pročpak ne? Četla jsem text.
00:41:49Antigona jsem já. Mám na to věk i půvab.
00:41:54Madeleine má věk mé matky, možná víc.
00:41:57Pokud jde o tebe, budeš skvělá komorná. Na tyhle role jsi zvyklá.
00:42:01Genevieve bude služka.
-Tvým milencem bych byl rád,
00:42:05ale ne jako partner na jevišti.
-Buď si jist, Brécourte,
00:42:08že vylučuji obojí. Jako milenec by ses musel moc snažit,
00:42:12abys mi stačil. A jako můj partner? To chci hrát radši s tou židlí.
00:42:16Taky je ze dřeva.
-Dobře, jak je libo.
00:42:19Ať to vezme Špekoun. Je to jeho žena.
00:42:25-Necháš mě hrát matku?
-Proč ne?
00:42:29-A mě komornou?
-A mě nosit kýble? He?!
00:42:34-Já souhlasím. Tak na co čekáme? Hm?
00:42:39-Až tě zabiju!
00:42:47VÝKŘIKY
00:42:50-Nech mě! KŘIK
00:42:55-Tak dost, ženský! Máte mozek akorát mezi nohama.
00:43:00-Jsem matkou, Kreone. Cit mému srdci vládne.
00:43:06Vždyť bez lásky vše, co na světě je, vadne.
00:43:10Co sprosté kurtizány možná nenávidí.
00:43:14VZDECH
-To přece jen matka
00:43:16vlastním srdcem vidí.
00:43:19-Mohu ujistit vás, že jsou naše zájmy stálé.
00:43:22Není nutno obávat se všech nepřátel krále.
00:43:26Kreone, vždyť otec jste a nepřátelé...
00:43:33Z DÁLKY SLYŠET NÁPOVĚDA
-Kreone, vždyť otec jste
00:43:36a nepřátelé... Kreone...
00:43:39SMÍCH V PUBLIKU MARKÝZA:-Kreone, vždyť otec jste,
00:43:43ač v šiku nepřátel váš syn jím možná zavelel.
00:43:46Zdá se, že není všechno tak, jak byste chtěl.
00:43:49POTLESK
00:43:52-Bravo! Bravo!
00:43:54-Ano, to vím, madam. A bude potrestán.
00:43:58PROTESTY V PUBLIKU
-Uznávám sice, že nevím,
00:44:02čím je hnán k tomu, co činí.
00:44:04-Příště se to nauč! I tak ho čeká trest...
00:44:07-Fuuuuj!
-A jsem si zcela jist...
00:44:10-To je hrůza!-... že chovám k němu už jen nenávist.
00:44:14KŘIK DIVÁKŮ
00:44:19-Pojďte.
-Kam? Ještě to neskončilo.
00:44:22-Madeleine vás zabije.
-Udělala jsem to z přátelství.
00:44:26-Hahá, nepovídejte.
-O tom, že oba šťastni budou,
00:44:30však jenom na tvůj úkor přijdou...
00:44:33-Jestli tu Markýzu nevyhodíš, tak půjdu já.
00:44:36-Roztrhnu ji vejpůl, neboj se.
00:44:40Och.
00:44:45-Kde se ta mrcha schovává?
-Však my ji najdeme.
00:44:52-Kdepak jsi? Kam mohla zalézt?
00:44:54Není tu.
-Ne.
00:44:57-Tak jdeme.
-Utekla nám.
00:45:01-Cítím vaše srdce. Jeho tep, lehký jako dotek peří.
00:45:06Ale nesmí vycházet odtud, ale odtud.
00:45:10Říkejte po mně: Heimone, vidíš, jakou moc má láska?
00:45:14Už nebudu žít jen pro sebe. Jsi tady ty.-Nemůžu,
00:45:17když mě takhle držíte.
-Uvidíme.-Já nechci.
00:45:20-Zkuste to. U toho zábradlí vám snad
00:45:23nevycházela slova ze srdce sama od sebe?
00:45:31MARKÝZA:Haimone, vidíš, jakou moc má láska?
00:45:35Už nebudu žít jen pro sebe.
00:45:38Jsi tady ty.
00:45:41-Neodříkávejte slova, prožijte je.
00:45:44VZDECHY
00:45:47-Ano.
00:45:49Držíš mou pravou duši, lásko.
00:45:53Slyším hlas toho, kdo mě zná.
00:45:57(oba)-Naděje v mém srdci ztichla,
00:46:01však dokud žiješ ty, tak budu žít i já.
00:46:09OSUDOVÁ HUDBA
00:46:46-Mám tady přátele.
00:46:49Pojďte.
00:47:07DÁMSKÉ ŠTĚBETÁNÍ
00:47:10-To mně se po vás zastesklo.
00:47:13Tatímco můj muž vede zákulisní války,
00:47:16já dávám přednost vedení regimentu krásných dam
00:47:19ve službách králi.
00:47:22-Neměl přijít pan la Fontaine?
-A pročpak to?
00:47:25-Připadám si tu trochu jako lišák v kurníku.
00:47:28-Tyhle slepice možná sežerou vás.
00:47:36Chci vás tu vídat často. Brzy zjistíte,
00:47:39že v královském divadle probíhá to nejlepší v zákulisí.
00:47:45DÁMY POMLOUVAJÍ
00:47:58-Pane Racine,
00:48:01představuji vám Catherine Dessauovou,
00:48:04vdovu Mon Voisinovou řečenou Voisinka,
00:48:07odbornici na jedovaté prášky, smrtící letkvary,
00:48:10jehly a také na černé obřady.
00:48:13(pobaveně)-Hm, to je prokletí.
-Společenské poslání.
00:48:16-Bezpečné?-Rozhodně. Travička vám zajistí,
00:48:20že vás nikdo neotráví, víte?
00:48:23-Pojďte se mnou, pane.
-Dobrý den, jmenuji se Elizabeth.
00:48:27-Dobrý den.
-Zahrajeme si v kostky?
00:48:29-Ne, díky.
-Co pro nás máte?
00:48:33-Úryvek z Andromaque.
00:48:41Hledáte mne, madam? Mohl bych alespoň trochu doufat?
00:48:44ŠUŠKÁNÍ PŘÍTOMNÝCH
-Podívejte se na ni,
00:48:47tváří se jako by tomu rozuměla.
-Ach madam, Řekové,
00:48:50věříme-li jejich zděšení, vám možná dají důvod k slzám.
00:48:54-Dámy, královna!
00:49:27-Kdopak je tohle?-Tanečnice.
-Slečna du Parc, Výsosti,
00:49:31k vašim službám.
00:49:34-Á to o vás mi říkal král.
00:49:41Áha, teď už o dost lépe chápu,
00:49:44proč mne tuhle v noci poctil svou přízní dokonce dvakrát.
