Milostné mnohoúhelníky Henryho Millera. Americký životopisný film (1990). Hrají: F. Ward, U. Thurmanová, M. de Medeirosová, R. E. Grant, K. Spacey a další. Režie Philip Kaufman
00:00:44 Česká televize uvádí americký film
00:00:53 Paříž, 1931
00:00:56 (vnitřní hlas) Začalo to tak nevinně.
00:01:07 Pak řekl: Píšete o sexu...
00:01:09 -Píšete o sexu jako odbornice. Zřejmě vedete nevázaný život.
00:01:23 Zajímalo by mě, jak jste získala takový přehled o erotice.
00:01:50 a jak jsem se probírala skříněmi, kde měl majitel bytu své věci,
00:03:04 V té skříni jsem poznala
00:03:07 nekonečnou proměnlivost erotických zážitků.
00:03:22 -Hugo!
00:03:24 -Říkal jsem si, že se pro tebe stavím.
00:03:39 -On mě políbil, Hugo.
00:03:41 -Cože? Panebože!
00:03:47 -Byl to jen jeden polibek.
00:03:57 (vnitřní hlas) Jednou mě políbí. A pak mě hladí po celém těle.
00:04:25 Prozradím Hugovi jen část toho, co se stalo.
00:04:50 PÍSKNUTÍ ZVENKU
00:04:52 -Pusinko!
00:04:55 Nezapomeň, dnes v osm.
00:04:57 -Hugo, vadilo by ti, kdybych tam dnes nešla?
00:05:04 -Promiň, ale všichni tam mluví jen o úvěrech a územním plánování.
00:05:29 Měníš se v úplně jiného člověka.
00:05:32 Dokonce už i voníš jako banka.
00:05:35 -Pracuju, abys mohla psát!
00:05:38 -Já se potřebuju stýkat s lidmi, kteří jsou živí, Hugo.
00:07:01 Miloval jsem tě od dětství, Anais.
00:07:04 Ale vždycky jsem měl strach, že bych nebyl schopen...
00:07:13 Podívej se na ně, Eduardo. Jsou tak rozkošné.
00:07:30 -Když jsem byla malá, tak jsem po tom hrozně toužila,
00:07:42 SMÍCH Z AUTA
00:07:58 -Máte nádherný bydlení, Hugo. Takový klid. Jste tu už dlouho?
00:08:06 -A jak jste žili předtím?
00:08:09 -Vedlo se nám dobře.
00:08:12 Tohle je Henry Miller, přijel s americkým spisovatelem Osbornem.
00:08:42 -Jeho sexualita je na vás silná?
-Silná? Je dětinský, je prudérní.
00:08:56 -On s tím sexem moc nadělá, démonizuje ho.
00:09:21 -...došlo mi, že čtu svůj román, ale jméno autora není mé.
00:09:57 -Doufám, že to drží pohromadě.
00:10:00 -Netuší, že dělám autorské právo a půjdu po něm, jako po tom prvním.
00:10:10 Už jsem to říkal?
00:10:13 Byl bych už známý autor, nebýt těch zlodějů.
00:10:19 Ale já si to nenechám líbit. Tady mám nové děťátko.
00:10:26 -Mně je tak dobře. Úžasně! Takový nádherný okamžik.
00:10:50 -Především tyhle deníky.
00:10:56 Ne! Nikdy je nedávám někomu číst.
00:11:04 Nikdy je neukazuji. Jenom Hugovi.
00:11:08 Občas.
00:11:14 -Á, vždycky jsem si chtěl přečíst Uvězněnou.
00:11:26 La Prisonniere.
00:11:29 -Prosím, vezměte si ji.
00:11:32 -Půjčím si ji. Díky.
00:11:35 HUGO: Pusinko!
00:11:51 Ale to nejde.
-Chci vám ho dát.
00:12:07 Jedeme, Eduardo, dáme si závod zpátky do Paříže.
00:12:30 -Rád bych si od něj něco přečetl.
-Smůla, nikdy mu nic nevydají.
00:12:42 Je to muž opojený životem. Je jako já. Ale ještě to netuší.
00:12:55 -(bez zájmu) Hm.
00:12:57 -Dobrou, pusinko.
-Dobrou noc, Hugo.
00:13:15 -Hugo, nemusíš. Chtěla bych Henryho překvapit.
00:13:21 -Jistě, zvládnu to. Pojedu vlakem, sejdeme se doma.
00:13:28 -Nechci, abys tu čekal. Uvidíme se večer.
00:13:44 HARMONIKA
00:14:32 -Henry?
00:14:34 Osborne?
00:14:58 ZVLÁŠTNÍ. POKLEKNE NA CHODNÍK. OSTATNÍ, CO DĚLÁ, JSOU LŽI, LŽI.
