00:00:02Česká televize uvádí britský seriál

00:00:25PANSTVÍ DOWNTON

00:00:31-Telegram pro Lady Edith.

00:00:42-To bych nemohla
-Ale mně to přišlo milé.

00:00:45-Telegram pro vás, slečno.

00:00:51-Souhlasím s vámi Rose. Rozhodně to milé bylo.

00:01:07-Promiň, že tě ruším.
-Hlupáčku, ty mě nikdy nerušíš.

00:01:11Děkuji, Baxterová.

00:01:16-Neobtěžoval bych tě tím, ale...
-Nech těch řečí a spi zas u mě.

00:01:21-Jdu ti jen říct, že Edith právě dostala nějakou dost špatnou zprávu

00:01:24-Cože? A jak to víš?
-Odpoledne za ní má přijet

00:01:27její vydavatel. Obávám se, že je to to, co jsme čekali.

00:01:30-I když to člověk čeká, stejně to bolí, když to přijde.

00:01:37-Není to dobrá zpráva?
-Kdyby byla dobrá,

00:01:40tak by zatelefonoval.-Měla bys upozornit Madge, až ji uvidíš.

00:01:43-Jste všichni připraveni na zítřek?
-O co jde?

00:01:45-Jedu se zase podívat na ten domek. Pak už se budu muset rozhodnout.

00:01:49Paní Hughesová jede se mnou.
-Už musím jít.

00:01:53-Co je to za domek?
-Nevím. Zeptejte se mě pozítří,

00:01:57pokud nechcete jet s námi.
-Hm. Ona by mě tam nechtěla.

00:02:03-Víte, že to není pravda.

00:02:05Mohli byste tak pohřbít tu věc s památníkem.

00:02:08-Zjistěte, co tomu říká. Ale nenuťte ji.

00:02:12-No jistěže je to hrozné. Ale co vůbec čekala?

00:02:15Že žije někde v divočině?
-Neměla byste o tom žertovat.

00:02:18-To jenom tady. Až sejdu dolů, budu se tvářit jako v kostele!

00:02:22Ne, je mi to líto. Opravdu. Byl to milý člověk.

00:02:26I když co viděl na Edith?

00:02:29Dobré nebe! York a Ainsty pořádají v sobotu

00:02:32v Canningford Grange dostihy a pan Blake

00:02:35přesvědčil lorda Gillinghama, že by se jich měli zúčastnit.

00:02:38-Já myslela, že se to týká jen honů
-Oba už s Yorkem a Ainstym

00:02:41byli víckrát, určitě si to nějak zařídili. Možná se k nim připojím.

00:02:44-Smějí se dámy účastnit závodů spolu s pány?

00:02:46-Povolilo se to už před válkou. Papá myslí, že je to ukvapené.

00:02:50-Budou chtít bydlet na Downtonu? Pan Blake a lord Gillingham.

00:02:53-Chtějí se sejít v Canningfordu a pak ještě večer přijet sem. Tedy!

00:02:57-Proč by lord Gillingham přijížděl na Downton, když jste ho odmítla?

00:03:00-Protože nemůže pochopit, že mám svůj vlastní rozum.

00:03:04Anno, nemyslíte si, že vypadám nemoderně?

00:03:07-To jistě ne, milostpaní.
-Mám chuť připomenout jim,

00:03:11o co přicházejí.
-Tak krutá byste jistě nebyla!

00:03:16-No, Mrňous říká, že zužuje seznam možností.

00:03:20A myslí, že se mu ji brzy podaří vystopovat.

00:03:23-Řeknete to knížeti?
-Myslím, že bych měla, ne?

00:03:28-Mám jít s vámi?
-Ne, tentokrát tam půjdu sama.

00:03:32ZAKLEPÁNÍ

00:03:34-Velice se omlouvám, milostpaní. Nevěděla jsem, že máte společnost.

00:03:38-To je paní Crawleyová, má sestřenice.

00:03:41Zjistíte, že je u nás častým hostem.

00:03:43-Dobrý den, madam.-Dobrý den.
-Denkerová je má nová komorná.

00:03:47Ještě se tady rozkoukává. Chtěla jste něco, Denkerová?

00:03:50-To počká, milostpaní. Chtěla jsem se jen zeptat na zavazadla,

00:03:54jaké kufry si sebou berete na cesty?

00:03:57-No, já už teď moc necestuji, zeptejte se Spratta! On vám poradí.

00:04:03-Tak on že mi poradí? To je dobré vědět.

00:04:06Teď mě, prosím, omluvte.

00:04:12-Vážně, pane Barrowe, měl byste vysadit a odpočinout si.

00:04:15Vypadáte příšerně.
-Já jsem úplně v pořádku, děkuji.

00:04:18Nikdy mi nebylo líp.
-Nikdy jste nevypadal hůř.

00:04:20-Když vy nedáte na moje názory, nemůžete čekat, že já dám na vaše.

00:04:25-Zaskočím si do domku. Nechala jsem tam krabici na knoflíky.

00:04:28ZAZVONĚNÍ
-Oh, to je Lady Mary, Anno.

00:04:30Asi chce ještě něco před obědem.
-Jen jdi. Já pro to dojdu.

00:04:33-To budeš hodný, děkuji.

00:04:41-Víme, kdy sem přijede?
-Dnes k večeru.

00:04:47-Chtěl bych vám všem co nejdřív ukázat nějaké náčrty.

00:04:50-Jaké náčrty?-Pár nápadů, jak bychom mohli zrenovovat

00:04:54zchátralé domy ve vsi.
-Proč se tu teď tak moc staví?

00:04:57-Protože válka nám ukázala, jak špatně tady bydlí půlka lidí.

00:05:00-Šokovalo je, jak nezdraví byli někteří z těch rekrutů.

00:05:03"Nemůžete čekat prvotřídní obyvatelstvo z třetiřadých domů".

00:05:07-Kdo to řekl?-Myslím, že to bylo na jednom plakátu.

