Hledač pokladů, nelegální zlatokop i detektiv, vyšetřující největší loupež moderní doby, pátrají po vzácném kovu. Americký dokument

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Loupež v Brinks Mat

Klikněte pro větší obrázek Londýn 1983, skladiště Brinks Mat a uvnitř 3,5 tuny zlata. To ukradli zloději. Zloději z Brinks Mat potřebovali svůj lup zapojit do mezinárodního obchodu se zlatem, legálního i nelegálního. Zlato má všude na světě v podstatě stejnou cenu. Všechny obchody s ním se odvíjejí od jeho aktuálního kursu na lodnýnské burze. Na rozdíl od jiných světových komodit cena zlata zůstává stejná bez ohledu na to, jak často měnilo tvar nebo dokud pochází. Ukradené zlato je tedy velmi snadné kdekoli na světě znovu prodat a je téměř nemožné ho vystopovat.

Na světě existuje spousta zkušených pašeráků a mnoho známých pašeráckých tras. Přesto nebylo jasné, kam se ukradené zlato podělo. Po loupeži v Brinks Mat se detektiv Tony Brightwell snažil ukradené zlato najít co nejrychleji, aby ho zloději nestihli přetavit a vrátit na trh. Jeho tým brzy pozatýkal všechny, kdo byli do loupeže zapleteni, včetně komplice, který jim pomohl vniknout do skladiště. Nikdo ale nechtěl prozradit, kde zlato skončilo. Víme, že najednou se ho tedy nezbavili. Vyšetřování nás zavedlo k několika zdrojům v Hatton Garden, o kterých jsme přesvědčeni, že byly do celé záležitosti zapleteny.

Londýnská čtvrť Hatton Garden je tradičním centrem zlatníků a klenotníků. Velice rychle se stala hlavním cílem Brightwellova vyšetřování. Brightwell věděl, že ukradené zlato bylo ryzí a že pocházelo od firmy Johnson Matthey, největší a nejstarší rafinerie kovů na světě. Každý den se v rafinerii v Utahu vyrobí zhruba tuna zlata v hodnotě zhruba 30 milionů dolarů. Cihly mají ryzost 99,99 % a jsou na nich vyražena identifikační sériová čísla. Ale ani Johnson Matthey nezná pravou minulost vlastního zlata. Nemá žádné identifikační znaky ajednoho dne se stejně všechno smíchá dohromady. Do rafinerií jako Johnson Matthey se dostávají cihly nečistého zlata z mnoha různých zdrojů. Cihly často obsahují příměsi jiných kovů, například stříbra nebo mědi. Aby se z nich stalo žluté zlato, musí se nejdříve zušlechtit. Do rafinerie se dostávají zpravidla dva druhy zlata. Prvním je vytěžené zlato, které je základní surovinou. Menší část tvoří zlomkové zlato a klenoty. Recyklují se i mobilní a telefony a zlaté tuby.

Klikněte pro větší obrázek Tony Brightwell byl přesvědčen, že zloději z Brinks Mat se pokusí zastřít původ ukradeného zlata tím, že zamaskují jeho ryzost. Pustil se do vyšetřování mnoha malých obchodů v Hatton Garden, aby zjistil, kam se ukradené zlato podělo. Dozvěděl se něco velice zajímavého. Velká část zlata byla ve skutečnosti prodána zpět do stejné rafinerie, která původní zlaté cihly odlévala. Každý rok získávají rafinerie, jako je Johnson Matthey, více než 1/4 svého zlata z recyklovaných zdrojů.

Po víc než roce od loupeže v Brinks Mat se týmu Tonyho Brightwella podařil výrazný průlom ve vyšetřování. Od svých kontaktů v Hatton Garden získali tip na muže, který se sháněl po tavicí peci. Díky tomu se jim podařilo zatknout organizátora celé loupeže. Muž, který řídil distribuci ukradeného zlata, se jmenoval Kenneth Noye. V průběhu 4 měsíců se dokázal zbavit až poloviny zlatých cihel. Noye se svými muži cihly amatérsky tavili na dvorku. Bylo to ryzí zlato, museli je mísit s mědí a jinými obecnými kovy. Vydávali je pak za recyklované zlato. Jedině tak je mohli úspěšně propašovat na trh. To byla pro ně jediná možná cesta.

Klikněte pro větší obrázek Brightwell zjistil, že Noye denně prodával zlato až za milion dolarů jednomu kupci mimo Londýn. Takové množství zlata nemohlo pocházet z žádného jiného zdroje. Když bylo zlato jednou roztaveno, nedalo se již zpětně vystopovat. Ale peníze, za které se prodalo, se vystopovat daly. Sériová čísla bankovek nakonec vyšetřovatele dovedla až k Noyeovi a byla důvodem jeho zatčení. Další vyšetřování dovedlo detektiva k více než 50 obžalovaným roztroušeným po celém světě. Každého z nich usvědčily označené bankovky. Ale samotné zlato jako by se propadlo do země. Policie sledovala stovky stop, úspěch však přinesla pouze jediná. Našli 11 cihel zakopaných u Noye doma. Ze 6800 ukradených cihel byly tyto jediné, které se jim podařilo vypátrat. Vyšetřovatelé jsou přesvědčeni, že Noye recykloval jen polovinu zlata. A že druhá polovina může stále pronikat na nejrychleji rostoucí trh se zlatem na světě – v Dubaji.

