00:00:01 Česká televize uvádí britský seriál

00:00:11 -Pomoz mi!

00:00:14 -Anno, co máš do vlasů na večer?

00:00:17 -Diamantové hvězdy a jednu čelenku.

00:00:20 Možná ji nepoužijeme, ale jistota je jistota.

00:00:33 -Zabalte to do balicího papíru, aby se tam nemuseli starat o košík.

00:00:39 -Kufry jsou sbalené.
-Dobře, hned pro ně dojdu.

00:00:42 -Je s tím ale starostí, co? Jezdí do Duneagle každý rok?

00:00:46 -Loni ne, když zemřela Lady Sybil. A za války taky ne.

00:00:50 Ale jinak je to zlatý hřeb v milostpánově kalendáři.

00:01:00 -No tak! Rychle, rychle. Rovnou na ten kočár.

00:01:07 -Proč nebereme zbraně? -Protože jedete stopovat, pane Molesley.

00:01:11 A stopování střelné zbraně nezahrnuje.

00:01:15 -Možná bychom je vzít měli. Jen pro jistotu.

00:01:17 -Já už jistotu mám.

00:01:21 -Aha...

00:01:46 PANSTVÍ DOWNTON

00:01:53 -Co kdybych jel sám?
-Drahý, není rok 1850.

00:01:56 Nikdo nečeká, že se budu schovávat doma, než se dítě narodí.

00:02:00 -Dobrá. Když jsi rozhodnutá. Ale kdyby sis to rozmyslela,

00:02:05 kdykoli a chtěla domů, tak řekni.

00:02:13 -Ale ne, byli bychom nadšeni.

00:02:16 Ale jen kvůli procházce vážit tak dlouhou cestu?

00:02:22 -Kdo to byl?
-Vydavatel. Michael Gregson.

00:02:27 Uvědomil si, že bude ve Skotsku ve stejnou dobu jako my.

00:02:31 -Neříkej, že blízko Duneagle?
-Zřejmě ano.

00:02:34 -To je náhoda!
-Ano, náhoda.

00:02:38 -Třeba ho můžeme pozvat. Chceme ho poznat, že, Roberte?

00:02:41 -Proč Flintshireovi sídlí ve Skotsku, když titul je velšský?

00:02:44 -Eh, Mrňousova babička byla sama hraběnka z Newtonmore.

00:02:48 Teď je to jejich čestný titul.
-Smím se zeptat, proč je "Mrňous"?

00:02:51 -To bylo z dětské hry. Louisa byla Packal,

00:02:55 Agáta byla Žralok, čemuž se dá věřit,

00:02:58 a myslím, že Mrňous je jasný.
-Je hodně malý?

00:03:02 -Ne, ale byl nejmladší.
-Je mi líto, že nejedete.

00:03:07 -Proč by mě zvali? Vůbec je neznám.
-Já vlastně taky ne.

00:03:11 -Víš jistě, že můžeš jet?
-Nezkazte mi radost.

00:03:15 Ještě mám měsíc.
-Ehm.

00:03:18 -Taky nechcete, abych jela?
-Myslím, že byste na sebe

00:03:22 měla dát pozor, milostpaní, to je všechno.

00:03:24 -Souhlasím. Tak, vyrazíme.

00:03:27 Řekl jsem mamá, že budeme na nástupišti ve čtvrt, a je pozdě.

00:03:35 -Je to jako dovolená, co?
-Á, neboj se.

00:03:38 Až tam dorazíme, nebude to jako dovolená.

00:03:40 -Dovolte, vrátím se pro aktovku.

00:03:43 Mohl by ji cestou potřebovat.

00:03:47 -Měl bych zkontrolovat místa v jídelním voze.

00:03:50 -Máš rád Skotsko?
-Ty jsi tam nikdy nebyla?

00:03:53 -Loni tam nejeli a víš, že před tím jsem nebyla komorná.

00:03:58 -Já myslel jako dítě, nebo v dospívání.

00:04:02 Matka mé matky byla Skotka. Z klanu Keith. Říkal jsem to?-Ne.

00:04:09 -Nezapomenete brát ji na pořádné procházky? Nesmí zlenivět.

00:04:13 -Nebojte. Postarám se.

00:04:19 -Máte všechno?
-Jestli nemám, už je pozdě.

00:04:23 Myslíte, že je to moudré? Nechat ho tady bez dohledu?

00:04:27 -Jak to myslíte?-Já vím, že je přivyklý na dům, víceméně,

00:04:31 ale aby mu svoboda nestoupla do hlavy.

00:04:33 -Já na něj dohlédnu. Může dnes přijít na večeři.

00:04:38 -Á, tak jeden den by byl tedy zařízený. Zbývá jen devět.

00:05:18 -Budeme mít pauzu, když jsou pryč, pane Carsone?

00:05:22 -Co?
-Myslel, jestli bude nějaké volno?

00:05:27 Na výlet, nebo tak něco.
-Nerozumím.

00:05:30 Zapomněl vám někdo vyplatit mzdu?
-Ne.

00:05:35 -Právě. Tak začneme se slavnostním nádobím,

00:05:38 a až to bude, musí se dolů přinést a vyčistit všechno stříbro,

00:05:42 z jednoho pokoje po druhém.

00:05:46 -A vy si nemyslete, že jste z toho venku.

00:05:49 Všechny pokoje důkladně uklidíme, než se vrátí.

00:05:56 (šeptá) Ale můžete jim dát trochu volno, nebo ne?

00:05:59 -Když bude ta práce navíc hotová, tak to uvážím.

00:06:09 -Edno?

00:06:13 -Proč nepozvali pana Bransona, aby jel s ostatními?