00:05:10-Dostala jsem dopis od Charlese. On a Tony se v sobotu utkají

00:05:14v dostizích v Canningfordu.
-Atticus o tom mluvil.-Atticus?

00:05:17-Atticus Aldridge. Znám ho z Yorku.
-To je nějaký přítel?

00:05:21-Ano, vlastně ano. Jeho rodiče, koupili Canningford Grange.

00:05:25-A teď si namlouvají hrabství. Lord Sinderby je bohatý, že?

00:05:28-Kdo jiný by na to asi tak měl?
-Co kdybychom tam jeli a užili si?

00:05:32-Ano. Mohli bychom říct babičce a Isobel a vzít i děti.

00:05:36Můžu říct Charlesovi, že u nás mohou zůstat?-Ovšem.

00:05:39Když si to přeješ.

00:05:44-Až ten chlapík přijede,

00:05:47necháte nás s ním a s Edith chvíli o samotě?!

00:06:17-"Manželská láska."

00:06:20-Musí to být tady! Aha!
-Skutečně, milostpaní?

00:06:25Vy mě překvapujete!

00:06:28-Doufám, že nemáte tak vysokou úroveň,

00:06:31aby vám to zabránilo zůstat v mých službách, Denkerová.

00:06:34-Oh ne, to vůbec ne, tak vysokou ne, milostpaní.

00:06:39-Kde...

00:06:41Kde je klepadlo?

00:06:48Počkejte tady.

00:07:05-Uvedl jsem ho do salonu, ale asi je to přesně tak,

00:07:09jak jsme se báli.-To je mi líto.
-Teď je tam s ním milostpán.

00:07:13-Tak už je tady?
-Ano, a nevypadá to moc nadějně.

00:07:17-Oh, božíčku! Paní Hughesová říkala, že s náma chcete zítra jet.

00:07:21-Jen nebude-li vám to vadit.
-To je olivová ratolest, že?

00:07:25-Pokud bych byl na obtíž...
-Ne, ne, ne! Můžete nám koupit čaj.

00:07:34(šeptem) Pan Carson se chce podívat na ten domek.

00:07:37-Chce, abyste mu odpustila.
-Co kdybys jela taky?

00:07:41-Já mám moc práce.
-Ty snad pracuješ ještě víc,

00:07:43než když tu byla slečna Buntingová?
-Jistě, že pracuju víc.

00:07:47Nechci ji zklamat.

00:07:50-Dáte si čaj?

00:07:53Je to jediné, co svedu.

00:07:57Jak jste mě našla?
-Rose mi dala vaši adresu.

00:08:01-A vy jste se do téhle části města vydala sama?

00:08:04-Chm. Doprovodila mě moje komorná. Čeká na mě venku.

00:08:08-Jak báječné být zase zpátky ve světě,

00:08:11kde jsou dámy doprovázeny svými komornými!

00:08:17Proč vás sem nedovezl váš syn autem?

00:08:20-Jistě by to udělal, ale já jsem se neodhodlala říct mu, kam jdu.

00:08:26-To není naše první tajná schůzka!

00:08:31-Dávám vždy přednost tomu, nechat minulost minulostí.

00:08:38-Tak proč jste přišla?
-Protože Rosein otec,

00:08:42lord Flintshire, si myslí, že už brzy může najít kněžnu.

00:08:49-Tak ona žije?
-Žila, když odjížděla z Ruska.

00:08:52To vědí. Domnívají se, že nasedla na loď do Hongkongu.

00:08:56Brzo budou vědět víc.

00:09:10-Toužil jsem po vás od první chvíle, co jsem vás spatřil.

00:09:14Víc než kdy jaký smrtelník po ženě toužil.

00:09:17-To už je dávná minulost.
-Nesmysl.

00:09:23Kdyby byla Irina mrtvá, požádám vás, abyste se mnou utekla.

00:09:27-Člověk přece neutíká, když nemá od koho utéci.

00:09:33-Miloval jsem vás víc než ji.

00:09:38I dnes. I tohle odpoledne.

00:09:42-Prosím, to ne!
-Proč ne? Když je to pravda?

00:09:47-Protože to říkáte tak, jako kdybychom byli oba nešťastní.

00:09:51A já nevěřím, že vy jste byl, já rozhodně nebyla.

00:09:55-Tuto pravdu si nepřiznáte.

00:09:59Myslíte si, že být nešťastný v manželství, není vhodné.

00:10:07-Vy mě znáte, Igore. To musím připustit.

00:10:15-Ano.

00:10:22-Kdo to byl?
-Seržant Willis.

00:10:27Chce se sem vrátit s tím člověkem ze Scotland Yardu.

00:10:31Vůbec se mi to nelíbí.
-Chce zase mluvit s panem Batesem?

00:10:34-Právě že ne. Tentokrát chce mluvit se slečnou Baxterovou.

00:10:37-Se slečnou Baxterovou? Co ta k tomu může říct?-Vím já?

00:10:41-Kdy přijedou?
-Zítra ráno.

00:10:44-Doufám, že tu nezůstanou celý den, jinak zmeškáme tu schůzku.

00:10:54-Je pryč.
-Nechtěl ani čaj?

00:10:56-Nabídl jsem mu čaj, večeři a přespání, ale musel se vrátit.

00:11:00Gregson je mrtvý, bohužel.
-Oh,

00:11:05to je hrozné. A to udělal ten Herr Hitler?

00:11:09-Vypadá to tak. Nebo alespoň ta jeho banda kriminálníků.

00:11:13Během takzvaného pivnicového puče v Mnichově.

00:11:16Policii trvalo dost dní, než dostala město zase pod kontrolu,

00:11:20a mezitím se po Gregsonovi slehla zem.

00:11:22Teď ho ovšem našli. Nebo to, co z něho zbylo.

00:11:25-Ani na to nechci pomyslet.

00:11:28Doufejme, že toho Hitlera zavřeli na pěkných pár let.

00:11:31-Coombs říká, že si neodsedí ani pět let, ani něco podobného.

