Starověký Řím v Africe. Italský dokument
00:00:02Česká televize uvádí italský dokument
00:00:28Prastaré město Leptis Magna bylo za vlády Septimia Severa,
00:00:32který se zde narodil a později se stal císařem,
00:00:36vlivným, bohatým a přepychovým městem.
00:00:39Skutečným Římem v Africe.
00:00:44Pak ho na více než tisíc let pokryl písek lybijské pouště.
00:00:54Dnes nám Leptis Magna vypráví příběh o zlaté době
00:00:57v oblasti kolem Středozemního moře, o křižovatce civilizací, o místě,
00:01:02kde se protínaly různé kultury i náboženství.
00:01:06Na fóru se mísí latina s fénickým písmem a řečtinou.
00:01:11V chrámech jsou uctíváni olympští bohové,
00:01:13stejně jako egyptská bohyně Isis a Ježíš Kristus.
00:01:24Tento sen o věčnosti však měl zaniknout stejně
00:01:28jako světla ohňostrojů, a to jen během několika málo generací.
00:01:32Proč? Jak?
00:01:34Historikové i archeologové se to stále pokoušejí pochopit.
00:01:40Leptis Magna - Africký Řím
00:01:51Africký Řím na opačné straně Středozemního moře?
00:01:55To byla ideální záminka pro čerstvě sjednocenou Itálii
00:01:59před nástupem fašismu.
00:02:01Na starořímských základech zde měla vyrůst nová koloniální říše.
00:02:06V roce 1911 odstranily italské jednotky z Lybie
00:02:10poslední pozůstatky tureckého vlivu.
00:02:14Mussolini navštívil africkou Itálii v roce 1926
00:02:18a poskytl archeologům na výzkum bohaté finanční prostředky.
00:02:22Italové toužili hlásat co nejdříve do světa:
00:02:25"Toto je naše země, která náležela našim římským předkům!"
00:02:32Osud města Leptis byl tedy velice těsně spojen
00:02:36s prací archeologů, kteří prohledávali jeho ruiny,
00:02:39aby znovu oživili historii.
00:02:57V 60. letech 20. století vstoupil do historie města Leptis Magna
00:03:02italský archeolog Antonino di Vita.
00:03:05Pod písečným nánosem objevil amfiteátr,
00:03:08obrovskou stavbu pro 15 000 lidí.
00:03:12Dohlížel také na restaurování oblouku Septimia Severa,
00:03:16který se stal symbolem tohoto místa.
00:03:19Po revoluci plukovníka Kaddáfího v roce 1969 ale musel z Lybie odjet
00:03:24a opustit nedokončenou práci.
00:03:39Tohle místo bylo celé pokryté pískem.
00:03:43Musel jsem odstranit 60 000 kubických metrů písku,
00:03:48abych odhalil amfiteátr.
00:03:51Profesor Antonino Di Vita je ve svých 83 letech stále aktivní.
00:03:56Teď přijel dohlížet na pracovní skupinu z Univerzity v Maseratě.
00:04:00-Základy jste ještě neviděli?
-Ne, ještě jsme nekopali.
00:04:04-Chtěl jsem vědět, jestli -
-Musíme se zaměřit na vnitřek.
00:04:08Na nalezišti v Leptis působí hned několik archeologických týmů.
00:04:13Ani po tak dlouhém spánku město ještě stále nevydalo
00:04:17všechna svá tajemství.
00:04:21Žádné město na tomto území, ať už ho objevili Angličané,
00:04:25Francouzi nebo Němci, se nemůže srovnávat s Leptis.
00:04:33A já je znám všechna.
00:04:35V Leptis Magna je přístav, amfiteátr, cirkus, chrámy,
00:04:39silnice, domy.
00:04:42Je to ucelené město, jedno z nejzajímavějších.
00:04:47Historie města se datuje do doby před 3.000 lety,
00:04:50na území mezi Kartágem a Alexandrií.
00:04:53Féničané tehdy vystavěli centrum obchodu v ústí řeky Wadi Lebda.
00:04:58Podél jejích břehů putovaly africké karavany až k moři.
00:05:04V roce 143 před naším letopočtem došlo ke zničení Kartága
00:05:09a město Leptis se stalo jedním z nejdůležitějších přístavů
00:05:13v oblasti Středozemního moře ovládané Římany.
00:05:17Do Neapole a Ostie odsud odplouvaly lodě naplněné
00:05:20pšenicí, olivovým olejem, zlatem, divokými zvířaty a otroky.
00:05:30Bylo to bohaté město a chtělo to také dát najevo.
00:05:34Stály tu chrámy, lázně, nymfea a divadla.
00:05:38Zdejší hodnostáři se chtěli vyrovnat Římu a Pompejím.
00:06:02Na počátku moderní doby, v roce 9 našeho letopočtu,
00:06:06dal tomuto místu jeden bohatý muž jménem Annobal moderní tržiště.
00:06:11Vstupu do něj vévodí coby symbol tehdejšího čilého obchodního ruchu
00:06:15stolek na převádění jednotek, kde si můžete převést punské
00:06:19a egyptské délkové míry na římské stopy.
