Poznámky režiséra Jana Gogoly

Klikněte pro větší obrázek Název filmu Postavy domů v sobě zahrnuje dvě vzájemně se prolínající roviny: jednak lidi, kteří dané realizace obývají, užívají, navštěvují či s nimi sousedí a zároveň tento titul vyjadřuje to, že stavby architekta prof. Ivana Kroupy představují bytosti svého druhu a to i díky tomu, jak osobně se k nim aktéři filmu vztahují. Zejména majitel tiskárny v Českých Budějovicích Jaroslav Karmášek či spolumajitel pražské galerie DOX a její iniciační osobnost Leoš Válka se v dalším dílu série proStory projevují jako osobnosti, které jsou se zmiňovanými realizacemi srostlé.

Klikněte pro větší obrázek Válka například hovoří o vlastnostech, které má s budovou DOXu identické, k panu Karmáškovi Kroupa poznamenává, že z něj a z jejího prostředí tiskárna vyrostla. Karmášek přitom tiskárnu prostřednictvím pocitu vnitří síly přirovnává k postavě svého oblíbeného herce Clinta Eastwooda, Válka v tomto smyslu vnímá DOX jako Johna Malkoviche neboli jako místo, které umí být chytré i naivní, meditativní i hravé. Jeden ze zaměstnanců tiskárny si pochvaluje odstíny šedé, která podle něj umocňuje soustředění na práci, při níž hrají barvy jednu z hlavních rolí. A před DOXem zase potkáváme dívku, jež se vyznává ze svého obdivu k této galerii, kterou svého času fotografovala a imaginární fotografii vytvoří i v průběhu natáčení. Příkladem dalších setkání je strohý komentář kolemjdoucí paní, která „hrůznou“ tiskárnu přirovná ke kriminálu, zatímco jiná žena krátce po ní mluvi o tiskárně jako o pozoruhodném díle a naději pro tvář Českých Budějovic.

Klikněte pro větší obrázek Hlavní postavou filmu je oceňovaný architekt Ivan Kroupa, jenž zde představuje také další svoje různorodé a přitom jedinečné domy, ale který nás především provází tiskárnou a DOXem, kde se právě koná vernisáž výstavy s názvem Myslet bez konce. A ve stálém pohybu jsou i Kroupovy domy: například tiskárna zarůstá původně sousedící popínavou rostlinou a členitý a rozevřený prostor DOXu se zase nepřetržitě proměnuje tváří v tvář návštěvníkovi, který se zde střídavě ztrácí a nalézá jako v labyrintu.

Film Postavy domů zachycuje setkání lidí s prostory, které jsou ke světu vnímavé a otevřené jako jejich autor a rovněž jako lidé, pro které – a svým způsobem s nimiž – Ivan Kroupa a jeho spolupracovníci dané stavby vytvořil.