00:15:14 Tss!
00:15:22 VZDECHY ODVEDLE
00:15:41 Henry?
00:15:43 -Bože, já zapomněl. Omlouvám se.
00:15:46 -Ne, já se omlouvám, promiňte.
00:15:49 -Počkejte!
00:16:25 -Psst, nevidíme!
00:17:22 -Henry!
00:17:24 -Á, děvenko. Co vy tady?
00:17:27 -Byla jsem u Osborna, řekl mi, kde vás najdu.
00:17:34 -Hm.
00:17:36 -Tak nepůjdeme si někam sednout?
00:17:39 -Proč ne. Tamhle je kavárnička.
00:17:44 Pojďte.
00:17:55 -Ta herečka z toho filmu vám někoho připomíná.
00:18:06 Ten pocit znám. Jsem často něčím posedlá.
00:18:21 June mi připadala jako anděl, a já jí slepě důvěřoval.
00:18:46 -Vzal jsem si ji.
00:18:49 Dodala mi odvahu nechat práce a začít psát naplno.
00:18:55 Vždycky nějak sehnala peníze,
00:18:58 abychom si mohli kupovat jahody i v zimě.
00:19:13 Pak jednou potká nějakou výtvarnici.
00:19:24 -Ale kde bere peníze?
00:19:30 -Táta.
-Táta?
00:19:34 Dozvěděl jsem se o něm,
00:19:37 když přiletěla domů s hrstí bankovek a navrhla mi,
00:19:50 Sbalil jsem se a odjel do Evropy.
00:19:55 Ale nejsem takový blázen, za jakého mě má.
00:20:19 GRAMOFON ZEVNITŘ
00:20:33 JEJÍ STÉNÁNÍ
00:21:23 Ale když to na ni vybalím, začne se vztekat na mě!
00:21:58 Proč se zlobí, je uražená, žárlí a je krutá? A proč lže?
00:22:05 -Možná si nekladete správné otázky?
00:22:08 -Ne? A jaké byste si kladla vy?
00:22:11 -Proč jsou její lži nutné?
00:22:15 Čeho se bojí?
00:22:17 Koho se bojí? Takhle by se ptala žena.
00:22:23 Promiňte, pane, neměl byste pár franků? Jsem dneska švorc.
00:22:30 -Můžu vám dát peníze, jestli potřebujete.
00:22:36 Opatrně. Dostanete se nějak domů?
00:22:42 -Taxík seženete, sem chodí hodně nóbl lidí.
00:23:37 -Vylézají mi tu zajímavé obrázky.
00:23:43 -Jsou hezké.
00:23:56 -Zamilováváš se do lidských duší.
00:24:00 Bojím se, že mi tě Henry odláká.
00:24:03 -Nebuď směšný. Je tak hrubý.
00:24:09 Říká mi "děvenko".
00:24:13 Nenávidím ho.
00:24:16 Je to parazit a egoista!
00:24:24 Možná je to jen žárlivost.
00:24:26 -Na co bys žárlila? Jeho život je plný bolesti a chaosu.
00:25:11 -Díky, že jste se starala o Henryho.
00:25:26 Jako by byl každý pokoj vymalovaný pro jinou náladu, Enys.
00:25:37 -Henry, nevysloví nic správně, Anais.
00:26:32 -Takže šťastné a veselé.
00:26:35 -Tak co, Henry, jaký název bude mít ta vaše kniha?
00:26:41 "Zpívám rovníku" nebo "Obratník Raka".
00:26:46 -Ne! Obratník Raka!
00:26:49 -To je bez debat. Anais, máte naprostou pravdu.
00:27:07 -Co si o ní myslíš, Hugo?
00:27:11 -O June? Nic moc.
00:27:14 -Máš z ní strach?
-Ne. Jen jí nevěřím. A ty?
00:27:24 Ale, myslíš si, že je krásná, viď?
00:27:28 -Ne.
00:27:30 To je pravda.
00:27:34 -Ty nemáš žádné chyby. Žádnou krutost.
00:27:42 -Nesnáším muže, kteří se bojí ženské síly.
00:27:55 Nejsem z těch, co nesnášíš.
00:28:06 -Říkej mi ještě pravdu, Hugo. Anebo mi lži.
00:28:16 Jak bys lhal June?
00:28:19 Kdyby ses s ní miloval?
00:28:22 -Miloval se s ní?
00:28:24 -Ano. S jejím tělem. S jejím smyslným tělem.
00:28:38 -Miluju tě.
-Miluju tě.
00:28:43 Vezmi si ji jako chlap. Chci ji šukat jako chlap!
00:28:54 -Píchej ji, Hugo.