00:06:32Spolu s archeology se dnes umělci, malíři i počítačoví grafici
00:06:36snaží vzkřísit život tam, kde už dávno není.
00:06:43Etien Jaxel Truer renovuje velké nymfeum.
00:06:47Tato monumentální virtuální fontána je výsledkem stovek měření,
00:06:51která prováděl architekt přímo na místě,
00:06:54a zároveň vychází z představy archeoložky Corin Sandozové.
00:06:59Tenhle pilíř by dával smysl jedině tehdy,
00:07:03pokud by na něm bylo umístěno něco velice těžkého.
00:07:08To je jedna z hypotéz obnovení této velké kupole,
00:07:12která by vyhnala celou stavbu až do výšky 24 metrů.
00:07:17Ta byla zasvěcená vodě.
00:07:22Jejím jediným účelem bylo ukázat lidem, kteří sem přišli z pouště,
00:07:26jak bohaté a mocné město je.
00:07:30Představte si ten efekt, ten dojem, jaký to muselo
00:07:33vyvolávat u poutníků, kteří strávili týdny a týdny
00:07:36v poušti a v prachu.
00:07:39A pak tu najednou spatří tuhle obrovskou, úchvatnou,
00:07:42oslňující vodní cestu.
00:07:45Byl to způsob, jak říct: "My jsme nejlepší!"
00:07:48Myslím, že tu klidně můžeme mluvit o efektu Las Vegas.
00:07:52V roce 193 našeho letopočtu bylo město Leptis na vrcholu.
00:07:56Dalo Římu císaře, Septimia Severa, známého jako Septimius Africký.
00:08:01Město se poté ozdobilo mramorem dovezeným z Řecka a z Egypta.
00:08:08Výzdoba císařova oblouku, který byl postaven
00:08:12na křižovatce hlavních městských cest, vypráví příběh
00:08:15o císařových triumfech, jeho úctě k tradicím,
00:08:19o jeho předcích i potomcích.
00:08:24Po své smrti zanechal Septimius říši svým dvěma synům,
00:08:28Karakalovi a Getovi.
00:08:30Karakala ale svého bratra zavraždil a jeho památka byla prokleta,
00:08:34jak dokazuje následné odstranění jeho jména.
00:08:41Archeologové i historici stále hledají odpověď
00:08:44na mnohé otázky související s tímto městem.
00:08:48Jak začlenil Řím obyvatele Středomoří do své říše?
00:08:51Jací byli tito hrdí a mocní afričtí Římané?
00:08:55Obyvatelé Tripolska byli Kartaginci, ne Římané!
00:08:59Římané tento region nikdy neobsadili.
00:09:03Na druhé straně se usadili v Tunisku
00:09:06a založili tam bezpočet kolonií.
00:09:09Tripolsko ale Římané nikdy neokupovali.
00:09:12Tři zdejší města si vytvořila pevné pouto s Římem
00:09:15a k římskému impériu se připojila jako nezávislá města.
00:09:20Leptis Magna bylo prvním africkým městem,
00:09:23které začalo uctívat Augustův kult v roce 8 před Kristem.
00:09:27Všechna tři města Tripolska si rychle uvědomila,
00:09:31jak nesmírné bohatství jim Řím může přinést.
00:09:36Tým z univerzity v Maseratě zkoumá architektonickou strukturu
00:09:40amfiteátru. Analýzy odhalily stavební techniky
00:09:44používané Féničany a Kartaginci.
00:09:53Tato stavba byla jedním z prvních amfiteátrů,
00:09:57které byly v Římě postaveny.
00:09:59Díky vykopávkám se podařilo určit stáří amfiteátru:
00:10:02rok 56 našeho letopočtu.
00:10:05Tehdy byl císařem Nero, který měl pronést větu:
00:10:08"Chléb a hry!"
00:10:11Taková podívaná byla velmi drahá.
00:10:14Hry byly financované místními hodnostáři,
00:10:18lidmi na vysokých místech, kteří byli ochotni takovou zábavu
00:10:22lidem nabídnout.
00:10:25Vlastně to byla určitá forma propagace.
00:10:38Když chtěl politik podporu veřejnosti,
00:10:42musel se snažit zvýšit svou popularitu.
00:10:49Dnes bychom tomu řekli vytváření image.
00:11:02V těchto nikách byly basreliéfy, které jsou teď v muzeích.
00:11:07Amfiteátr a ulice, které k němu vedly,
00:11:10byly postaveny v různých stylech.
00:11:12Uvnitř temných chodeb najdeme vyobrazení bohyně Nemesis,
00:11:16ochránkyně her, která doprovázela gladiátory při jejich cestě
00:11:20do arény.
00:11:22Vládnoucí a vlivné třídy z Leptis Magna chtěly splynout
00:11:29s Římany a přijmout jejich životní styl.
00:11:36Stejně tak, jako se Italové chtěli po druhé světové válce
00:11:40podobat Američanům.