00:06:17 -To zajisté nevím.

00:06:20 -Co by si Lady Flintshireová pomyslela o tom,

00:06:23 že dcera jejího bratrance utekla se šoférem.

00:06:26 -Tebe to zajímat nemá.

00:06:32 -Jaká byla?
-Byla milý, laskavý člověk

00:06:37 a skutečně krásná, uvnitř i navenek.

00:06:44 -Myslím, že mohla dopadnout líp.
-Ale ona si to nemyslela

00:06:48 a jen to je důležité.
-On je hezký, to mu přiznám.

00:06:55 -Myslím, že se nežádá, abys mu něco přiznala.

00:07:03 -Bude hodně daleko.
-Ale ne uprostřed pustiny.

00:07:07 V Inverness jsou nemocnice.
-Takže jsem jako stará bába.

00:07:14 -No, po Sybil, kdo se může divit?

00:07:20 -Budete mít velký klid, když jsou pryč.-Ano.

00:07:26 Nepřišel byste zítra na večeři? Nebude velká, nevím,

00:07:30 co můžu vykouzlit, ale přijďte.
-Nechci vás obtěžovat.

00:07:34 -Nebudete. Dnes přijde Tom Branson, takže bych si měla zase zvykat.

00:07:39 -Děkuji. Bude mi ctí.

00:07:47 -Och. Pan Carson mě poslal uklidit. Myslel, že budete pryč.

00:07:52 -Měl bych být.

00:07:55 -Je to smutné, že vás tu nechali samotného.

00:07:57 -Jsem na to zvyklý.
-Ano. Ano, ovšem, to jistě.

00:08:05 Je to asi těžké.
-Se mnou se netrapte.

00:08:09 Mám hodně práce. Vy jste nová služebná, že?

00:08:14 Jak se jmenujete?
-Edna. Edna Braithwaiteová.

00:08:40 -Roberte, jak se máte?
-Á! Dobrý den.

00:08:42 -Mrňousi. To je od vás milé.
-Nesmysl.

00:08:45 Neumím vypovědět, jak jsme rádi. Coro, Edith.

00:08:48 -Dobrý den.
-Tati, to je Matthew.

00:08:52 Obránce utiskovaných. Včetně mě.
-Nevím, čím si to zasluhuji.

00:08:56 -Známe se ze svatby.
-Á, teto Violet.

00:08:59 Cítíme se tak poctěni, že jsme vás vylákali

00:09:02 až sem na sever.
-Má drahá, lichotíte mi,

00:09:04 což je tak, jak má být.

00:09:06 -Máme v plánu spoustu věcí a bude skotský bál,

00:09:09 tam byla Mary vždycky hvězda.
-Rose, neunavuj je.

00:09:13 Vzpomněli jsme si, jak se vám líbilo horské jezero.

00:09:16 A zařídili jsme, aby se tam jeden den konal oběd.

00:09:19 -To byl můj nápad.
-Ať měl ten nápad kdokoli,

00:09:24 je báječný.
-Čaj je v knihovně,

00:09:27 až budete moci přijít.
-Jsem tak ráda, že jsme zase spolu.

00:09:30 -Edith jezdí do Londýna častěji než já.

00:09:33 -Vidíte, nic se tady nezměnilo a nejspíš ani nezmění!

00:09:38 -Mary musí být velmi opatrná.
-Ano, to rozhodně.

00:09:43 -Máte pravdu, přesně tak to vypadá!

00:09:58 -Hledám paní Patmorovou.
-A proč to?

00:10:02 -Mám pro ni zásilku.
-Vážně? Odkud?

00:10:06 -Nejste moc zvědavej, že ne?
-A vy nejste pravidelný dodavatel.

00:10:10 -Když to musíte vědět, převzal jsem to po panu Coxovi v Thirsku.

00:10:13 Paní Patmorová mu poslala objednávku.

00:10:16 -Copak je? Bere se tu mé jméno nadarmo?

00:10:20 -Jen jsem vysvětloval. Poslala jste objednávku panu Coxovi.

00:10:23 Já koupil jeho obchod a zboží,

00:10:25 takže jsem si dovolil tu objednávku splnit.

00:10:27 -To jste si dovolil! Jak víte, že s vámi chce obchodovat?

00:10:31 -V pořádku, pane Barrowe. Umím se o sebe postarat, díky.

00:10:35 Tak kde je ta objednávka?

00:10:40 Vezměte to do kuchyně.

00:10:43 A jak se jmenujete, když víte, jak se jmenuju já?

00:10:46 -Jsem Tufton. Jos Tufton.

00:10:56 -Hm...
-Co je tohle?

00:10:58 -Polévka Vichysoisse, co zbyla od večera.

00:11:02 -Á, dobrota.

00:11:04 Ještě nějaký zbytky můžu prosit?
-Hm, kousek dortu, jestli chcete.

00:11:11 -No, rád si dám.

00:11:16 Tak dobrý jídlo jsem neměl, co jsem byl naposled v Londýně.

00:11:19 -Nejsem jen hezká tvářička, hm?

00:11:22 -Tahle rodina má velký štěstí, není pochyb.

00:11:25 Takový jídlo bych klidně jedkaždej den.

00:11:27 -Dost toho podkuřování, tu objednávku dodržím.

00:11:30 Ale jestli bude něco špatné, tak se vám ozvu!

00:11:34 -Doufejme, že něco nebude úplně nejlepší.

00:11:38 -Proč tohle říkáte?

00:11:39 -Rád bych, abyste se mi ozvala, paní Patmorová. Vážně.

00:11:43 -Už ať jste pryč, drzoune jeden.

00:11:47 -Červená se!
-Jděte!

