Pletichy, romance a tužby členů aristokratické rodiny i jejich služebnictva v době velkých společenských proměn dvacátých let minulého století. Pokračování cenami ověnčeného britského kostýmního seriálu (2014). Hrají: H. Bonneville, M. Smithová, E. McGovernová, M. Dockeryová a další. Režie Philip John
00:00:02 Česká televize uvádí britský seriál
00:00:25 PANSTVÍ DOWNTON
00:00:31 -Telegram pro Lady Edith.
00:00:42 -To bych nemohla
-Ale mně to přišlo milé.
00:00:45 -Telegram pro vás, slečno.
00:00:51 -Souhlasím s vámi Rose. Rozhodně to milé bylo.
00:01:07 -Promiň, že tě ruším.
-Hlupáčku, ty mě nikdy nerušíš.
00:01:11 Děkuji, Baxterová.
00:01:16 -Neobtěžoval bych tě tím, ale...
-Nech těch řečí a spi zas u mě.
00:01:21 -Jdu ti jen říct, že Edith právě dostala nějakou dost špatnou zprávu
00:01:24 -Cože? A jak to víš?
-Odpoledne za ní má přijet
00:01:27 její vydavatel. Obávám se, že je to to, co jsme čekali.
00:01:30 -I když to člověk čeká, stejně to bolí, když to přijde.
00:01:37 -Není to dobrá zpráva?
-Kdyby byla dobrá,
00:01:40 tak by zatelefonoval.-Měla bys upozornit Madge, až ji uvidíš.
00:01:43 -Jste všichni připraveni na zítřek?
-O co jde?
00:01:45 -Jedu se zase podívat na ten domek. Pak už se budu muset rozhodnout.
00:01:49 Paní Hughesová jede se mnou.
-Už musím jít.
00:01:53 -Co je to za domek?
-Nevím. Zeptejte se mě pozítří,
00:01:57 pokud nechcete jet s námi.
-Hm. Ona by mě tam nechtěla.
00:02:03 -Víte, že to není pravda.
00:02:05 Mohli byste tak pohřbít tu věc s památníkem.
00:02:08 -Zjistěte, co tomu říká. Ale nenuťte ji.
00:02:12 -No jistěže je to hrozné. Ale co vůbec čekala?
00:02:15 Že žije někde v divočině?
-Neměla byste o tom žertovat.
00:02:18 -To jenom tady. Až sejdu dolů, budu se tvářit jako v kostele!
00:02:22 Ne, je mi to líto. Opravdu. Byl to milý člověk.
00:02:26 I když co viděl na Edith?
00:02:29 Dobré nebe! York a Ainsty pořádají v sobotu
00:02:32 v Canningford Grange dostihy a pan Blake
00:02:35 přesvědčil lorda Gillinghama, že by se jich měli zúčastnit.
00:02:38 -Já myslela, že se to týká jen honů
-Oba už s Yorkem a Ainstym
00:02:41 byli víckrát, určitě si to nějak zařídili. Možná se k nim připojím.
00:02:44 -Smějí se dámy účastnit závodů spolu s pány?
00:02:46 -Povolilo se to už před válkou. Papá myslí, že je to ukvapené.
00:02:50 -Budou chtít bydlet na Downtonu? Pan Blake a lord Gillingham.
00:02:53 -Chtějí se sejít v Canningfordu a pak ještě večer přijet sem. Tedy!
00:02:57 -Proč by lord Gillingham přijížděl na Downton, když jste ho odmítla?
00:03:00 -Protože nemůže pochopit, že mám svůj vlastní rozum.
00:03:04 Anno, nemyslíte si, že vypadám nemoderně?
00:03:07 -To jistě ne, milostpaní.
-Mám chuť připomenout jim,
00:03:11 o co přicházejí.
-Tak krutá byste jistě nebyla!
00:03:16 -No, Mrňous říká, že zužuje seznam možností.
00:03:20 A myslí, že se mu ji brzy podaří vystopovat.
00:03:23 -Řeknete to knížeti?
-Myslím, že bych měla, ne?
00:03:28 -Mám jít s vámi?
-Ne, tentokrát tam půjdu sama.
00:03:32 ZAKLEPÁNÍ
00:03:34 -Velice se omlouvám, milostpaní. Nevěděla jsem, že máte společnost.
00:03:38 -To je paní Crawleyová, má sestřenice.
00:03:41 Zjistíte, že je u nás častým hostem.
00:03:43 -Dobrý den, madam.-Dobrý den.
-Denkerová je má nová komorná.
00:03:47 Ještě se tady rozkoukává. Chtěla jste něco, Denkerová?
00:03:50 -To počká, milostpaní. Chtěla jsem se jen zeptat na zavazadla,
00:03:54 jaké kufry si sebou berete na cesty?
00:03:57 -No, já už teď moc necestuji, zeptejte se Spratta! On vám poradí.
00:04:03 -Tak on že mi poradí? To je dobré vědět.
00:04:06 Teď mě, prosím, omluvte.
00:04:12 -Vážně, pane Barrowe, měl byste vysadit a odpočinout si.
00:04:15 Vypadáte příšerně.
-Já jsem úplně v pořádku, děkuji.
00:04:18 Nikdy mi nebylo líp.
-Nikdy jste nevypadal hůř.
00:04:20 -Když vy nedáte na moje názory, nemůžete čekat, že já dám na vaše.
00:04:25 -Zaskočím si do domku. Nechala jsem tam krabici na knoflíky.
00:04:28 ZAZVONĚNÍ
-Oh, to je Lady Mary, Anno.
00:04:30 Asi chce ještě něco před obědem.
-Jen jdi. Já pro to dojdu.
00:04:33 -To budeš hodný, děkuji.
00:04:41 -Víme, kdy sem přijede?
-Dnes k večeru.
00:04:47 -Chtěl bych vám všem co nejdřív ukázat nějaké náčrty.
00:04:50 -Jaké náčrty?-Pár nápadů, jak bychom mohli zrenovovat
00:04:54 zchátralé domy ve vsi.
-Proč se tu teď tak moc staví?
00:04:57 -Protože válka nám ukázala, jak špatně tady bydlí půlka lidí.
00:05:00 -Šokovalo je, jak nezdraví byli někteří z těch rekrutů.
