Kodjo

V části západní Afriky dostávají děti jedno ze svých jmen podle toho, který den v týdnu se narodili. Prvorozený chlapec, narozený v pondělí, se jmenuje Kodjo. Tak by se v Togu jmenoval Jiří Bartovanec, český tanečník, působící v Německu, ve špičkovém evropském souboru moderního tance Sasha Waltz and guest. Jiří se spolu s filmaři vydal hledat stopy svých dávných předků, kteří byli před sto dvaceti lety zavlečeni z Afriky do Německa a tam ukazováni v klecích jako divá zvířata.

Díky podpoře vedení Goethe institutu v Praze a jeho mnichovské centrály, pozvali Tožané tanečníka do Lomé, aby na půdě tamní pobočky Goethe institutu realizoval s místními tanečníky několikadenní workshop a předvedl svoji choreografii.

Jak pro pracovníky místního muzea, tak hlavně pro experta na africko-evropské koloniální dějiny, profesora Oloukpona, bylo velkou událostí, že jeden z potomků odvezených Tožanů se zajímá o své kořeny do té míry, že přijel navštívit jejich zemi.

Dokument zachycuje jak velké nasazení mladého choreografa, tak úžasnou atmosféru vzniku kolektivní taneční improvizace. Jiřího choreografie Aneho (částečně na hudbu Bedřicha Smetany) byla pro tožské publikum jedinečným zážitkem, o čemž svědčí i reportáž místní televize.

Film Kodjo volně navazuje na dokument stejné autorské dvojice (Djapič-Frýdlová) Africké kořeny - české tančení (2010).