Putování po moravských vinicích a obcích Mutěnicka (2000). Režie R. Tesáček
00:00:34Vážení a milí, vítejte na Moravě, zemi obdařené krásou přírody,
00:00:38přívětivostí lidí a vzácným Božím darem, vinnou révou.
00:00:43Pojďte s námi na procházku jejími vesnicemi i vinicemi.
00:00:47Tentokrát zavítáme na Mutěnicko,
00:00:49kde není nouze o pěkné písničky ani o lahodný doušek.
00:00:55Při našem putování jsme se dostali z Velkopavlovické oblasti
00:00:59do sousední oblasti Mutěnické.
00:01:04Mutěnická vinařská oblast má 860 ha vinic, 14 vinařských obcí,
00:01:12ale 2700 pěstitelů vinné révy.
00:01:17Držba viniční je zde rozdrobená, což znamená,
00:01:22že jsou to většinou malé parcely ve velmi členitém terénu.
00:01:32Stojíme ve vinici Pod Dubňanskú horú.
00:01:38Je to lokalita, která patří do Mutěnické oblasti jako zajímavá.
00:01:43Můžeme tady demonstrovat, co vlastně pro vinařství znamená
00:01:49tak silně členitý terén.
00:01:52Jsou tady trochu jiné mikroklimatické podmínky.
00:01:56Patří sice ještě k bioregionu Hustopečskému,
00:02:00ale není tady ten příznivý vliv teplého vzduchu,
00:02:06který omývá viniční tratě podél dálnice z Brna do Břeclavi.
00:02:13Proto jsou ta vína trochu tvrdší a mají více kyselin.
00:02:18Protože je terén tak členitý, je zde zapotřebí
00:02:22trochu širší volba odrůd,
00:02:25jelikož je každá stráň přikloněná jinam,
00:02:29a podle orientace se musí vybírat odrůda.
00:02:32Tato oblast má svoji bohatou historii.
00:02:36Jednak vinařskou - po révokazové kalamitě r. 1904 byla založena
00:02:41zemská školka v Mutěnicích.
00:02:44Ta se potom přeměnila na vzorovou vinici, na vinný sklep.
00:02:48V r. 1936 tam bylo založeno družstvo vinařů,
00:02:52které sdružovalo místní pěstitele.
00:02:55Nyní je na tomtéž místě Výzkumná stanice vinařská.
00:03:002. centrum oblasti je v Čejkovicích,
00:03:03které mají svou tvrz a bohatou templářskou historii.
00:03:09Čejkovickou tvrz postavili rytíři řádu Templářů.
00:03:131. zmínka o ní pochází z r. 1248.
00:03:17Templáři se pravděpodobně zasloužili
00:03:20i o rozmach vinohradnictví.
00:03:23V r. 1312 však byl řád zrušen a tvrz měnila majitele
00:03:26ke svému prospěchu i neprospěchu.
00:03:29Husité ji téměř rozbořili, ale jistý Heralt Kuna z Kunštátu
00:03:33a na Hodoníně ji znovu vybudoval.
00:03:38Ve 2. polovině 16. stol. byla přestavěna na zámek.
00:03:42V době stavovského povstání i po něm
00:03:46byla oporou protihabsburského povstání moravských Valachů,
00:03:49posléze zkonfiskována a předána jezuitům.
00:03:53Ti zvelebili jak tvrz, tak hospodaření
00:03:57na přilehlých pozemcích, včetně vinohradnictví.
00:04:00Dnes patří tvrz obci Čejkovice. Pořádají se tam výstavy a trhy vín,
00:04:05koncerty, zábavy a je tam i hotel.
00:04:09Hosté se mohou podívat do rozsáhlých sklepů,
00:04:12které založili Templáři, ale do současné podoby vybudovali jezuité.
00:04:18Je tu na 600 m chodeb.
00:04:21Při procházce a lahodném doušku si můžete představovat,
00:04:24že právě někde tady je ukryt pověstmi opředený
00:04:28a dosud nenalezený Templářský poklad.
00:04:39-Jsme v Templářských sklepích v Čejkovicích,
00:04:43které jsou známé svojí historií od 13. stol.
