Jiří Mádl, představitel Adama Horného

Hrajete ve filmu hlavní roli mladého muže, který se snaží přežít danou dobu s co nejmenší újmou na vlastním i cizích životech. Čím vás role nejvíc zaujala, kdo vás s nabídkou oslovil?

Nejvíc mě oslovil způsob hraní, který ta role ode mě vyžadovala. Všechno se odehrává v Adamově hlavě, potažmo očích, nikde jinde moc nesmí, protože on lže vlastně všem, zaměstnavateli i manželce. Pravdu o tom, jak to je, ví jen on sám. Nutilo mě to k minimalismu a prožití. Nedovolím si soudit výsledek, ale během a po natáčení jsem začal být paranoidní, že po mně někdo jde, a hlavně jsem začal trpět velmi silnou insomnií.

Ve filmu jsou kromě rozebírání závažné tematiky také vtipné scény, máte i vy veselou příhodu z natáčení? A jaká byla celková atmosféra?

Atmosféra byla fajn, ale ne zas tak rozvolněná, jak by si někdo možná představoval. Točilo se v poklidu, ale zároveň naprosto profesionálně a koncentrovaně. A když to skončilo, normálně jsem to nedal a brečel jak na rozlučáku na gymplu. Vůbec nepřeháním, když řeknu, že eŠteBák (Konfident) je z mých filmů můj nejoblíbenější

Postava Adama, kterou jste ve filmu ztvárnil, je mladý muž, který se sice nedobrovolně, ale přesto rozhodne pod nátlakem vstoupit do StB. Jak vy vnímáte minulý režim, jak jste se vcítil do doby, ve které se příběh odehrává?

Nejlíp tu dobu opravdu vystihuje výraz „doba temna“. Bylo to zvláštní. Měl jsem pocit, že to lidi muselo hnát do extrémů, někteří se vzájemně odcizovali a někoho to muselo naopak strašně sblížit. Jinak sám vnímám minulý režim jako něco, z čeho se musíme poučit, a naši, ať chceme nebo nechceme, režimem pokřivenou náturu napravit. Zlo plodí zlo a o tom taky náš film je.