00:49:50Měl zřejmě v hlavě vás, zatímco ležel na mně.
00:50:06VZLYKY
00:50:16PLÁČ
00:50:18-Zasloužila si to.
00:50:24-Výsosti.
00:50:34To chcete jít za mříže?-Vás si neměřili jako dobytek na trhu.
00:50:38-Zřejmě toužíte prosit Moliéra o role až do smrti.
00:50:42-A vy? Podlézáte madam, vtíráte se do přízně.
00:50:46-Madam a její dvůr mají v lásce poslouchání poezie.
00:50:49-Poezie?
00:50:51Takhle v Paříži říkáte vodění býka ke krávě?
00:50:57Nemám talent. Mám jen půvab, jak sám víte.
00:51:01-Nebuďte tak dětinská. Přijdete ke mně?
00:51:06-Zkoušet?
-Hmm.
00:51:09Hned zítra.
00:51:12-Nezapomeňte, že Andromaque je vdova,
00:51:15ale já ne.
00:51:41Nespala jsem.
-Já taky ne.
00:51:45Račte.
00:51:52Omlouvám se. Prosím.
00:52:01Račte. Posaďte se.
00:52:06-Už jste dokončil tu hru?
-Ještě ne.
00:52:12Občas, když ji čtu,
00:52:17tak si říkám, že je to nádherný drahokam.
00:52:20A za chvilku - že by ani prase nespolklo tu změť splašků.
00:52:25-Přiznám se, že ve slovech se moc nevyznám.
00:52:29Budu spoléhat jenom na svůj instinkt.
00:52:37-Prosím.
00:52:43POVZDECH
00:52:45-Ach, počkejte, pane. Snad nebyla to lež.
00:52:49Když odhalíte syna, tak jeho matku též.
00:52:52-Phoenix to ví, že slovo měl jsem dát.
00:52:56-Pane, co vy vlastně chcete znát? Stín mého smutku?
00:53:01Princ o něm neví.
00:53:03Pane, vidíte, co provádíte?
00:53:10-Ten konec je jinak.
-Vážně?
00:53:12Přišlo to samo.POBAVENÍ
-Chcete přepsat mé dílo?
00:53:16-Dáváte mi hlas, ale Andromaque jsem já.
00:53:19-Počkejte, to zas ne. O to nestojím.
00:53:23-Moliére by vás zbavil pýchy.
00:53:26-Kašlu na něj.
00:53:28-Špekoun si nesčetněkrát vymyslel na scéně své repliky,
00:53:32ale Moliére je vždy bez zášti zachoval
00:53:35jako vzácný důkaz jejich přátelství.
00:53:38-Takto bych měl brát vaše věty?
-Pane, co vás ještě zajímá?
00:53:45-Že jste jen má.
-Stín mého smutku,
00:53:49princ o něm neví.
-Ale já vím vše.
00:53:53Zemřel bych pro vás.
00:53:56-Vidíte, co provádíte.
00:53:59Ne, pane, ještě ne.
-Nemáte právo odmítat.
00:54:05-Nejdřív tedy... dopište hru.
00:54:09-Proč mě mučíte? Miluji vás.
00:54:12-Také vás miluji. Ale nechci,
00:54:15aby po našich pletkách zbyla stránka prázdná jako prostěradlo.
00:54:23VZDECH
00:54:32-Copak tě trápí?
-Bolí mě u srdce.
00:54:36-Kvůli mně?
-Ne, miláčku.
00:54:39Je mi jedno, co kde děláš a s kým.
00:54:42Jen když jsi tu a miluješ mě.
-Nic nás nerozdělí.
00:54:49-Ani pan Racine?
00:54:55Neodpovídáš.
-Mám strach.
00:54:59-Z něho?
-Ze sebe.
00:55:03-Miluješ ho?
00:55:06Víš co? Střežit se budu těchto bědných chmur,
00:55:09ať už nikdy nevrátí se k nám. Neb jen hloupý tyran jsem,
00:55:13co bez důvodu manželku svou SMÍCH -ovládnout se snaží sám.
00:55:17-Miluju tě. Máš nejlepší srdce, duši i ten zbytek.
00:55:21-Hmmm. Sem, holka moje.
00:55:25SMÍCH
00:55:28-Raz, dva, tři, jak ho nenávidím.
00:55:37Pojď, pojď pojď pojď. Ták...
00:55:41Jak je tvrdý, jak ho nenávidím.
00:55:44-Okamžitě toho nechte!
00:55:48-Přehnal jste to s pitím, že nás rušíte při zkoušce?
00:55:52-Pane Moliére, nikdy jsem do Thébanů nepsal tanec.
00:55:55Ty vaše šprýmy si nechte na své frašky,
00:55:58ale neničte mou tragédii.-Ta hra zatím nevydělala ani 10 liber.
00:56:02Měl byste líbat ruce těmhle dvěma, že díky tanci vydělají dvakrát víc.
00:56:06-A jistě i vám, protože jste předělal pasáže,
00:56:09které se nelíbily publiku.
-Ano, pane.
00:56:12Moliérovým hrám lidé totiž tleskají.
00:56:15A u těch vašich zívají a nudí se.
00:56:17-Nebojíte se spíš, že král bude mít radši mne než vás?
00:56:21-Zaslepila vás ctižádost. Zachraňuji vaši tragédii.
00:56:26Tak pojďme. Sedm, osm a raz...
00:56:29-Opravdu? Mrzačíte ji a zesměšňujete i slečnu du Parc.
00:56:33-Talent herečky přece nejlépe poznáte podle oblých boků,
00:56:37kterými vás láká, ne?
-Nezasloužíte si mou hru.
00:56:42Beru vám ji.
-A já vám ji rád vracím!
00:56:45Vlastně ji na vás vyvrhuji.
00:56:59-Dopsal jsem Andromaque a kladu ji do vašich rukou.
00:57:05A k vašim nohám svou duši.
-Konečně.
00:57:08Splnil se mi sen.
00:57:10-Floridor ji chce uvést v divadle de Bourgogne.
00:57:14(nadšeně)
-Vážně budu hrát Andromaque?
00:57:17PLÁČ DÍTĚTE-To je vaše?
-Ne, Moliéra.
00:57:20Armande je zděšena, že hrabě de Craig
00:57:23jí bude zastupovat krále na křtinách.
00:57:26-A vy budete kmotra, ne?
-Ne, kdepak,
00:57:29přijde princezna Orleánská.
-Pane jo.
00:57:33-Dala jsem mu do mléka kapky, aby usnul.
00:57:43-Pane, radši zmizte. Moliére by vás zabil.
00:57:56KŘIK MIMINKA
00:57:58-In nomine patris et filii et spiritus sancti.