00:04:48Z Čejkovic byl odeslán soudek vína na korunovaci Karla IV.
00:04:55Je to zásluha našich předků, kteří poznali,
00:05:06že se v této oblasti daří révě. Ze všech odrůd,
00:05:10které se tady pěstovali, nejlépe vyniká Tramín červený.
00:05:15V minulosti se rozlišoval Tramín červený a kořenný.
00:05:20Kvalita těchto vín sahá do oblastí Čejkovice, Velké Pavlovice.
00:05:29U nás je velmi členitý terén.
00:05:35Máme vybrány nejlepší polohy, kde se révě daří.
00:05:42Na 1 stranu je problém s využitím,
00:05:47na 2. stranu je výhodou pěstovat tam odrůdy,
00:05:52kterým se tam daří. Jednou z nich je právě Tramín,
00:05:56který byl už v minulosti oceněn diplomy a uznáními na výstavách.
00:06:04Tramín je zlatavé víno, se zlatavou barvou, je aromatický,
00:06:18přisuzuje se mu vůně kytičky růží a kořenitost,
00:06:27která v Čejkovicích vyniká.
00:06:31Je to odrůda, která si zaslouží rozšíření.
00:06:44Piju já, už jsem propil všecko, ještě mám propíjet tebe galánečko.
00:07:08Piju já, už jsem propil všecko, ještě mám propíjet z koně sedlo.
00:07:19V okolí Čejkovic najdeme další významné vinařské obce.
00:07:23Zatím se zmíníme alespoň o Starém Poddvorově
00:07:27s 20 ha vinic, o Terezíně se 16-ti ha
00:07:31a Karlíně, kde 30 malopěstitelů
00:07:34obhospodařuje 6,5 ha vinic.
00:07:40Nesmíme zapomenout na Čejč, ta má 31 ha.
00:07:45No a do Hovoran a do Šardic se podíváme.
00:07:50To jsou Šardice. 1. zápis o nich se týká soudního sporu v r. 1285,
00:07:56kdy rytíř Soběhrd ze Šardic postavil kostel
00:07:59bez souhlasu církevní vrchnosti. Kostel byl nakonec
00:08:03přece jen vysvěcen a stojí v Šardicích dodnes.
00:08:07Je tam i pozoruhodná biskupská rezidence z 18. stol.
00:08:12Genetickými výzkumy se tu zabýval i Řehoř Mendel.
00:08:16V Šardicích žijí 2173 obyvatelé,
00:08:20mezi nimi je 151 pěstitel a révu obhospodařují na 25 ha.
00:08:27Nacházíme se ve vinici v obci Šardice, oblast Mutěnická.
00:08:33Jsou zde pěstovány odrůdy rannější, dosahující vyšší cukernatosti.
00:08:42Stojíme u odrůdy Muškát moravský,
00:08:47který je na tuto dobu poměrně dobře vyvinutý.
00:08:51V této době je nutné vylamovat zálistky z keřů.
00:09:02Po provedení této práce se zachytí vrchy.
00:09:07Je nutné dbát na to,
00:09:10aby choroby a škůdci nezničili tuto dobře vypadající úrodu.
00:09:29Jsme v Hovoranech. Vesnice vznikla koncem 16. stol.
00:09:33Mají tam zajímavý kostel sv. Jana Křtitele
00:09:37a 2223 obyvatele.
00:09:40O vinice, rozložené na 21 ha, se starají 253 pěstitelé.
00:09:47Nacházíme se u vinohradu,
00:09:54který se jmenuje Zadní díly a je u obce Hovorany.
00:10:09V této trati se nejlépe daří odrůdám Ryzlink vlašský,
00:10:14Neuburské a Rulandské červené. Když jsou příhodné klimatické podmínky,
00:10:21vyzrává zde Ryzlink vlašský do kvality přívlastkových vín.
00:11:04A teď do Mutěnic, centra oblasti.
00:11:11O významu Mutěnic pro rozvoj moravského vinohradnictví
00:11:15jsme už mluvili a tak dodejme, že 1. zmínku o vesnici najdeme
00:11:20v Moravských zemských deskách a vztahuje se k roku 1367.