00:05:03 "Nemůžete čekat prvotřídní obyvatelstvo z třetiřadých domů".
00:05:07 -Kdo to řekl?-Myslím, že to bylo na jednom plakátu.
00:05:10 -Dostala jsem dopis od Charlese. On a Tony se v sobotu utkají
00:05:14 v dostizích v Canningfordu.
-Atticus o tom mluvil.-Atticus?
00:05:17 -Atticus Aldridge. Znám ho z Yorku.
-To je nějaký přítel?
00:05:21 -Ano, vlastně ano. Jeho rodiče, koupili Canningford Grange.
00:05:25 -A teď si namlouvají hrabství. Lord Sinderby je bohatý, že?
00:05:28 -Kdo jiný by na to asi tak měl?
-Co kdybychom tam jeli a užili si?
00:05:32 -Ano. Mohli bychom říct babičce a Isobel a vzít i děti.
00:05:36 Můžu říct Charlesovi, že u nás mohou zůstat?-Ovšem.
00:05:39 Když si to přeješ.
00:05:44 -Až ten chlapík přijede,
00:05:47 necháte nás s ním a s Edith chvíli o samotě?!
00:06:17 -"Manželská láska."
00:06:20 -Musí to být tady! Aha!
-Skutečně, milostpaní?
00:06:25 Vy mě překvapujete!
00:06:28 -Doufám, že nemáte tak vysokou úroveň,
00:06:31 aby vám to zabránilo zůstat v mých službách, Denkerová.
00:06:34 -Oh ne, to vůbec ne, tak vysokou ne, milostpaní.
00:06:39 -Kde...
00:06:41 Kde je klepadlo?
00:06:48 Počkejte tady.
00:07:05 -Uvedl jsem ho do salonu, ale asi je to přesně tak,
00:07:09 jak jsme se báli.-To je mi líto.
-Teď je tam s ním milostpán.
00:07:13 -Tak už je tady?
-Ano, a nevypadá to moc nadějně.
00:07:17 -Oh, božíčku! Paní Hughesová říkala, že s náma chcete zítra jet.
00:07:21 -Jen nebude-li vám to vadit.
-To je olivová ratolest, že?
00:07:25 -Pokud bych byl na obtíž...
-Ne, ne, ne! Můžete nám koupit čaj.
00:07:34 (šeptem) Pan Carson se chce podívat na ten domek.
00:07:37 -Chce, abyste mu odpustila.
-Co kdybys jela taky?
00:07:41 -Já mám moc práce.
-Ty snad pracuješ ještě víc,
00:07:43 než když tu byla slečna Buntingová?
-Jistě, že pracuju víc.
00:07:47 Nechci ji zklamat.
00:07:50 -Dáte si čaj?
00:07:53 Je to jediné, co svedu.
00:07:57 Jak jste mě našla?
-Rose mi dala vaši adresu.
00:08:01 -A vy jste se do téhle části města vydala sama?
00:08:04 -Chm. Doprovodila mě moje komorná. Čeká na mě venku.
00:08:08 -Jak báječné být zase zpátky ve světě,
00:08:11 kde jsou dámy doprovázeny svými komornými!
00:08:17 Proč vás sem nedovezl váš syn autem?
00:08:20 -Jistě by to udělal, ale já jsem se neodhodlala říct mu, kam jdu.
00:08:26 -To není naše první tajná schůzka!
00:08:31 -Dávám vždy přednost tomu, nechat minulost minulostí.
00:08:38 -Tak proč jste přišla?
-Protože Rosein otec,
00:08:42 lord Flintshire, si myslí, že už brzy může najít kněžnu.
00:08:49 -Tak ona žije?
-Žila, když odjížděla z Ruska.
00:08:52 To vědí. Domnívají se, že nasedla na loď do Hongkongu.
00:08:56 Brzo budou vědět víc.
00:09:10 -Toužil jsem po vás od první chvíle, co jsem vás spatřil.
00:09:14 Víc než kdy jaký smrtelník po ženě toužil.
00:09:17 -To už je dávná minulost.
-Nesmysl.
00:09:23 Kdyby byla Irina mrtvá, požádám vás, abyste se mnou utekla.
00:09:27 -Člověk přece neutíká, když nemá od koho utéci.
00:09:33 -Miloval jsem vás víc než ji.
00:09:38 I dnes. I tohle odpoledne.
00:09:42 -Prosím, to ne!
-Proč ne? Když je to pravda?
00:09:47 -Protože to říkáte tak, jako kdybychom byli oba nešťastní.
00:09:51 A já nevěřím, že vy jste byl, já rozhodně nebyla.
00:09:55 -Tuto pravdu si nepřiznáte.
00:09:59 Myslíte si, že být nešťastný v manželství, není vhodné.
00:10:07 -Vy mě znáte, Igore. To musím připustit.
00:10:15 -Ano.
00:10:22 -Kdo to byl?
-Seržant Willis.
00:10:27 Chce se sem vrátit s tím člověkem ze Scotland Yardu.
00:10:31 Vůbec se mi to nelíbí.
-Chce zase mluvit s panem Batesem?
00:10:34 -Právě že ne. Tentokrát chce mluvit se slečnou Baxterovou.
00:10:37 -Se slečnou Baxterovou? Co ta k tomu může říct?-Vím já?
00:10:41 -Kdy přijedou?
-Zítra ráno.
00:10:44 -Doufám, že tu nezůstanou celý den, jinak zmeškáme tu schůzku.
00:10:54 -Je pryč.
-Nechtěl ani čaj?
00:10:56 -Nabídl jsem mu čaj, večeři a přespání, ale musel se vrátit.
00:11:00 Gregson je mrtvý, bohužel.
-Oh,
00:11:05 to je hrozné. A to udělal ten Herr Hitler?
00:11:09 -Vypadá to tak. Nebo alespoň ta jeho banda kriminálníků.
00:11:13 Během takzvaného pivnicového puče v Mnichově.
00:11:16 Policii trvalo dost dní, než dostala město zase pod kontrolu,
00:11:20 a mezitím se po Gregsonovi slehla zem.
00:11:22 Teď ho ovšem našli. Nebo to, co z něho zbylo.
00:11:25 -Ani na to nechci pomyslet.
00:11:28 Doufejme, že toho Hitlera zavřeli na pěkných pár let.