00:58:01-Memento homo, quia pulvis es...
00:58:04-Zůstanu s Moliérem. Nechci ho zranit.
00:58:07-Jsi tak oddaný.
-A ty tak nevděčná.
00:58:10-Co mu dlužím? Co pro něj jsem?
00:58:13Tanečnice. Metresa. KOLEM TICHO
00:58:16-Jen bere a nic nedává.
-Ššššššš.
00:58:20-A já, koho bych v té hře hrál, kdybych porušil slovo?
00:58:25-Pyrrha.
-To má být vtip?
00:58:27-Vždyť je to velká role.
-Ale není pro mě.
00:58:30-Proč hned odmítáš?
-Hraju tlusťochy, ne krále.
00:58:35ODKAŠLÁNÍ
00:58:43-Začneme zítra.
00:58:45A tak za tři týdny vám bude tleskat král.
00:58:49A vaše jméno bude znát celá Francie.
00:58:52-Spíš vaše, ne?
00:58:54-To je to samé, budete moje.
00:59:03-Je tady moc světla.
00:59:10-Je to lepší?
00:59:15-Jsem u Moliéra.
00:59:19-Promluvím s králem.
-Moliérovi je to fuk.
00:59:22Špekoun je proti.
-Je to snad jeho věc?
00:59:26-Je přece můj muž.
-A odkdy vám může něco zakazovat?
00:59:33-Pojďte, pane, nabídl jste mi Andromaque,
00:59:36odevzdám se vám.
-Oblékněte se.
00:59:41-Přišel jste o rozum?
00:59:43-Rozum mi naopak brání podlehnout.
00:59:54Teď jste pouze mou, Andromaque.
00:59:57Radši tu hru spálím, než ji dát jiné.
01:00:00Počkám. Miluji vás.
01:00:08MODLITBA
01:00:23-Pst!
01:00:31-Modlíte se?
-Ne, močím.t
01:00:36-V kostele?
-Máte skoro hodinu zpoždění.
01:00:41Takže se s vámi jen dělím o dar,
01:00:44jenž mi bůh tak štědře nadělil do břicha.
01:00:51-Potíž je, že dáma miluje manžela.
01:00:57-Pane Racine, to, co považujete za velký problém,
01:01:00je vlastně úplná hračka. Mám s sebou pár bonbónů.
01:01:05Když se nic nestane, slibuji, že zdarma zopakuji operaci,
01:01:09dokud nebudete zcela spokojen.
01:01:17-A když to vyjde?
-Chci část zisku z vašich her.
01:01:21Zítra možná budete jako Corneille nebo Moliére dohromady.
01:01:41-Pane?
01:01:44Moc jste mi chyběl.
01:01:47-Hodně jsem o tom večeru přemýšlel.
01:01:51-Co je to?
01:01:54-Pár bonbónů.
01:01:57-Madam a její dámy je snad zbožňují, ale mě si nekoupíte.
01:02:00-Nepřinesl jsem je vám.
-Tak komu?
01:02:03-Jsou pro Špekouna.
01:02:09-Myslíte, že ho tím přesvědčíte?
01:02:12-Ne, chci mu vyjádřit svou úctu a tímto skromným darem mu sdělit,
01:02:16jak nesmírně obdivuji jeho věrnost Moliérovi.
01:02:20Navzdory Andromaque. Nestává se každý den,
01:02:23že autor může ocenit hercovu ctnost.
01:02:26-To Moliére by měl uvést Andromaque.
01:02:30Floridor hrabe peníze, Moliére hýří.
01:02:33Ale pod tou maskou zná utrpení lásky líp než my všichni.
01:02:39-Je tady Špekoun?
-Ano, ale onemocněl.
01:02:42Potřebuje klid. Je mu moc zle.
01:02:47-Stává se to často?
-Bůj chraň, tohle je poprvé.
01:02:51VRZÁNÍ DVEŘÍ
-Nepřejedl se?
01:02:54-Na jídlo se dnes ani nepodíval.
01:02:58Dejte mi ty bonbóny.
-Ne.
01:03:04RENÉ DU PARC:
-Racine?
01:03:08Chci si s vámi promluvit. NAMÁHAVÉ DÝCHÁNÍ
01:03:28Milujete Markýzu, viďte?
01:03:33-Nemohu...
01:03:36-Nemohu? Zmohl jste se jen na tři slabiky,
01:03:40jen na čtvrku hexagramu.
01:03:43Tak ještě aspoň slovo. Milujete ji?
01:03:47-Ano.
01:03:57-Pak vám ji svěřuji. Ale slibte mi,
01:04:00že jí neublížíte - nikdy.
01:04:04Bude vás... milovat.
01:04:10I když se tomu teď brání.
01:04:13Nesmíte ji trápit. Přísahejte.
01:04:16Slyšíte?!
01:04:21-Přísahám.
01:04:27-Prozkoumáme... náladu.
01:04:31Potom teprve můžeme posoudit pevné, plynné i tekuté.
01:04:37SMÍCH PUBLIKA
01:04:40-Pane, abyste věděl, navrhuji nejdříve přičichnout.
01:04:44SMÍCH
01:04:54-Ták, místo osahání mu pustíme žilou.
01:04:59-Při puštění žilou bychom měli přiložit pijavice na končetiny.
01:05:03SMÍCH
-Umírám.-Vskutku, pane?
01:05:07Červy, baňky a řezy.
01:05:11-Umřu...
-Deset litrů klistýru.
01:05:13-Umírám, Moliére.
-To ne.
01:05:18Zavolejte doktora! SMÍCH
01:05:25-Asi už...
-Ne.
01:05:28-... umřu.
-Ne, to ne.
01:05:30Neumřeš. To nesmíš.
01:05:33To ne, ne. Ne!
01:05:36To nesmíš. Ne.
01:05:40Ne, to nesmíš. Ne...
01:05:44Ne.
01:05:50-Umřel.
01:05:59-Nahlas, nic neslyšíme!
-Nech toho.
01:06:02-Prej je mrtvej. Ty se do toho nepleť. SMÍCH
01:06:10-Medicína ho zabila! POTLESK
01:06:21PLÁČ
01:06:27-Ven. Běž pryč.
01:06:30-Moliére vám prý chce nabídnout roli.
01:06:33-Roli? Co je to za nesmysl? Nikdy ve mě nevěřil.
01:06:37-Racine všude vykřikuje, že budete Andromaque.
01:06:41-Chce mě jenom utěšit. Stejně bych to nepřijala.
01:06:45-Pročpak ne?
-A co Moliére?
01:06:48Patřím k němu.
-Racine vám u krále získal svobodu.
01:06:51Andromaque čeká, abyste ji hrála.
01:06:54-Ach, tolik snahy úplně zbytečně.