00:11:35Je tu ještě jedna věc. Edith zdědí Gregsonovo vydavatelství.

00:11:41-Ano, to se dalo čekat.
-Doufám, že jí to pomůže

00:11:44se s tím vším vyrovnat.
-To od něj bylo velmi štědré.

00:11:47-Myslím, že se moc milovali.
-Oh, chudinka Edith. Jak to bere?

00:11:52-Těžko říct. Nebylo to samozřejmě žádné překvapení,

00:11:55ale naděje umírá poslední, že?
-Neměla bych za ní jít?

00:11:59-Šla se projít. Chce prý být sama.

00:12:13-Lituji, slečno. Myslím, že teď to není moc vhodný.

00:12:16-Chtěla jsem jen na chvilku.
-Jak jsem říkala,

00:12:19není to moc vhodný.-Co se děje?
-Nechci, aby k nám chodila.

00:12:22-Snad nemusí být hned zle.
-Ovšem, že ne.

00:12:25-Dovnitř prostě nepůjde a basta!

00:12:32-Pokusím se ji přesvědčit, ale nesmíte na to spěchat.

00:12:35-Já vím. Ale dnes jsem dostala špatnou zprávu

00:12:38a chtěla jsem s ní mluvit.
-Myslíte tím,

00:12:41že jste měla pravdu o Marigoldině otci?

00:12:44To je mi moc líto. Ale musíte mi dát trochu času.

00:12:48-Já už nemám čas, pane Drewe.

00:12:53-Ovšem že je mi to líto. Ale po pravdě,

00:12:56je mrtvý už víc než rok. Když tehdy zmizel.

00:12:58-Ano, ale pro Lady Edith umřel až dnes odpoledne. A na tom záleží.

00:13:02Mám pravdu?
-Nepochybně.

00:13:05-Co teď studujete, Daisy?
-Válku o španělské následnictví.

00:13:08-Oh! Mě tedy popravdě hrozně moc...

00:13:13-Moc co, pane Molesley?

00:13:17-Eh, no, to je jedno.

00:13:24-Nerad ruším, milostpaní.
-Co se děje, Spratte?

00:13:27-Máme jistý problém se slečnou Denkerovou.

00:13:30Zdá se, že nepochopila, jak to tu chodí s prádlem.

00:13:34Chce, aby šlo všechno do velkého domu. Dokonce i ty nejmenší kousky.

00:13:39-Ztrácíte smysl pro přiměřenost, ztrácíte nadhled.

00:13:43-Jenomže ona je teď v kuchyni,

00:13:46a vykřikuje tam, že prý nebude prát vaše věci.

00:13:50-No, to paní Crawleyovou určitě velice zajímá.

00:13:54-Promiňte, milostpaní, ale nemohl jsem si pomoct.

00:13:56Mohu ji teď poslat dál?

00:14:00-Velice se omlouvám.-Není proč. Já jsem se ohromně bavila.

00:14:03-Toho jsem se právě bála.

00:14:05-Půjdete v sobotu na ten piknik v Canningford Grange?

00:14:08-Myslím, že bych mohla.
-Oh, to jsem ráda, protože...

00:14:12No, to je jedno.
-Co jste chtěla říct?

00:14:15-Že jsem na zítřek pozvala lorda Mertona.

00:14:18-Tak jste se přece jen rozhodla?
-Ano, myslím, že ano.-Oh!

00:14:23-Ale prosím, teď na mě nenaléhejte! V sobotu vám dám vědět.

00:14:27-Mám jistý problém s panem Sprattem, milostpaní.

00:14:31Nevím, jestli mu slečna Collinsová nějak posluhovala, ale zdá se,

00:14:35že nemá nejmenší tušení, jaká je vlastně role komorné!

00:14:38-V tomhle domě všichni posluhujeme Sprattovi, Denkerová.

00:14:41On tu vládne železnou rukou.
-Všichni, kromě mě, milostpaní.

00:14:46Ale vidím, že máte společnost, takže to probereme někdy jindy.

00:14:51-A vy se divíte, proč nemám ani komornou, ani majordoma!

00:15:00-Až to dodělám, mohu jít domů a do večeře si číst.

00:15:05-Madge říká, že Lady Edith je hrozně rozrušená,

00:15:08a je to o to těžší, že ho zabili před takovou dobou.

00:15:12A tak myslím ani nemůže čekat, že by pro něj celý dům truchlil,

00:15:16když ani nebyl v přízni.

00:15:21Řekneš mi, prosím, co se děje?

00:15:24-Nenašel jsem tvou krabici na knoflíky.-Já na to zapomněla.

00:15:28To nevadí. Ona se někde objeví.
-Ale hledal jsem ji.

00:15:32-Já ti věřím.
-Díval jsem se do všech skříní.

00:15:35A našel jsem pár jiných věcí.
-Oh, ano?-Ano.

00:15:38Našel jsem knihu od Mary Stopesové

00:15:41a krabičku s takovými chytrými věcičkami,

00:15:45aby se Batesovým nenarodilo žádné miminko.

00:15:49-Mám tleskat tomu, že se prohrabuješ v mých věcech?

00:15:52-No tak moment! Teď se snad nemáš zlobit ty na mě!

00:15:55Teď se mám já zlobit na tebe!
-A jak jsi na to přišel?

00:15:58-Říkáš mi, jak toužíš po dítěti. Že je to v božích rukou.

00:16:02Ale jak se zdá, svěřila jsi to

00:16:04do velice zkušených rukou slečny Stopesové.

00:16:08-Ty se pleteš. Takhle to není.
-Tak jak to je?

00:16:12-Jen pojď, Lily. Nechám ti to na stole.

00:16:17-Á, Daisy, tady jste! Nechtěla byste si vypůjčit tohle?

00:16:20-Co je to?-Pátý díl Cambridgeské moderní historie.

00:16:24Táta mi dal ke 40. narozeninám celou sadu.-Já nevím.

00:16:27Já už mám strašně moc knih.
-Nebuď nevychovaná, Daisy!