00:28:57 -Píchám. Píchám ji, pusinko, vážně.
00:29:00 -Ano.
00:29:02 -Pusinko.
00:29:05 VRZÁNÍ POSTELE JAKO PODKRES
00:29:09 -Dobrý, Hugo.
00:29:14 Dobrý.
00:29:29 Ááá! Já jsem udával tempo v šestidenním závodě v Brooklynu.
00:29:35 JUNE:Jedem!
-Ano, jedeme!
00:29:43 -Hele, hele! Pojeď!
00:30:16 -To bylo prima.
00:30:19 SMÍCH JUNE
00:30:47 -No ne!
00:30:59 -Trochu menším obloukem, Henry.
00:31:02 -Teď se ukaž!
00:31:06 Dám ti výhodu.
-To si tedy troufáš.
00:31:32 -Dobře, plichta.
00:32:07 -(šeptem) Přirozeně.
00:32:32 Ty jsi jako ta učitelka a já jako ta holčička.
00:33:10 -Já jsem hrabě Brugger.
-Odkud přicházíš, hrabě?
00:33:39 (mezi zuby) Sklapni! Ty taky sklapni!
00:33:46 -Mí rodiče byli komedianti. Táta byl kouzelník v cirkuse.
00:33:58 -Nic. Vážně.
00:34:01 -Zmínil se o Tátovi?
00:34:03 -Ne. Kdo je Táta?
00:34:05 -Táta je patron umělců a můj známý.
00:34:09 Henry na něj žárlí, protože Táta je bohatý.
00:34:23 -Jak to myslíš?
00:34:26 -Co třeba Jean?
-Vyprávěl ti Henry o Jean a o mně?
00:34:33 -Občas má ve zvyku vidět ve všem jenom ošklivost.
00:34:40 -Co?
00:34:45 -Ne, tak asi ne.
00:34:47 Už jsme platily?
-Nech to na mně.
00:34:53 -Lístek? A kam?
-(mezi zuby) Domů, do New Yorku.
00:35:04 Mí přátelé, herecká kariéra... Tolik věcí mi nesmí utéct.
00:35:55 -Prosím tě, vem si to.
00:36:00 -Jsi hodná. Díky.
00:36:17 Ten lístek.
00:36:22 -Takže jste našla řešení?
00:36:28 -Doufám, že ano. Opravdu ráda cestuji 1. třídou.
00:36:35 -Možná znáte nějaké místo, kde se můžeme sejít na drink.
00:36:41 -Radši v 7.
-Tak v 7.
00:37:21 -Vždycky jsem chtěla, abys byl Dostojevský.
00:37:29 -Dobré? Já jsem bojovala, trpěla pro tohle?
00:37:38 To nejsem já.
00:37:40 -Ovšemže, jsi to ty, jak tě mám v sobě.
00:37:46 Henry, podívej se na mě! Podívej!
00:37:52 Nedokážeš vidět mě ani nikoho jiného takové, jací jsme!
00:38:00 -Kdo by mohl být Dostojevský s tebou? S tebou je to vyloučené!
00:38:14 Udělej ze mě sympatickou postavu!
00:38:17 -Nejsem žádný portrétista.
00:38:20 -To bych řekla! Podívej, cos udělal z Anais.
00:38:38 Jsi dítě! Ženy jen využíváš! Využil jsi i mě, ty hajzle!
00:38:57 -June!
00:38:59 June!
00:39:23 VZRUŠENÉ MUMLÁNÍ JUNE
00:39:39 -Anais!
00:40:27 ŽIVÁ HUDBA
00:40:34 -(šeptem) Pošli ji pryč. Já tě rozparádím.
00:41:22 JÁSOT V SÁLE
00:42:02 -Chci se opít.
00:42:06 A chci opít i tebe.
00:42:13 Protože z tebe mám strach.
00:42:20 A chci sebrat dost odvahy,
00:42:23 abych ti řekla, co chci, a věděla, že mi to odpustíš.
00:42:43 I dost nechutné.
00:42:47 Ale dělala jsem je naplno.
00:42:54 Teď se cítím nevinná.
00:42:57 Věříš tomu, Anais?
00:42:59 -Ty jsi nevinná. Chci být nevinná jako ty.
00:43:08 -Anais, postarej se mi o Henryho.
00:43:14 Ráno odjíždím.
00:43:16 -Cože? Už ráno?
00:43:21 Ale kdy se vrátíš?
00:43:25 -Možná brzo. Možná nikdy.
00:43:28 -Ale...
00:43:30 -Je tolik věcí, které bych si s tebou přála dělat.
00:43:38 Dej mi ruku.
00:43:43 -Ne, máš tak málo šperků!
00:43:47 -Chtěla jsem ti dát víc.