00:11:57 -Vy nemáte hlad?
-Na nás je trochu brzy.

00:12:01 My obědváme až po rodině.
-Souhlasím s vámi, slečno.

00:12:06 V Londýně jíme nakonec, když je všechno hotovo.

00:12:09 Mám to radši.
-Co vy, slečno Granthamová?

00:12:13 -Já? Já dělám, co se mi řekne.
-Musím se smát, když slyším,

00:12:18 že slečna OBrienová a pan Bates jsou "pán a paní Granthamovi".

00:12:24 -S paní Batesovou nejsme často ve stejné společnosti.

00:12:28 -Ovšem, vy jste manželé, slečno Crawleyová. Jak je to u vás doma?

00:12:33 Říkají vám tedy Batesová?
-Neříkají. Já jsem pořád Anna,

00:12:37 jako když jsem byla služebná.
-Což není správné.

00:12:41 Opravdu nerada vidím, když je komorná snižována.

00:12:44 -Jak s vámi souhlasím, slečno Granthamová.

00:12:48 Ale my smýšlíme podobně, že?

00:12:50 Je radost, když přijede spřízněná duše. Skutečně.

00:12:58 -Řekněte paní Craneové, že jsem šel nahoru.

00:13:01 Za 10 minut oznámím večeři.

00:13:18 OHLUŠUJÍCÍ HRANÍ

00:13:44 -To je nádherné.
-Měla bych připomenout,

00:13:48 že se vrátí, aby nás v 8 hodin vzbudil.

00:13:51 -A hraje přes celou snídani.

00:13:53 -Takže šance, že ještě usnete, jsou nulové.

00:13:56 -Stačí, Mrňousi. To bylo jasné.
-Nemusíte se omlouvat.

00:14:00 Rád vidím, že se udržují staré zvyky.

00:14:03 -Zítra vás vybavíme puškami na vyzkoušení.

00:14:06 -A co se chystá pro ženy?

00:14:09 -No, pozítří bude ten piknik u jezera

00:14:12 a skotský bál v pátek je vždycky zábava.

00:14:15 -Pokud té zábavy není příliš.
-Po pravdě řečeno,

00:14:18 jeden můj přítel je tady dost blízko.

00:14:21 Mohla bych mu zatelefonovat?
-Ale musíte ho pozvat.

00:14:25 -To nemusí.
-Prosím ano. Ráda ho poznám.

00:14:28 -Tak je to dohodnuto. Pozvěte ho zítra na večeři.

00:14:31 Pokud Susan nic nenamítá.
-Proč bych, proboha, něco namítala?

00:14:38 -Říkala jsem si, že to tak žhavé nebude.

00:14:41 Poslal sušený zázvor místo čerstvého. Moje vina.

00:14:45 Napsala jsem jen "zázvor", pan Cox věděl, co já ráda.

00:14:48 -Zajel bych zítra do Thirsku. Přivezu to, jestli chcete.

00:14:52 -Ano? Měl bys jet s ním, Alfrede. Ten obchod je hezký.

00:14:57 -Kdo chce zítra co dělat?
-Pan Barrow jede do Thirsku.

00:15:00 Říkám, ať Alfred jede s ním.
-Kdo říká, že je pustím?

00:15:04 Co oběd pana Bransona?
-Snad nepotřebuje

00:15:07 pomocníka majordoma a dva lokaje?
-Říkal mi,

00:15:10 že bude obědvat v Grantham Arms. Tak můžou jet?

00:15:14 -Mám za to, že ano. Ale je tu hodně práce, na to nezapomeňte.

00:15:20 -Doufám, že přijdete, kdy budete chtít.

00:15:23 Asi je divné být sám v tak velkém domě.

00:15:25 -Já nejsem sám. Jsou tam ostatní, jenom jsou dole a já nahoře.

00:15:31 -Proč nevyužít příležitosti a trochu s nimi nepobýt?

00:15:35 -Myslím, že stará Lady Granthamová to neschvaluje.

00:15:38 -Ne, také pochybuji, že schvaluje, když se dělnická třída učí číst.

00:15:45 Tome, smím využít příležitosti a říct,

00:15:49 že jste velmi choulostivou přeměnu zvládl skvěle?

00:15:53 -Děkuji.
-Ale nesnažte se příliš zavděčit.

00:15:57 Máte novou identitu a nemyslím to, protože už nejste šofér.

00:16:04 Jste správce tohoto panství. A jako správce máte plné právo

00:16:09 mluvit s každým, kdo pod vámi pracuje.

00:16:13 S každým, s kým chcete.
-To jsou silná slova.

00:16:17 -Myslím to tak. Teď máte postavení a jste oprávněn ho využít.

00:16:30 -Pane Bransone?
-Nechtěl jsem tahat někoho nahoru,

00:16:34 aby mi otevřel.
-To jste laskav.

00:16:37 Á, chci se zeptat, jestli byste dovolil,

00:16:39 aby služebné uklízely ve dne, když je rodina ve Skotsku?

00:16:43 -Mé svolení není třeba.
-Ale ano.

00:16:47 A když budete chtít využít nějakou místnost,

00:16:51 dejte mi prosím vědět a ihned ji vyklidíme.

00:16:55 -Děkuji, paní Hughesová. Dobrou noc.

00:16:58 -Dobrou noc, pane Bransone.

00:17:02 -Trochu mě to ve vlaku vytřáslo. Ale nic neříkejte.

00:17:06 Nechci pana Crawleyho znepokojit.

00:17:09 -Takže mu nechcete dát zadostiučinění.

00:17:12 -Nemůžu mu zkazit poslední zábavu, než si ho vyžádá otcovství.

00:17:17 -Zvyky asi nezmění, jestli je jako většina mužů.

