22. ledna 2011

13. ledna byly poprvé uděleny Ceny české filmové kritiky, inspirovány zahraničním modelem, kdy vedle sebe existuje hodnocení kritiků i filmových profesionálů. Čeští žurnalisté a publicisté posuzovali dvacet dva hraných snímků loňské produkce. Jaké byly? A mají šanci uspět taky ve světě?

Umíte si představit klasickou satiru z 18.století jako moderní rodinnou komedii? Právě o takové pojetí se pokusil režisér animovaných filmů Rob Letterman, když se rozhodl adaptovat Gulliverovy cesty Jonathana Swifta.
První z filmových premiér tohoto týdne vykresluje Gullivera jako zbabělého podfukáře, který se snaží lstí vyzrát na vyvolenou dívku i Liliputy a v podání baculatého Jacka Blacka jej v kině uvidíte trojrozměrně.
Poslední režijní počin Paula Haggise Tři dny ke svobodě je remakem francouzské krimi kořeněné romantikou. Prostý lineární příběh se začíná odvíjet v okamžiku, kdy manželku hlavního hrdiny, v podání poměrně přesvědčivého Russella Crowa, zatknou za vraždu. V dalších dvou hodinách sledujeme obsedantně systematické, byť chvílemi až akademicky nemožné pokusy středoškolského profesora zachránit milovanou ženu a funkční rodinu za každou cenu. Nikoho nepřekvapí, že příběh skončí happyendem.

Na DVD vychází nově Spielbergova Umělá inteligence. V ověřené kombinaci rodinného dramatu s prvky sci-fi režisér servíruje příběh robota, který touží být obyčejným dítětem. Jeho cyber- pinocchio se musí vydat na strastiplnou cestu za láskou, až tam, kde už není koho milovat. A co o filmu soudí výtvarník a vyznavač sci-fi Jaroslav Róna?

Z televizních premiér jsme pro vás vybrali snímek Čas kvetoucích třešní režisérky Doris Dörieové. Ten patří do cyklu představujícího současnou německou kinematografii, v rámci kterého můžete vidět ještě filmy Čtyři minuty a Náš vůdce.
Doris Dörrieová, je známá spíš díky svým ztřeštěným, stylizovaným komediím, tentokrát ale sáhla po vážnějším tématu pomíjivosti a smrti. Film sleduje cestu německého penzisty Rudiho, jenž se vydává po náhlé smrti manželky uskutečnit její celoživotní sen: podívat se do Japonska, do země vycházejícího slunce…

S Filmkompasem jsme se tentokrát vydali do Německa, do Mannheimu.
Jeden z nejstarších festivalů v Evropě se v posledních letech rozrostl a rozšířil do nedalekého historického Heidelbergu. Přesto si zachovává neformálního ducha a jde mu především o objevování nových talentů.
Kuriózní je, že v hlavní soutěži byly oceněny hned tři filmy, které, každý po svém, řeší téma životní krize mladých lidí na prahu dospívání. Jedním z nich je vítězný snímek kanadského režiséra DANIELa GROUa s neobvyklým názvem 10 ½. Právě tolik je jeho malému hrdinovi, prakticky ještě dítěti, které se ale stylizuje do role dospělého. Tommy pochází z dysfunkční rodiny a od dětství se protlouká mezi nápravnými ústavy, kde si s ním nevědí rady. V hlavní roli se debutoval mladičký Robert Naylor.
Také dánský snímek Drž mě pevně režiséra Kaspara Munka, jenž si z Mannheimu odnesl cenu diváků, vypráví o krizi mladého člověka. Gymnazistka Sára je příliš citlivá a trpí drsnými vztahy ve škole, kde se její vrstevníci často chtějí silácky předvádět.
Třetím oceněným snímkem bylo švédské drama Milovaná. Také jeho hlavní hrdinka, 20-letá Katarina pochází z neutěšených sociálních poměrů: matka je alkoholička a ona sama nedokončila žádnou školu. V životě se dokáže chovat docela drsně. Jednoho dne ale objeví očistnou sílu hudby. Mozartovo Requiem totálně změní její život. Vše se ovšem zkomplikuje ve chvíli, kdy se seznámí s dirigentem filharmonie, jenž má ale o hezkou dívku pouze povrchní zájem…