01:06:57-Nechte toho, madam.
01:07:01Nebo vyschnete a nikdo vás nebude chtít.
01:07:05-Mám zapomenout na Špekouna?
-Nemusíte.
01:07:08Stačí ho nahradit, ne?
01:07:12-Máš srdce z kamene.
-Kdyby mě prosili jako vás,
01:07:16věděla bych, kde hledat lásku.
01:07:19-Tak běž. No, jdi si.
01:07:22Hraj místo mě.
01:07:27PLÁČ
01:07:31-Falešný nebo pravý, madam?
01:07:34Ten váš žal přece Špekouna neoživí.
01:07:37Když ne kvůli sobě, usíte hrát kvůli němu.
01:07:40-To nejde.
-Jde.
01:07:42Vždy, když bude na scéně Markýza, lidi budou tleskat jménu du Parc.
01:07:53-Ah, tebe mi seslal anděl.
01:07:56SMÍCH
01:07:59-Ach, počkejte, pane, snad nebyla to lež.
01:08:02Když odhalíte syna, jeho matku též.
01:08:05Vždyť přísahal jste přátelství mi přece.-Ne, ne!
01:08:08Ne a ne, prosím. Prosím vás, takhle ne, Markýzo.
01:08:12Nehrajem na Pont Neuf, my nehrajeme obyčejně, vulgárně.
01:08:16Chce to víc stylu, k čertu, a úroveň, a můzu.
01:08:22Tak znova.-Ah, bože, kéž kousek soucitu by ve vás byl.
01:08:27Bez šance na spásu jste mě tu odsoudil?
01:08:30-Phoenix vám řekne, že slovo měl jsem dát.
01:08:34-Přece jste mě, pane, ochránil tolikrát.
01:08:38-To jsem slepý. Neviděl jsem svět.
01:08:42To proto mohl jsem snad vašim prosbám vyhovět.
01:08:45Možná podlehl jsem okouzlení. Co bylo, to není.
01:08:52-Ach, pane, je snad pravda krutá,
01:08:57že vámi budu tvrdě odmítnuta?
01:09:01VZDECH
-Mám otázku, Markýzo.
01:09:04Vážně to chcete hrát takhle?
01:09:07-Ano, proč? VZDECH
01:09:11-Asi jsem se zmýlil, pane, hrajeme tady vaše drama
01:09:14nebo jen říkáme narychlo sepsaná slova?
01:09:17-Žertujete, pane?
-Ne, jenom se ptám.
01:09:20To budeme hrát pro nuzáky?
-Hrajte tak,
01:09:23aby nás dvůr obdivoval a blahopřál nám.
01:09:27-Pokud bude Markýza hrát takto, jsem si jist, že nás vypískají.
01:09:30Věřte mi.
-Řekni velkému Floridorovi,
01:09:34cos mě učil - že je třeba slova nehrát,
01:09:36ale prožívat.-Markýzo, proboha tě prosím,
01:09:39nech pana Floridora vést tě tak, jak chce on.
01:09:42-Vždyť ničemu nerozumí. Je jako hluchý,
01:09:46křičí mi do ucha a prská.
-Králové, princové,
01:09:49všichni byli nadmíru šťastni, když se uprostřed hry
01:09:53octli v mojí záři. SMÍCH
01:09:58-Nezahazuj šanci, Markýzo, budeš hrát před králem
01:10:01s největším hercem století.-Aha, a kvůli tomu musím přijmout to,
01:10:05cos vyčítal Moliérovi, když jsme hráli Thébany?
01:10:08-Moliére je jen kejklíř. Tady, madam, hrajeme tragédii, víte?
01:10:13-Floridor má pravdu a já se před ním klaním.
01:10:16A ty bys měla udělat totéž.
-Proč se tak ponižuješ
01:10:20pro přízeň slavných?-Když nechceš hrát z poslušnosti k němu,
01:10:24udělej to aspoň pro mě.-Myslíš, že je snadné umírat láskou
01:10:28před tím impotentním senilním starcem?
01:10:31-To bylo o mně?
-Haaa, je soudný.
01:10:34Těší mě, že navzdory všemu jste si zachoval zrnko příčetnosti
01:10:38a poznal, o kom je řeč.
-Nemohu teď jinak, než uznat,
01:10:41že vaše ústa dokážou o mnoho lépe brát než dávat.
01:10:45PRSKNUTÍ SMÍCH
01:10:51-Je to cvok. SMÍCH
01:10:56ŽENSKÝ SMÍCH ZA DVEŘMI
01:11:01KLEPÁNÍ RACINE:Ano?
01:11:05-Pane Racine, je poledne pryč.
01:11:08Pojď dál.
01:11:10Ohoo, ale odnes to, nemáme hlad.
01:11:13Už dva dny jste nic nejedli.
-Umírám hlady. Aaaach!
01:11:17SMÍCH
01:11:25(je slyšet hovor)
-Slyším tvoje srdce.-Co říká?
01:11:29-Že tě miluju.
01:11:33A ty zase mě.
-Vážně?
01:11:38-A nebo snad ne?
-Jenže...
01:11:43-Jenže?
-Je mi horko.
01:11:46-Nepovídej.
01:11:49Neslíbili jsme si, že před sebou nebudeme nic tajit?
01:11:55-Nechci ti ublížit.
-Hmmm.
01:11:57Mohlo by mě to... i zabít?
01:12:02(pobaveně)-I když jsi mistrem tajemství duše...,
01:12:06-Hm?-... ženy v sobě mají hloubky,
01:12:09které patrně ještě neznáš.
-Jaké?
01:12:13-Miluješ, jako když Moliére hraje tragédii.
01:12:17Vykřikuje slova, protahuje fráze, recituje tam, kde má mluvit,
01:12:21běží tam, kde má kráčet...
-Vzrušuješ mě.
01:12:25-Jako tragédie vzrušuje Moliéra.
01:12:29Musíš se krotit, jimak je konec.
01:12:32-Nemáš právo.
-Mám právo.
01:12:36Miluji tě.
01:12:47-Markýzo?
-Ano?!
01:12:49-Oblékni se, král už přijel. Tak rychle.-Mám průjem.
01:12:53Běhavku. Já nevím, asi z trémy.
01:12:57VZDECHY
01:13:00Promiň. Běž ho přivítat.
01:13:03-Nemůžeš ho nechat čekat.
-Já nejsem on.
01:13:07Nemůžu hrát a přitom sedět na míse.
01:13:11-Ty mě zničíš.
01:13:14-Kdo to, kdo to, kdo to... Ou. Kdo to... Ou.
01:13:17Kdopak to je? SMÍCH DÍVEK
-Ou, to je ministr Fouquet?
01:13:20To ne, vy jste mnohem sladší než ministr Fouquet.
