Zkáza Ecobanu

Vlivem devastující války, přírodních katastrof a znečištění se lidstvo ocitlo na pokraji vyhynutí. Spásu mělo přinést uzavřené město Ecoban, které se ale stalo útočištěm pouze pro elitu vyvolených, zatímco ostatní lidé byli odkázáni k živoření v přilehlých oblastech a k údělu postradatelné pracovní síly. Dlouholetý status quo se však ocitá v ohrožení. Srdcem Ecobanu je systém DELOS, který svou energii čerpá ze znečištění, které se ale začíná rozptylovat. Vůdci Ecobanu proto mají v plánu zapálit ropná pole v blízkém okolí. Nepočítají však s odporem obyčejných lidí, na které opovržlivě shlížejí, ani s hrdinou, který kdysi byl obyvatelem Ecobanu. Korejský animovaný snímek Zkáza Ecobanu vznikl v době, kdy korejská kinematografie byla na vrcholu sil a stala se módní vlnou, jež se přelila přes zahraniční festivaly i distribuci. Ambiciózní projekt měl iniciovat vybudování korejského animačního průmyslu, který by dokázal konkurovat celosvětově uznávanému fenoménu anime z Japonska. Ne náhodou tak ve snímku najdeme řadu motivů a prvků, které jsou na Západě spojovány právě s japonskou celovečerní i seriálovou tvorbou pro starší diváky. Zdejší enviromentalistický příběh tak současně zavdává ke spektakulárním akčním pasážím, fantaskním futuristickým scenériím i atmosferickým sekvencím prodchnutým zádumčivostí a melancholií. Výtvarný styl také nezapře inspiraci v Japonsku, ale současně se snaží přijít s řadou vlastních prvků. Především zaujme na svou dobu ojedinělá kombinace několika animačních technik. Některá futuristická industriální prostředí vznikla jako detailně propracované miniaturní modely, které byly snímané klasickou kamerou. Dopravní prostředky, aktivní prvky prostředí a rozlehlé scenérie byly posléze vymodelovány a rozpohybovány jako 3D objekty či prostory v počítači, zatímco postavy vznikly tradiční ploškovou animací. Zkáza Ecobanu byla svého času uvedena na řadě prestižních festivalů – včetně Sitges, Annecy, Sundance i Benátek.