00:43:52 Chtěla jsem tě objímat.
00:44:31 -Je šílená. Copak to nevidíš?
00:44:35 -Ne, nevidím. Je mi to fuk.
00:44:40 -Jen tě využívá.
00:44:42 -Ne, ty to nechápeš.
00:44:47 Ty na ni žárlíš.
00:44:49 -Ne, nežárlím.
00:44:52 A navíc ji už nikdy neuvidíš.
00:44:57 Kdes to vzala?
00:45:00 Ukaž mi to!
-Nech mě!
00:45:53 -Henry, máš sice talent i vášeň, ale něco ti rozhodně chybí.
00:46:03 -Soucit.
-Soucit s kým?
00:46:11 -To bych mohl soucítit i s měsícem.
00:46:14 -Chystám se napsat knihu o June.
00:46:18 -Já o ní píšu! Vím o ní víc, než kdo jiný bude kdy vědět.
00:46:39 -Ty nerozumíš své vlastní ženě, sakra!
00:46:53 -Piš si, o čem chceš, proboha.
00:46:58 A přeju ti hodně síly.
00:47:20 Musím jít pracovat.
00:47:22 -Zůstaň ještě, jestli můžeš, Henry. Byla ve velkém stresu.
00:47:31 Víš, že tam mají haitské bubínky? Říkali, že si můžu zahrát.
00:49:01 -Možná jsem buran, kterýmu rozumějí jen kurvy.
00:50:02 -Miluju tě. Miluju tě.
00:50:08 (sténá) Hugo, Hugo, Hugo...
00:50:14 -Co to děláš? Strašně mě vzrušuješ.
00:50:34 -(vnitřní hlas) Možná jsem démon,
00:50:57 -Vyprávěl jsem ti někdy, Anais,
00:51:00 o době, kdy jsem jako malý kluk vyrůstal v Portoriku?
00:51:28 Dej mi ruku.
00:51:42 KLAKSON
00:51:46 -Musím jít.
00:51:50 Dobrý den, pane Richardsi.
00:51:55 -Dobrý den, Hugo. Pan Grant se k nám připojí až v pátek.
00:52:46 Ale dnes, když jsem viděl film Utrpení Panny orleánské,
00:52:57 s tím svým mládím a čistotou a umíněnou posedlostí.
00:54:09 (spokojeně mručí) Hmm.
-Tak dobře se k sobě hodíme.-Hmm.
00:54:21 -Hm?
-Ale my se k sobě hodíme skvěle.
00:54:27 Chci, aby se můj život vyrovnal tomu tvému.
00:54:42 -Prosím.
00:55:00 FRANCOUZSKY
00:55:28 POTLESK
00:55:33 FRANCOUZSKY
00:55:52 -Podívej se na to! To je umění!
00:55:59 Jo, jo!
00:56:07 Dočetl jsem tvou zatracenou knihu o D. H. Lawrencovi.
00:56:13 Ukázala mi, že jsem o Lawrencovi věděl kulový.
00:56:20 Byl mnohem fajnovější, než jsem tušil.
00:56:36 A to je i náš úkol. Osvobození, svoboda.
00:56:49 Pít studený, chcát teplý.
00:56:52 -Na Henryho!
-(sborově) Na Henryho!
00:57:00 -Do hajzlu s náckama!
00:57:04 Víte, kdo já doopravdy jsem? Jsem tady jedinej ze zámoří:
00:57:20 -Stěžeň do holky zanořím
-Jsem mariňák Bill přísavka
00:57:41 -To je hnus, podívej se!
00:57:55 Co to je?! Úchyláku!
00:57:57 -Sám jsi úchylák!
00:58:01 -Hajzle!
-Je to oplzlé!
00:58:13 JÁSOT DIVÁKŮ
00:58:28 -Jedeme.
00:58:31 -Rychle.
00:58:35 -Dobrý. 12 metrů.
00:58:39 -Provaz pryč.
00:58:42 Proboha!
-Uhněte.
00:58:51 Merci.
00:58:55 Merci.
00:58:58 Merci.
00:59:37 -Všichni říkají, že sex je nemravný.
00:59:50 Nietzsche říká,
00:59:53 že náckové a Německo zároveň zbrojí a překrucují jeho slova.
01:00:28 PORTUGALSKY
01:00:30 Kdyby hovno mělo cenu, chudí by neměli zadky.
01:00:36 Procházejí mezi nočními chodci, chráněni penězi, ukonejšení penězi,
01:01:20 -Nikdy jsem nebyl se ženou, k níž bych mohl být tak upřímný.
01:01:29 -Já ti pomůžu.
01:01:31 -A já pomůžu tobě.