01:13:24Och, copak..., copak mi to dáváte?
01:13:27SLASTNÉ VZDECHY
01:13:32-Á, Racine. (udýchaně)-Za okamžik, Výsosti,
01:13:35můžeme začít.
-Tyto krásky protestují.
01:13:38Jejich přednosti, jak tvrdí,
01:13:41předčí přednosti vaší du Parc, kvůli níž čekáme.-S citem ano?
01:13:45-Slečna de Reine tvrdí, že má ňadra
01:13:48o mnoho plnější nežli ta du Parc.
01:13:51Že by se na nich mohly pořádat manévry.
01:13:54SMÍCH
-Jistě, Výsosti.
01:13:58-Madam de Rennée Vier, ta se zase může chlubit nohama a boky,
01:14:02jichž se celé Versailles nenabaží.
01:14:05-S tím rád souhlasím.
01:14:08-Hmmm.
01:14:11Smím vidět, má milá, tu něžnou cestu k prameni,
01:14:14kde se tak rád koupu? Hmmm...
01:14:18VÝSKOT
-To je měkké.
01:14:20SMÍCH
-Musíte uznat,
01:14:22že všechny tyhle dámy rozhodně předčí svým půvabem i krásou
01:14:26du Parc, jež zkouší mou trpělivost.
01:14:29-Uznávám, Výsosti.
-Och, vidíte?
01:14:35-Že jste nejkrásnější ozdoby na králově erbu, dámy,
01:14:38je určitě nepochybné. Přesto...,
01:14:42ať se velmi snažíte vyrovnat slečně du Parc,
01:14:45jste, bohužel, jen špatné napodobeniny.
01:14:48Kdyby váš pohled měl jenom čtvrtinu toho, co má ten její,
01:14:52myslíte, že by bylo nutné předvádět zde vaše poprsí a pozadí?
01:14:58-Ho ho ho hó, předvádět zde vaše poprsí a pozadí.
01:15:05Pane Racine, v armádě lichotníků jste rozhodně můj polní maršál.
01:15:11FAMFÁRY
01:15:16-Jsme připraveni, Výsosti.
-Jaká sláva.
01:15:19Slečna du Parc nás poctí už po hodině zpoždění.
01:15:23SMÍCH
01:15:37-Nechť syn můj obdivuje předky své,
01:15:40povzbuď ho, ať v jejich stopách jde.
01:15:44Pak vyprávěj mu o činech, které je proslavily,
01:15:47jež předčí jméno jejich vznešené.
01:15:51Ať pevnou sílu najde v slovech tvých...
01:15:56o ctnostech otce...,
01:16:02ctnostech matčiných.
01:16:06Leč ať neodváží se nás mstít, my dáváme mu rádce,
01:16:10jehož bude ctít. Ať pokoru a čest si uchová.
01:16:15Má krev Hectorovu. Nechť na paměti má,
01:16:22vždyť proto jsem i já odložila svou zášť.
01:16:27Však nechoď se mnou, ty odlož plášť.
01:16:33Srdce tvé jistě pro pláč nechce bít,
01:16:36tak zůstaň zde a samu nech mě jít.
01:16:40Neplač, neplač, Céphise, a pamatuj,
01:16:45že v tebe vkládám celý osud svůj.
01:16:52Jde Hermione.
01:16:54Ano.
01:16:57Utečme té zlobě.
01:17:00KROKY
01:17:04TICHO
01:17:20-Vstaňte, madam.
01:17:24Triumfovat musíte vstoje.
01:17:32POTLESK
01:18:03KROKY
-Bravo, bravo!
01:18:06Dojalas mě. Ó!
01:18:10Ó, překonala jsi mě. GRATULACE
01:18:14-Nádhera. Co?
-Krása. Krásná!
01:18:18-To se musí nechat. Bude z ní určitě velká hvězda.
01:18:21-Naprosto báječná.-Báječná.
-Podívej na ty věci.
01:18:25-Moc gratuluju.
01:18:28(gratuluje zpěvem)
-Krásná Markýza!
01:18:32Je úžasná!
01:18:38-Bravó! SMÍCH
01:18:42-Bravo!
-Skvělá!
01:18:44-Tak..., musím uznat, že jsem se mýlil.
01:18:49-Líbila jsem se ti?
-Moc. Moc.
01:18:53POTLESK
01:18:55-Byl bych netušil, že je možné hrát tragédii takhle.
01:19:00-Opravdu? Už v Preciózkách jsi o tom přece mluvil, ne?
01:19:04(se smíchem)-Ne. SMÍCH
01:19:08KROKY
01:19:24-Promluvili jsme si s králem o té věci.
01:19:27-Takže mohu doufat?
-Copak jsem vás někdy zklamala?
01:19:31-Nikdy, madam.
01:19:36VZDECH
01:20:05-Vzpomínám si, jak jsem vás prvně viděl tančit.
01:20:08-Taky si vzpomínám.
01:20:10-Vzduch byl tak chladný...
-Nastydla jsem.
01:20:13-Mé paprsky vás snad nezahřály?
-Ne, Výsosti.
01:20:17Slunce zahřívá Zemi, ale Měsíc po jeho doteku shoří.
01:20:20SMÍCH
01:20:30-Troufáte si dát mi košem?
-Odpusťte,
01:20:33ale od jisté doby mám větší odvahu.
01:20:36-Zdá se, že madam a Racine spolu mají tajnosti.
01:21:03-Co je to za hloupost odnášet odtud věci?
01:21:06-Další směnka, kterou jste podepsal.
01:21:09-Kdo tě poslal takhle tejrat lidi? Tohle je moje!
01:21:13Ty mizero jeden.
-Tohle se zabavuje.
01:21:16Jednám výhradně v zájmu pana probošta,
01:21:19který vlastní hypotéku na celý váš majetek.
01:21:22-Divadlo zabavili věřitelé.
01:21:28Nedívá se, rychle.
01:21:30-Kde je Moliére?
-V hospodě.
01:21:43-Přátelé - můj anděl.
-Na zdraví, holčičko.
01:21:47-Nebe nám ho posílá. Pojď si sednout.
01:21:50-Pojď, dej si s námi.
-Ne!
01:21:53Král nedovolí, aby tě ti psi zničili.
01:21:56-Šššš. Král nic nezmůže.
01:21:58-Zkus ho požádat.
-K čemu to je, Markýzo?
01:22:02-Divadlo bylo... tvůj život.
01:22:06-Ha, jsi jako malá.
01:22:09Král musí poslouchat církev, já musím poslouchat jeho
01:22:13a ty musíš poslouchat Floridora.
-Pojď se utopit, Moliére.
01:22:17-Tak jo. Tak jdeme, Lully.