00:16:30Pan Molesley ti chce půjčit ohromnou vzácnost!

00:16:33-Je tam dobrá kapitola o válce a politice za vlády královny Anny.

00:16:37Ale jestli vás to nezajímá, tak to samozřejmě chápu.

00:16:40-Ne. Podívám se na to. Děkuju vám.

00:16:46-Je moc hodný, víš?

00:16:48K laskavým lidem bysme měli být vždycky zdvořilí.

00:16:51Není jich na světě tak moc!

00:16:58-Co jsi řekl Batesovi?
-Nic.

00:17:01-A on se neptal, proč spíš tady?
-Ovšem, že ne.

00:17:05-Říkám si, jestli někdy změníš názor a vrátíš se zpátky.

00:17:10Slyšel jsi snad pana Brickera, že nebyl v mém pokoji na mé pozvání.

00:17:14-Jak mám vědět, že to neříkal jen z galantnosti?

00:17:17-Protože ti to říkám: nic se nestalo.

00:17:21-Já ti řeknu, co se stalo. Pustila sis ho do svého soukromého života.

00:17:25Muže, který si myslel, že by mě mohl klidně nahradit.

00:17:28-On si to myslel, ale mýlil se.

00:17:37Inu dobrá. Jestli jsi za celou dobu našeho manželství

00:17:41nikdy nepřekročil meze flirtu, a nezavdal žádné ženě důvod

00:17:45k mylným nadějím, pak tady zůstaň.

00:17:48V opačném případě tě čekám ve svém pokoji.

00:18:09-Ale proč já? Když sem pan Green přišel, tak jsem tu nepracovala!

00:18:13-To je pravda. Přišla teprve...
-Děkuji vám, paní Hughesová.

00:18:16-Přesto se domníváme, že máte nějaké informace,

00:18:19týkající se manželů Batesových.
-Jaké informace?

00:18:22-To nám snad řeknete vy!
-Chci mluvit o vaší minulosti.

00:18:25Nebylo by lepší, kdybychom byli sami?

00:18:27-Nemohu vám dovolit vyslýchat služku z tohoto domu

00:18:30v mé nepřítomnosti.
-Slečno Baxterová?

00:18:33-Ať tu zůstane. -Výborně. Když jste byla ve vězení za krádež.

00:18:38-Cože?
-Propustili vás po třech letech,

00:18:41a zbývající dva roky máte v podmínce. -Ano.

00:18:43-Víte, že když porušíte podmínku, můžeme vás bez soudu

00:18:47vrátit zpátky do vězení?
-To vypadá...-Paní Hughesová!

00:18:50Ještě jednou nás přerušíte a požádám vás, abyste odešla.

00:18:53-Vy si myslíte, že vím víc, než vím.

00:18:56Myslím, že se tu něco stalo, když tu byl pan Green.

00:18:59A že tu byla nějaká cesta do Londýna, o které nikdo nevěděl.

00:19:04Ale na nic z toho nemůžu přísahat.
-Ani na to,

00:19:07jestli tu cestu podnikl pan Bates?
-Ani na to.

00:19:12-Děkujeme vám za pomoc, slečno Baxterová.

00:19:15-Kdo vám řekl, že něco vím?
-Dostali jsme dopis. -Od koho?

00:19:20-Dobrý den, paní Hughesová.

00:19:25-Položím vám jen jednu otázku.

00:19:31Ví o tom milostpaní?

00:19:33-Ano. Ví všechno.

00:19:38-Pak už o tom nebudeme mluvit.

00:19:45-Pojďte se na to podívat.
-Oh, jistě.

00:19:49Tohle je přesně to, co hledáme, že?
-Věděl jsem, že to řekneš.-Proč?

00:19:52-Stály by nejvíc.-A co tyhle?
-Ty by byly mnohem levnější.

00:19:56-A mnohem ošklivější.
-Ale v mnoha z těch

00:19:58zrenovovaných domků budou bydlet doživotní nájemci.

00:20:0020 let od nich nebudeme mít vlastně žádný příjem.

00:20:03-Takže místo těch hrozných domů pana Wavela postavíme svoje vlastní

00:20:06-Tom se jen snaží chránit náš majetek.

00:20:08-Copak je, drahoušku? Je hrozně malátná.

00:20:10Možná, že je nemocná.

00:20:12-Nejspíš snědla mrtvou veverku, nebo něco stejně odporného.

00:20:15Je hrozně tlustá. Možná je i březí.

00:20:17-To je vyloučeno. Tak co řekneme na ty náčrty?

00:20:21-Myslím, že bychom měli jít do té levnější verze.

00:20:24ale je to škoda. Už musím letět. Za hodinu mám schůzku v Yorku.

00:20:28-Paní Hughesová, neviděla jste slečnu Baxterovou?

00:20:31-Neměl byste vyhledávat společnost slečny Baxterové.

00:20:33-Já to myslím vážně.
-To je v pořádku.

00:20:36Já jsem to slyšela.
-Můžu s vámi mluvit, prosím?

00:20:46Pojďte sem.

00:21:08Omlouvám se za to.
-No prosím. Já to vydržím.

00:21:16Bože na nebi!

00:21:19-Myslel jsem, že to přejde, ale je to čím dál horší.

00:21:23Nemůžu spát.
-To se nedivím.-Pomůžete mi?

00:21:29Vždycky jste mi chtěla pomáhat, tak teď máte šanci.

00:21:34Nevím, co dělat.
-Půjdeme k doktorovi, teď hned.

00:21:39A ukážeme mu tu injekci a tekutinu,

00:21:43kterou jste si vpichoval, i ty pilulky, tohle všechno.

00:21:47Přijďte dolů k zadním dveřím. A vemte to všechno s sebou.

00:21:50Rozumíte mi?

00:21:57-Udělal jsem něco, co jsem neměl.

00:22:00Kdybyste věděla co, už byste mi nepomáhala.

00:22:03-Já vím, co to bylo. Tak přijďte dolů za pět minut.