01:01:34 -Připadám si tak čistá, tak silná, tak nová, Henry.
01:01:55 Protože si o to říkáš.
01:01:57 Možná bych měl před tebou kleknout a uctívat tě.
01:02:06 Trochu tě rozdělám. Vyhrnu ti šaty.
01:02:21 -Nerozhlížej se.
01:02:24 Ty vznešená paničko.
01:02:27 Neměj starost. Vošukám tě.
01:02:31 Já tě naučím věci.
01:02:34 Trochu tě ponížím.
01:02:39 Opři se a zvedni nohu.
01:02:42 JEJÍ STENY
01:02:45 Budeš hotová zároveň se mnou.
01:02:53 Pozoruhodné.
01:02:56 Je to jedna z nejkrásnějších věcí, jaké jsem kdy četl.
01:03:08 -Nikdo ho nikdy nebude číst. Jen ty.
01:03:32 -Říkáš to něžně.
01:03:35 -Nosila jsem ho všude s sebou.
01:03:38 Ale když jsme přijeli do Ameriky, sebrali mi ho na imigračním.
01:03:55 -Líbíš se mi jako děvčátko.
01:04:02 Líbíš se mi teď.
01:04:05 Budeš se mi líbit i ve sto letech.
01:04:34 -Bonjour, Anais.
-Bonjour, klauni.
01:04:42 -Tady! Podívej se.
01:04:49 Ukaž, co to máš?
01:05:01 -Je to dobrý.
01:05:04 Síla.
01:05:06 -To tvoje taky.
01:05:09 Popravdě řečeno, delikátní.
01:05:23 Doufám, že ti to nevadí.
-Nevadí? Proč by mi to vadilo?
01:05:42 Co to děláš?
01:05:44 -Jenom pár věcí. Jsou to samé výkřiky a abstrakta.
01:05:53 Musíš tomu dát čas, aby se to mohlo rozvinout.
01:06:07 Piš podle sebe, já ti dávám jen pár návrhů. Místy je to upjaté.
01:06:18 -Potěšení? Co? Uvažuj chvilku. Copak to neuneseš?
01:06:25 -Párkrát na solar? Můžeš si laškovat s někým jiným.
01:06:33 -Jasně, to je ono, s boxerem.
01:06:36 Člověk se musí sem tam nechat srazit na zem,
01:07:04 Že píšeš jen z mužského pohledu a nerozumíš ženám?
01:07:19 Co je na tom? Neuneseš to? Jako boxer.
01:07:28 Tak ty se chceš prát?
01:07:31 SMÍCH
01:07:35 Auu!
01:07:42 KOPNUTÍ
01:07:44 Ne, nech to tak.
01:07:47 Takhle jsou hezké.
01:07:50 Neučesané. Rozpuštěné.
01:07:54 -Vždycky se ti něco nelíbí.
01:07:57 -Líbí se mi tvoje vlasy. Jen by neměly být tak stažené.
01:08:04 -Jako moje psaní?
01:08:06 -Ne jako tvoje psaní. Líbí se mi, jak píšeš. Věřím v tebe.
01:08:20 -"Ironizovat" není správný výraz. Říká se "být ironický".
01:08:26 -Ale ne!
01:08:55 -Krade moje nápady a využívá je ve svém románu.
01:09:01 -Jsem si jistý. Nějak se mi dostal do aktovky a ukradl mi nápady.
01:09:22 -Ukradl tě i mně. To je pravda.
01:09:26 Mě napadlo stát se tvým milencem. Zradil mě tím,
01:09:37 Ten neandrtálec z Brooklynu mě chce zavraždit.
01:09:59 A ještě jedna věc:
01:10:01 Už žádný sex v mém bytě. Už vás nebudu krýt.
01:10:10 -Mám ho rád. Rozumí mi, třebaže...
01:10:14 Hele, hele, až jindy.
01:10:19 Třebaže ironizuje.
01:10:47 -V tuhle chvíli mám jen tři touhy.
01:10:50 Jíst, spát a...
01:10:57 -A?
01:11:12 HALAS ZVENKU
01:11:19 Cháska potrhlá.
01:11:21 -To je ples studentů výtvarné akademie.
01:11:32 To nevadí. Já to chápu.
01:11:37 To je normální.
01:11:42 Četla jsem o takových chvilkách.
01:11:45 Stává se to i ženám, ale ženy to dokážou zatajit.
01:12:10 -Není co.
01:12:17 Myslíš, že se mnou musíš šukat, abych nebyla zklamaná.
01:12:23 -Neříkej to slovo.
01:12:26 -Jaké slovo? Šukat?
01:12:31 -Prostě teď mi vadí.
01:12:39 Možná je to tím akcentem.