00:12:00Snažíme se budovu rekonstruovat vědeckým způsobem.
00:12:04Za tím účelem musíme provést přesná měření.
00:12:09Proto také vytváříme podrobný popis celého místa.
00:12:13To ale bude trvat dlouho. Museli jsme sem mnohokrát přijet.
00:12:17Částky, které na výzkum poskytuje italský stát,
00:12:21jsou ale velmi nízké.
00:12:24Dvě třetiny starodávného města jsou stále ještě ukryté pod pískem.
00:12:28Cirkus, který je tu částečně odkrytý, leží mezi amfiteátrem
00:12:32a mořem.
00:12:34Massimiliano Munzi z Římské Univerzity 3 se snaží zmapovat
00:12:38vývoj města Leptis v průběhu staletí.
00:12:45Vykopávky zde bez přestávky probíhají už od roku 1920.
00:12:51GPS měření, satelitní snímky a staré mapy nám pomáhají pochopit
00:12:56staletou historii.
00:13:04Archeologové se ve spolupráci s geology snaží zjistit
00:13:07uložení vykopávek v průběhu času.
00:13:10Chtějí objasnit, co už bylo odhaleno, a jestli je naděje
00:13:13ještě něco pod pískem objevit.
00:13:17Tyto mapy vytvořili specialisté z italských vojenských jednotek
00:13:22jenom pár dní před okupací.
00:13:26Tahle je z roku 1912 a tahle z roku 1914.
00:13:31Nemají stejné měřítko.
00:13:34Jsou to pro nás nesmírně cenné dokumenty.
00:13:38Můžeme si představit, jak město vypadalo před vykopávkami.
00:13:44Tato studie nám rovněž umožňuje pochopit, kam až sahaly
00:13:48hranice města. Město bylo daleko rozlehlejší.
00:13:52Jeho nejvzdálenější hranice sahaly až ke kopcům,
00:13:56včetně této hráze.
00:13:59To znamená, že leželo v těchto místech.
00:14:10Badatelé z Římské Univerzity 3 rozšířili oblast svého zkoumání
00:14:14o region, který město zásoboval.
00:14:17Profesorka Luisa Mussová, která se městu Leptis věnuje
00:14:20již celé čtvrtstoletí, sestavila mezinárodní tým.
00:14:32Tyto pohřební urny byly objeveny v jedné hrobce
00:14:36na západní hranici města.
00:14:39Jejich prozkoumáním bychom mohli zjistit,
00:14:42jak se vlastně ve městě Leptis žilo.
00:14:48V hrobce, kterou teď zkoumáme, jsme našli asi 140 uren.
00:14:55Teoreticky bylo v tomto hrobě pohřbeno 140 lidí,
00:14:59tedy asi čtyři generace.
00:15:03Téhle minci se říká "Cháronův obolus" nebo "oběť".
00:15:08Je to mince, která se dávala mrtvému pod jazyk,
00:15:11aby mohl zaplatit převozníku Cháronovi za převezení duše
00:15:15do podsvětí.
00:15:21Urny obsahují popel a ostatky těl, která byla zpopelněna
00:15:25v souladu s místními pohřebními zvyky.
00:15:28Obvykle jsou tu také předměty každodenního života,
00:15:31které patřily zemřelým.
00:15:33Jsou to cenné prameny pro podrobnou studii této rodiny
00:15:36v průběhu celých čtyř generací.
00:15:39Hrobka mohla obsahovat takovýto druh karafy,
00:15:43naplněné vínem a umístěné na pohřební místo.
00:15:48Nebo malé nádobky, jako je tato.
00:15:55Je to většinou nádobí, které obyvatelé města Leptis
00:15:59používali ve svém každodenním životě.
00:16:06Objevili jsme hrobky, které obsahovaly až 850
00:16:10takových předmětů.
00:16:17Provádím analýzu kostí zemřelých, ze kterých se pokusím zjistit
00:16:21jejich věk, a pokud možno i pohlaví.
00:16:27Jestli objevíme dostatečně velké kosti, dokážeme rozpoznat
00:16:31i některé patologie, jako například choroby napadající kostru.
00:16:36Ty urny také vypovídají o tom, jak bylo punské písmo
00:16:39nahrazeno latinou.
00:16:41Našli jsme urny s latinskými nápisy.
00:16:48Podívejte, tady to by mělo být F.
00:16:52A mně se spíš zdálo, že tam vidím P.
00:16:55Vypadá to spíš jako R.
00:16:59A pak je tu jméno otce:
00:17:01MU -
00:17:04GAR.
00:17:08Zkoumáním přechodu od punského písma k latině se zabývá
00:17:11epigrafička Ginnete Di Vita Evrardová.
00:17:15Památkou s největším počtem nápisů je divadlo,
00:17:18které dal postavit bohatý obyvatel města Leptis,
00:17:21původem z Kartága.
00:17:27První fází této romanizace byla skutečnost, že začali
00:17:32svým dětem dávat latinská jména.