00:22:13-Oh!

00:22:17Vám to báječně sluší, mylady!
-To doufám. Můj otec vyletí z kůže!

00:22:22-Mais superbe!

00:22:26-Děkuji.

00:22:29Dodal jste mi úžasné sebevědomí.

00:22:32Bude to stačit?
-Mylady je velmi štědrá.

00:22:42Té to alespoň sluší. Většina jich vypadá jako plešaté opice!

00:22:50-Hotovo.
-A už ho to nebude trápit?

00:22:54-Pokud se přestane trávit.

00:22:57-Takže jste se díval na to, co přinesl?

00:23:01-Vstřikoval jste si rozpuštěnou sůl.

00:23:05-Ale to není škodlivé, že ne?
-Jehla nebyla sterilizovaná.

00:23:09Opakované injekce způsobily horečku a abscesy na místě vpichu.

00:23:13Předpokládám, že jste za tu léčbu draze zaplatil.

00:23:17-Ano, fůru peněz.

00:23:19Jel jsem na tu elektroterapii do Londýna

00:23:22a ty pilulky a injekce měly být jejím pokračováním.

00:23:27-A co bylo cílem?

00:23:34-Abych se změnil.

00:23:37Abych byl víc jako ostatní lidi, ostatní muži.

00:23:44-No, nebudu tady předstírat, že nechápu. Nezazlívám vám to.

00:23:49Ale žádný lék, ani žádný elektrický šok nedokáže to, co chcete.

00:23:54-Chcete říct, že mě napálili?
-Radím vám, Thomasi,

00:23:58abyste přijal břímě, které na vás osud naložil,

00:24:03a snažil se co nejlíp žít život, na jaký máte.

00:24:07Pamatujte si: tvrdá realita je lepší, než falešná naděje.

00:24:13-Teď se mi můžete smát.
-Nebudu.

00:24:18Možná to nepochopíte,

00:24:20ale já si myslím, že jste velmi statečný člověk.

00:24:25-Cože?

00:24:28-Působit si takovou bolest, abyste dosáhl svého cíle?

00:24:32Představte si, co byste dokázal, kdybyste se k tomu jen odhodlal!

00:24:39-Vy jste praštěná.

00:24:44-Musím zavolat Atticuse a varovat ho, že přijedeme všichni.

00:24:48-Co kdybyste ho pozvala dnes na večeři?-Mohla bych?

00:24:51Tedy, jen jako přítele.
-Oh, jen jako přítele. Samozřejmě.

00:24:57-Přál bych si, aby se Isis zmátořila.

00:25:00Možná řeknu Stapeleymu, aby se na ni podíval.-Radši ano.

00:25:08-Myslím, že je to moc hezké, velmi bytelné.

00:25:11-Aby ne, za tu cenu!
-Jak vypadá kuchyně?

00:25:14-No, není to zrovna to, na co jste zvyklá.

00:25:17-To by mi nevadilo. Bylo by to jen moje.

00:25:21Mohla bych tady žít, až přestanu pracovat.

00:25:24Je tu jen těch pár schodů, takže bych to zvládala, i až budu stará.

00:25:28-Oh, venkovní záchod, jak vidím. To jednomu vrací vzpomínky.

00:25:33-No, bůh ví, že už jsem ho taky kdysi viděla.

00:25:36Až se nastěhuju, aspoň bych tu mohla pár věcí změnit.

00:25:39-To byste jistě mohla.

00:25:43-Tak, rozhodnuto. Beru to.

00:25:45Až vyjdete ven, vrátím mu klíč a řeknu, jak jsem se rozhodla.

00:25:53-Závidím jí. No a co budete v penzi dělat vy?

00:26:00-Kdo říká, že se dožiju penze?

00:26:05-(za dveřmi) Všichni připraveni?
-Co se děje?

00:26:08-To je moje sestřenice Mary. Říká, že má pro nás překvapení.

00:26:11Zamilujete si ji.
-Jsem odhodlán milovat všechny.

00:26:14-Ať jste připraveni nebo ne, já jdu!

00:26:17ÚDIV I POCHVALNÝ ŠUM
-Paula Negri přijíždí do Yorkshire!

00:26:21-No, my skutečně žijeme v moderním světě!

00:26:25-Páni, já vám závidím! Mary, tohle je Atticus Aldridge.

00:26:28-Konečně, pane Aldridgei! Rose nemluví o ničem jiném.

00:26:30-Dělá si jen legraci.
-Mohu to brát jako kompliment?

00:26:34-Babi? Co si myslíte?
-Oh, to jsi ty?

00:26:38Myslela jsem, že je to nějaký muž v tvých šatech!

00:26:41-Sluší vám to.
-Papá? Schvalujete?

00:26:44-Tohle je přesně ta věc, kterou bych od tebe čekal.

00:26:48-Předpokládám, že to neschvaluješ.
-Nijak zvlášť.

00:26:51Přijít s novým účesem přesně den po té, kdy jsem se dozvěděla,

00:26:54že muž, jehož jsem milovala, je mrtvý.

00:26:57-Myslím, že není moc fér
-A jako by to nestačilo,

00:26:59naplánovala jsi na sobotu veselý piknik.

00:27:02Opravdu očekáváš, že se toho zúčastním?-Doufejme, že ne,

00:27:05protože ty vždycky všechno zkazíš.
-Ano, jistě. Vypadá to tak.

00:27:12Dobrou noc, mamá. Povečeřím ve svém pokoji.

00:27:15Promiňte, pane Aldridgei, ale alespoň víte, jací jsme.

00:27:22-Chudinka Edith. Je tak nešťastná.
-Ale vždyť ho už léta neviděla!

00:27:26Musela už dávno vědět, že je mrtvý. My všichni jsme to věděli.

00:27:29-Ale měli bychom tam jít tu sobotu?
-Prosím, nerušte to!

00:27:32-No my s Rose půjdeme, i kdybyste vy nešli.