Dubaj je křižovatkou mezinárodního obchodu se zlatem, kterým každý rok projde skoro milion kilogramů zlata, pětina celosvětového obchodu. Dubaj je střediskem světového obchodu se zlatem díky své geografické poloze. Mohou obchodovat jak se Západem, tak s Východem. Získávají zlato z Johannesburgu, Curychu, Perthu, New Yorku, Bombeje a dalších a dalších míst. Zlato od Dubaje nelze oddělit. Jsou spolu spojeny. Oficiálně je importované zlato dobře hlídáno a sledováno. Ve skutečnosti se ale spousta zlata pašuje nelegálně. Ke zdejšímu obchodu se zlatem se váží drogy, nelegální zásilky zbraní a financování terorismu. Podle Tonyho Brightwella část zlata z Brinks Mat skončila v Dubaji. Jeden ze zlodějů z Brinks Mat se tam usadil. Na konci 80. a na počátku 90. let jsme zaznamenali vklady v hotovosti na účty v Dubaji. Takže konexe měli vybudovány již od samého začátku. Ale dokázat, že s ukradeným zlatem se obchodovalo na nejbenevolentnějším trhu na světě, je téměř nemožné. Kenneth Noye si za svůj podíl na loupeži odseděl 8 let ve vězení. 6 let po jeho propuštění ho Brightwell zatkl znovu, tentokrát za zabití při dopravní nehodě. Noye zůstává ve vězení, ale žádné zlato se dosud nenašlo.

Španělský poklad

Klikněte pro větší obrázek Španělé přišli do Utahu hledat sedm zlatých měst. Zotročili indiány, ti se ale nakonec spojili, Španěly vyhnali a pozabíjeli. Velká bitva se strhla právě ve chvíli, kdy se Španělé snažili přemístit svůj zlatý poklad: 80 zlatých cilhel, každá vážila 4,5 kilogramu. Přeživší Španělé ukryli poklad do jeskyně, aby se pro něj později vrátili. A přesně tuhle jeskyni hledá Steve Shaffer.

Španělé dobyli civilizace Severní i Jižní Ameriky. Po celá staletí zlato loupili, tavili a využívali k posílení moci katolické církve. Důkazy jejich úspěchů naleznete v kostelích po celém světě. Španělé přepravili mezi kontinenty nesčetné množství zlata a část se ho během cest pochopitelně ztratila. Mnozí po těchto ztracených pokladech pátrají dodnes. V poslední době byl jeden z nich nalezen u pobřeží Floridy. A zatímco historici zpochybňují, že by Španělé kdy byli v Utahu, Steve Shaffer jim chce dokázat pravý opak.

Klikněte pro větší obrázek Steve je vyučený potrubář, kterého Utové naučili číst své symboly. Tvrdí, že pomocí map a symbolů na stromech již malou část pokladu našel. Podle vlastních slov se nyní blíží k největšímu objevu svého života: 80 cihel španělského zlata známého jako poklad Černého býka. Stevův tým se skládá z jeho věrných přátel, Stewarta, Johna a syna Codyho. Za ztraceným zlatem se tým vydává s knihou indiánských symbolů. Mnoho map jim dali místní indiáni, Navahové a Jutové a pochází z dob starých zlatokopů, kteří pátrání vzdali. Steve trdí, že o pokladu s tajemnou přezdívkou Černý býk by se nikdy nedozvěděl bez mapy, kterou zanechal starý rančer Brinkerhoff.

Brinkerhoff tvrdil, že poklad je poblíž místa, kde spatřil černého býka. Bohužel ale zemřel dříve, než se pro něj stačil vrátit. Symboly používá Steve k hledání pokladu už dobrých 40 let. Učil se je od těch nejlepších, od svých indiánských přátel z kmene Jutů. Nashromáždil asi 4000 symbolů a stále je používá. Během několika hodin našli velké množství symbolů. Některé symboly jsou pro hledače pokladů notoricky známé, jiné si ale Steve vykládá po svém. Sheffer má za to, že předkové dnešních hledačů pokladů překreslili některé symboly z umírajících stromů na ty mladší. Falešné symboly jiných hledačů pokladů stojí drahocenný čas. A Steve doufá, že poklad nalezne jako první. V Utahu se Steve Shaffer blíží ke svému cíli. V honbě za pokladem už podnikl nespočet výprav a obává se, že i tato by mohla skončit zklamáním. Ale stejně jako ostatní nadšenci, ani on se jen tak nevzdává.