00:11:31 -Coombs říká, že si neodsedí ani pět let, ani něco podobného.
00:11:35 Je tu ještě jedna věc. Edith zdědí Gregsonovo vydavatelství.
00:11:41 -Ano, to se dalo čekat.
-Doufám, že jí to pomůže
00:11:44 se s tím vším vyrovnat.
-To od něj bylo velmi štědré.
00:11:47 -Myslím, že se moc milovali.
-Oh, chudinka Edith. Jak to bere?
00:11:52 -Těžko říct. Nebylo to samozřejmě žádné překvapení,
00:11:55 ale naděje umírá poslední, že?
-Neměla bych za ní jít?
00:11:59 -Šla se projít. Chce prý být sama.
00:12:13 -Lituji, slečno. Myslím, že teď to není moc vhodný.
00:12:16 -Chtěla jsem jen na chvilku.
-Jak jsem říkala,
00:12:19 není to moc vhodný.-Co se děje?
-Nechci, aby k nám chodila.
00:12:22 -Snad nemusí být hned zle.
-Ovšem, že ne.
00:12:25 -Dovnitř prostě nepůjde a basta!
00:12:32 -Pokusím se ji přesvědčit, ale nesmíte na to spěchat.
00:12:35 -Já vím. Ale dnes jsem dostala špatnou zprávu
00:12:38 a chtěla jsem s ní mluvit.
-Myslíte tím,
00:12:41 že jste měla pravdu o Marigoldině otci?
00:12:44 To je mi moc líto. Ale musíte mi dát trochu času.
00:12:48 -Já už nemám čas, pane Drewe.
00:12:53 -Ovšem že je mi to líto. Ale po pravdě,
00:12:56 je mrtvý už víc než rok. Když tehdy zmizel.
00:12:58 -Ano, ale pro Lady Edith umřel až dnes odpoledne. A na tom záleží.
00:13:02 Mám pravdu?
-Nepochybně.
00:13:05 -Co teď studujete, Daisy?
-Válku o španělské následnictví.
00:13:08 -Oh! Mě tedy popravdě hrozně moc...
00:13:13 -Moc co, pane Molesley?
00:13:17 -Eh, no, to je jedno.
00:13:24 -Nerad ruším, milostpaní.
-Co se děje, Spratte?
00:13:27 -Máme jistý problém se slečnou Denkerovou.
00:13:30 Zdá se, že nepochopila, jak to tu chodí s prádlem.
00:13:34 Chce, aby šlo všechno do velkého domu. Dokonce i ty nejmenší kousky.
00:13:39 -Ztrácíte smysl pro přiměřenost, ztrácíte nadhled.
00:13:43 -Jenomže ona je teď v kuchyni,
00:13:46 a vykřikuje tam, že prý nebude prát vaše věci.
00:13:50 -No, to paní Crawleyovou určitě velice zajímá.
00:13:54 -Promiňte, milostpaní, ale nemohl jsem si pomoct.
00:13:56 Mohu ji teď poslat dál?
00:14:00 -Velice se omlouvám.-Není proč. Já jsem se ohromně bavila.
00:14:03 -Toho jsem se právě bála.
00:14:05 -Půjdete v sobotu na ten piknik v Canningford Grange?
00:14:08 -Myslím, že bych mohla.
-Oh, to jsem ráda, protože...
00:14:12 No, to je jedno.
-Co jste chtěla říct?
00:14:15 -Že jsem na zítřek pozvala lorda Mertona.
00:14:18 -Tak jste se přece jen rozhodla?
-Ano, myslím, že ano.-Oh!
00:14:23 -Ale prosím, teď na mě nenaléhejte! V sobotu vám dám vědět.
00:14:27 -Mám jistý problém s panem Sprattem, milostpaní.
00:14:31 Nevím, jestli mu slečna Collinsová nějak posluhovala, ale zdá se,
00:14:35 že nemá nejmenší tušení, jaká je vlastně role komorné!
00:14:38 -V tomhle domě všichni posluhujeme Sprattovi, Denkerová.
00:14:41 On tu vládne železnou rukou.
-Všichni, kromě mě, milostpaní.
00:14:46 Ale vidím, že máte společnost, takže to probereme někdy jindy.
00:14:51 -A vy se divíte, proč nemám ani komornou, ani majordoma!
00:15:00 -Až to dodělám, mohu jít domů a do večeře si číst.
00:15:05 -Madge říká, že Lady Edith je hrozně rozrušená,
00:15:08 a je to o to těžší, že ho zabili před takovou dobou.
00:15:12 A tak myslím ani nemůže čekat, že by pro něj celý dům truchlil,
00:15:16 když ani nebyl v přízni.
00:15:21 Řekneš mi, prosím, co se děje?
00:15:24 -Nenašel jsem tvou krabici na knoflíky.-Já na to zapomněla.
00:15:28 To nevadí. Ona se někde objeví.
-Ale hledal jsem ji.
00:15:32 -Já ti věřím.
-Díval jsem se do všech skříní.
00:15:35 A našel jsem pár jiných věcí.
-Oh, ano?-Ano.
00:15:38 Našel jsem knihu od Mary Stopesové
00:15:41 a krabičku s takovými chytrými věcičkami,
00:15:45 aby se Batesovým nenarodilo žádné miminko.
00:15:49 -Mám tleskat tomu, že se prohrabuješ v mých věcech?
00:15:52 -No tak moment! Teď se snad nemáš zlobit ty na mě!
00:15:55 Teď se mám já zlobit na tebe!
-A jak jsi na to přišel?
00:15:58 -Říkáš mi, jak toužíš po dítěti. Že je to v božích rukou.
00:16:02 Ale jak se zdá, svěřila jsi to
00:16:04 do velice zkušených rukou slečny Stopesové.
00:16:08 -Ty se pleteš. Takhle to není.
-Tak jak to je?
00:16:12 -Jen pojď, Lily. Nechám ti to na stole.
00:16:17 -Á, Daisy, tady jste! Nechtěla byste si vypůjčit tohle?
00:16:20 -Co je to?-Pátý díl Cambridgeské moderní historie.
00:16:24 Táta mi dal ke 40. narozeninám celou sadu.-Já nevím.
00:16:27 Já už mám strašně moc knih.
-Nebuď nevychovaná, Daisy!
00:16:30 Pan Molesley ti chce půjčit ohromnou vzácnost!