00:27:35-Možná by jí prospělo, kdyby si sama všechno promyslela.

00:27:38-Ó, pořád jen to nekonečné promýšlení!

00:27:41To se hrozně přeceňuje.
-Teto Violet, já vás miluju!

00:27:44-Za to může ta hrozná válka.

00:27:47Před rokem 1914 nikdo o ničem nepřemýšlel.

00:27:54-Ale k čemu by mi taková věc byla?
-To ti povím.

00:27:58Je to velmi prosté. Abys neporodila mé dítě.

00:28:02-Jak to můžeš vůbec říct? Když o tom celý život sním.

00:28:06-Protože si myslíš, že jsem vrah.

00:28:16-Co to říkáš?

00:28:20My přece víme, jak Vera zemřela.
-Ne Vera,

00:28:26pan Green.

00:28:37-Jak dlouho víš, že to byl on?
-Od prvního dne, co jsem slyšel,

00:28:41co se stalo.
-Nemůžeš to vědět.

00:28:44Mohls mít podezření, ale nevěděl jsi to.

00:28:46-Věděl jsem to, když se vrátil. Věděl jsem to, když říkal,

00:28:50že v průběhu toho koncertu sešel do kuchyně.

00:28:53-A já jsem si pořád říkala, že to nevíš, takže jsi to nemohl být ty.

00:28:59-Kdo ho zabil, chceš říct?

00:29:05Chtěl jsem.

00:29:10Chystal jsem se k tomu.

00:29:14Šel jsem brzo ráno do Yorku

00:29:17a koupil jsem si zpáteční lístek do Londýna.

00:29:20Chtěl jsem dojet tam a zpátky ten den.

00:29:23Přišel jsem na nástupiště. Ale pak jsem nenastoupil.

00:29:28-Proč ne?

00:29:31-Protože jsem věděl, že kdybych ho spatřil, tak ho zabiju.

00:29:36A kdybych ho zabil tak by mě pověsili,

00:29:41a to bych ti nemohl udělat.

00:29:45-Díky bohu.
-Druhý den to bylo jako ruka osudu.

00:29:50Měl jsem ten lístek v kapse kabátu,

00:29:55jako talisman.

00:29:58-Kvůli čemu?
-Protože kdybych tam bych jel,

00:30:02měl bych ho roztržený na dvě půlky. To že jsem ho měl v kapse celý,

00:30:06byl důkaz, že jsem nikam nejel.
-Proto jsi tak zuřil,

00:30:10když jsem ho dala paní Hughesové?

00:30:16-Kdyby si úředník v Yorku vzpomněl,

00:30:19že mi prodal zpáteční lístek do Londýna, tak jsem mrtvý muž.

00:30:26Proč se usmíváš?
-Protože jsi nevinný.

00:30:31Žila jsem v takovém strachu, v takové úzkosti,

00:30:37a nemohla jsem ti říct proč.

00:30:40A teď jsem prostě šťastná.

00:30:44Může to znít hloupě, ale jsem šťastná.

00:31:01-Viděla jste ten účes Lady Mary?
-Všichni o tom mluvili.

00:31:05Doufám, že se nám přijde dolů ukázat.

00:31:07Slečna Buntingová milovala tyhle nové účesy.

00:31:11Říkala, že to ženy osvobozuje.

00:31:13-Lituji, že slečna Buntingová odešla.

00:31:16-Dodala mi ohromnou sebedůvěru. Říkala mi, že jsem chytrá, bystrá.

00:31:21-Souhlasím s ní.
-Když je člověk sám, míň si věří.

00:31:26-Mohu nějak pomoct? Asi ne s matematikou,

00:31:30ale vím něco o historii a přečetl jsem pár knih.

00:31:34-V kolika jste vyšel ze školy?
-Ve dvanácti. Byl jsem dost chytrý

00:31:38a táta chtěl, abych tam zůstal. Myslel si, že bych mohl být učitel!

00:31:46Jenomže to samozřejmě nešlo. Byli jsme chudí, chápete.

00:31:50A pak onemocněla matka a já musel co nejdřív začít vydělávat.

00:31:53-Proč si teď nedoděláte školu?
-Ne, už je pozdě.

00:31:58Ale rád bych pomohl. Aby to dokázal někdo jiný.

00:32:08-Paní Hughesová, vzpomínáte si na ten převlečník,

00:32:11který jsem vám dala pro uprchlíky,

00:32:13když jsme byli v Londýně na plese Lady Rose?-Jistě.

00:32:17Byli za něj moc vděční.
-Já vím, že to zní bláznivě,

00:32:21ale nenašla jsem v něm jízdenku? V kapse? Nemůžete si to pamatovat.

00:32:27-Ne, pamatuju se. Našla jsem ji. Zpáteční do Londýna.

00:32:32-Přesně tak.

00:32:35Víte,

00:32:38pan Bates ví,

00:32:42že to byl pan Green.
-Oh, panebože!

00:32:45-Ale on to neudělal, paní Hughesová. Teď už to vím,

00:32:48ta jízdenka by byla důkaz, že nikdy nejel do Londýna.

00:32:52-Já to nechápu. Jak?
-No, nebyla roztržená.

00:32:57Vy jste ji ovšem vyhodila. Proč taky ne, že?

00:33:02-Asi jsem to udělala. Je mi to líto.

00:33:05-To není vaše vina. Ale moje.

00:33:09Já jsem to vyhodila, důkaz neviny svého manžela.

00:34:04-No, myslím, že jste velmi statečný.-Statečný?

00:34:08Jsem strachy bez sebe! Toho koně ani neznám!

00:34:10-Jak dlouhý je ten dostih?
-Tři míle. Dvakrát dokola

00:34:13po okruhu půldruhé míle, až tam, kde je vidět ta věžička.-Aha.

00:34:17-Dobrý den!
-Co tu, proboha, děláte?

00:34:20-Co byste řekl? Pojedu dostih!