00:17:24 -Starají se o vás?
-Ó, ano.

00:17:28 Ale jsem trochu nervózní z toho skotského bálu.

00:17:33 -Proč?

00:17:35 -Asi se cítím příliš anglická.

00:17:40 Nechci vypadat hloupě.

00:17:43 -Mám ráda reel. Nebýt těhotná, tancovala bych do úsvitu.

00:17:48 -Ale těhotná jste, milostpaní.

00:17:56 DUDÁK ZAČAL HRÁT

00:18:12 -Zatraceně.

00:18:16 -Vítej na Vysočině.

00:18:25 -Nespěchejte. Nehoníte bažanta. Buďte klidný a jistý.

00:18:32 -Já myslel, že jsem.
-Jsou to vznešená zvířata.

00:18:36 Musíme je vyřadit pro dobro stáda, ale mají mít naši úctu

00:18:40 a zaslouží si čistou smrt.
-Krásná slova.

00:18:43 -Jak vám to jde?
-Není to zlé, milostpane.

00:18:47 -To je od Nield velká chvála.
-Je laskavý.

00:18:50 Váš otec asi trénovat nepotřebuje.

00:18:53 -Milostpán se narodil s udicí v jedné ruce a s puškou v druhé.

00:18:57 -To se zdá trochu nepohodlné.
-Líbí se mi vaše lovecká mluva.

00:19:01 Je to jako hlas věků minulých. Kde je Susan?

00:19:03 -Teta Violet chtěla vidět zahrady. Tak jsem je tam nechala.

00:19:10 -Rose netouží po společnosti své matky.

00:19:14 -A jak to vypadá s vámi?
-Čeká mě dobrodružství.

00:19:17 Musím si obléknout slavnostní uniformu

00:19:20 a pak mocně panovat na vzdáleném pobřeží.

00:19:23 -Nevadí vám vyslání do ciziny?
-Proč by?

00:19:27 Prý že změna podnebí je jako odpočinek.

00:19:31 -Milostpane!

00:19:33 -A víš, kam to bude?
-Ne, ale bude to hnusné a špinavé

00:19:37 a jídlo bude hrozné a v okruhu sta čtverečních mil

00:19:41 nebude s kým si povídat.
-To mi připadá

00:19:44 jako týden s mou tchýní. Rose taky pojede?

00:19:48 -Proč? Co říkala?
-Má drahá, nikdo mě nemůže obvinit,

00:19:53 že jsem moderní, ale i já vidím, že být mladý není zločin.

00:19:59 -To já vím, teto Violet.

00:20:01 Ale nevíte, jak se proti mně spolčují.

00:20:04 -Tak se pokusím udržet mír.
-To je všechno hezké,

00:20:08 ale jste sestra mé matky a máte rozhodně být na mé straně.

00:20:19 -Ráda bych cestovala víc. V sezóně jsme trochu v Londýně,

00:20:23 ale jinak jen v Yorkshiru.
-A co Sněmovna lordů?

00:20:28 -Když tam milostpán jede, bere s sebou jen pana Batese

00:20:32 a bydlí ve svém klubu, což mi není nic platné.

00:20:35 -My míříme na výspu říše. Milostpaní se toho děsí a já taky.

00:20:41 -Á, já nevím.

00:20:44 Něco jiného, to by se mi dost líbilo.

00:20:49 -Mně ne. Celá zpocená a střevní potíže, to ne.

00:21:01 -Ehm, ehm...

00:21:13 -Dovolala ses?
-Ano. Říkal, že přijde rád.

00:21:17 -Tím jsem si jistá.
-Co tím myslíš?

00:21:20 -Neumím si představit, že se pan Gregson ocitne

00:21:23 na zámku Duneagle velmi často.

00:21:25 Nebo tak někde.
-Mary, to zní velmi snobsky.

00:21:28 -A co tady dělá?
-Má dovolenou na kreslení.

00:21:31 Kreslí a rybaří.
-Rybaří? Ale ale, to se podívejme!

00:21:37 -Co říkáš?

00:21:39 -Mary se prostě rozhodla být kvůli Michaelu Gregsonovi protivná.

00:21:43 -Jen se ptám na důvod jeho pobytu na Vysočině.

00:21:46 -Přivezl si tužky a udice. Co je na tom?

00:21:49 -Vůbec nic. Že ano?

00:22:05 -Dobrý den, Georgi. Jako obvykle.

00:22:15 To je velmi odvážné sedět sama v hospodě.

00:22:21 Nevyloučí vás vesnice navždy?
-Já věděla, že přijdete.

00:22:26 A tamto je mi jedno.
-Máte volný den?

00:22:30 -Dělám, že jo, ale nemám.

00:22:33 Máme velký úklid, když je rodina pryč.

00:22:36 Ovšem, vy jste rodina.
-No, jsem a nejsem, jak jistě víte.

00:22:44 -Anna říkala, když jste přijel jako manžel Lady Sybil,

00:22:48 že jste se odmítal podle toho oblékat.

00:22:52 Ale teď se tak oblékáte.

00:22:54 -Neměl jsem chuť mluvit o šatech pokaždé, když jsem přišel dolů.

00:23:00 Ale uvnitř jsem pořád stejný.

00:23:05 -Proč nepřijdete večeřet s námi? Nemusíte jíst sám.

00:23:13 -Řekněte jí, že už nezapomenu.

00:23:16 -Teda to stálo za návštěvu, pane Tuftone. To je výběr.

00:23:19 Některá koření ani neznám.
-Něco vám řeknu:

00:23:22 v pátek tady máme pouť. Budu mít stánek.

00:23:25 A pár dodavatelů taky. Tak přijďte.