00:16:33 -Je tam dobrá kapitola o válce a politice za vlády královny Anny.
00:16:37 Ale jestli vás to nezajímá, tak to samozřejmě chápu.
00:16:40 -Ne. Podívám se na to. Děkuju vám.
00:16:46 -Je moc hodný, víš?
00:16:48 K laskavým lidem bysme měli být vždycky zdvořilí.
00:16:51 Není jich na světě tak moc!
00:16:58 -Co jsi řekl Batesovi?
-Nic.
00:17:01 -A on se neptal, proč spíš tady?
-Ovšem, že ne.
00:17:05 -Říkám si, jestli někdy změníš názor a vrátíš se zpátky.
00:17:10 Slyšel jsi snad pana Brickera, že nebyl v mém pokoji na mé pozvání.
00:17:14 -Jak mám vědět, že to neříkal jen z galantnosti?
00:17:17 -Protože ti to říkám: nic se nestalo.
00:17:21 -Já ti řeknu, co se stalo. Pustila sis ho do svého soukromého života.
00:17:25 Muže, který si myslel, že by mě mohl klidně nahradit.
00:17:28 -On si to myslel, ale mýlil se.
00:17:37 Inu dobrá. Jestli jsi za celou dobu našeho manželství
00:17:41 nikdy nepřekročil meze flirtu, a nezavdal žádné ženě důvod
00:17:45 k mylným nadějím, pak tady zůstaň.
00:17:48 V opačném případě tě čekám ve svém pokoji.
00:18:09 -Ale proč já? Když sem pan Green přišel, tak jsem tu nepracovala!
00:18:13 -To je pravda. Přišla teprve...
-Děkuji vám, paní Hughesová.
00:18:16 -Přesto se domníváme, že máte nějaké informace,
00:18:19 týkající se manželů Batesových.
-Jaké informace?
00:18:22 -To nám snad řeknete vy!
-Chci mluvit o vaší minulosti.
00:18:25 Nebylo by lepší, kdybychom byli sami?
00:18:27 -Nemohu vám dovolit vyslýchat služku z tohoto domu
00:18:30 v mé nepřítomnosti.
-Slečno Baxterová?
00:18:33 -Ať tu zůstane. -Výborně. Když jste byla ve vězení za krádež.
00:18:38 -Cože?
-Propustili vás po třech letech,
00:18:41 a zbývající dva roky máte v podmínce. -Ano.
00:18:43 -Víte, že když porušíte podmínku, můžeme vás bez soudu
00:18:47 vrátit zpátky do vězení?
-To vypadá...-Paní Hughesová!
00:18:50 Ještě jednou nás přerušíte a požádám vás, abyste odešla.
00:18:53 -Vy si myslíte, že vím víc, než vím.
00:18:56 Myslím, že se tu něco stalo, když tu byl pan Green.
00:18:59 A že tu byla nějaká cesta do Londýna, o které nikdo nevěděl.
00:19:04 Ale na nic z toho nemůžu přísahat.
-Ani na to,
00:19:07 jestli tu cestu podnikl pan Bates?
-Ani na to.
00:19:12 -Děkujeme vám za pomoc, slečno Baxterová.
00:19:15 -Kdo vám řekl, že něco vím?
-Dostali jsme dopis. -Od koho?
00:19:20 -Dobrý den, paní Hughesová.
00:19:25 -Položím vám jen jednu otázku.
00:19:31 Ví o tom milostpaní?
00:19:33 -Ano. Ví všechno.
00:19:38 -Pak už o tom nebudeme mluvit.
00:19:45 -Pojďte se na to podívat.
-Oh, jistě.
00:19:49 Tohle je přesně to, co hledáme, že?
-Věděl jsem, že to řekneš.-Proč?
00:19:52 -Stály by nejvíc.-A co tyhle?
-Ty by byly mnohem levnější.
00:19:56 -A mnohem ošklivější.
-Ale v mnoha z těch
00:19:58 zrenovovaných domků budou bydlet doživotní nájemci.
00:20:00 20 let od nich nebudeme mít vlastně žádný příjem.
00:20:03 -Takže místo těch hrozných domů pana Wavela postavíme svoje vlastní
00:20:06 -Tom se jen snaží chránit náš majetek.
00:20:08 -Copak je, drahoušku? Je hrozně malátná.
00:20:10 Možná, že je nemocná.
00:20:12 -Nejspíš snědla mrtvou veverku, nebo něco stejně odporného.
00:20:15 Je hrozně tlustá. Možná je i březí.
00:20:17 -To je vyloučeno. Tak co řekneme na ty náčrty?
00:20:21 -Myslím, že bychom měli jít do té levnější verze.
00:20:24 ale je to škoda. Už musím letět. Za hodinu mám schůzku v Yorku.
00:20:28 -Paní Hughesová, neviděla jste slečnu Baxterovou?
00:20:31 -Neměl byste vyhledávat společnost slečny Baxterové.
00:20:33 -Já to myslím vážně.
-To je v pořádku.
00:20:36 Já jsem to slyšela.
-Můžu s vámi mluvit, prosím?
00:20:46 Pojďte sem.
00:21:08 Omlouvám se za to.
-No prosím. Já to vydržím.
00:21:16 Bože na nebi!
00:21:19 -Myslel jsem, že to přejde, ale je to čím dál horší.
00:21:23 Nemůžu spát.
-To se nedivím.-Pomůžete mi?
00:21:29 Vždycky jste mi chtěla pomáhat, tak teď máte šanci.
00:21:34 Nevím, co dělat.
-Půjdeme k doktorovi, teď hned.
00:21:39 A ukážeme mu tu injekci a tekutinu,
00:21:43 kterou jste si vpichoval, i ty pilulky, tohle všechno.
00:21:47 Přijďte dolů k zadním dveřím. A vemte to všechno s sebou.
00:21:50 Rozumíte mi?
00:21:57 -Udělal jsem něco, co jsem neměl.
00:22:00 Kdybyste věděla co, už byste mi nepomáhala.
00:22:03 -Já vím, co to bylo. Tak přijďte dolů za pět minut.
00:22:13 -Oh!
00:22:17 Vám to báječně sluší, mylady!
-To doufám. Můj otec vyletí z kůže!
00:22:22 -Mais superbe!
00:22:26 -Děkuji.