00:17:36Annobal, stavitel tržiště a divadla,
00:17:40si za své kartaginské jméno připojil římské jméno Rufus.
00:17:47V latině je to jméno docela běžné, ale zní velmi latinsky.
00:17:58Věnování vyryté na vnější straně vchodu do divadla
00:18:02mu latinsky dává jméno "ornator patriae".
00:18:05Na vnitřní straně je latinský nápis doplněný i punským nápisem.
00:18:11Nemáme překlad detailů ohledně oslovování titulem Augustus,
00:18:17které tehdy obyvatele města Leptis nijak zvlášť nezajímalo,
00:18:21ale známe jména a tituly dárce v neo-punském písmu.
00:18:29Annobal byl člověk nesmírně citlivý k významu
00:18:32různých znaků a symbolů.
00:18:44Fenomén romanizace lze nalézt i na dalších místech ve městě.
00:18:48Otázka, kterou si archeologové ale stále kladou, je,
00:18:52do jaké míry zůstávala zdejší populace připoutaná
00:18:55ke své původní kultuře.
00:18:57Já osobně se domnívám, že nakonec zvítězila integrace.
00:19:02Někteří mí kolegové si myslí, že je tomu přesně naopak,
00:19:06že tato civilizace byla těsně spojená s před-římskými tradicemi.
00:19:14Na tyhle věci se lze samozřejmě dívat z různého úhlu pohledu.
00:19:19Veřejný život určitě ovlivňoval Řím.
00:19:24Pokud vezmeme jako příklad palác Silin, musíme si uvědomit,
00:19:28že jejich příbytky a způsob života vlastně kopírovaly život
00:19:33bohatých Římanů v Itálii.
00:19:37A ti se zase inspirovali helénistickým světem.
00:19:57Dnes lze tento tradiční výzkum doplnit o poznatky získané
00:20:01moderními technologiemi, jako je například 3D skener.
00:20:08Abychom dokázali sestavit trojrozměrný obraz
00:20:11konstrukce budovy, museli jsme použít tři různé skenery.
00:20:15Jeden je uprostřed, a dva nahoře na terasách.
00:20:19-Teď se můžeme podívat, jak se nám tu divadlo zobrazí.
00:20:23-Skenery jsou velmi rychlé.
00:20:25Každému trvá jen 6 minut, než získáme objem do 5 centimetrů.
00:20:30Je tam něco vidět?
00:20:33Je to trochu obtížné. Tady je skener umístěný.
00:20:37Můžete sledovat virtuální rekonstrukci kousek po kousku,
00:20:40a to díky bodu, který přesně vymezuje trojrozměrný obraz.
00:20:48Práce archeologů se mění.
00:20:51Nové techniky, ale také nové otázky
00:20:54otevírají nové perspektivy.
00:20:58Tato studie je založená na 3D rekonstrukci.
00:21:01Umožňuje nám vidět stavby i předměty, které zkoumáme,
00:21:05v perspektivě, a dostat se i dovnitř.
00:21:10Ušetříme tak hodně peněz a času.
00:21:16Ještě před pár lety by sestavení mapy trvalo dlouhou dobu
00:21:21a znamenalo by velmi náročnou práci v terénu.
00:21:27Dnes dokážeme shromáždit víc dat, která jsou mnohem spolehlivější.
00:21:36-Vydržet! Dneska každý dostane jednoho velblouda.
00:21:50-Už jste hotovi?
-Ano.
00:21:52-Neuvěřitelné!
00:22:21V dobách Septimia Severa žila většina zdejších boháčů
00:22:25za hranicemi města Leptis.
00:22:28Každých 300 či 400 metrů stála na pobřeží moře honosná vila.
00:22:32Na kopcích sklízeli otroci olivy a pracovali také na farmách.
00:22:37Prodej olivového oleje umožnil bohatým vést nákladný život
00:22:41stejně jako majetným Římanům v jejich letních sídlech
00:22:44v Baies nebo v Pompejích.
00:22:52Už za starých dob byl patrný rozdíl v úrovni základů takové vily
00:22:57a samotnou pláží.
00:23:02Dnes už se část těchto vil zřítila do moře.
00:23:07Tady zřetelně vidíte lázně, které tu byly postaveny,
00:23:12i s jejich ochrannými kupolemi.
00:23:19Vila Silin měla v dobách své největší krásy 40 pokojů,
00:23:24všechny vyzdobené freskami na stěnách
00:23:27a mozaikami na podlahách.
00:23:29Souboje gladiátorů, postavy a scény z mytologie,
00:23:33všechno v této vile oslavovalo příchod zlatého věku.
00:23:36Domácí i hosté měli své vlastní lázně,
00:23:39přestože voda byla vzácná.
00:23:52Díky tomu, že byly pohřbeny pod pískem, dochovaly se mozaiky
00:23:55i fresky téměř nedotčené.
00:23:58Jakmile se ale dostaly na světlo, jejich stav se začal zhoršovat.
00:24:03V současné době už sem turisté nemohou.