00:23:27 -Jakou pouť?
-No, normální pouť.

00:23:30 Jídlo, hry, morris tance.

00:23:33 -Dali by nám volno?
-Nevím, proč ne. Jimmy?

00:23:37 -Šel bych, kdyby nás šlo hodně, jinak ne.

00:23:40 -Máte minutku? Jen dám lístek do koše pro paní Patmorovou.

00:23:45 -Tak prosím.

00:23:50 -Nemůžu jen tak dovolit, aby se chodili bavit na každou pouť.

00:23:54 Přece, za co je platíme?
-Ale pracovali velmi pilně.

00:23:57 Nezaslouží si zábavu? -Promiňte, ale můžu si vzít v pátek volno?

00:24:02 Připravím večeři pro personál a Ivy s Daisy ji podají.

00:24:07 -Paní Patmorová si často své volno nevybírá.

00:24:10 -A co pan Branson?
-O toho se postarám já.

00:24:14 Kam půjdete? Nebo se nemáme ptát?
-V Thirsku bude pouť.

00:24:18 Můj přítel mě pozval, abych přišla.

00:24:22 -To snad není možné!

00:24:24 Musí být má autorita podrývána na každém kroku?

00:24:30 -Uh. Co to do něj vjelo?

00:24:33 -Pan Barrow a chlapci chtěli na tu pouť taky jít.

00:24:36 On se snažil přijít na to, jak říct "ne".

00:24:39 -Óh, a co tam jet všichni?

00:24:41 Připravím panu Bransonovi mísu a může dát pozor na dům.

00:24:44 Jemu to nevadí. Pojeďte. Bude to zábava.

00:24:51 -Pan Gregson.

00:24:54 -Je to od vás laskavé, Lady Flintshireová.

00:24:56 -Ani trochu. Je nám potěšením přivítat přítele drahé Edith.

00:25:01 -To je zklamání! Vypadá naprosto normálně.

00:25:03 -Protože sem přijel s jasným záměrem večeřet na Duneaglu,

00:25:07 zřejmě si koupil frak.

00:25:08 -Seznámím vás s rodiči.
-Dobře.

00:25:11 -Mamá, babi, papá, tohle je pan Gregson.

00:25:15 -Lady Granthamová.

00:25:17 -Víte, začala jsem číst váš časopis, kvůli sloupku Edith,

00:25:20 ale teď ho čtu pravidelně.
-Je mi záhadou,

00:25:23 proč zaměstnáváte amatéry, jako je moje dcera.-Souhlasím.

00:25:27 -Má to rozlišování tak velký význam?

00:25:30 Nejdůležitější je jistě, zda lidé mají co říct.

00:25:34 -Seznámím vás se svou sestrou Mary.

00:25:39 -(šeptá) Stůj rovně. Hrbíš se jako podruhyně.

00:25:43 -Mohla bych tak pět minut nebýt kritizovaná?

00:25:46 -Věděli jsme, že je to mezi nimi hrozné,

00:25:49 ale teď myslím, že Susan v tom nejedná velmi dobře.

00:25:53 -Ale s mladou dcerou plnou nových nápadů je to tak komplikované.

00:25:57 Myslí, že s ní bojujete, a zatím jste jen vystrašená a...

00:26:02 Promiňte.

00:26:07 -Všem nám chybí. Každičký den.

00:26:15 -Půjdeme do jídelny.

00:26:20 ZAKLEPÁNÍ

00:26:21 -Vstupte. (šeptá) Kdo je to?

00:26:25 -Nemám vzít slečnu Sybbie do dětského pokoje?

00:26:28 -Děkuju. Jdi s Ednou, miláčku.

00:26:32 Á!
-Pojď sem. Áh. Tak.

00:26:41 Můžu se na něco zeptat?
-Jen račte. Prosím.

00:26:48 -Stydíte se za to, čím jste byl? Proto s námi nechcete večeřet?

00:26:58 -Ne. Proto ne.

00:27:02 -No, já radši půjdu.

00:27:12 -Tady se nikdy nesetmí, že ne?
-Ne tak jako dál na jihu.

00:27:18 Uděláme si zítra piknik. Jenom my dva.

00:27:22 Budou celý den pryč. Co říkáš?
-Moc ráda.

00:27:27 VZLYKÁNÍ

00:27:33 -Všechno v pořádku, slečno?

00:27:38 -To bude, když neřeknete matce, že jsem kouřila.

00:27:41 -Nebojte. S námi jste v bezpečí.
-Chcete mentolovou?

00:27:48 -Radši ano. Děkuji. Oh, promiňte.

00:27:54 To jen, že matka byla dnes večer neobvykle nemožná.

00:27:59 -Celé mé dětství by vám připadalo nemožné.

00:28:02 Ale přežil jsem. A vy taky.

00:28:05 -Rose! S kým tam mluvíš?
-Ššš.

00:28:09 -Hned pojď dovnitř! Všichni jsou v salónu.

00:28:16 -Dík za mentolku.

00:28:20 -Měl bych odejít.
-Á, ještě nechoďte.

00:28:24 -Bůh ví, že si to nepřeji.

00:28:27 Je to vítaná změna, když jinak čtu lékařské časopisy

00:28:31 a jdu spát se... Se sklenkou whisky.

00:28:34 -Nebesa! Chvilku jsem trnula, co chcete říct.

00:28:39 -Někdy zapomínám, když se sejdeme ve velkém domě,

00:28:43 že jste byla ženou lékaře.

00:28:45 Že víte, jako nikdo jiný, z čeho se skládá můj život.

00:28:49 Tak jako nikdo tady.
-To vím.

00:28:52 Někdy je úleva povídat si, aniž by člověk musel vysvětlovat, že?