00:22:29 Dodal jste mi úžasné sebevědomí.
00:22:32 Bude to stačit?
-Mylady je velmi štědrá.
00:22:42 Té to alespoň sluší. Většina jich vypadá jako plešaté opice!
00:22:50 -Hotovo.
-A už ho to nebude trápit?
00:22:54 -Pokud se přestane trávit.
00:22:57 -Takže jste se díval na to, co přinesl?
00:23:01 -Vstřikoval jste si rozpuštěnou sůl.
00:23:05 -Ale to není škodlivé, že ne?
-Jehla nebyla sterilizovaná.
00:23:09 Opakované injekce způsobily horečku a abscesy na místě vpichu.
00:23:13 Předpokládám, že jste za tu léčbu draze zaplatil.
00:23:17 -Ano, fůru peněz.
00:23:19 Jel jsem na tu elektroterapii do Londýna
00:23:22 a ty pilulky a injekce měly být jejím pokračováním.
00:23:27 -A co bylo cílem?
00:23:34 -Abych se změnil.
00:23:37 Abych byl víc jako ostatní lidi, ostatní muži.
00:23:44 -No, nebudu tady předstírat, že nechápu. Nezazlívám vám to.
00:23:49 Ale žádný lék, ani žádný elektrický šok nedokáže to, co chcete.
00:23:54 -Chcete říct, že mě napálili?
-Radím vám, Thomasi,
00:23:58 abyste přijal břímě, které na vás osud naložil,
00:24:03 a snažil se co nejlíp žít život, na jaký máte.
00:24:07 Pamatujte si: tvrdá realita je lepší, než falešná naděje.
00:24:13 -Teď se mi můžete smát.
-Nebudu.
00:24:18 Možná to nepochopíte,
00:24:20 ale já si myslím, že jste velmi statečný člověk.
00:24:25 -Cože?
00:24:28 -Působit si takovou bolest, abyste dosáhl svého cíle?
00:24:32 Představte si, co byste dokázal, kdybyste se k tomu jen odhodlal!
00:24:39 -Vy jste praštěná.
00:24:44 -Musím zavolat Atticuse a varovat ho, že přijedeme všichni.
00:24:48 -Co kdybyste ho pozvala dnes na večeři?-Mohla bych?
00:24:51 Tedy, jen jako přítele.
-Oh, jen jako přítele. Samozřejmě.
00:24:57 -Přál bych si, aby se Isis zmátořila.
00:25:00 Možná řeknu Stapeleymu, aby se na ni podíval.-Radši ano.
00:25:08 -Myslím, že je to moc hezké, velmi bytelné.
00:25:11 -Aby ne, za tu cenu!
-Jak vypadá kuchyně?
00:25:14 -No, není to zrovna to, na co jste zvyklá.
00:25:17 -To by mi nevadilo. Bylo by to jen moje.
00:25:21 Mohla bych tady žít, až přestanu pracovat.
00:25:24 Je tu jen těch pár schodů, takže bych to zvládala, i až budu stará.
00:25:28 -Oh, venkovní záchod, jak vidím. To jednomu vrací vzpomínky.
00:25:33 -No, bůh ví, že už jsem ho taky kdysi viděla.
00:25:36 Až se nastěhuju, aspoň bych tu mohla pár věcí změnit.
00:25:39 -To byste jistě mohla.
00:25:43 -Tak, rozhodnuto. Beru to.
00:25:45 Až vyjdete ven, vrátím mu klíč a řeknu, jak jsem se rozhodla.
00:25:53 -Závidím jí. No a co budete v penzi dělat vy?
00:26:00 -Kdo říká, že se dožiju penze?
00:26:05 -(za dveřmi) Všichni připraveni?
-Co se děje?
00:26:08 -To je moje sestřenice Mary. Říká, že má pro nás překvapení.
00:26:11 Zamilujete si ji.
-Jsem odhodlán milovat všechny.
00:26:14 -Ať jste připraveni nebo ne, já jdu!
00:26:17 ÚDIV I POCHVALNÝ ŠUM
-Paula Negri přijíždí do Yorkshire!
00:26:21 -No, my skutečně žijeme v moderním světě!
00:26:25 -Páni, já vám závidím! Mary, tohle je Atticus Aldridge.
00:26:28 -Konečně, pane Aldridgei! Rose nemluví o ničem jiném.
00:26:30 -Dělá si jen legraci.
-Mohu to brát jako kompliment?
00:26:34 -Babi? Co si myslíte?
-Oh, to jsi ty?
00:26:38 Myslela jsem, že je to nějaký muž v tvých šatech!
00:26:41 -Sluší vám to.
-Papá? Schvalujete?
00:26:44 -Tohle je přesně ta věc, kterou bych od tebe čekal.
00:26:48 -Předpokládám, že to neschvaluješ.
-Nijak zvlášť.
00:26:51 Přijít s novým účesem přesně den po té, kdy jsem se dozvěděla,
00:26:54 že muž, jehož jsem milovala, je mrtvý.
00:26:57 -Myslím, že není moc fér
-A jako by to nestačilo,
00:26:59 naplánovala jsi na sobotu veselý piknik.
00:27:02 Opravdu očekáváš, že se toho zúčastním?-Doufejme, že ne,
00:27:05 protože ty vždycky všechno zkazíš.
-Ano, jistě. Vypadá to tak.
00:27:12 Dobrou noc, mamá. Povečeřím ve svém pokoji.
00:27:15 Promiňte, pane Aldridgei, ale alespoň víte, jací jsme.
00:27:22 -Chudinka Edith. Je tak nešťastná.
-Ale vždyť ho už léta neviděla!
00:27:26 Musela už dávno vědět, že je mrtvý. My všichni jsme to věděli.
00:27:29 -Ale měli bychom tam jít tu sobotu?
-Prosím, nerušte to!
00:27:32 -No my s Rose půjdeme, i kdybyste vy nešli.
00:27:35 -Možná by jí prospělo, kdyby si sama všechno promyslela.
00:27:38 -Ó, pořád jen to nekonečné promýšlení!
00:27:41 To se hrozně přeceňuje.
-Teto Violet, já vás miluju!
00:27:44 -Za to může ta hrozná válka.
00:27:47 Před rokem 1914 nikdo o ničem nepřemýšlel.