Klikněte pro větší obrázek Tým Steva Shaffera našel jeskyni, tak jak ji popisoval starý Brinkerhoff. Chystají se spustit do části jeskyně, kde podle nich leží poklad Černého býka. Doufají, že zahlédnou zlaté cihly. John ale nic nevidí. Žádné cihly tady nejsou. Už 40 let končí tento příběh stále stejně. Falešnými stopami. Steve se ale rozhodně nechystá skončit. Hodlá pátrat dál, dokud nevyčerpá všechny možnosti.

Zlatokop z Amazonie

Honba za zlatem vás může zavést do těch nejvzdálenějších a nejnebezpečnějších koutů země. Madre de Dios, peruánská Amazonie. 1/4 světového zlata pochází z malých a často nelegálních dolů. A právě ty tvoří hlavní zdroj koloběhu zlata, které jednou může skončit i na vašem prstě. Nelegální zlatokop známý jako El Gato neboli Kocour kácí deštný prales přímo uprostřed přírodní rezervace, aby mohl začít hledat zlato. Protože je tato činnost nezákonná, používají všichni dělníci pouze přezdívky. Tato džungle patří mezi místa s největší druhovou diverzitou na světě. Mimo to je ale proslulá vysokou ryzostí zlata, které se zde těží.

Klikněte pro větší obrázek Aby El Gato věděl, kde má kopat, hledá téměř neviditelné zlatinky. Při hledání zlata počítá množství nalezených zlatinek. Půda bohatá na zlato je rozrušována pomocí motoru ze starého náklaďáku. Zlato je jeden z nejtěžších prvků a klesá až na dno vzniklého jezírka. Pomocí druhého motoru se sediment nasává na hrubou tkaninu, na té se zachycují drobné zlatinky a vše ostatní z ní voda odplaví. El Gato je jedním z tisíců zlatokopů, kteří se nahrnuli do této oblasti a kteří stále používají stejnou techniku jako jejich předchůdci před staletími. Jeho předkové používali zlato již před 4000 lety. A říše Inků se zmocnili Španělé, aby jejich zlato získali.

V současné době pochází téměř 10 % světových zásob zlata z Peru. A zde mnozí riskují vše, aby se k němu dostali. El Gatův 5členný tým pracuje 24 hodin denně s nadějí, že najde alespoň pár gramů zlata. Říká, že téměř každý rok přijde o jednoho člena týmu. Často je zaživa pohřbí sesuvy půdy. Jen v minulém roce zemřelo při práci 10 jeho přátel. Přišel taky o svého bratra. Před 2 lety zabil El Gatova bratra padající strom. Když má Gato dobrý den, podaří se mu z 25 tun zpracované hlušiny získat asi 30 gramů zlata. Ať se to zdá být jakkoli neefektivní, je to větší výnos, než jakým se může pochlubit většina průmyslových dolů. Doufá, že do rána vytěží dost zlata, aby ho mohl prodat v nedalekém městě Del Tauno. Místní mu říkají „Peklo na zemi“.

Klikněte pro větší obrázek Po 24 hodinách práce se ilegální zlatokop El Gato chystá sesbírat své zlato na trh. El Gato doufá, že ze zlatinek zachycených ve tkanině sesbírá pár desítek gramů zlata. Na povrchu je spousta bláta, ale pod ním je zlato. Zlato je nejtěžší sediment, proto jeho jemná zrnka klesají ke dnu. Z této koncentrované rudy nyní musí získat čisté zlato. Jako vždy je to ale velice nebezpečná záležitost. Musí použít asi 200 gramů rtuti, aby se veškeré zlato nahromadilo u dna. Rtuť se přimíchává do bláta více než hodinu. Při tom přitahuje zlatinky jako magnet. Je to ale neurotoxin. Může zničit mozek, nervový systém, ledviny i játra. A na několik generací otrávit celé ekosystémy. Po hodinovém promíchávání hledá El Gato rtuť sloučenou se zlatem. El Gatův nález velikosti čajového šálku tvoří jen nepatrnou část světových dodávek zlata. Než je prodá, musí směs zahřát, aby se z ní rtuť odpařila. Podařilo se mu získat 30 gramů čistého zlata.

A prozatím si El Gato může být jist i jeho původem. Konečně je v Delta Uno. Vládne tu klasická zlatá horečka. Lidé se sem sjíždějí, aby zde hledali štěstí. A po nocích zapíjejí své neúspěchy. Okolní krajinu, která kdysi oplývala deštnými pralesy, těžba úplně změnila. S narůstající poptávkou začínají El Gato a další těžit ve stále odlehlejších oblastech. A právě zde vstoupí El Gatovo zlato na světový trh. Veškerým výnosem Gatovy těžké práce je pouze pár desítek gramů zlata. Za svůj příspěvek do světové nabídky zlata dostal zaplaceno méně než 800 dolarů. Co se se zlatem bude dít teď, to už si každý může jen domýšlet. Jedna věc je ale jistá. Jakmile El Gatovo zlato vstoupí na světový trh, bude znovu a znovu používáno a v průběhu věků už nebude možné zjistit jeho původ.

Originální názevSecret Gold
Stopáž50 minut
Rok výroby 2008
 ST
ŽánrDokument