00:24:06Lybijský expertní tým se musí potýkat s vodou,
00:24:09která ničí stěny i podlahy.
00:24:17Lovecké lázně ležící blíže městu postihl stejný osud.
00:24:23Andrea Giannantoni, inženýr z Říma, přijel, aby určil, co je potřeba
00:24:26chránit především. Je to jeho první návštěva.
00:24:30Odborné znalosti jeho římských předků ho ohromily.
00:24:36V historii města Leptis došlo k více, než jen k jednomu
00:24:40ničivému zemětřesení.
00:24:43A přesto na tuhle budovu neměla žádný velký vliv.
00:24:47Díky tvarům kupolí zůstala téměř nepoškozena.
00:24:51Z architektonického pohledu je tato konstrukce velice moderní.
00:25:14Výkřiky slavných gladiátorů, vrčení divokých zvířat,
00:25:18to vše s příchodem dne zaniká.
00:25:21V dobách největší slávy byl ve městě Leptis rušný život.
00:25:32Leptis Magna bylo středně velké město.
00:25:36Mělo asi tak 40 000 obyvatel, maximálně 60 000,
00:25:40když počítáme všechny ty, kteří bydleli za hradbami.
00:25:47Město využívalo mírné středozemské klima.
00:25:51Bylo to krásné místo k životu.
00:25:54Bylo to velmi bohaté město, a především také velmi bezpečné.
00:25:58Musíte si uvědomit, že jeho obyvatelé žili po mnoho let v míru.
00:26:08Za účelem ochrany tohoto klidu a bezpečí nechal Septimius Severus
00:26:13postavit tři velké pevnosti:
00:26:16Bu Ndžem, Gadameš a Geriat, které střeží strategické cesty.
00:26:21Profesor Michael Mackensen z Mnichovské univerzity se zaměřil
00:26:25na hranice římského impéria.
00:26:29Díváme se na rozlehlou poušť, kde spadne jen minimum srážek.
00:26:37Ta krajina mi připadá skutečně fascinující.
00:26:41Tyto cesty jsou postavené na římských cestách,
00:26:45které kdysi vedly směrem na jih.
00:26:50Po práci na vykopávkách v římských vojenských táborech
00:26:53u Dunaje a v Egyptě se profesor Mackensen rozhodl pracovat
00:26:57na vykopávkách v pevnosti Geriat, jedné ze tří vysunutých pevností
00:27:01Tripolska.
00:27:13Sloužily jednak jako vojenské základny, jednak jako celnice,
00:27:17na kterých probíhala kontrola lidí i zboží a vybíralo se clo.
00:27:25V této pevnosti žilo v extrémních podmínkách 800 mužů.
00:27:29Jsou tu časté písečné bouře, v noci mráz a v létě teploty
00:27:32dosahující až 50 stupňů Celsia.
00:27:37Musíme zjistit, co pochází z římské doby.
00:27:42Archeologové našli svědectví: plány cest, různé zápisy, dopisy.
00:27:48Vyprávějí nám o životě a také o pocitech těchto legionářů,
00:27:51které poslali tak daleko od domova.
00:27:56Tady máme starou římskou hrobku, kterou použili
00:27:59jako stavební materiál.
00:28:01Pro nás je to nesmírně důležitý zdroj informací.
00:28:05Dokazuje to například, že voják ze Třetí Augustovy legie z Lambesis
00:28:11tady zemřel při výkonu služby.
00:28:14Dokonce můžeme zjistit i věk mrtvého vojáka.
00:28:19Jmenoval se Gaius a bylo mu 32 let.
00:28:25Dokážeme si představit velmi kruté podmínky,
00:28:29ve kterých museli žít obyvatelé jižních hranic
00:28:32římského impéria.
00:28:35Vypovídá to také o tom, jak byla říše uspořádána.
00:28:41Rozkládala se kolem celé pánve Středozemního moře
00:28:45a disponovala omezenou, nicméně velice výkonnou administrativou.
00:28:55Díky tomu vlastně dokázala uhájit své hranice po několik staletí.
00:29:05V polovině 3. století se objevily v provinciích kolem Dunaje
00:29:09a podél perských hranic větší konflikty.
00:29:12Římané tedy odsud stáhli své vojáky a poslali je na nové působiště.
00:29:18Není pochyb o tom, že odchod armády měl podstatný vliv na úpadek města.
00:29:24Nevysvětluje se tím ale všechno.
00:29:27Římská říše jako celek se začala rozpadat ve 3. století,
00:29:30po vládě Septimia Severa.
00:29:33Karakala opustil otcovy plány na stavby velkých budov
00:29:37jako třeba druhého fóra, protože byly příliš drahé.
00:29:41Bohatí občané města Leptis následovali císaře do Říma
00:29:46a své peníze si vzali s sebou.
00:29:48Přesto si archeologové i historici stále kladou otázku,
00:29:52proč Leptis chátralo tak rychle.
00:29:55Ať už to byl důvod a nebo následek tohoto úpadku, přístav se zaplnil
00:29:59pískem a rozbořil se.