01:12:46 -Možná je to tím, že už nemůžeš šukat.
01:13:08 HALAS ZVENKU
01:13:16 To nic není. Měli bychom se smát.
01:13:26 Henry?
01:13:28 ODDYCHOVÁNÍ
01:15:23 Ááá!
01:16:04 -Miluju tě, pusinko.
01:16:08 -Já tě taky miluju, Hugo.
01:16:27 (vnitřní hlas) Oddávala jsem se mu s tak silnou averzí vůči Henrymu,
01:16:43 Jsem nedočkavá, živá, smělá.
01:16:48 Mám-li být úplně upřímná,
01:16:51 tajně doufám, že potkám někoho jiného.
01:17:18 -Pokaždé, když s tebou někam jdu, miluju tě víc než kdy předtím.
01:18:12 -Henry mi řekl o tomhle podniku.
01:18:15 -Tak to musí být něco.
01:18:17 -Počkej tady.
01:18:28 -Merci.
01:18:36 -Jsem s tebou.
-Jenom se podíváme.
01:19:13 že se budeme dívat na muže a ženu, jak to dělají?
01:19:46 -Tuhle...
01:19:49 a...
01:20:11 -Je 66 způsobů, jak se milovat.
01:20:14 -Jo? Vážně?
01:20:17 -A my vám ukážeme milování v taxíku.
01:20:49 PROZPĚVOVÁNÍ FRANCOUZSKY
01:21:08 ZPĚV MAMÁ ZVENKU
01:22:27 -Přejete si ještě něco?
01:22:33 -Ano. Přestaň předstírat, že jsi muž.
01:23:24 -Nechcete se k nám přidat?
01:23:31 Jak si přejete. Poroučíte si vy.
01:23:53 SLASTNÉ VÝKŘIKY
01:25:45 -Anais, co to...
01:25:47 -Miluju tvé zelené oči, Eduardo.
01:25:57 -Anais...
01:26:00 -Chci ti něco ukázat. Něco tě naučit.
01:26:12 -Anais...
-Uvolni se, Eduardo.
01:27:55 Já se začala svlékat.
01:27:59 Prosila jsem ji, ať se svlékne.
01:28:07 Svlékni se.
01:28:52 Řekla jsem, ať mi dovolí podívat se jí mezi nohy.
01:29:40 PROSTITUTKA Nejsi ráda?
01:30:22 -Buď opatrná, Anais.
01:30:24 Neobvyklé rozkoše ubíjejí chuť těch běžných.
01:30:53 Protože si až teď uvědomuju, že tě miluju jako nikoho předtím.
01:31:49 NA POZADÍ PSANÍ RUCHY VEČÍRKŮ
01:32:34 OBRATNÍK RAKA
01:32:37 NEZNÁMÝ AUTOR
01:32:53 Bonjour, Mimi.
01:34:06 ZAVRČENÍ
01:34:37 Skončil jsem.
01:37:10 -Pusinko? Už jsem doma!
01:37:16 Jsem doma!
01:37:22 ZAVRČENÍ
01:37:24 Pusinko!
01:37:28 -Psst!
-Co?
01:37:54 -Henry?
01:37:57 Henry!
01:38:06 Je to výborné! Ohromné.
01:38:10 Pojď sem k nám.
-Ano, lehni si k nám, Henry.
01:38:26 Ta kniha je tak užitečná pro dnešní dobu!
01:38:31 -Fantastické.
-Díky.
01:38:53 -Každá zmínka o jejím jméně, každá stránka, co čtu, je bolestná.
01:39:02 Způsob, jak jí porozumět, abych se od ní dokázal osvobodit.
01:39:09 -Ještě ne. Teď se to ještě musí vydat.
01:39:27 Přinutím svět, aby ti naslouchal, slibuju.
01:39:33 A všechny šéfredaktory přesvědčím, aby tě podpořili.
01:40:24 (normálně) To je Anais.
01:40:32 -No jo, ahoj, ahoj, Enys. Enys!
01:41:01 PLAČKA:Byl to netvor.
-To na něm bylo nejlepší.
01:41:17 Víš, co dokáže taková šikovná hadí žena? Tak ukaž, co umíš.
01:41:38 -June.
01:41:41 -Promiň, že jsem se neozývala. Myslela jsem na tebe.
01:41:54 Ležela tady tvoje kniha. Koukla jsem do ní.
01:42:04 "Dům incestu"? To je hezké.
01:42:10 Ta hrdinka Sabina, to mám být já?
01:42:20 "Tlumený důvěrný polohlasý hovor kyprých žen."
01:42:36 Je to od tebe moc hezký, že jsi chtěla psát o mně.
01:42:46 Vážně jsem čekala něco víc, já nevím, pravdivého.