01:22:23PROZPĚVUJE
01:22:30-Kde jsou přátelé, umění, literatura..., frrrrr - divadlo?
01:22:34Všechno je to marnivost. Moje duše je smutná,
01:22:38život je smutný, víno je...-Už dost.
01:22:41Jsem tu já.
-Jsi tady ty.
01:22:45A taky Madeleine... Ta ze mě pořád tahá jen peníze.
01:22:51A Catherine, Genevieve a...
01:22:54A Armande - moje Armande. A je...
01:22:56-Můžou tě zachránit jen ženský. Jsi ztracenej, Moliére.
01:23:00-Je lepší mít jen ženský než muzikanty,
01:23:04co jsou upořád v lihu.
-Po muzikantech, co pijou,
01:23:07aspoň něco zbude. Ale kdo kdy viděl ženskou
01:23:10skládat muziku a nebo psát verše?
01:23:18Jsem tady. SMÍCH
01:23:22-Jsem tady, jen pro tebe.
01:23:25SMÍCH
01:23:29-Áaa, kdyby tu byl Špekoun, dal by mi odvahu
01:23:33a rozesmál mě.
-Já tě klidně rozesměju.
01:23:36Budu tvůj šašek. Když přestaneš pít a ničit se.
01:23:40-Mám tě rád.
01:23:42Mám. Ostatní mě zradili
01:23:45a ty jsi tady. He?
01:23:49Pojď se utopit. SMÍCH
01:23:52-Jo? Chceš?
01:23:54-Tak jdeme.
-Hm.
01:23:57A Racine?
01:24:00-Ten mě obklopuje jen starými dědky.
01:24:05-Zradil mě kvůli slávě. I tebe zradí.
01:24:09Zrada je pro něj... přirozeností.
01:24:13-Áaach, žárlíš jako křupan ze své frašky.
01:24:16Zahrajeme něco na památku Špekouna.
01:24:19-Né, chci se utopit v Seině.
-Ale nejdřív půjdeme za králem.
01:24:23-Zemřeme, mluvit můžeme pak.
01:24:28Co, andílku?
-Jsi náš nejlepší autor.
01:24:32(opilecky)
-A dejte si ještě jednu!
01:24:35Na zdraví!
01:24:39SMÍCH-Italové nesnesou francouzský víno.
01:24:47SMÍCH
01:24:53Poslyš, předstoupit před krále, to není role pro mě.
01:24:58-Otomanský velvyslanec!
01:25:04Nemáte audienci, madam. Ustupte, prosím.
01:25:07-Znáte tohoto muže, pane?
-Vždyť bych urazil divadlo, madam,
01:25:11kdybych ho nepoznal.
-Přesvědčte tedy Jeho Výsost,
01:25:15aby ho přijal, prosím.
-Bohužel, madam,
01:25:18audience už začala.
01:25:24-Máte pověst kurážného muže, pane.
01:25:28Dokažte mi to tedy, pusťte mě dovnitř.
01:25:31Pak přijmu já vás, kdykoli budete chtít.
01:25:35-Ano, madam.
01:25:43FAMFÁRY
01:25:56-Chci poprosit o navrácení divadla Moliérovi a vyrovnání s věřiteli.
01:26:00-Ó madam, nezlobte mě. Cítíte se být Andromaque?
01:26:04Nebo jste jenom drzá?
-Andromaque je žena jako já.
01:26:08Není odvážná na jevišti a jinde slabá.
01:26:11-Tato odvaha vám snad dává právo trápit ubohého Floridora,
01:26:15jehož dikci obdivoval již můj dědeček?
01:26:18-V té době byl váš dědeček mladý a Floridor už stařec.
01:26:21-Uuuuuuuch! SMÍCH
01:26:27-Váš sarkasmus, madam, mě neuvěřitelně baví.
01:26:31Pokračujme v zábavě.
01:26:35Náš drahý Racine.
01:26:38Nemáte tušení, čeho je schopen, aby vás získal.
01:26:42-Ale vím, čeho je schopen se vzdát.
01:26:44-Otrávit pana du Parc, aby z vás udělal vdovu,
01:26:48ho nezaskočilo.
-Výsosti, něco takového bych...
01:26:51-Mimo to jste prý smluvně postoupil část zisků ze svých her
01:26:55jisté dámě, která se zabývá obchodem s bonbóny,
01:26:58které velice rychle přináší smrt.
01:27:02TICHO
01:27:04KLAPÁNÍ KOPYT
-Výsosti.
01:27:09Výsosti, výsosti! To je hloupá pomluva.
01:27:12Je sice fakt, že Racine mi teď otravuje život,
01:27:16ale Špekoun, promiň, Markýzo,
01:27:18nebyl manžel, kterému by to vadilo.
01:27:22-Uznávám, že mě napadlo chtít smrt Reného du Parc.
01:27:26Ale který milenec není schopen zabít pro lásku?
01:27:32-Ano, Výsosti, ano, oba se milují.
01:27:36Ocitli se v koncích, on...
01:27:39... vytasí meč a zabije muže, který jim brání ve štěstí.
01:27:43Pochopte, to není od Racina, to je od Corneilla.
01:27:47Jak víte, v tragédiích se zabíjí, ale jen na papíře.
01:27:51-Vaše velkorysost, kuráž a dobrota, můj milý,
01:27:54z vás navždy činí přítele krále.
01:27:57-Díky, Výsosti.
01:28:00-A teď k vám, Racine. Přistupte.
01:28:03KROKY
01:28:13Slibte mi, že nikdy nepodepíšete nic než své hry.
01:28:18OVACE
01:29:01VZLYKY
01:29:05-Proč pláčeš? Copak jsme neměli úspěch?
01:29:13-To nic, madam, to nic.
01:29:16-Zvedni oči. Opakuj po mně.
01:29:19Patatý, patatá. Patatý, patatá.
01:29:23-Jsem tak nešťastná.
-Ale no tak, patatý, patatá.
01:29:27-Patatý, patatá.
-Tak se mi to líbí.
01:29:32Teď mi řekni, co ti je. Tu máš.
01:29:39-Vy jste tak věrohodná, madam.
01:29:42-Kvůli tomu brečíš?
01:29:46-Taky bych chtěla umět hrát jako vy.
01:29:50-Řekni něco z Andromaque, cokoli.
01:29:53-Nic neumím.
01:29:56-Proč mi lžeš?
01:30:01-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:30:05zas budete paní.
01:30:08-Dobrá, a teď se postav.
01:30:11Nesmíš to cítit tady, ale tady.
01:30:14Dělej.
01:30:17-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:30:21zas budete paní.
-Znova.
01:30:23-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:30:27zas budete paní.
01:30:30-A teď do očí, jako bys promlouvala k milenci.
01:30:33-Jsem panna.
01:30:36-Tak jako.