00:34:25-Může nás někdo představit?
-Slečna Mabel Lane Foxová,

00:34:28lord Grantham. -Kde bydlíte?
-Včera v noci jsem byla

00:34:31u Lawsonových v Brough, ale dnes jsou pryč,

00:34:34takže pojedu zpátky do Londýna.
-Taková dálka! Budete vyčerpaná.

00:34:38-Můžete zůstat u nás. Budou tam i lord Gillingham a pan Blake.

00:34:41-Máte s sebou dost šatů?
-Myslím, že ano. -Určitě ano.

00:34:48-Co je to? Kde jsi byla?
-Včera jsme to dojednali

00:34:51s panem Aldridgeem. Jeho rodiče mi dovolili se u nich převléknout.

00:34:54-Říkejte mi Atticus, prosím.
-Musím říct, že vás obdivuji.

00:34:57-Bylo by to trapné, nejet ve vlastním závodě.

00:34:59-Správně. Já vám budu fandit.
-Děkuji.-A co ty?

00:35:03Kdy ses rozhodla, že pojedeš?
-Včera,

00:35:06když jsem se nechala v Yorku ostříhat.-No a co kůň?

00:35:08-Stephen dnes ráno zajížděl Trumpetera.

00:35:10Jsou už na startovní čáře.

00:35:12-Tohle už opravdu nemůže být náhoda.

00:35:14Vy mě pronásledujete?
-Tohle jsem jako neslyšela,

00:35:17nebo jste tak ješitný?
-No, každopádně

00:35:20umíte jednoho překvapit.
-To zní jako kompliment.

00:35:23Musím jít pozdravit Charlese.

00:35:27-Výborně!

00:35:29Máte to perfektně promyšlené.
-Co kdyby mi nenabídli,

00:35:33abych zůstala?
-Nabídl bych vám to sám.

00:35:45-Myslela jsem, že jste jel s nimi.
-Ne. Mám moc práce

00:35:49a tohle není můj šálek kávy.
-Jdete zase ven?-Ne.

00:35:53Musím prověřit pár nájemních smluv

00:35:56a chci zkontrolovat účty té opravárny.

00:35:59-Víte, já jedu pryč.
-To jsem nevěděl.

00:36:02-Ne, já jsem to nikomu neřekla.
-To nechápu.

00:36:07-Nemusíte. Ale až se vrátí, řekněte jim,

00:36:11že jsem se tak rozhodla, a že nejsem hysterka, nebo tak něco.

00:36:15A pozdravujte je všechny.
-Oh, bože, Edith,

00:36:18nechcete si o tom s nimi promluvit?

00:36:21-Kdybych chtěla s někým mluvit, tak s vámi.-Tak mluvte. Prosím.

00:36:25-Nemůžu. Ale hodně štěstí.

00:36:29Jste hodný člověk, Tome. Nedovolte, aby vás o to připravili.

00:36:34-Neřeknete mi, kam jedete? Nebo nemůžu vás někam odvézt?

00:36:38-Ne. Vezmu si jedno auto a nechám na nádraží u přednosty klíčky.

00:36:44-Ale já bych rád...
-Já nemůžu zůstat, Tome.

00:36:48Ne, jestli mám být ještě někdy šťastná.

00:37:05-To je šílenství! Ty jsi ztratil rozum!

00:37:07-Řekněte jí to. -Je to pravda. Marigold je její dcera.

00:37:11-To je lež! Nevím, co na tebe má, ale nemůžeš jí dovolit,

00:37:15aby s ní odjela!
-Mám kopii jejího rodného listu.

00:37:18Je to ve francouzštině, ale stojí tu moje jméno.

00:37:21-Byla jste statečná.
-Teta to nechtěla,

00:37:23ale já věděla, že mám mít důkaz.
-Dejte mi to!

00:37:28-Mám jich víc.
-To jste upekli vy dva!

00:37:31-Tak už dost. Nemáme nic, co by dokazovalo, že na ni máme nárok.

00:37:35-Jen poznámku od jejího umírajícího otce.-To jsem napsal já.

00:37:41-Jak jsi to mohl udělat?

00:37:44Já jsem tvoje žena, a ty jsi mi lhal a podvedl mě

00:37:48a hanebně jsi mě zneužil!

00:37:50Kdyby sis byl našel milenku, nemohl jsi jednat podleji!

00:37:53-Já vím, že to nebudete chtít slyšet, ale já jsem vám moc vděčná.

00:37:57-Ne, to teda sakra nechci poslouchat!-Přines její věci.

00:37:59-Ani náhodou.
-Tak to nedělejte.

00:38:04-Ne! Ne!
-Ne!

00:38:06-Ne, moje dítě! Ne!

00:38:09Počkejte! Počkejte, počkejte, počkejte!

00:38:29Bez něj by neusnula.

00:38:36Neboj se, miláčku.

00:38:39Tahle milá paní je tvoje nová maminka, a má tě hrozně moc ráda.

00:38:44Ale nezapomeň, že jsme tě taky měli moc rádi.

00:38:52Že jsme tě milovali.

00:39:19-Hodně štěstí!
-Doufám, že před Rose nespadnu!

00:39:22-Záleží vám na jejím názoru?
-Nechci před ní

00:39:24hned vypadat jako hlupák. Ať na to přijde později!

00:39:30-Tuze ráda bych jela obkročmo.
-Proč to neuděláte?

00:39:32-Nemůžu, dokud se dívá babička.
-Vy mě překvapujete.

00:39:35Vypadáte, že se umíte rozhodnout, které zákony dodržovat

00:39:38a které porušit.-Nešpičkujte. Já chci jen to, co chcete i vy.

00:39:41-Což jest?-Abyste s Tonym kráčeli životem spolu!

00:39:45-Já vás vážně nesnáším. Nesnáším tu vaši schopnost mi ho odloudit.

00:39:49Když vím, jak ho udělat šťastným a miluju ho víc, než vy.

00:39:52-Myslím, že to je pravda.
-Ano? Tak proč se proboha

00:39:55tváříte tak strašně utrápeně?
-No, nechci mu to moc usnadňovat.