01:42:55 -Ano. Něco trochu víc ze života.
01:43:03 Anais, nezlob se.
01:43:09 Něco z toho je opravdu hezký.
01:43:12 Slibuju, že si to přečtu znova.
01:43:15 Vše se mi strašně zkomplikovalo. To hraní mi nevyšlo.
01:43:32 -June, já nevím. Nevím, co říct.
01:43:37 Měla jsem práci.
01:43:40 Občas jsme se setkali, někdy si spolu píšeme. Občas.
01:43:53 Začala...
01:43:57 ...jsem s někým chodit.
01:44:00 -Pořídila sis milence?
-Ano.
01:44:09 -Ano. Eduarda.
01:44:14 -Anais, já ti to moc přeju.
01:44:22 Nevím, kvůli komu jsem se vrátila.
01:44:42 -Ať nás June nerozdělí, Enys. Prosím tě.
01:45:10 -Mohlo by to znamenat štěstí.
01:45:13 -Mohlo.
01:45:51 -Á, Jacku, tys přišel.
01:45:54 -Zdravím vás.
-Henry.
01:46:09 Důvěrně jsem vás poznal při čtení Henryho knihy.
01:46:15 -Myslím, že je to silný kafe. Tak to budeme prodávat.
01:46:22 -Kolik? Řekněme tak 5 procent.
01:46:25 -Mizernejch 5 procent?
01:46:28 Myslíte, že když Henry píše knihu celý roky, žije jako vandrák,
01:46:50 -Myslím, že je to férová nabídka.
-To si piš.
01:46:56 -Ne! Henry jen nerozumí obchodu.
01:47:01 Promluvme si o tom.
-Samozřejmě.
01:47:12 -To je v pořádku, Jacku. Už jsem ti řekla, že je seženu.
01:47:24 Asi jsem měla naivní představu, jak to chodí ve vašem podniku.
01:47:31 Tak mě napadlo, jestli byste nám nemohl dát nějakou zálohu.
01:47:58 -Dobrou noc.
01:48:00 Ano.
-Na shledanou.
01:48:08 Koho chce ošulit? Mizerných 5 procent.
01:48:19 -Běžte napřed.
-Jasně.
01:48:26 -Jo, nápodobně.
-Nashle.
01:49:00 (opile) Tak mě napadlo...
01:49:07 Říkala jsem si...
01:49:09 ...že možná není pravý čas vydávat tu Henryho knihu.
01:49:16 Co to blábolíš, June?
01:49:18 -Mluvím o té mizerné smlouvě!
01:49:22 A o tom, že nepochybně zneužíváš Anais. A Huga taky.
01:49:38 -Já ji nechám vydat. Zařídím to. Jako jsem to vždycky dělala.
01:49:54 -Co?
01:49:56 -Není hotová. Je lepší, než když jsem ji četla prvně.
01:50:23 -Po všem, co jsem pro něj udělala, Anais.
01:50:42 -Jedná s tebou jako s dítětem. Je to žena, Henry!
01:50:49 -O tom nepochybuju.
-Jak to myslíš, do prdele?
01:50:55 -Jak to, že s ní jednáš takhle?
01:50:58 -Jsi opilá.
01:51:01 -A co? Jsi slaboch.
01:51:04 Nesnáším, když se tak chováš. Buď chlap!
01:51:14 -Surovost.
01:51:17 Nesnáším vaši surovost, muži.
01:51:30 Anais, nechoď. Miluju tě.
01:51:36 Jsi krutá a chytrá. Stejně krutá i chytrá.
01:51:45 Bože, nejsem pro tebe ta pravá, Henry!
01:51:57 Nech mě, nesahej na mě.
01:52:01 Je mi tak příšerně zle.
01:52:07 Dej mi pokoj.
01:52:11 Anais, já tě miluju.
01:52:30 PLÁČ ZDÁLKY
01:52:34 CHRÁPÁNÍ
01:53:02 Trochu se vyspi, Anais.
01:53:14 Nevím, proč musím pořád myslet na jednu malou čínskou restauraci,
01:54:01 Připadá mi to jako sen.
01:54:07 -Stydím se před tvýma očima.
01:54:10 -Nestyď se.
01:54:12 Jsi tak krásná. Tak drobná.
01:54:27 Vlastní vinou jsem vyhořela.
01:54:30 -Ne, June, já tě obdivuju.
01:54:35 -Nestojím o obdiv. Hledám porozumění.
01:54:45 -Měly bychom spolu odjet někam, kde je spousta sněhu.
01:56:01 Roztrhla bych tě vejpůl.
01:56:08 -June, teď si připadám nevinná.
01:57:04 Klid, klid, uvolni se. Pořád se držíš zpátky.