00:30:01Hráz, která měla regulovat tok řeky Wadi Lebda, se prolomila.
00:30:05Abychom mohli pochopit, kdy a proč, musí se tu provést
00:30:09rozsáhlé průzkumy a také bude potřeba získat povolení
00:30:12k odvozu vzorků.
00:30:15Na to se skupina z Univerzity Řím 3 chystá při své příští návštěvě.
00:30:19Archeologové by tak měli zjistit, jestli rozboření hráze nezpůsobilo
00:30:23třeba zemětřesení.
00:30:24Pokud ne, pak bylo nahromadění písku v přístavu bezpochyby
00:30:28důsledkem nedostatku finančních zdrojů
00:30:31zbankrotovaného města.
00:30:33-Ta země, na které stojíme -
00:30:35-Jednu věc nechápu, když sem voda stoupala tak rychle,
00:30:40kdyby jim na tom obydlí záleželo -
-Bylo to moc riskantní.
00:30:44-Přesně tak! Bylo to naprosto hloupé!
00:30:47-Možná byla ta část, která se zhroutila, rovnější.
00:30:51-Právě mluvíme o výstavbě místní infrastruktury, vodního kanálu.
00:30:59V některých ročních obdobích se tudy mohla voda valit proudem.
00:31:05Aby zajistili, že voda nezaplaví město,
00:31:08a neodnese s sebou množství různé suti,
00:31:11která by mohla zablokovat přístav, postavili tady tyto velké hráze,
00:31:16které měly za úkol změnit směr toku řeky.
00:31:19Potíž je ale v tom, jak zjistit, kdy je postavili.
00:31:24-A zapomínáš na zemětřesení.
00:31:27-Ano, to je pravda, zemětřesení, to je další hypotéza.
00:31:31-Další možností je, že se hráz zhroutila následkem zemětřesení.
00:31:40-Jak už jsem říkala, nestačí jenom prozkoumat město,
00:31:44ale také okolní krajinu, protože ta měla nemalý vliv
00:31:48na obchodní ruch v Leptis.
00:31:56Dalším možným vysvětlením pádu města Leptis Magna
00:32:00je příchod Vandalů,kteří nenarazili na žádný větší odpor.
00:32:04V roce 439 bylo město dobyto a jeho zdi rozbořeny nájezdníky.
00:32:09Byzantinci Belisarius a Justinián Leptis dobyli zpět v roce 534.
00:32:14To je také to město, od té doby byzantské a křesťanské,
00:32:18o které se zajímá Uwe Mahler z Univerzity v Mohuči.
00:32:22V 6. století bylo v Leptis postaveno mnoho kostelů.
00:32:26Zdá se, že se tak stalo na základě politického rozhodnutí
00:32:31císaře Justiniána.
00:32:32Chtěl město chránit pomocí silné ochranné zdi
00:32:36a uvnitř ho rozčlenit množstvím kostelů.
00:32:44Severánská bazilika se změnila v křesťanský kostel
00:32:48a z fóra se stal vojenský tábor. Rozloha města se zmenšila.
00:32:52Z velkého města otevřeného celému Středomoří a Africe,
00:32:56se najednou stala do sebe zahleděná strategická pevnost.
00:33:02Loni začala skupina vědců z Mohuče s vykopávkami kostela
00:33:05na starém fóru.
00:33:07Díky tomu bylo možné odhalit, jak se opuštěné památky
00:33:10dávného města použily dál.
00:33:15Tady můžete vidět, jak jsme se dostali daleko.
00:33:20Je to 1,8 až 2 metry hluboko.
00:33:23To je zhruba 700 let historie.
00:33:30Je tu několik vrstev.
00:33:33Tato zeď z nepálených cihel pochází z punského období.
00:33:39Další vrstva je už z prvního století.
00:33:42Pak přišla poměrně dlouhá fáze, během které se stavba
00:33:46nijak zásadně nezměnila.
00:33:48A pak byla opuštěná, aby se z ní nakonec
00:33:51v 6. století stal kostel.
00:33:54O vývoji křesťanství před byzantským obdobím
00:33:57se toho ví jenom málo.
00:33:59Z historických pramenů vyplývá, že v Leptis působil od 3. století
00:34:02biskup. Archeologové ale dosud nenašli žádný důkaz.
00:34:07V byzantském období měli na celé území poměrně značný vliv
00:34:12jednotky Východní říše římské pod velením generála Belisaria.
00:34:21Původně bylo město Leptis Magna součástí Západní říše římské,
00:34:26ve které byla převládajícím jazykem latina.
00:34:30V období Byzantské říše se to pochopitelně změnilo.
00:34:35Dokládají to i epitafy na hrobkách z tohoto období.
00:34:39Zajímavé je, že vedle baziliky na starém fóru jsme našli hrobky
00:34:44s nápisy v latině.
00:34:46Zatímco v kostele blízko Severánského fóra
00:34:49jsme objevili nápisy v řečtině.
00:34:55Vykopávky jsme prováděli jenom v části města Leptis Magna.