01:30:42-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:30:48zas budete paní.-Chci cítit, jak se ti nafukuje břicho.
01:30:52Chci cítit, jak ti srdce vyskakuje z hrudi. Dělej!
01:30:55-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:30:58zas budete paní.
-Prociť to víc,
01:31:01jinak tě budu řezat, dokud si nesedřu všechnu kůži z dlaní.
01:31:04Tak dělej!-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:31:08zas budete paní.
-Ještě.
01:31:11-Předpověděla jsem, že Řecku navzdory osudu svého
01:31:14zas budete paní.-Vida, k čemu sloužila tvá přímá slova,
01:31:19nezbývá mi, než syna obětovat.
01:31:22-Madam, musíte dát lásce volnost.
01:31:26Svému muži tak věrná jste byla,
01:31:28přílišná ctnost však by vám ublížila.
01:31:35-Vidíš, jak ti to jde. Na jevišti je snadná i smrt.
01:31:41Dobře, oblékni mě.
01:31:53VZDECH
01:31:57DÁVENÍ
01:32:08RACINE: Markýzo?!
01:32:11KROKY
-Markýzo.
01:32:15Čekáš na mě? Blahopřej mi.
01:32:20Mám jistý úřad královského historika.
01:32:23-Hm, tak hodně štěstí.
-Víc neřekneš?
01:32:27ZVONY-Půjdu se natáhnout. Jak jsme to říkali doma.
01:32:31OSLAVNÝ KŘIK
01:32:56NEVOLNOST
-Copak?
01:32:59-To nic. Mrzí mě, že mi to včera nešlo.
01:33:02Umím to přece zahrát líp.
-Vždyť v sále všichni plakali.
01:33:05A král nám nařídil hrát před papežským legátem.
01:33:08-Eh, jestli to zvládnu.
-Nech těch řečí,
01:33:12byla jsi skvělá a dnes budeš zase.
01:33:15-Jdu pryč, už nemůžu.
01:33:17-Utečeš z procházky krále?
-Budu zvracet.
01:33:20-Markýzo, prosím tě.
-Přísahej mi,
01:33:23že nikdy... nikdo nepřevezme moji roli,
01:33:26-Kolikrát ti mám přísahat, že Andromaque je jen tvoje?
01:33:35-Mansarte?!
01:33:38-Výsosti.
-Udělejte nám radost.
01:33:41Budeme brzy ve Versailles?
-Víte, kdyby Vaše Výsost
01:33:44řekla panu bratrovi, ať nestřílí z muškety na mé dělníky,
01:33:48bude tam do vánoc. Zmrzačil mi dva zedníky
01:33:52a jednoho pro zábavu svých přátel oslepil.-To je dost odpudivé.
01:33:56Zařídím, aby se to neopakovalo.
-Díky, Výsosti.
01:34:00-Pan bratr bude brát od zítřka hodiny střelby.
01:34:03Je nehodné prince netrefit všechny.
01:34:07TLUMENÝ SMÍCH
01:34:19-Racine, přistupte.
01:34:29Podržte to. A slečna du Parc, ať rovněž přistoupí.
01:34:32Ať se nyní ona podívá na mé vystoupení.
01:34:36-Tady je, sire.
01:34:40-Představte si, madam, že lékaři mi nařídili koupat se.
01:34:44-Koupat se? Hrůza.
-Já vím.
01:34:46Už před několika lety měl můj preceptor mě k tomu nutit.
01:34:51-Na oslavu té události jsem si dovolil složit několik veršů.
01:34:55-Můžete-li je přednést, až vstoupím do vody,
01:34:58velmi mě to potěší.
-Samozřejmě, Výsosti.
01:35:03-Bůh vás ochraňuj. Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.
01:35:07-Otče, nemá jít král příkladem ve svém utrpení?
01:35:10-Zajisté, Výsosti.
-Vážení,
01:35:14obětuji se nyní slávě vědy a riskuji život.
01:35:19(sborově)-Oooh. POTLESK
01:35:34-Už jste se někdy koupala?
-Ne, ale dík vašenu příkladu
01:35:38snad budu mít odvahu to zkusit.
01:35:48Jak rozkošným vždy bývá vidět půvabné jezírko třpytivé,
01:35:53kde jak ve vzácném loži vlnky pějí písně mámivé.
01:35:58A...-Promiňte, madam, ale neslyším vás.
01:36:04-Jak rozkošným vždy bývá vidět půvabné jezírko třpytivé,
01:36:09kde jak...-Ta vodní terapie mi snad zanesla bubínky.
01:36:12Neslyším ani jediné slovo.
01:36:17-Víno mi snad osvěží hlas.
-Prosím?
01:36:30-Ooooh! POTLESK
01:36:48-Jsem dost blízko, Výsosti,
01:36:50nebo bych si měla říct o hlásnou troubu?
01:36:53Třpytný a tak jasný odraz uchvacuje šarmem mocným
01:36:57a lesk vábně šálí smysly mé
01:37:02v tom vánku nočním, jak světla svící svítí,
01:37:06prosím, buď má, teď nech mě jíti.
01:37:11STÉNÁNÍ
-Ten Ludvík je zločinec,
01:37:14ohrozil vás na životě.
-Pálí mě záda, bolí mě na prsou
01:37:17a škrábe mě v krku. Teče mi z nosu,
01:37:20hučí mi v uších. Proklatě.
01:37:23Dneska večer bude Andromaque mluvit mým zadkem.
01:37:26-Tak madam.
-Oh, měla bys už přijít o věnec.
01:37:30Takhle cudná nemůžeš hrát.
-Jste hrozná.
01:37:34-Baňkuj a nepoučuj.
-Já baňkujum já baňkuju.
01:37:38Pijavice taky?
-To ne!
01:37:40Děsím se těch mrch.
-To já je miluju.
01:37:43Potěšilo by mě očistit vás od vší zloby.
01:37:47-Já jsem zlá? To tobě chybí chlap.
01:37:50-Koukejte se uzdravit a přestaňte mně zahanbovat.
01:37:53SMÍCH
-Dělej, sundej mi to.
01:37:57-Už teď?
-Hmmm...
01:38:02Koukni. Mé oči.
01:38:06Nelesknou se teď osvícením jako oči svatých mučedníků
01:38:11v jejich utrpní?
-Lesknou se.
01:38:14-Rychle, než se uzdravím a ten lesk se z nich zase vytratí.
01:38:18Au!
01:38:21Dělej, oblíkat.
01:38:24-Měla byste raději ležet.
-To přece vím.
01:38:29-Ach, madam, chtěla bych se vám podobat.
01:38:33KAŠEL
01:38:35-Ó, madam, Řekové vám možná k přehořkým slzám
01:38:39další důvod dají.
