Lepší svět

Oscarem a Zlatým glóbem za nejlepší cizojazyčný film oceněný snímek sleduje osudy členů dvou rodin, které se náhodně protnou skrze přátelství dvou dospívajících chlapců. Elias, jehož otec pracuje jako doktor v Africe a prožívá právě manželskou krizi, je šikanován ve škole, zatímco Christian, který se ho rozhodne bránit, se do města přistěhoval s otcem po nedávné smrti matky. Film řeší zdánlivě jasné etické otázky o smyslu pomsty a násilí s ní spojeným. To vše na pozadí skutečných světových konfliktů, kterým čelíme a které reprezentuje právě postava dánského lékaře v Africe. Snímek není samoúčelnou plejádou dramatických situací, tak jak je známe z mnoha evropských filmů současnosti, ale precizním pohledem do života dvou generací lidí, jimž se představa lepšího světa znenadání začíná vzdalovat. Režisérka Susanne Bierová o Lepším světě prohlásila: „Film zkoumá limity, na něž narážíme, když se snažíme ovládat společnost a vlastní životy. Klade otázku, jestli je naše rozvinutá kultura skutečným modelem pro lepší svět, anebo jestli stejný chaos, který je spojený se zločinností a chudobou, se skrývá i pod povrchem naší civilizace? Jsme vůči tomuto chaosu imunní, nebo jen nedbale balancujeme na jeho pokraji?“ Susanne Bierová patří k předním a světově uznávaným dánským režisérům. Její propracovaná a nesentimentální dramata reflektují etické otázky vyvolané tím, když jistoty každodenního života náhle vezmou za své. V Dánsku na sebe režisérka poprvé upozornila romantickou komedií Ten jediný (1999), která ovládla předávání dánských výročních cen Bodil a Robert. Na dramatu Otevřená srdce (2002), natočeném podle manifestu Dogma, poprvé spojila síly se scenáristou Andersem Thomasem Jensenem. Jejich spolupráce se ukázala být ideální symbiózou a od té doby realizuje Bierová výhradně Jensenovy scénáře, konkrétně k filmům Bratři (2004), Po svatbě (2006) a Lepší svět (2010). Jedinou výjimkou zatím byl projekt Spálené vzpomínky (2007), kterým si věhlasnou dánskou režisérku pokusil přivlastnit Hollywood.