00:35:01Když se tudy projdete, získáte dojem, že bylo kompletně odhaleno.
00:35:06Stále tu je ale spousta míst, která zůstala skrytá pod pískem,
00:35:10a která by dokázala archeology zaměstnat na několik staletí
00:35:13dopředu.
00:35:16Období Byzantské říše znamenalo spíš množství činností,
00:35:20než renesanci města.
00:35:22To se nikdy nevzpamatovalo ze škod způsobených přírodními katastrofami
00:35:25a vypleněním Berbery v roce 523.
00:35:29Upadlo do kulturního tmářství spojeného s novými náboženstvími,
00:35:33nejdřív s křesťanským, pak muslimským.
00:35:37V Leptis už nebylo místo pro velkou podívanou, hry,
00:35:40potěšení ani pro kulturu.
00:35:43Ten téměř neskutečný přelud pro karavany přicházející z pouště
00:35:47navždy zmizel.
00:35:48Od 7. století se město Leptis postupně utápělo v písku.
00:35:55Rozsah činností moderní archeologie se stále rozšiřuje,
00:35:59stejně tak, jako se zvětšuje zkoumané území.
00:36:03Dnešním cílem je vyprávět příběh města Leptis v historickém
00:36:06a geografickém kontextu.
00:36:09Italští archeologové chtějí přimět krajinu, aby k nim promluvila,
00:36:13a vydávají se proti proudu řeky Wadi Lebda.
00:36:16Olivové háje se tu rozprostírají na desítkách kilometrů čtverečních.
00:36:20Je snadné pochopit, proč byla krajina kolem města
00:36:23Leptis Magna hlavním dodavatelem oleje pro celou římskou říši.
00:36:28Vesnici Brevilieri ležící asi hodinu cesty od Leptis
00:36:32postavili Italové v roce 1938.
00:36:35Pozůstatky této staré římské usedlosti posloužily
00:36:38k ospravedlnění kolonizace.
00:36:41Stojíme v srdci zemědělské usedlosti.
00:36:44Měla jediné poslání: vyrobit olej.
00:36:48Tohle je jeden ze dvou pilířů.
00:37:00Mussolini poskytl archeologům obrovské finanční zdroje,
00:37:04aby odhalili a znovu postavili dávné město.
00:37:07A chudé rolníky z oblasti kolem řeky Po poslal dobýt
00:37:11nové lybijské Eldorado.
00:37:13Film, který sledujete, je jedním z nejstarších
00:37:17a nejvzácnějších filmů.
00:37:19Dává nám jasný a výmluvný přehled o časné italské kolonizaci Lybie.
00:37:24Uvidíte, jak byli nomádští a líní Arabové poitalštěni
00:37:28a zcivilizováni, a to díky práci.
00:37:45Jsme ve vesnici Brevilieri, která se dnes jmenuje Al Khadra.
00:37:50Jak vidíte, je to místo čistě racionální architektury.
00:37:56Všechny budovy jsou typické pro malé italské městečko
00:37:59s kostelem, radnicí a poštou.
00:38:09Mussoliniho slogan "vinceremo" -
-"zvítězíme",
00:38:13je na školních zdech stále ještě čitelný.
00:38:16Tento kraj byl nesmírně bohatý a úrodný.
00:38:21Začlenění zbytků farmy do architektury vesnice
00:38:24bylo prozíravé.
00:38:27Mělo to inspirovat italské kolonisty,
00:38:30kteří se sem přijeli usadit, aby následovali příkladu
00:38:37svých římských předků.
00:38:46Skupina vědců z římské univerzity se snaží objasnit
00:38:50méně dávnou minulost.
00:38:52Vydali se proto po cestách, kterými jezdily karavany.
00:38:55Na svazích u Wadi Taraglatu se podél řeky tyčí mohutné sýpky.
00:38:59Tito čtyř až pětipodlažní strážci zázemí města Leptis
00:39:03se používali jako obilnice, ale také jako pevnosti.
00:39:08Jsme na nalezišti Xura Daretis Tyto dvě pevnosti na březích
00:39:12Wadi Taraglat byly obsazeny jednak na počátku islámského období,
00:39:17a jednak za římských dob.
00:39:26Tady se nikde nekope. Archeologové místo prohledávají
00:39:30a snaží se nalézt důkazy z předislámského období.
00:39:33Mohly by nám pomoci pochopit, co se stalo na konci římské doby.
00:39:42Bohužel je to nečitelné.
00:39:46Ale určitě to byla mince pocházející z doby císařství,
00:39:50tedy z doby někdy kolem 4. nebo 5. století našeho letopočtu.
00:40:01Pozůstatky z jiné doby, doby nám mnohem bližší,
00:40:04přivedly Massimiliana zpět do období kolonizace.
00:40:10Záškodnické akce proti Italům se odehrávaly ve 20. letech
00:40:1420. století.
00:40:18Tohle území nedaleko Tarhunah bylo baštou lybijských mudžahedínů.
00:40:23Tehdy tu docházelo k častým bojům.
