Cesty do Agde aneb Válka bidonů
Malé městečko na jižním pobřeží Francie bylo v letech 1939–1940 nejdůležitějším místem pro tvořící se československou armádu v zahraničí. Nikdo netušil, že působnost našich dobrovolníků v bývalém internačním táboře pro španělské interbrigadisty zanechá tolik stop i ve třetím tisíciletí. Objevil se svitek amatérského filmu, který začal odvíjet příběh odhodlání, zklamání, hrdinských obětí i zbabělosti. Do Agde přijelo celkem 8169 Čechoslováků. Výpovědi doposud žijících účastníků jsou místy velmi překvapivé. Uvidíme místa, kde byly nasazeny naše jednotky s pouhými pěti náboji pro pušku. Dělostřelectvo nemohlo být vůbec do bojů vysláno, jelikož nemělo děla čím tahat – nebyli k dispozici koně, nebyla ani auta. Odjezd z Francie byl pak pro naše jednotky vysvobozením. Jako zázrak na vojáky působilo, když v Anglii dostali uniformu, jídelní soupravu bez bidonu, mýdlo a dokonce i žold. Byla to zvláštní válka. Pro naše bojovníky spíše válka zmatku a útěků. Dokumentaristům se podařilo najít místa, kde se na úsvitu velkého světového konfliktu bojovalo. Právě tady se ukázalo, kdo má jakou morálku. Pro ty, kteří leží na hřbitově v La Targette, to bylo osudové životní drama, o němž nám žijící veteráni předávají svou cennou výpověď.