Chat

dokumentarista

Vít Klusák

Pro cyklus proStory připravil dokument o rezidenčním komplexu Central Park Praha (A69 architekti), kde reflektuje problematiku (ne)veřejného městského prostoru. Nejen na našem webu vzbudil tento díl pozoruhodnou diskuzi. Svůj další snímek o kancelářském komplexu ČSOB (Josef Pleskot) charakterizoval jako esejisticky pojatý dokument o budově jako nástroji tzv. firemní kultury.

Záznam chatu z pondělí 28. listopadu 2011

A.: „Máte krásnou dceru. Viděla jsem vaši společnou fotku v Lidovkách. A díky za skvělý filmy! Oba považuji za vrcholy cyklu.“

Vít Klusák: „Dobrý den! Omlouvám se, že na dotazy odpovídám s velkým zpožděním, ale v pondělí jsem to nestihl, což souvisí s dalším potomkem... Děkuju za chválu tříleté Julie, je nejen krásná, ale i děsně vtipná! A mám radost, že Vás ty moje proStorové filmy bavily, vrazil jsem do nich docela dost energie.“

Emotional MUSIC: „Spolupracujete ještě s F. Remundou?“

Vít Klusák: „Ano! Nejsem nijak pohádaní, jenom jsme měli oba dva náladu natočit si něco úplně vlastního. Navíc spolu pracujeme, i když sami nic netočíme, protože v naší společnosti produkujeme filmy i jiným autorům: třeba Martin Marečkovi (Pod sluncem tma), nebo Petru Markovi (Nic proti ničemu).“

Ascona: „Jste příbuzný s Václavem Klusákem z Mladých soc. demokratů? A byl Milan Klusák - býv. ministr kultury Váš příbuzný?“

Vít Klusák: „Nikoliv, ani s jedním z pánů nemá naše rodina nic společného. Navíc sám nejsem tak úplně "Klusák", protože mým otcem je muzikant Emil Viklický.“

Eliška: „Dobrý den. Zajímalo by mě, zda jste se na dokument o architektuře nějak připravoval. Druhá otázka: tři Vaše oblíbené stavby a proč. Děkuji.“

Vít Klusák: „Dobrý den, Eliško. Na každý film a tedy i na každé téma se připravuju, protože jinak bych nevěděl, o čem, proč a jak ten film dělat. Takže kromě konzultace s Adamem Gebrianem (odborným poradcem cyklu) jsem se potkal ještě s jedním mladým architektem. A pak jsem studoval otevřené zdroje: archiweb.cz, rozhovory s panem Pleskotem a pány z A69, skvělý rozhlasový pořad Bourání, web Central Parku, web A69. A následovala obhlídka, nechal jsem se oběma stavbami provést a trávil tam i čas bez kamery, obcházel okolí a hledal sousedy, kteří budou ochotní mluvit. Ale nedělám si žádné iluze, že architektuře nějak zvlášť rozumím. Proto jsem si hledal obecnější témata, řekněme s psychosociálním přesahem: gated community a open space. // 3 oblíbené stavby: Central Park Praha, dům Eggo a Ústředí ČSOB v Radlicích. všechny 3 jsem si oblíbil, protože jsem měl šanci je poznat zblízka.“

Meloun: „Zdálo se mi, že ČSOB (Pleskot) to od Vás schytala mnohem méně, než Central Park (A69). Čím to?“

Vít Klusák: „Neuvažuju způsobem - čím bychom to tak tomu baráku / architektovi nandali? Kde to má slabý místo? - Hledám téma. A CPP působí prostě opuštěně, smutně, ale to není moje vina, já to jen nechci zakrejvat, protože netočím reklamní spot pro developera, ale dokument. A připomínám, že autorský dokument, v němž zaznívají moje otázky a divákům je tudíž jasné, že je to pohled někoho konkrétního.“

babel: „Co chystáte dále ve své tvorbě?“

Vít Klusák: „Chystáme s Filipem seriál 5 hodinových dokumentů pro Českou televizi. Pracovně tomu říkáme Český žurnál. Témata hodláme čerpat ze společensky významných událostí příštího roku. Bude to kláda, ale moc se na to těším. A i na Filipa po té přestávce.“

Jan Brejcha: „Vaše dokumenty jsou víc sociologickou studií než pořadem o architektuře. Je to tím, že si myslíte že současná architektura je k člověku nepřátelská,neobyvatelná ?“

Vít Klusák: „No, myslím, že baráky se staví především pro lidi, takže tu sociologickou funkci nedokážu moc odečíst. Nemyslím si, že je současná architektura jako celek nepřátelská. Pravda je, že mi občas to moderní pojetí interiéru bytu, nebo rodinného domu splývá s náladou kanceláře. Mám rád závěsy, bílou zeď, dřevo masiv, parkety... Prostě bych asi nechtěl pohledovej beton v ložnici. Ale vůbec to nikomu neberu.“

babel: „Můžu se zeptat kde politicky stojíte?“

Vít Klusák: „Volil jsem Zelené a pak toho litoval, protože mě zklamalo, jak fúzovali s ODS. Neřekl bych, že jsem levičák, ale rozhodně mám blíž k idejím sociální demokracie, než k idejím zmíněné ODS. Prostě si nemyslím, že trh ochrání všechno ostatní a že právo existovat má jen to, co si na sebe vydělá.“

matěj: „nerozumím, proč by soukromý pozemek pro bydlení měli jeho majitelé zpřístupňovat tomu, kdo tam nebydlí? vaše manipulace je nezodpovědný laciný kýč.“

