Epizoda 6/13

Martin Bundil vyrábí netradiční kované trofeje. Peníze od investorů chtěl investovat do prezentace na veletrzích, to se ale nelíbilo Michalovi Rostockovi. Martin ročně prodá zhruba 1 000 kusů se ziskem 400 000 korun. Michal Rostock a Michal Hanus se shodli v tom, že Martin potřebuje spíš konzultaci a obchodníka, ale ne jejich peníze. Zájem však projevil John Vanhara, který nabídl možnost expanze na americký trh a marketingové vedení – ovšem za 51 %. Druhou nabídku dala Margareta Křížová, která požadovala, aby Martin vložil do firmy druhých 500 000 Kč. Martin dlouho váhal a nakonec se rozhodl pro Johna Vanharu. Přišel sice o nadpoloviční podíl ve firmě, získal ale silného investora, se kterým jeho 49 % na americkém trhu bude mít větší hodnotu než 100 % v Česku.

Jan Vošahlík působil se svým e-shopem zaměřeným na prodej kamenů na plašení tygrů jako recesista, který si z investorů dělá srandu. Jan se je sice snažil přesvědčit o tom, že není recesista, ale že chce rozjet byznys s recesí, jeho snaha se však minula účinkem. Michael Rostock dokonce doupě předčasně opustil, a protože Jan za sebou měl dosud jen 6prodaných kusů, nepřesvědčil ani čísly a domů odešel s prázdnou.

Lumír Bula přišel před investory jako zástupce Klubu zlepšovatelů, který vymyslel speciální kleštinu nahrazující sněhové řetězy. Brzy bylo jasné, že pan Lumír je vynálezce a inovátor ze staré školy, který nemá úplný přehled o současném byznysu. Investoři ho tak jeden za druhým museli odmítnout a navrch přidat několik rad ohledně podnikatelských inkubátorů.

Bratři Vierikové vytvořili automat, který za 2 eura vyrazí speciální pamětní turistickou minci. Tvrdili, že jejich produkt je lepší než obdobné přístroje, které již existují. Když ale svůj produkt zkoušel prodat, nebyl moc úspěšný. Záhy se ukázalo, že na výrobě a prodeji automatu vydělá Martin mnohem méně, než kdyby jen prodával pamětní mince. Investoři si uvědomili, že Martin je příliš oslněný vlastním produktem. Navíc nedokázal odpovídat jasně na jejich dotazy. Nakonec slyšel nejen pětkrát nemám zájem, ale i dvě rady. Michal Rostock ho zaškatulkoval se slovy „Vy byste byl ideální vedoucí na stavbě babylonské věže“ a Petra Rychnovská byla ještě tvrdší: „Vykašlete se na to.“

Milan Jindřich vymyslel termogenerátor, který podle jeho slov dokáže ušetřit 70 % energie, jeho výroba je levná a jeho výkon neklesá, pokud venku klesá teplota. Nedůvěřivým investorům na rozdíl od jiných vynálezců dokázal, že jeho přístroj skutečně funguje. Své nápady ale neměl patentované. Přesto Michal Rostock nabídl investici s několika podmínkami a zájem měli i další investoři. Když se ukázalo, že Milan Jindřich měl velkou firmu, která měla problémy s finančním úřadem, začali investoři váhat, ale zájem měli pořád. Nakonec se domluvili Michal Hanus, Michal Rostock a John Vanhara. Každý nabízel 1 milion za 20 %, protože projekt je v počátcích, je kolem něj i nadále řada otazníků a není patentovaný. Milan Jindřich ale odmítl a tak odešel domů bez investice.