01:38:42-Jaký strach jejich srdce zachvátil, že snad Trójan se jim ztratil?
01:38:48(dozvuk z jeviště)
-Nenávist k Hectorovi trvá stále.
01:38:52Jeho syna se bojí.
01:38:56-Nešťastné dítě. Zda-li mu někdo pomůže.
01:39:02Pyrrhos je pánem tvým, jsi synem...
01:39:08-Na co čekáte? Mlčení je tak snadné.
01:39:11-Synovi jsem dala slovo.
-Leč on nedal žádné.
01:39:14-Ne, ne, jen plakat mohu, čekat na jeho smrt.
01:39:18-Snad ani pohled? Tak strašlivě je hrd?
01:39:21Ta pýcha!
-Jen podněcuji jeho hněv.
01:39:26Pojďme.
01:39:28ŠUM A VÝKŘIKY V PUBLIKU
01:39:34-Markýzo.
01:39:40-Já říkal, že chci alternaci.
-Na Markýzu nikdo nemá.
01:39:43A navíc, kdo by teď mohl...?
-Umím tu roli.
01:39:47Od prvního večera ji recituji spolu s Markýzou.
01:39:50Spojuji pohyb svých rtů s pohybem jejích.
01:39:53Znám její krok, gesta jejích paží.
01:39:56Tolik, že občas ani nevím, kdo hraje - zda ona nebo já.
01:40:01-Vem si kostým. Budeme pokračovat.
01:40:05-Zakazuji vám to.
01:40:08-Moliére vás nechce. Když udělám bankrot,
01:40:11který blázen uvede vaše hry?
-Řekl jsem ne.
01:40:14-Zítra už bude na nohou. Jistě by mě požádala sama.
01:40:24-Vem si kostým.
01:40:28-Ó, madam, Řekové vám možná
01:40:31k přehořkým slzám další důvod dají.
01:40:35-A jaký strach jejich srdce schvátil?
01:40:38Že snad Trójan se jim ztratil?
01:40:42(dozvuk z jeviště)
-Nešťastné dítě.
01:40:45Zdali mu někdo poví... VZDECH
01:40:48-... jsi synem Hectorovým.
01:40:52Jak pomsta otce bude sladká, pane,
01:40:55tak slzy na matčině tváři budou slané.
01:41:00Ó, proč jsou muži někdy tolik krutí?
01:41:05Ne, to není vůle má. Toť vaše rozhodnutí.
01:41:10POTLESK
01:41:14OVACE
01:41:33HŘMĚNÍ
01:41:35-Ššššššš, uklidni se, máš horečku.
01:41:45-Kde jsem?
01:41:48-Doma, rozhlídni se.
01:41:51-Jak dlouho jsem už tady?
01:41:55-Tři dny.
01:41:58-Tři dny...
01:42:01VZDECH
01:42:04-Kde je Racine?
01:42:07-Mám ti ohřát trochu vývaru se svařeným vínem?
01:42:14-Hru pozastavili?
01:42:18-Kdepak. Proč?
01:42:24-Nemůžou to hrát beze mě.
01:42:31-Marie tě zastoupila.
-Marie?
01:42:35To ukňourané štěně? Ne.
01:42:38-Dělá pokroky.
-Racine by to nedovolil.
01:42:42-Zatím to dovoluje.
01:42:45-Ona je... ještě dítě.
01:42:49-Už ne, Markýzo.
01:42:54-Možná ho zaujme na dva tři dny.
01:42:57-Čtvrtý den už skoro končí.
01:43:03(s povzdechem)
-A co na to král?
01:43:10-Ten nás trochu opustil.
01:43:14Řekls, že budeme herci až do konce.
01:43:17Ano? Beru zpět. Přímo to odsuzuji.
01:43:23Neodcházej.
01:43:32-Nezapomeň na mě.
01:43:40KROKY
01:44:02HŘMĚNÍ
01:44:18-Pomysli, jak Pyrrhos, oči rozpálené,
01:44:22učinil z paláců spáleniště němé.
01:44:25Z těl mých bratrů cestu si udělal.
01:44:29Krví pokrytý ta jatka nakázal.
01:44:32Vzpomeň na vítězů křik i na pláč blízkých hrobů,
01:44:37na zrození i na zánik.
01:44:42Jak strašlivě as bylo Andromaque v hrůze té.
01:44:47Vzpomeň na její s Pyrrhem setkání prokleté.
01:44:54FRENETICKÝ POSTLESK
01:45:06OVACE
01:45:15VZDECHY
01:46:13POTLESK UTICHÁ
01:46:16-Je hrozný úděl herců tragédií.
01:46:19Zrodí se na počátku první scény
01:46:21a mizí s posledním veršem představení.
01:46:26A pracovat pro ně znamená jen trpět, trpět, trpět.
01:46:33A protože je to děsí, touží prchnout z jeviště.
01:46:40Jenomže vědí, že jejich místo je tam.
01:46:45Tam je jejich láska,
01:46:49jejich utrpení, úzkost,
01:46:54jejich tragédie.
01:46:58Poznáš, že hrát znamená přijmout smrt.
01:47:06BOLESTIVÝ VÝKŘIK
01:47:10KŘIK
-Markýzo.
01:47:14-Byla jsem dobrá? (šeptem)-Skvělá, skvělá.
01:47:18Dobře, ale teď už mlč.
01:47:21-Měls počkat, než jsi mě nahradil. Ona hraje roli, já život.
01:47:25-Pročs to udělala?
-He, rozmar těhotné ženy.
01:47:32-Jsi těhotná?
-Ve čtvrtém měsíci.
01:47:37-Pročs to neřekla?
01:47:43-Nechtěla jsem, abys mě vyměnil.
01:47:45BOLESTIVÉ VZDECHY
01:47:48-Mlč, mlč. Miluju tě.
01:47:57-Pohleď, umírám šťastná, jsem s tebou.
01:48:04Polib mě.
01:48:16VZLYKY
01:48:41HUDBA
01:49:27Skryté titulky: Ludmila Stránská
01:49:31Česká televize 2013
Film Markýza je volně inspirován osudy markýzy du Parc (1633–1668), která zazářila v divadle XVII. století. Postavu herečky, jež dokázala uchvátit Moliéra, Racina i Ludvíka XIV., ztvárnila půvabná Sophie Marceauová. Markýza touží po divadle, ale odmítá se podrobit dobovým hereckým konvencím, její svobodomyslnost i odvaha, s jakou dokázala milovat, z ní dělají zářivou, talentovanou osobnost. V jejím příběhu, natočeném jako velkolepé kostýmní představení, nahlédneme do historie nesmrtelného divadla Moliérovy doby, obklopeného intrikami a rivalitou mezi herci i autory, až k piedestalu božského Krále slunce.