Vít Klusák: „Nevzpomínám si, že by ve filmu Hrad pro všechny zazněl požadavek, aby majitelé Central Parku otevřeli brány veřejnosti. Jen jsem ukázal, jak to v takovém uzamčeném sídlišti pro movité vypadá. A taky, jak to vypadá vedle na zahradě, kam je naopak veřejnost z principu zvána. Je jenom na vás, kde by vám bylo líp. Chápu, že na vás ten motiv radostného stacionáře pro tělesně postižené působí kýčovitě, ale to nebyl podlý záměr, skutečně jsem Centrum Zahrada objevil jen díky té hlasité hudbě. V CPP bylo ticho a vedle řinčela hudba, tak jsme tam vyrazili s kamerou.“

Tomáš V.: „dobrý den. víte, já o vás vždycky říkám, že vaše chování mi připomíná přerostlý umanutý mimino. ale chtěl jsem se zeptat: jsem mimo mísu, když si vás představuju jako ženicha na svatbě s eržikou hníkovou? co byste řek?“

Vít Klusák: „Nemyslím to ironicky: díky za kompliment - dětskou nepředpojatost si řadím mezi nejčistší principy. A dětinskost - tak se často kysele říká hravosti. A Erikou lásku nemáme. Žiju s jinou dokumentaristkou.“

Meloun: „Dokázal byste natočit dokument, se kterým byste byl spokojený o jakémkoliv z architektů prezentovaných v cyklu ProStory? Nebo jste si autory a jejich projekty vybíral především podle jejich sociální závažnosti, kterou lze snadněji kriticky reflektovat?“

Vít Klusák: „S oběma tématy za mnou přišla Lucie Králová, která cyklus spolu s Jakubem Hejnou vymyslela. Když bych měl něco vylosovat, tak bych se moc rád setkal s paní architektkou Alenou Šrámkovou. Mrzelo mě, že v díle o její ČVUT chyběla autentická polemika se studenty, kterým ten (napohled skvělý) barák leze na nervy.“

jan bernard: „Napadá mě parafráze na Český sen: zinscenovat vyhlášení velmi štědrého grantu pro filmaře a natočit jak se o grant perou. To by byl jistě velmi pěkný dokument o filmařské malosti - co myslíte? ©“

Vít Klusák: „Tenhle fór jsem už párkrát slyšel. Akorát nemá nikdo koule to udělat. Jen mi připadá, že ta parafráze je dost nedokonalá v tom, že mi za ty tzv. štědré granty točíme filmy. Neboli: po tom našem malomyslném hamounění aspoň něco zbude.“

Patra Fialová: „Mám pár otázek k dokumentu o budově ČSOB: 1) Ženy z velkoprostorové kanceláře si stěžovaly, že tam "táhne" - skutečně tam je průvan? 2) pokládáte vztah k tikajícím a bijícím pendlovkám za nadřazený firemní kultuře? Víte dokumentaristé si často záměrně vystačí pouze s jednostranným názorem (=nejsem si jistá, že byste použil názor kolegů, které vytáčely pendlovky nebo kolegyň, které v otevřeném prostoru uvítají cirkulaci vzduchu, který ředí pach deodorantů)“

Vít Klusák: „1. Na pár místech průvan skutečně byl. Pan architekt Pleskot mi říkal, že to nešlo spočítat a že se snad něco proti tomu podniká. 2) Zakázané pendlovky považuji za zástupný problém neosobního prostoru, do kterého si nesmíte vzít takřka nic osobního. Prostoru, kam si nesmíte vzít hodiny, protože by rušily ostatní. A ti ostatní vás rušit nebudou? // Asi máte pravdu, že mě snaha o "čistotu příběhu" občas svádí něco vynechat nebo posílit, aby to tzv. fungovalo, ale vědomě s tím bojuji a vyhledávám ambivalenci, aby ten film nebyl jednostranný a tudíž blbý.“

Meloun: „Dobrý den, Vaše filmy rád sleduji, ale často si nejsem jistý, mohu-li Vám cokoli věřit. Jak jste si sám pro sebe definoval dokument, respektive žánr, který vytváříte? Chcete divákovi zprostředkovat nějaké poznání? Zdá se mi totiž, že se ve svých filmech nezdráháte "realitu" manipulovat. Například skeč s esemeskujícím klukem v ČSOB - je to můj kamarád od nějž vím, že scénku nahrál pro vaši kameru. Jak mohu potom spoléhat na to, že výpověď úřednic v bance není také nahraná? Je vůbec důležité, abych Vám to věřil nebo stačí, když se budu bavit?“

Vít Klusák: „Věřte, nevěřte. Asi věřte především svým očím, ale i ty klamou jak divé! Situace s klukem: krátce předtím se to skutečně stalo, ale nestihli jsme to natočit. Tak jsem poprosil vašeho kamaráda, aby nám to zopakoval.“

Petr Š.: „Co myslíte, bylo by dnes ještě možné provést megamystifikaci "Český sen"? Já bych se skoro domníval, že již ne, a to z toho důvodu, že by se mnohem snáze rozkecala přes internet skutečnost o tom, že se jedná o fake, zatímco r. 2003 sice internet pochopitelně byl, nicméně kvůli neexistenci Facebooku či malé rozšířenosti pevných připojení byly schopnosti internetu jakožto komunikačního prostředku mnohem více omezené než dnes. Jinak mne osobně tehdy bylo 15 let a přiznávám se, že jsem tomu, že hypermarket Český sen je reál, věřil. :-)“

Vít Klusák: „Nevím, zda by to šlo. Ale můžete to zkusit. Hezký den! Vít Klus.“