00:11:24Kostel je zasvěcen sv.Kateřině.
00:11:28Žil tu T. G. Masaryk, připomíná jej pamětní deska.
00:11:32Dnes mají Mutěnice 3690 obyvatel, kteří pěstují révu na ploše 207 ha.
00:11:55V Mutěnicích právě sklízejí a připravují se na mladé víno.
00:12:12Jsme ve sklepě Výzkumné stanice vinohradnické v Mutěnicích.
00:12:17Tato stanice má bohatou tradici. Byla založena v r. 1904 v místě,
00:12:29kde byla původně vzorová zemská révová školka.
00:12:34Tzn., že pro šíření révokazů bylo třeba vštěpovat sazenice
00:12:39na révu americkou. K tomu byly vybrány právě Mutěnice.
00:12:43Jednou z hlavních odrůd Mutěnické vinařské oblasti je Neuburské.
00:12:48Je to tradiční odrůda, která se rozšířila do ČR z Dolního Rakouska.
00:12:52V minulém století to byla nejrozšířenější odrůda.
00:12:57Dá se říci,
00:12:59že svůj původ a charakter si udržela právě v Mutěnické oblasti.
00:13:04Je to odrůda nenáročná na půdní podmínky,
00:13:07snáší i půdy suché a méně úrodné,
00:13:13proto se tady dále udržuje a doufáme,
00:13:17že si svůj charakter a pěstování v této oblasti udrží.
00:13:24Tato odrůda dává v dobrých ročnících plné,
00:13:28lahodné víno s jemnou, kouřovou vůní.
00:13:33V takovém sudu se víno nevyrábí ani neskladuje.
00:13:38Byl vyroben proto, abychom vám ukázali,
00:13:43co je obvykle zvědavým zrakům skryto.
00:13:48To, co vidíme,
00:13:51je 1. stadium vzniku vína, bouřlivé kvašení.
00:13:55Kulturní kvasinky přeměňují jednoduché cukry na alkohol,
00:13:59přitom vzniká oxid uhličitý a teplo.
00:14:04Tento polotovar je burčák.
00:14:07Stadium, kdy je na alkohol přeměněna asi 1/2 cukrů.
00:14:12Burčák je proto ještě sladký, ale už trochu opojný,
00:14:15teplý a převelice zdravý.
00:14:19Pokud jej za sezonu vypijete tolik, kolik máte krve, tedy 5-6 l,
00:14:25po celý příští rok se vám nemoci zaručeně vyhnou.
00:14:30Víno je možno uchovávat v různých nádobách.
00:14:37Asi nejznámější je dřevo.
00:14:41Já jsem dal přednost kamenině a na základě
00:14:46několikaletých zkušeností je mohu doporučit.
00:14:50Jednou z největších výhod je co nejmenší údržbovost.
00:14:53Vnitřní glazura kameniny zabezpečuje možnost vystřídat
00:14:56bílé i červené víno,
00:14:58není třeba blokovat nádobu na určitý druh či sortiment.
00:15:02Již staří Římané a Egypťané
00:15:04využívali přírodní materiály z pálené hlíny.
00:15:07Myslím si, že tato tradice se může obnovit.
00:15:34Pijte chlapci vínečko ze džbánu, však jste všichni milovského pána.
00:15:43Pij synečku jako skála, aby se tě chasa bála.
00:15:47Půjdeme všichni na pana hejtmana.
00:16:26Další významnou obcí Mutěnické oblastí jsou Dubňany.
00:16:36Nacházíme se v ležáckém sklepě rodiny Spěvákových z Dubňan.
00:16:50Je to sklep, který slouží k ležení a zrání vína,
00:16:55kde se víno nekvasí.
00:16:57Protože se zabýváme výrobou přívlastkových
00:17:01a ekologicky šetrně vyrobených vín,
00:17:05snažíme se i vína skladovat v nerezových tancích tak,
00:17:09abychom zachovali nejvyšší možnou míru
00:17:13přírodního odrůdového buketu těchto vín.
