Don Quijote

Don Quijote Ludwiga Minkuse patří ke klasickým dílům romantického baletu a autor sám je považován v této oblasti za nejvýznamnějšího předchůdce P. I. Čajkovského. Rodilý Vídeňák působil léta v Moskvě a Petrohradě a společně s legendárním francouzským tanečníkem a choreografem M. Petipou vytvářel pro tamní baletní soubory svá díla. Don Quijote měl premiéru ve Velkém divadle v Moskvě 14. prosince 1869. Je divácky mimořádně vděčný. Námětově čerpá ze slavného Cervantesova románu, a tak se v něm setkáme jak se snovými, fantaskními, ale především komickými prvky. Don Quijote a Sancho Pansa zde ovšem nejsou hlavními postavami. Hlavní dějovou linii tvoří zakázaná láska Basila a Kitri, jimž Don Quijote nakonec pomůže k veselce.

Velký ruský tanečník sovětské éry Rudolf Nurejev tančil hlavní mužskou roli lazebníka Basila v Petrohradě, a když v roce 1961 požádal o azyl ve Francii, snažil se toto v Rusku tak populární dílo přenést také na Západ. Svou první choreografickou verzi vytvořil pro Vídeňskou státní operu v roce 1966 a nakonec svého Quijota přenesl i do Paříže, kde stál léta v čele jednoho z nejlepších baletních souborů světa. Jeho inscenace zde měla premiéru v roce 1981 a dočkala se obnoveného nastudování v roce 2002, už po Nurejevově smrti. A právě tuto obnovenou premiéru v záznamu uvidíte. Hoden obdivu je nejen brilantní taneční projev hvězd baletu Pařížské opery, velkou předností inscenace je také její kolektivnost. Absolutní nasazení souboru i ve sborových rolích. A tak z ní čiší mimořádná radost a optimismus. V žádném případě nejde jen o dokonale provedený muzeální kus bývalého carského repertoáru, ale o živé taneční dílo.