00:27:54 -Ale k čemu by mi taková věc byla?
-To ti povím.
00:27:58 Je to velmi prosté. Abys neporodila mé dítě.
00:28:02 -Jak to můžeš vůbec říct? Když o tom celý život sním.
00:28:06 -Protože si myslíš, že jsem vrah.
00:28:16 -Co to říkáš?
00:28:20 My přece víme, jak Vera zemřela.
-Ne Vera,
00:28:26 pan Green.
00:28:37 -Jak dlouho víš, že to byl on?
-Od prvního dne, co jsem slyšel,
00:28:41 co se stalo.
-Nemůžeš to vědět.
00:28:44 Mohls mít podezření, ale nevěděl jsi to.
00:28:46 -Věděl jsem to, když se vrátil. Věděl jsem to, když říkal,
00:28:50 že v průběhu toho koncertu sešel do kuchyně.
00:28:53 -A já jsem si pořád říkala, že to nevíš, takže jsi to nemohl být ty.
00:28:59 -Kdo ho zabil, chceš říct?
00:29:05 Chtěl jsem.
00:29:10 Chystal jsem se k tomu.
00:29:14 Šel jsem brzo ráno do Yorku
00:29:17 a koupil jsem si zpáteční lístek do Londýna.
00:29:20 Chtěl jsem dojet tam a zpátky ten den.
00:29:23 Přišel jsem na nástupiště. Ale pak jsem nenastoupil.
00:29:28 -Proč ne?
00:29:31 -Protože jsem věděl, že kdybych ho spatřil, tak ho zabiju.
00:29:36 A kdybych ho zabil tak by mě pověsili,
00:29:41 a to bych ti nemohl udělat.
00:29:45 -Díky bohu.
-Druhý den to bylo jako ruka osudu.
00:29:50 Měl jsem ten lístek v kapse kabátu,
00:29:55 jako talisman.
00:29:58 -Kvůli čemu?
-Protože kdybych tam bych jel,
00:30:02 měl bych ho roztržený na dvě půlky. To že jsem ho měl v kapse celý,
00:30:06 byl důkaz, že jsem nikam nejel.
-Proto jsi tak zuřil,
00:30:10 když jsem ho dala paní Hughesové?
00:30:16 -Kdyby si úředník v Yorku vzpomněl,
00:30:19 že mi prodal zpáteční lístek do Londýna, tak jsem mrtvý muž.
00:30:26 Proč se usmíváš?
-Protože jsi nevinný.
00:30:31 Žila jsem v takovém strachu, v takové úzkosti,
00:30:37 a nemohla jsem ti říct proč.
00:30:40 A teď jsem prostě šťastná.
00:30:44 Může to znít hloupě, ale jsem šťastná.
00:31:01 -Viděla jste ten účes Lady Mary?
-Všichni o tom mluvili.
00:31:05 Doufám, že se nám přijde dolů ukázat.
00:31:07 Slečna Buntingová milovala tyhle nové účesy.
00:31:11 Říkala, že to ženy osvobozuje.
00:31:13 -Lituji, že slečna Buntingová odešla.
00:31:16 -Dodala mi ohromnou sebedůvěru. Říkala mi, že jsem chytrá, bystrá.
00:31:21 -Souhlasím s ní.
-Když je člověk sám, míň si věří.
00:31:26 -Mohu nějak pomoct? Asi ne s matematikou,
00:31:30 ale vím něco o historii a přečetl jsem pár knih.
00:31:34 -V kolika jste vyšel ze školy?
-Ve dvanácti. Byl jsem dost chytrý
00:31:38 a táta chtěl, abych tam zůstal. Myslel si, že bych mohl být učitel!
00:31:46 Jenomže to samozřejmě nešlo. Byli jsme chudí, chápete.
00:31:50 A pak onemocněla matka a já musel co nejdřív začít vydělávat.
00:31:53 -Proč si teď nedoděláte školu?
-Ne, už je pozdě.
00:31:58 Ale rád bych pomohl. Aby to dokázal někdo jiný.
00:32:08 -Paní Hughesová, vzpomínáte si na ten převlečník,
00:32:11 který jsem vám dala pro uprchlíky,
00:32:13 když jsme byli v Londýně na plese Lady Rose?-Jistě.
00:32:17 Byli za něj moc vděční.
-Já vím, že to zní bláznivě,
00:32:21 ale nenašla jsem v něm jízdenku? V kapse? Nemůžete si to pamatovat.
00:32:27 -Ne, pamatuju se. Našla jsem ji. Zpáteční do Londýna.
00:32:32 -Přesně tak.
00:32:35 Víte,
00:32:38 pan Bates ví,
00:32:42 že to byl pan Green.
-Oh, panebože!
00:32:45 -Ale on to neudělal, paní Hughesová. Teď už to vím,
00:32:48 ta jízdenka by byla důkaz, že nikdy nejel do Londýna.
00:32:52 -Já to nechápu. Jak?
-No, nebyla roztržená.
00:32:57 Vy jste ji ovšem vyhodila. Proč taky ne, že?
00:33:02 -Asi jsem to udělala. Je mi to líto.
00:33:05 -To není vaše vina. Ale moje.
00:33:09 Já jsem to vyhodila, důkaz neviny svého manžela.
00:34:04 -No, myslím, že jste velmi statečný.-Statečný?
00:34:08 Jsem strachy bez sebe! Toho koně ani neznám!
00:34:10 -Jak dlouhý je ten dostih?
-Tři míle. Dvakrát dokola
00:34:13 po okruhu půldruhé míle, až tam, kde je vidět ta věžička.-Aha.
00:34:17 -Dobrý den!
-Co tu, proboha, děláte?
00:34:20 -Co byste řekl? Pojedu dostih!
00:34:25 -Může nás někdo představit?
-Slečna Mabel Lane Foxová,
00:34:28 lord Grantham. -Kde bydlíte?
-Včera v noci jsem byla
00:34:31 u Lawsonových v Brough, ale dnes jsou pryč,
00:34:34 takže pojedu zpátky do Londýna.
-Taková dálka! Budete vyčerpaná.
00:34:38 -Můžete zůstat u nás. Budou tam i lord Gillingham a pan Blake.
00:34:41 -Máte s sebou dost šatů?
-Myslím, že ano. -Určitě ano.
00:34:48 -Co je to? Kde jsi byla?
