Aby zde člověk přežil, musel se drsnému prostředí přizpůsobit, často překvapivým a důmyslným způsobem. Cyklus z kolekce BBC Earth

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Vysoko v horách panuje jedno z nejdrsnějších prostředí této planety. Počasí se tu může během několika málo hodin změnit z tropických veder na polární zimu. Čím výš vystoupíte, s tím tvrdšími podmínkami se setkáte. Nakonec není ani dost kyslíku k dýchání. Přesto ve vysokých horách trvale žijí miliony lidí. Někdy v nich hledají útočiště před konflikty. Jindy tu využívají zdroje, které jinde nejsou. Aby přežili, museli se tomuto prostředí přizpůsobit, často velmi překvapujícími a důmyslnými metodami.

Dravci: pomocníci i zloději

Severní část pohoří Altaj v Mongolsku patří mezi nejodlehlejší místa na Zemi. Když se sem Kazaši před téměř 200 ety stáhli před nebezpečím, začali vybírat orlům z hnízd jejich mláďata. Mají totiž mnohem ostřejší zrak než člověk a kořist dokážou spatřit na vzdálenost 2 km. Bez loveckého partnera by ulovení nějakého zvířete v této pusté krajině bylo téměř nemožné. Jestliže se mladý Kazach bude o orla dobře starat, bude ho správně cvičit a podaří se mu mládě naučit, aby pro něj lovilo, připojí se k posledním několika stům lidí, kteří toto umění ještě ovládají. Podle tradice využívají lovecké schopnosti orlů 7 let a potom je pouštějí na svobodu.

Lovci z kmene Yangoru Boiken na Nové Guinei mají jiný trik. Je tu sice dostatek vody a tisíce chráněných údolí poskytují útočiště nepřebernému množství živočichů a rostlin, přesto je tu opatřování potravy, a zejména masa, obtížné. Na vybraném místě tak jednoduše změní reliéf krajiny: na horském hřebenu vykácejí v lesním porostu 20 m široký koridor a napnou v něm téměř 40 m vysokou síť. Chytit se do ní mají kaloni, větší příbuzní netopýrů. Velkým kaloněm s rýží se nají 12 lidí.

Na okraji Velké příkopové propadliny v Etiopii daly geologické procesy vzniknout nádhernému Simienskému pohoří. Getabit je jednou ze sta vesnic položených v tak vertikální krajině, že jejich obyvatelé mohou pěstovat svou úrodu jen na úzkých pruzích půdy, které leží nad prudkými dvousetmetrovými srázy. Každoroční sklizeň obilí sem láká i nenasytné zloděje – dželady. Tito blízcí příbuzní paviánů se po skalnatých srázech v okolí vesnice potulují v až šestisethlavých tlupách vedených samci se špičáky někdy většími, než mají lvi. Mají velkou sílu, zabily tu už mnoho ovcí a poranily hodně lidí. A jsou navíc velmi mazané. Může se totiž objevit menší skupinka dželad, která má za úkol odpoutat pozornost, a velká tlupa mezitím může během několika minut zlikvidovat celé pole. Vesničané musejí pracovat na sklizni, a tak nezbývá, než aby pole hlídaly děti, a to i přes noc, kdy teplota klesá pod bod mrazu. Kdyby si nedali pozor, úroda, kterou potřebují, aby přečkali zimu, bude ztracená.

Práce v kráteru aktivní sopky

Hory vznikají v místech, kde na sebe narážejí velké litosférické desky. Při gigantických pohybech zemské kůry se někdy dostávají k povrchu vzácné nerosty. Asi nikde to neplatí v takové míře jako v Indonésii, kde jsou nejaktivnější sopky na světě. Místní obyvatelé riskují své životy kvůli síře, kterou jako surovinu využívají důležitá průmyslová odvětví. Při dobýváním se vydávají přímo do kráteru aktivní sopky Ijen. V jeho středu leží jezero naplněné 2,5 miliony tun kyseliny sírové. Když horníci vydolují dost síry, musejí ji nejprve vynést na 200 metrů vysoký okraj kráteru, a teprve potom pokračují do údolí. Každý přitom nese na zádech 90 kg. Jediný důvod, proč to dělají, je, že musí uživit své rodiny. Ačkoliv za jeden náklad dostanou jen 5 dolarů, lépe placenou práci neseženou.

Zkrotitelné a nezkrotitelné přírodní síly

Ve studeném klimatu důkladná znalost horského prostředí pomáhá i zachraňovat životy. Ve švýcarských Alpách napadne během zimy až 10 m sněhu. Na jednu stranu je to hlavní důvod, proč se sem vydávají miliony lyžařů, na druhou se ale ve vydatné sněhové pokrývce skrývá i smrtelné nebezpečí – lavina. Jen ve švýcarských Alpách jich za rok spadne kolem 30 tisíc. Když jsou velké, pohřbí pod sebou cesty i celé vesnice. Protože riziko je značné, je nezbytné laviny hlídat, zvlášť nad městy. Dnes v tom pomáhá nejmodernější technika. V případě ohrožení je důležité uvolnit laviny, dokud ještě nejsou příliš velké a hlavně dřív, než je spustí někdo jiný nebo se utrhnou samy. A to už musí udělat člověk sám, jen s pomocí 50 kg dynamitu a helikoptéry.

Existují ale hory, ve kterých se síly přírody zkrotit nedají. Řídkým vysokohorským vzduchem v nepálské oblasti Doramba pronikají velké dávky škodlivého ultrafialového záření, které poškozuje zrak. Doktor Sanduk Ruit z Káthmandú vypracoval novou chirurgickou metodu, kterou lze operovat oči i v těch nejodlehlejších oblastech Himálaje. Sám si vyrábí i oční čočky, které svým pacientům nasazuje. Doktor Ruit je placen charitou a od svých pacientů nechce ani rupii, jakkoliv by za podobné zákroky na Západě zaplatili klidně i téměř 10 tisíc dolarů. Jeho mobilní pracoviště přináší naději tisícům pacientů, a přestože žádné zázraky neslibuje, úspěšnost je docela vysoká.

Nebeský pohřeb

Co si počít s těmi, kteří zemřeli? I takovou otázku museli vyřešit obyvatelé odlehlých vysokohorských oblastí. Vesnice Dou Tarap, která leží více než 4000 metrů nad mořskou hladinou, patří k nejvýše položeným sídlům na světě a její buddhističtí obyvatelé zde žijí v téměř úplné izolaci. Pohřeb má na starosti jeho Svatost láma. Uspořádat ho musí co nejdříve, protože mrtvola by mohla přilákat predátory nebo roznášet choroby. Své mrtvé tady budhisté neukládají do země, ani je nezpopelňují, protože tu nerostou žádné stromy, a tak nemají dost dřeva na zpopelnění. Řešením nebeský pohřeb. Tento posvátný rituál, který je starší než buddhismus samotný, se provádí už déle než tisíc let. Pohřební průvod se vydá na více než hodinovou cestu na posvátnou skalní plošinu, kde už čekají nejschopnější mrchožrouti těchto hor, supi. Tito ptáci zlikvidují mrtvolu dřív, než může roznést nemoci. Buddhisté v tom vidí posvátný akt oběti, která pomáhá udržet život další lidské bytosti.

Originální názevHuman Planet
Stopáž50 minut
Rok výroby 2010
 )D( ST HD
ŽánrDokument