Epizoda 3/13

Samuel a Jiří donesli do doupěte investorů ukázat svůj obchodní artikl – plazy a další exotické živočichy, které by chtěli odchovávat na své farmě a prodávat. Investory sice zaujali, ale brzy se ukázalo, že obě potenciální investorky a Michal Rostock mají s tímto druhem podnikání etický problém a nechtějí se ho účastnit. Oba podnikatelé je sice ujistili, že u nich na farmě zvířata netrpí a že dokonce nabízejí zpětný odkup, tato informace ale od nich přišla pozdě. Zisk kolem 80 000 Kč měsíčně pak nepřesvědčil ani zbývající dva investory, kterým tato částka přišla málo ve srovnání s tím, že by museli do projektu Raptor Farm vložit 1 400 000 Kč. Samuel a Jiří tak odešli domů s prázdnou.

Heinz Lyner přijel až ze Švýcarska, aby nabídl podle svých slov unikátní systém sebevzdělávání. S jeho Klíčem mistrů by lidé snadněji dosáhli svých cílů nejen v podnikání, ukázalo se ale, že investoři tomuto způsobu sebevzdělávání nefandí a nevěří. Heinz Lyner se je snažil přesvědčit, že chce lidem pomáhat, na otázku, proč nedá svůj Klíč mistrů k dispozici na internet zdarma, ale nedokázal dostatečně odpovědět. Domů odešel s prázdnou.

Jiří Nejezchleb od začátku mluvil jasně a jednoduše. Brzy po začátku se sice zasekl, protože není zvyklý prezentovat. Chybou bylo, že svůj odvětrávací a zateplovací betonový systém Solus One zatím nikde neinstaloval a neměl ho ani patentovaný. Michalovi Hanusovi přišel Solus One jako dobrý nápad, ale dosud nerozvinutý. Michal Rostock se na Jiřího zlobil, že se nic nenaučil z předchozích řad a neudělal si zkušební prodej a průzkum. V situaci, kdy už vše vypadalo beznadějně, ale přišla nabídka od Margarety Křížové. Za 750 000 Kč chtěla ale 51% podíl, což bylo víc než Jiří plánoval. Nakonec však nabídku se slovy „zkusit se má všechno“ přijal.

Petr Lipovský by chtěl udělat z arény pro polštářové bitvy společenský fenomén. Investory potřeboval hlavně na to, aby si jejich prostřednictvím udělal reklamu a za svůj nápad si vzal milion korun. Verdikt z jejich strany byl ale jasný. „Tohle je cirkus a já do cirkusu neinvestuju,“ konstatoval Michael Rostock a ostatní se k němu přidali. Petr Lipovský, který má firmu se 100 zaměstnanci, tak odešel domů s pro něj nečekaným neúspěchem na kontě.

Jaroslav Nušl a Roman Krejčí přišli s projektem světelné techniky ovládané pomocí hudby. Ukázalo se, že jde o projekt, který je funkční, generuje zisk a je dokonce patentovaný. Investoři tedy zbystřili, Jaroslav ale nabízel ve svém globálním byznysu malý podíl, aniž by měl dostatečné výsledky. Svoji firmu si totiž cenil na 20 milionů. O tom, že je v tomto nápadu potenciál ale nepochyboval nikdo, a tak začalo náročné vyjednávání. „Vy máte loď naloženou zlatem, jste 30 metrů od břehu, fouká vítr… a vy nemáte plachty,“ zhodnotil projekt Michal Hanus a naznačoval, že on plachty má. Investoři chtěli podíl 51 procent, aby mohli firmu řídit do doby, než se jim investice vrátí, Jaroslav to ale tvrdohlavě odmítal. A tak, přestože investoři nabídku dali, Jaroslav nakonec odešel s prázdnou. Výjimečnosti své myšlenky věřil víc než tomu, že pro její rozvoj potřebuje investory. O tom, zda měl pravdu, rozhodnou až následující roky.