00:17:16Částečně používáme i akátové nebo dubové sudy.
00:17:20Kromě klasických odrůd, které pěstujeme a vyrábíme,
00:17:25se zabýváme ještě výrobou specifických odrůd vín.
00:17:32Jsou to vína, která vznikla z křížení odrůd evropského typu
00:17:45a francouzského hybridu, který je nositelem rezistence.
00:17:59Důvodem tohoto křížení je,
00:18:02aby šlechtitel a následně vinař, mohl používat odrůdu,
00:18:07která má vyšší odolnost proti houbovým chorobám.
00:18:15Vzhledem k tomu,
00:18:19že pesticidní zatížení při výrobě hroznů je nesmírně vysoké,
00:18:24abychom tedy vyrobili vína přírodně čistá, šetrná, nezatížená chemií,
00:18:31používáme na to právě tyto odrůdy - Hybernal, Orion, Malverina.
00:18:39První 2 jsou německého původu a Malverina je moravského původu.
00:18:56Velmi zajímavá odrůda, o které se v poslední době hodně píše,
00:19:01je německá odrůda Dornfelder.
00:19:04Pěstujeme ji na těžších, vápenitých, vododržných půdách.
00:19:09V našich podmínkách dosahuje toto víno velmi dobré kvality
00:19:13a je velmi populární.
00:19:18Teď ochutnávám odrůdu Orion, která je také kříženec.
00:19:40Zejména u kvalitních vín, která dlouho zrála v lahvích,
00:19:46vznikají sedimenty, které by mohly víno při nalévání zakalit.
00:19:51Taková vína servírujeme zvláštním způsobem, tzv. dekantací.
00:19:57Láhev nejdříve na 24 hod. postavíme do kolmé polohy,
00:20:01aby sedimenty klesly na dno.
00:20:04Pak ji šetrně položíme do servírovacího košíku
00:20:08a velice opatrně vytáhneme zátku.
00:20:17Čichem se přesvědčíme o nezávadnosti zátky
00:20:22a tím i vína, změříme teplotu.
00:20:31Víno má správnou teplotu 18 stupňů.
00:20:36Odlijeme malý vzorek do karafy, z ní do číše
00:20:50a znovu ověříme kvalitu. A můžeme přelévat.
00:20:59Po celou dobu sledujeme blížící se sediment,
00:21:04který se pomalu začne usazovat v rameni láhve.
00:21:17K tomu pomůže plamen svíčky.
00:21:27Jakmile hrozí nebezpečí zakalení, dekantaci ukončíme.
00:21:36V láhvi zůstane pouze malý zbytek vinného kamene nebo barviva,
00:21:42popř. jiné sedliny.
00:21:45Vážení a milí, procházka Mutěnickou vinařskou oblastí končí.
00:21:50Rozloučíme se ve vysokém stylu, na zámku Milotice.
00:21:54Vznikl na místě tvrze, vybudované před r. 1360,
00:21:59na počátku 15. stol. se stal
00:22:03jedním ze středisek moravských husitů.
00:22:07Dobývali jej moravští stavové.
00:22:11Žerotínové tvrz přestavěli na renesanční zámek.
00:22:15Ten v polovině 17. stol. zpustošili Tataři a počátkem 18. stol. Kuruci.
00:22:20Přesto stojí dosud v plné kráse a určitě je při putování
00:22:24po moravských vinicích cílem, který nelze vynechat.
00:22:28Zveme vás proto do Milotic a odtud na další cesty,
00:22:33příště na Podluží.
00:22:35.
V šestém pokračování cyklu se seznámíme s mutěnickou vinařskou oblastí. Putování začneme v Dubňanech, kde profesor Kraus oblast charakterizuje, a pokračovat budeme přes Čejkovice, proslulé templářskou tvrzí i templářskými sklepy, Čejč, Hovorany a Šardice a do centra oblasti – Mutěnic. Přední vinaři nás seznámí s charakteristickými víny. Naučíme se správně dekantovat archivní skvosty a samozřejmě si zazpíváme při cimbálce. Rozloučíme se v Miloticích, jednom z nejkrásnějších jimoravských zámků.