01:57:13 -Nejsem moc hezká.
01:57:15 -Jsi krásná, krásná...
01:57:18 -Počkej, něco jsem zaslechla.
01:57:22 Henry poslouchal.
01:57:24 -Ne. Když Henry usne, nic ho neprobudí.
01:57:38 -Nezlob se. Ztratila jsem hlavu, byla jsem opilá.
01:57:50 -Vyprávěj mi o něm. Ušila jsi mu závěsy?
01:58:06 -Že to nechápu? A co nechápu?
01:58:11 -Že tě miluju.
01:58:13 -Láska? Potřebuješ jen zážitky.
-Ne.
01:58:25 -Je mi úplně jasný, co děláš. Jsi tak kluzká. Tak odporná.
01:58:39 -Oba jste mě oloupili! Ukradli jste mi vše.
01:58:53 Henry říkal, žes nás vzala k sobě jen proto, že ses nudila.
01:59:06 Lež.
01:59:19 -Zrovna se mi o tobě zdálo, Enys.
01:59:25 Co se ti stalo? Co je?
01:59:29 -Ona lže, lže.
01:59:33 Čeho se bojí? Nechápu to.
01:59:36 Chtěla jsem jí dát všechno.
-Já vím.
01:59:49 Chtěla jsem jen něco málo vrátit, než odejdu.
02:00:01 -To je omyl! Jsme jen přátelé, nikdy jsem se jí nedotkl.
02:00:12 Dobře, jak chceš, sám sis to vybral.
02:00:29 -Henry!
02:00:31 Henry! June!
02:00:40 -June!
02:00:49 June?
02:00:56 Co tady, prosím tě, děláš? Mrzne.
02:01:15 Anais.
02:01:50 -Tohle je moje.
02:01:55 Tohle je taky moje.
02:01:58 Tohle taky.
02:02:08 -Myslím, že je už po válce.
02:02:16 -To je moje.
02:02:18 -To ne, co to děláš?
02:02:24 To tam nech!
02:02:31 Zůstaň se mnou, prokristapána.
02:02:34 Promluvme si.
02:02:37 -To nejde.
02:02:39 -Kam jdeš?
02:02:41 -Domů.
-Co?
02:02:50 Mám ho rád, báječný chlap.
02:02:55 -Vyliž nám, Jacku.
02:03:00 -To nepomůže. Tím se mě nezbavíš.
02:03:06 Jsi přítelkyně.
02:03:09 Budu za tebou chodit.
02:03:16 Co je, co je?
02:03:18 Jak mě můžeš v téhle chvíli opustit? Potřebuju tě.
02:04:42 KLAKSON
02:04:59 -Napadlo mě pro tebe přijet.
02:05:10 Všechno v pořádku?
02:05:42 TROUBENÍ
02:05:46 Ahoj, Henry!
02:05:54 Anais, dej mi ruku.
02:06:09 -Toho rána jsem plakala.
02:06:13 Protože jsem milovala ulice,
02:06:17 které mě odváděly od Henryho a přivedou mě k němu zpátky.
02:06:38 protože mě to přestalo bolet, a já jsem si na to ještě nezvykla.
02:07:07 Jeho krátké filmy jsou v Muzeu moderního umění v N. Y.
Americký snímek Henry & June (1990) vznikl podle deníků Anais Ninové (publikovaných až po její smrti), v nichž autorka popisuje svůj vztah ke spisovateli Henrymu Millerovi a k jeho ženě June. Anais (Maria de Medeirosová) žije se svým dobře situovaným manželem Hugem (Richard E. Grant) na předměstí Paříže a touží vyměnit svou šedivou existenci za společensky bohatší, bohémský způsob života. Ten nalezne v náručí Henryho Millera, s nímž ji Hugo seznámí. Anais je k zemitému spisovateli sexuálně přitahována, ale její dřímající vášně opravdu rozdmychá až setkání se smyslnou Millerovou manželkou June (Uma Thurmanová). Americký režisér Philip Kaufman (nar. 1936) otevřeně zobrazil partnerské vztahy už ve své adaptaci Kunderova románu Nesnesitelná lehkost bytí (1988). V Henrym & June se pokusil zajít ještě dál, což mu v americké distribuci jako prvnímu vyneslo cenzurní omezení NC-17. Přes vypjatost erotických scén však tato stránka filmu není dominantní. V popředí Kaufmanova zájmu (scénář napsal společně s manželkou Rose) je atmosféra Paříže roku 1931 a prostředí umělecké bohémy, k níž Miller patřil. Snímek zaujme uměřenými hereckými výkony hlavních představitelů a citlivým přístupem francouzského kameramana Philippa Rousselota, jenž byl za svou práci nominován na Oscara.