-Včera jsme to dojednali
00:34:51 s panem Aldridgeem. Jeho rodiče mi dovolili se u nich převléknout.
00:34:54 -Říkejte mi Atticus, prosím.
-Musím říct, že vás obdivuji.
00:34:57 -Bylo by to trapné, nejet ve vlastním závodě.
00:34:59 -Správně. Já vám budu fandit.
-Děkuji.-A co ty?
00:35:03 Kdy ses rozhodla, že pojedeš?
-Včera,
00:35:06 když jsem se nechala v Yorku ostříhat.-No a co kůň?
00:35:08 -Stephen dnes ráno zajížděl Trumpetera.
00:35:10 Jsou už na startovní čáře.
00:35:12 -Tohle už opravdu nemůže být náhoda.
00:35:14 Vy mě pronásledujete?
-Tohle jsem jako neslyšela,
00:35:17 nebo jste tak ješitný?
-No, každopádně
00:35:20 umíte jednoho překvapit.
-To zní jako kompliment.
00:35:23 Musím jít pozdravit Charlese.
00:35:27 -Výborně!
00:35:29 Máte to perfektně promyšlené.
-Co kdyby mi nenabídli,
00:35:33 abych zůstala?
-Nabídl bych vám to sám.
00:35:45 -Myslela jsem, že jste jel s nimi.
-Ne. Mám moc práce
00:35:49 a tohle není můj šálek kávy.
-Jdete zase ven?-Ne.
00:35:53 Musím prověřit pár nájemních smluv
00:35:56 a chci zkontrolovat účty té opravárny.
00:35:59 -Víte, já jedu pryč.
-To jsem nevěděl.
00:36:02 -Ne, já jsem to nikomu neřekla.
-To nechápu.
00:36:07 -Nemusíte. Ale až se vrátí, řekněte jim,
00:36:11 že jsem se tak rozhodla, a že nejsem hysterka, nebo tak něco.
00:36:15 A pozdravujte je všechny.
-Oh, bože, Edith,
00:36:18 nechcete si o tom s nimi promluvit?
00:36:21 -Kdybych chtěla s někým mluvit, tak s vámi.-Tak mluvte. Prosím.
00:36:25 -Nemůžu. Ale hodně štěstí.
00:36:29 Jste hodný člověk, Tome. Nedovolte, aby vás o to připravili.
00:36:34 -Neřeknete mi, kam jedete? Nebo nemůžu vás někam odvézt?
00:36:38 -Ne. Vezmu si jedno auto a nechám na nádraží u přednosty klíčky.
00:36:44 -Ale já bych rád...
-Já nemůžu zůstat, Tome.
00:36:48 Ne, jestli mám být ještě někdy šťastná.
00:37:05 -To je šílenství! Ty jsi ztratil rozum!
00:37:07 -Řekněte jí to. -Je to pravda. Marigold je její dcera.
00:37:11 -To je lež! Nevím, co na tebe má, ale nemůžeš jí dovolit,
00:37:15 aby s ní odjela!
-Mám kopii jejího rodného listu.
00:37:18 Je to ve francouzštině, ale stojí tu moje jméno.
00:37:21 -Byla jste statečná.
-Teta to nechtěla,
00:37:23 ale já věděla, že mám mít důkaz.
-Dejte mi to!
00:37:28 -Mám jich víc.
-To jste upekli vy dva!
00:37:31 -Tak už dost. Nemáme nic, co by dokazovalo, že na ni máme nárok.
00:37:35 -Jen poznámku od jejího umírajícího otce.-To jsem napsal já.
00:37:41 -Jak jsi to mohl udělat?
00:37:44 Já jsem tvoje žena, a ty jsi mi lhal a podvedl mě
00:37:48 a hanebně jsi mě zneužil!
00:37:50 Kdyby sis byl našel milenku, nemohl jsi jednat podleji!
00:37:53 -Já vím, že to nebudete chtít slyšet, ale já jsem vám moc vděčná.
00:37:57 -Ne, to teda sakra nechci poslouchat!-Přines její věci.
00:37:59 -Ani náhodou.
-Tak to nedělejte.
00:38:04 -Ne! Ne!
-Ne!
00:38:06 -Ne, moje dítě! Ne!
00:38:09 Počkejte! Počkejte, počkejte, počkejte!
00:38:29 Bez něj by neusnula.
00:38:36 Neboj se, miláčku.
00:38:39 Tahle milá paní je tvoje nová maminka, a má tě hrozně moc ráda.
00:38:44 Ale nezapomeň, že jsme tě taky měli moc rádi.
00:38:52 Že jsme tě milovali.
00:39:19 -Hodně štěstí!
-Doufám, že před Rose nespadnu!
00:39:22 -Záleží vám na jejím názoru?
-Nechci před ní
00:39:24 hned vypadat jako hlupák. Ať na to přijde později!
00:39:30 -Tuze ráda bych jela obkročmo.
-Proč to neuděláte?
00:39:32 -Nemůžu, dokud se dívá babička.
-Vy mě překvapujete.
00:39:35 Vypadáte, že se umíte rozhodnout, které zákony dodržovat
00:39:38 a které porušit.-Nešpičkujte. Já chci jen to, co chcete i vy.
00:39:41 -Což jest?-Abyste s Tonym kráčeli životem spolu!
00:39:45 -Já vás vážně nesnáším. Nesnáším tu vaši schopnost mi ho odloudit.
00:39:49 Když vím, jak ho udělat šťastným a miluju ho víc, než vy.
00:39:52 -Myslím, že to je pravda.
-Ano? Tak proč se proboha
00:39:55 tváříte tak strašně utrápeně?
-No, nechci mu to moc usnadňovat.
00:40:00 -Už jsou připraveni ke startu.
-Vidíte, pane Georgi?
00:40:03 Tam je vaše maminka.
-Můžu se podívat?
00:40:08 -Vidíš tetu Mary?
-Ano.
00:40:15 -Myslím, že je úžasná.
-Myslím, že je praštěná.
00:40:21 -Je dobře udělat v mládí pár bláznivých věcí.
00:40:24 -Pokud je přežijete.-Někdo dělá bláznivé věci celý život.
00:40:31 Tak jak jste se rozhodla?
00:40:35 -Řeknu jim to, až budeme všichni pohromadě,
00:40:38 nezatratíte mě?
