Jak vypadala honosná sídla v době své největší slávy? Dnes navštívíme Rabí, Velhartice, Prácheň či Kašovice (2017). Scénář a režie M. Polák

Obsah dílu

Přehrát vše

I v druhé řadě naučného dokumentárního cyklu České televize se vydáme po stopách středověkých hradů roztroušených v naší krajině v podobě jedinečných dominant, ale i romantických zřícenin či sotva patrných pozůstatků kdysi honosných sídel. Řadu staveb tvůrci oživují prostřednictvím počítačových animací a přinášejí málo známé příběhy, které jsou s někdejšími správními centry spojeny.

Dnešní putování pošumavskou krajinou započneme na Rabí, které je nejmohutnější zříceninou českého hradu, ale jeho vznik dodnes obestírá mlha tajemství a spekulací. Velhartice začal budovat Bohumil z Budětic na přelomu třináctého a čtrnáctého století a v jeho díle pak pokračovali otec a syn Buškové z Velhartic, jedny z nejproslulejších postav družiny krále a císaře Karla IV. Prácheň byla župním hradem, na němž sídlívali knížecí úředníci, kteří řídili správu kraje a vykonávali funkci popravců. Jen několik zdí, náznaky bývalých příkopů i valů a dobře patrná původní dispozice hradu zbyly z rodového sídla pánů z Budětic. Kašovice se řadí mezi nejkvalitnější sídla své doby a určitá tajuplnost místa, kde stojí, přímo láká k návštěvě. Zavlekovská tvrz je turisticky atraktivní a její romantická dostavba, která se velmi ohleduplně zachovala k původní stavbě, jí dodala na monumentálnosti a malebnosti. Malý horažďovický hrad byl zbudován spolu s opevněním města okolo roku 1279. Jeho dispozice představuje hrad s útočnou věží, který je v úpravě pro potřeby městské obrany ojedinělý. V krajině zaniklých hradů se pokusíme vypátrat, kde stávaly Petrovice a Hrad pod Hrnčířem.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2016
 ST HD
ŽánrDokument