00:28:57 -Úleva a pocta.

00:29:01 Doufám, že si zase popovídáme. Brzy.

00:29:07 -Matthew mě pozval zítra na stopování.

00:29:10 Myslím, že půjdu.

00:29:13 -Michaele, smím se zeptat, proč jste tady?

00:29:16 Řekněte mi pravdu. Prosím.

00:29:19 -Tedy, chci poznat vaši rodinu.
-Co doufáte, že tím dosáhnete?

00:29:26 -Já myslím, kdyby mě znali, kdybych se jim zalíbil,

00:29:32 možná by pro ně bylo lehčí být na mé straně.

00:29:37 -Podstatné skutečnosti to nezmění, ne?

00:29:40 -Edith, podstatná skutečnost je, že vás miluji.

00:29:46 Ale to už víte.

00:29:48 -Ano? Ano, asi to vím.

00:29:52 -Chci vás ve svém životě a chci být ve vašem.

00:29:59 -To je všechno hezké,

00:30:03 jenže nevidím šťastný konec.

00:30:08 -Edith, drahá, přestaň fascinovat toho mladého muže

00:30:12 a pojď dělat čtvrtou do bridže.

00:30:15 -Dobrá. Nechme dámy, ať se věnují hazardu.

00:30:19 -Pozval jsem Gregsona, aby jel. Celý den budu bez vás, bude se mnou

00:30:23 -Dobře, že investoval do toho fraku, že?

00:30:26 Víš, že ho Susan pozvala na skotský bál?

00:30:29 Asi chodil na hodiny reelu, než odjel z Londýna.

00:30:32 -Neměj ho nerada, dřív než ho poznáš.

00:30:36 To je znak generace našich rodičů a já to zakazuji!

00:30:42 Prostě buď tak hodná, jak jsi.

00:30:44 -Ty myslíš, že jsem hodná, ale jinak nikdo.

00:30:48 Jak to, že to víš tak jistě?

00:30:51 -Viděl jsem tě nahou a držel v náručí,

00:30:56 vím, jaká skutečně jsi.
-Nebesa! To je dobrozdání.

00:31:06 -Ale jděte. Taky jste byl mladý.
-Jsem mladý teď.

00:31:11 Tedy, nejsem starý.

00:31:14 -Tím větší důvod souhlasit. Sám se budete bavit.

00:31:18 -Ne. Ne, já určitě nepůjdu.

00:31:24 Kdybych šel, oni by se nebavili.

00:31:27 Celý den by se ohlíželi přes rameno.

00:31:30 -No, já půjdu, ať jim zkazím zábavu, nebo ne.

00:31:34 -To je jiné. Vás mají v úctě. Ale já jsem vedoucí.

00:31:39 -Tak už vím, kde je mé místo.

00:31:42 -Nezáviďte mi, paní Hughesová. Víte, co se říká?

00:31:47 "Neklidně lehává hlava, jež korunu nosí."

00:31:53 -Je severozápadní vítr. A zesiluje. Měli bychom vyrazit.

00:31:58 -Tak všem dobrý lov.
-Á, Mrňous nestopuje. Jde se mnou.

00:32:02 -Pane Crawley? Pane Gregsone?

00:32:05 -Ten svůj piknik zvládneš?
-Ovšem.

00:32:08 -Mám starost o Mary. Kodrcat se soutěskou!

00:32:11 -Nemusí tam chodit.
-Ne, já vím.

00:32:13 Ale obávám se, že půjde.
-Měli bychom jet.

00:32:16 Jinak budeme mít velké zpoždění.
-Hm.

00:32:26 -Tak jedem!

00:32:38 -Nevím, jestli zítra půjdu. Je to vyhazování peněz.

00:32:41 -Ale no tak! Snad máš dost na pár jízd a hovězí sendvič.

00:32:45 -Můžu všem koupit láhev limonády.
-To je nabídka!

00:32:49 Vezmeme ho za slovo, než si to zase rozmyslí!

00:32:52 -Děkuji, ale já si ji můžu koupit sám.

00:32:54 -Nedělejte, že můžete penězi topit.
-Vždycky je seženu.

00:32:58 -Spíž je otevřená, jestli něco potřebujete.

00:33:01 -Ne, ale musím se vás na něco zeptat.

00:33:04 Tak kam jsem dala tu krabici?!
-Tuhle?

00:33:12 Vidělaś to víko?

00:33:14 Obchod s oděvy paní Curleyové v Riponu.

00:33:17 Ta má milence, to vám říkám.
-Paní Patmorová?

00:33:20 -Proč ne? Je to žena, ne?
-Jen technicky vzato.

00:33:29 -Á, hledala jsem Lady Mary. Že pojedeme.

00:33:34 -Ta už šla dolů, slečno.

00:33:39 -Jste hodní, že jste mě povzbudili. Bylo mi strašlivě smutno.

00:33:44 -To nic.-Řekněte, když to budu moct oplatit.

00:33:50 -Popravdě, s něčím byste mi mohla pomoct.

00:34:40 -(šeptá) Mám ho vzít odsud?

00:34:50 -Zavedeme vás na lepší místo. V Duneaglu na nic nespěcháme.

00:34:55 -Bůh ví, že to je pravda.

00:35:06 -Nemyslíte, že jsou moc dívčí?
-A co je na tom,

00:35:09 být jednou za čas dívčí? Bůh ví, že moc příležitostí nemáme.

00:35:15 -No, budu mít přes to kabát, takže to nepraští do očí.

00:35:18 -A on za to stojí?
-Čtěte.

00:35:26 -"Doufám, že mi umožníte tu čest dělat vám doprovod po celý den."