00:40:00-Už jsou připraveni ke startu.
-Vidíte, pane Georgi?

00:40:03Tam je vaše maminka.
-Můžu se podívat?

00:40:08-Vidíš tetu Mary?
-Ano.

00:40:15-Myslím, že je úžasná.
-Myslím, že je praštěná.

00:40:21-Je dobře udělat v mládí pár bláznivých věcí.

00:40:24-Pokud je přežijete.-Někdo dělá bláznivé věci celý život.

00:40:31Tak jak jste se rozhodla?

00:40:35-Řeknu jim to, až budeme všichni pohromadě,

00:40:38nezatratíte mě?

00:40:41-Čili jste souhlasila?

00:40:45-Myslete si, že jsem šílená, ale je to poslední šance

00:40:48na nové dobrodružství, než se mnou bude konec.

00:40:52-Huh! No, když jste mu dala slovo, ode mě žádné výčitky neuslyšíte.

00:41:31-Jeďte, Atticusi! Jeďte!

00:42:02-Tony!

00:42:28-Mohla jste ji nechat, aby vyhrála.
-Nesmysl. Nevěřím na to

00:42:32nechávat někoho vyhrát.
-Ani když je to ve vašem zájmu?

00:42:35-Jela jste dobře.
-Pokud jde o mě, je zázrak,

00:42:38že jsem vůbec přejela cílovou čáru.
-Nesmysl. Jste hotový kentaur!

00:42:43-Vidíte? Skoro už by to měl, kdybyste ho přestala brzdit!

00:42:47-Výborně, a díky bohu, že jste všichni dojeli celí.

00:42:51Kdo je to?-To jsou moji rodiče. Máti, otče,

00:42:54tohle jsou lord a lady Granthamovi. Lady Mary už znáte.

00:42:57Lord Gillingham, Mabel Lane Foxová, Charles Blake, a ovšem Rose

00:43:01-Lady Rose! Moc ráda vás opět vidím.

00:43:03Pojďte všichni do domu vykoupat se a převléknout.

00:43:06-Já s tím počkám až do Downtonu, ale děkuji vám.

00:43:09-Nezůstanete na večeři?
-Dnes ne, jsme celí zaprášení,

00:43:12ale co kdybyste přišli na večeři zítra na Downton?

00:43:15-To vypadá, jako že jsme se vnutili
-Vůbec ne!-Tak přijdeme rádi.

00:43:18-Ještě jste se neseznámili

00:43:20s mou tchyní a naší sestřenkou, paní Crawleyovou.

00:43:23-Dobré odpoledne.

00:43:25-Jestli přijdou rodiče toho Roseina mladíka na večeři,

00:43:28tak jsou asi věci mnohem dál, než jsem si myslela.

00:43:31-Vypadá jako milý hoch a není jako katolíci, že?

00:43:34Myslím tím, že ji nebudou nutit konvertovat.

00:43:37-Konvertovat na co?
-Na židovství.

00:43:40Četla jsem, že lord Sinderby

00:43:43je vůdčí osobností v židovské komunitě.

00:43:46-Zdálo se to příliš dobré.

00:43:53-Jak to myslíte, je pryč?
-No odjela.

00:43:56Ale pochybuji, že by jela k Lady Rosamund.-Proč?

00:43:59Jistě, byla velmi rozrušená, pokud jde o Gregsona, ale proč utekla?

00:44:05-Myslím, že vyklouznu, Carsone. Je venku ještě auto?

00:44:08-Právě ho vykládají, milostpaní. Dojdu to...

00:44:10-Ne, zůstaňte tady. Já si to zařídím.

00:44:14-Můžeš je odnést dolů?
-Ano.

00:44:16-Čí jsou tyhle?
-Lady Mary. Na její jezdecké věci.

00:44:20Tyhle jsou slečny Lane Foxové. Ale ty odneseme spolu.

00:44:24-Domů, prosím. Ale předtím se ještě zastavte na Tisové farmě.

00:44:29-Jistě, milostpaní.

00:44:34-Slečna Edith odjela.
-Jak to myslíte?

00:44:37-Je pryč. Nechala auto na nádraží. Pan Branson tam teď pro ně jde.

00:44:42-Oh, to určitě ty zprávy z Německa. Chudinka malá.

00:44:46-No, měl bych jít zazvonit na gong.

00:44:52Ehm. Paní Hughesová. Mohu vám udělat jeden návrh,

00:44:56který budete možná považovat za podivný?

00:44:59Ale přesto vás požádám, abyste jej zvážila.

00:45:02-Nebesa, jsem jedno ucho.
-Myslíte si, že bychom mohli...

00:45:08Společně investovat do nemovitosti?
-Co tím přesně myslíte?

00:45:14-Přemýšlel jsem, že když to může udělat paní Patmorová,

00:45:16tak že bychom my mohli zakoupit někde společně,

00:45:19jako takové obchodní spojení, víte?

00:45:22Potom to pronajmout a dělit se spolu o příjem.

00:45:24Měli bychom milou sumičku do důchodu.

00:45:28-Jděte zazvonit na ten gong.

00:45:38-Takže ptáčci uletěli?
-Já to nikomu neřeknu, milostpaní.

00:45:43Vůbec nikomu.

00:45:47Ona taky ne.
-Víte, kam jela?

00:45:51-Ne.

00:45:54-No, mockrát vám děkuju, pane Drewe. Paní Drewová.

00:45:59Už vás nebudu připravovat o váš čas.

00:46:21-Postýlku hned přinesou, madam. Kdyby ještě něco, stačí zazvonit.

00:46:25-Jistě. Děkuji vám.

00:46:28Oh. Děkuji.

00:46:36No a teď jsme spolu, miláčku. Já vím, že to není ideální,

00:46:40ale je to taková úleva, být samy, že bychom to asi měly oslavit.

00:46:46Objednám zmrzlinu a sklenici šampaňského a budeme hrozně veselé.

00:46:54Ano?

00:47:19Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2015