00:40:41 -Čili jste souhlasila?
00:40:45 -Myslete si, že jsem šílená, ale je to poslední šance
00:40:48 na nové dobrodružství, než se mnou bude konec.
00:40:52 -Huh! No, když jste mu dala slovo, ode mě žádné výčitky neuslyšíte.
00:41:31 -Jeďte, Atticusi! Jeďte!
00:42:02 -Tony!
00:42:28 -Mohla jste ji nechat, aby vyhrála.
-Nesmysl. Nevěřím na to
00:42:32 nechávat někoho vyhrát.
-Ani když je to ve vašem zájmu?
00:42:35 -Jela jste dobře.
-Pokud jde o mě, je zázrak,
00:42:38 že jsem vůbec přejela cílovou čáru.
-Nesmysl. Jste hotový kentaur!
00:42:43 -Vidíte? Skoro už by to měl, kdybyste ho přestala brzdit!
00:42:47 -Výborně, a díky bohu, že jste všichni dojeli celí.
00:42:51 Kdo je to?-To jsou moji rodiče. Máti, otče,
00:42:54 tohle jsou lord a lady Granthamovi. Lady Mary už znáte.
00:42:57 Lord Gillingham, Mabel Lane Foxová, Charles Blake, a ovšem Rose
00:43:01 -Lady Rose! Moc ráda vás opět vidím.
00:43:03 Pojďte všichni do domu vykoupat se a převléknout.
00:43:06 -Já s tím počkám až do Downtonu, ale děkuji vám.
00:43:09 -Nezůstanete na večeři?
-Dnes ne, jsme celí zaprášení,
00:43:12 ale co kdybyste přišli na večeři zítra na Downton?
00:43:15 -To vypadá, jako že jsme se vnutili
-Vůbec ne!-Tak přijdeme rádi.
00:43:18 -Ještě jste se neseznámili
00:43:20 s mou tchyní a naší sestřenkou, paní Crawleyovou.
00:43:23 -Dobré odpoledne.
00:43:25 -Jestli přijdou rodiče toho Roseina mladíka na večeři,
00:43:28 tak jsou asi věci mnohem dál, než jsem si myslela.
00:43:31 -Vypadá jako milý hoch a není jako katolíci, že?
00:43:34 Myslím tím, že ji nebudou nutit konvertovat.
00:43:37 -Konvertovat na co?
-Na židovství.
00:43:40 Četla jsem, že lord Sinderby
00:43:43 je vůdčí osobností v židovské komunitě.
00:43:46 -Zdálo se to příliš dobré.
00:43:53 -Jak to myslíte, je pryč?
-No odjela.
00:43:56 Ale pochybuji, že by jela k Lady Rosamund.-Proč?
00:43:59 Jistě, byla velmi rozrušená, pokud jde o Gregsona, ale proč utekla?
00:44:05 -Myslím, že vyklouznu, Carsone. Je venku ještě auto?
00:44:08 -Právě ho vykládají, milostpaní. Dojdu to...
00:44:10 -Ne, zůstaňte tady. Já si to zařídím.
00:44:14 -Můžeš je odnést dolů?
-Ano.
00:44:16 -Čí jsou tyhle?
-Lady Mary. Na její jezdecké věci.
00:44:20 Tyhle jsou slečny Lane Foxové. Ale ty odneseme spolu.
00:44:24 -Domů, prosím. Ale předtím se ještě zastavte na Tisové farmě.
00:44:29 -Jistě, milostpaní.
00:44:34 -Slečna Edith odjela.
-Jak to myslíte?
00:44:37 -Je pryč. Nechala auto na nádraží. Pan Branson tam teď pro ně jde.
00:44:42 -Oh, to určitě ty zprávy z Německa. Chudinka malá.
00:44:46 -No, měl bych jít zazvonit na gong.
00:44:52 Ehm. Paní Hughesová. Mohu vám udělat jeden návrh,
00:44:56 který budete možná považovat za podivný?
00:44:59 Ale přesto vás požádám, abyste jej zvážila.
00:45:02 -Nebesa, jsem jedno ucho.
-Myslíte si, že bychom mohli...
00:45:08 Společně investovat do nemovitosti?
-Co tím přesně myslíte?
00:45:14 -Přemýšlel jsem, že když to může udělat paní Patmorová,
00:45:16 tak že bychom my mohli zakoupit někde společně,
00:45:19 jako takové obchodní spojení, víte?
00:45:22 Potom to pronajmout a dělit se spolu o příjem.
00:45:24 Měli bychom milou sumičku do důchodu.
00:45:28 -Jděte zazvonit na ten gong.
00:45:38 -Takže ptáčci uletěli?
-Já to nikomu neřeknu, milostpaní.
00:45:43 Vůbec nikomu.
00:45:47 Ona taky ne.
-Víte, kam jela?
00:45:51 -Ne.
00:45:54 -No, mockrát vám děkuju, pane Drewe. Paní Drewová.
00:45:59 Už vás nebudu připravovat o váš čas.
00:46:21 -Postýlku hned přinesou, madam. Kdyby ještě něco, stačí zazvonit.
00:46:25 -Jistě. Děkuji vám.
00:46:28 Oh. Děkuji.
00:46:36 No a teď jsme spolu, miláčku. Já vím, že to není ideální,
00:46:40 ale je to taková úleva, být samy, že bychom to asi měly oslavit.
00:46:46 Objednám zmrzlinu a sklenici šampaňského a budeme hrozně veselé.
00:46:54 Ano?
00:47:19 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2015
Lady Edith dostane tragickou zprávu, která předznamená velké změny v jejím životě. Na Downton znovu přicházejí policisté a tentokrát zpovídají slečnu Baxterovou, k čemuž je navedl anonymní dopis. Pan Bates mezitím doma náhodou objeví antikoncepci, kterou Anna pořizovala pro lady Mary, a vyloží si to po svém. To na jednu stranu vede k rozkolu v jeho vztahu s Annou, ale následně i k velkému usmíření i zásadnímu odhalení v celé věci s Greenem. Thomas se ocitá v nelehké situaci, která ale ve finále zapříčiní proměnu jeho vztahu se slečnou Baxterovou, když se ukáže, že ona je jediným člověkem na Downtonu, na kterého se může ve chvílích nouze obrátit.