00:35:31 -Žádný muž mě nechtěl doprovázet už od padesátin. Hm!

00:35:36 A tehdy čekal, že zaplatím pití.

00:35:43 -Co když chce něco víc?
-Promiňte, prosím?

00:35:47 -Když se muž jeho věku dvoří počestné ženě,

00:35:51 má to jen jeden důvod.

00:35:55 Došel k závěru, že potřebuje manželku.

00:36:07 -Je tu něco k pití?
-Samozřejmě, že ano.

00:36:16 -Pivo?

00:36:18 To je nějaké odvážné.
-Já jsem odvážná.

00:36:24 -Na co se napijeme?
-Na budoucnost

00:36:28 a na tvou skotskou krev.

00:36:32 -Co máš za lubem?
-Nic.

00:36:37 -Co to chystáš?
-Nic.

00:36:50 -No, dokázal jste to výborně.
-He.

00:36:53 -Až přijde můj čas, požádám, aby poslali pro vás.

00:36:57 -Je všechno v pořádku, Mrňousi?

00:37:00 Ovšem, je nemístné se ptát.

00:37:04 -Ne, není to v pořádku.

00:37:07 Ale k čemu o tom mluvit, když se nedá nic dělat?

00:37:11 -Dnes si nejsem tak jist.

00:37:13 Marlboroughovi se rozvedli a pořád se setkávají.

00:37:16 -Ale Sunny Marlborough nemá úřední postavení.

00:37:19 Nebyl v úřadě od konce války.

00:37:21 -Zatímco vy musíte mít Susan vedle sebe pod tropickým sluncem?

00:37:26 -Ona to zvládne. Mohla by diplomacii vyučovat.

00:37:31 -Ale?

00:37:37 -Nemáme se rádi.

00:37:50 -Co si přejete, pane Bransone?

00:37:58 -Myslel jsem...

00:38:01 To jen...
-Ano?

00:38:05 -Napadlo mě, že přijdu na večeři dolů.

00:38:08 Dozvím se, co je nového.
-Když chcete, ovšem.

00:38:11 Budete velmi vítán. Nejíme pozdě, když je rodina pryč,

00:38:15 takže večeře bude asi v osm hodin.

00:38:18 -Tak na shledanou.

00:38:23 -Rád to řeknu panu Carsonovi.

00:38:36 -V soutěskách se člověk cítí tak malý.

00:38:39 -Hm. To je ten problém s přírodou. Je jí tu tak moc!

00:38:43 -Je krásné být královnou takového království.

00:38:45 -Máte pravdu. Jsme za to vděční.

00:38:50 Dobré nebe! Nečekali jsme mužskou společnost u našeho hodování.

00:38:54 -Promiň, že jsem tě zklamal.

00:38:58 -Jak vám to šlo?
-Výborně.

00:39:00 Ne příliš dlouho na stopě a smrt jedinou ranou nakonec.

00:39:04 Nield je radostí bez sebe.
-Výborně, papá.

00:39:07 Odměnou vám bude oběd s dámami.
-Jako prémie. Je to doufám zvěřina?

00:39:12 -Správně. Máme sníst, co ulovíme.

00:39:14 -Rose, přestaň vykládat nesmysly a řekni McCreemu,

00:39:17 aby přidal dva talíře.

00:39:24 -Deset hodin se ploužíme vřesem a nic, s čím bychom se ukázali.

00:39:30 Možná je to alegorie života.
-Připomíná mi to zákopy.

00:39:35 Hodiny ploužení v blátě bez zřejmého účelu.

00:39:44 -Co kdybyste zítra přišel muškařit? To by mohlo být záživnější.

00:39:50 Šaty na večer můžete přivézt do Duneaglu.

00:39:53 -Nebudu vám na obtíž?
-Proto jste tady, ne?

00:39:57 Abyste nás poznal.

00:39:59 A pak, přece jste nevezl do Skotska frak,

00:40:03 abyste večeřel v hospodě.
-Ne.

00:40:06 To asi ne.

00:40:20 -Měla byste minutku? Protože jestli ne, je to naprosto fajn.

00:40:25 -Minutku na co?
-Milostpaní s vámi chce mluvit.

00:40:29 -Proč? Co ode mě chce?
-No, co myslíte?

00:40:34 Chce dělat scény tak jako vždycky.

00:40:41 -To je od vás tak laskavé...

00:40:44 -OBrienová, milostpaní.
-OBrienová.

00:40:46 To jen, že tady Wilkinsová není zcela schopná pochopit, kam mířím,

00:40:49 když popisuji účes Lady Granthamové.

00:40:53 -Chápu to, milostpaní, to jen...
-Pomohla byste jí?

00:40:56 Vy budete vědět, co myslím.
-Eh, no,

00:41:00 to je otázka základu, milostpaní. Nejdřív potřebujete větší objem,

00:41:04 než ho vytvarujete, abych tak řekla.

00:41:07 -Já věděla, že máte odpověď.
-Kdybych mohla...

00:41:10 -Ó, prosím, prosím, prosím.

00:41:15 Wilkinsová, dávejte dobrý pozor, co dělá.

00:41:19 -Ano, milostivá paní.

00:41:23 -Bombay? To se zdá pro markýze dost skromné.

00:41:27 -Ale ne, pokud je to krok ke koruně místokrále.

00:41:30 -O tom nevím. Já vím jenom, že tam bude velmi horko.

00:41:34 -A všechny úbory imperiální vlády

00:41:37 jsou vždycky tak podivně nevhodné pro toto klima.

00:41:40 Vezmete s sebou Rose?

00:41:43 -Myslím, že bychom neměli, ale Susan o tom nechce mluvit.

00:41:47 -Pokud ji nechcete provdat za koloniálního úředníka bez peněz

00:41:51 a se špatnými zuby, měla by si to Susan rozmyslet.

00:41:55 -Právě když zastavil, přihnal se za námi do karu závan větru.

00:41:58 Laň chytila náš pach a byli pryč.

00:42:00 -Skutečně, drahý, je dost nudné to poslouchat, i když uspěješ.

00:42:04 -Co si myslíte o Michaelovi?
-Bude to fajn chlapík.

00:42:09 Zítra jdeme na ryby.
-Musel toho tak mnoho snést.

00:42:13 -Ach Bože, zase jeden z tvých smolařů, ano?

00:42:17 -Proč to musíš říkat tak bezcitně?

00:42:20 -Vlastně si myslím, že Indie by byla úchvatná,

00:42:23 ale vím, že s mámou se doženeme k šílenství.

00:42:26 -Nesmíte být na matku tak přísná. Víte, je přirozené, že má starost.

00:42:31 -Starost? Tak ona má starost?

00:42:35 -Určitě vás má velice ráda.
-O co jde?

00:42:41 -Rose právě říkala, jak hezký účes dnes máte.

00:42:47 -Cože chce?
-Je to myšleno jen přátelsky.

00:42:52 ZAKLEPÁNÍ

00:42:55 -Dobrý večer, pane Carsone. Nečekám, že byste souhlasil.

00:43:01 -No, tak pojďte se mnou.

00:43:07 Doufám, že mladšímu personálu nebudete příkladem hrubosti.

00:43:14 -Doufal jsem, že vás zastihnu.
-Co takhle sklenku něčeho?

00:43:17 -Ne, nezdržím se, ale dostal jsem nápad.

00:43:21 Viděl jsem dnes ve vsi paní Hughesovou.

00:43:24 Říkala, že služebnictvo se chystá na Thirskou pouť

00:43:28 a říkal jsem si, jestli byste nechtěla jít?

00:43:32 -Jak? Se sloužícími?
-Ne, ovšemže ne,

00:43:35 ale mohl bych vás tam zavézt na hodinku, na dvě.

00:43:39 Prý to tam bývá dobré.
-Proč ne.

00:43:42 Bude to zábava.
-Dobře. Přijedu pro vás v pět.

00:43:49 -Víš, co si vezmeš na sebe?
-Určitě nemám nic vhodného.

00:43:53 -Já na dům dohlédnu.

00:43:56 -Neříkejte, že nejdete.

00:44:00 Já myslela, že nás odvezete.
-Není třeba být prostořeká, Edno.

00:44:05 Děkuji.
-Máte pravdu. Rád je odvezu.

00:44:08 Ale kdo zůstane?
-Já.

00:44:13 -Vy nechcete jít na pouť?

00:44:15 -To bych dřív snědl rozbitou sklenku.

00:44:24 -Bylo to krásné, milostpaní. Ale co vy? Měla jste hezký den?

00:44:30 -Byla jsem hloupá, že jsem jela.

00:44:32 Třáslo to s námi v bryčce jako kostkami v pohárku.

00:44:36 -Zůstaňte ráno ležet a na bále hezky opatrně.

00:44:41 -Těšíte se na něj?
-Docela ano.

00:44:44 Chystala jsem panu Batesovi malé překvapení.

00:44:47 -Ale! Jaké překvapení?
-Ne. Je to překvapení i pro vás.

00:44:55 Nezapomeňte, co jsem řekla.
-Nebojte se.

00:45:03 -O co šlo?
-Jen jsem slíbila zítra odpočívat,

00:45:07 což je nemilé, protože bych raději šla s tebou ven

00:45:10 a vyslýchala pana Gregsona. Chystá se žádat o ruku?

00:45:15 -Myslím, že ano. Ale je neprůhledný.

00:45:19 -Záhadný muž? Edith by trocha záhadnosti neškodila.

00:45:23 -Když chceš, umíš být hrozná.
-Já vím. Ale miluješ mě, že?

00:45:29 -Bláznivě.

00:45:37 PROZPĚVUJE

00:45:41 -A pak muž napravo.
-Á!

00:45:47 -A pak dokola v osmi.

00:46:00 -Můžeš toho s panem Barrowem dneska nechat?

00:46:03 Nemyslím plazit se před ním, ale nekazit náladu.

00:46:09 -Ty tak máš co mluvit. Kdo že to volal policii?

00:46:15 Do hajzlu s tím. Já mám dost.

00:46:25 -Co když někdo přijde?
-Najdou muže sedícího v křesle.

00:46:29 To přežijou.

00:46:41 -Zvláštní je, že pan Barrow o tobě nechce slyšet špatné slovo.

00:46:45 -Proč? Co jsem provedl?

00:46:47 -Jen že se proti tobě nesmí nic říct.

00:46:53 -U všech všudy, co se tu děje?!
-My jsme jen...

00:46:56 -Vy jste jen využili výhody, že tu kočky nejsou.

00:46:59 Uvidíme, co tomu řekne pan Carson.

00:47:02 -Paní Hughesová?
-Pane Bransone.

00:47:10 -V kolik odjíždíme?
-Asi tak v půl páté.

00:47:13 Ale může nás tam odvézt pan Stark.
-Protože jsem tak vážený a mocný?

00:47:19 -Teď patříte k rodině. Na tom není nic špatného.

00:47:25 -Já vím.
-Doufám, že víte.

00:47:29 Protože jestli se někdo snaží, abyste se cítil trapně,

00:47:33 dělá chybu on, ne vy.

00:47:38 -Budu tu v půl páté.

00:48:03 Skryté titulky: Stanislav Vyšín Vyrobila Česká televize 2013