00:40:28Ty nábojnice by mohly pocházet právě z téhle doby.
00:41:00Rozsah současného archeologického výzkumu se stále rozšiřuje,
00:41:04přestože není tak fascinující, jako odkrývání starých památek.
00:41:08Moderní archeologie dokáže najít spojitost mezi minulostí
00:41:12a přítomností, mezi zemí a lidmi, slavnými i neznámými,
00:41:15kteří všichni společně psali v průběhu času historii této země.
00:41:20Toto musí být poměrně nedávno vzniklý hrob.
00:41:24Rozhodně pochází z 20. století.
00:41:27Bezpochyby byl spojený s nějakou zvláštní událostí.
00:41:31Možná tu leží oběti konfliktu, o kterém jsme zrovna mluvili,
00:41:36který se odehrál nedaleko Tarhunah ve 20. letech.
00:41:40Ale to jsou jenom teorie.
00:42:15Když se v roce 1969 dostal k moci plukovník Kaddáfí,
00:42:19vyhnal ze země poslední Italy.
00:42:22Od té doby je 7. říjen připomínán jako Den pomsty.
00:42:33Čas běžel a ekonomické zájmy vytlačily otázky
00:42:36základních principů.
00:42:39Toto jsou obrázky, které vítají návštěvníky
00:42:41Archeologického muzea v Tripolisu.
00:42:44V roce 2008 vrátil Lybii italský ministerský předseda
00:42:48Silvio Berlusconi Venuši Kyrénskou a přislíbil zaplatit
00:42:525 miliard dolarů jako odškodnění za zločiny spáchané
00:42:55v době kolonizace.
00:42:57Muamar Kaddáfí na oplátku slíbil zastavit příliv uprchlíků
00:43:00připlouvajících z Lybie na italský ostrov Lampedusa.
00:43:04Archeologie se tak setkala s politikou, aby společně napsaly
00:43:08novou stránku italsko-lybijských vztahů.
00:43:13Po opakovaných žádostech o vrácení uloupených památek
00:43:17se lybijskému vůdci podařilo přimět Italy,
00:43:21aby vrátili Venuši Kyrénskou.
00:43:24Tady vidíme, jak mohou památky sloužit politickým záměrům.
00:43:29Cílem archeologických misí bylo upevnit myšlenky
00:43:34koloniálního systému, podle nichž byla Lybie
00:43:39jen součástí italského území, a také součástí italské kultury.
00:43:51První obyvatelé západu, kteří znovu obnovili kontakt
00:43:54s Lybií, postavenou Společností Národů mimo zákon
00:43:57a v důsledku mnohých embarg zcela izolovanou,
00:44:00byli právě archeologové jako Antonino Di Vita a Luisa Mussová.
00:44:04Archeologové se nesmírně snažili, aby ukázali,
00:44:08že Lybie není jen izolovanou zemí, ale domovem národa
00:44:11dobře začleněného do světového společenství.
00:44:15Nalezli důkazy, že naše země sloužila
00:44:18jako most mezi různými kulturami.
00:44:26Celý svět lybijské archeologie je tady,
00:44:29v kanceláři Mustafy Turjmana.
00:44:38Od roku 1911 se příběh lybijské archeologie odvíjel
00:44:42na pozadí kolonizace, boje o nezávislost,
00:44:45odmítnutí Západu a jeho symbolů, a možná dnes už sdílené
00:44:49středomořské identity.
00:44:57V Lybii se nepracuje snadno.
00:45:00Archeologové se musejí potýkat s mnoha problémy a zklamáními.
00:45:04Země, kterou zkoumají, není zcela zdravá.
00:45:28Co se stalo?
00:45:34Zkusíme to.
00:45:40Dobře, můžeme přejít.
00:45:43Ještě loni na jaře to tu stálo. Celá spodní část tu byla.
00:45:55To je naprostá katastrofa!
00:45:58Hrozný vandalismus!
00:46:01Zbývají tu už jenom základy obrovské hrobky se sloupovím.
00:46:08Před třemi nebo čtyřmi měsíci tu byla ještě 4 či 5 metrů
00:46:12vysoká stavba.
00:46:17Jak to mohl někdo udělat? Vandalové!
00:46:22Museli použít nákladní auto nebo buldozer, aby to takhle zničili.
00:46:27Vůbec se s tím nepárali.
00:46:32Mauzoleum, které přežilo skoro dvě tisíciletí,
00:46:36bylo zatím poslední obětí současné politické a společenské situace.
00:46:40Možná proto, že Lybijci ještě nedokázali převzít
00:46:43své dědictví, které mají stále spojené s dobou kolonizace.
00:46:53Vila Silin je v ohrožení.
00:46:56Od chvíle, kdy byly její mozaiky a fresky vyproštěny z písku,
00:46:59pomalu chátrá.
00:47:01Tým vědců z římské univerzity čeká na finanční prostředky,
00:47:04které by umožnily celou stavbu i s jejími freskami restaurovat.
00:47:08Mezitím pořizují záznamy.
00:47:29Tady je trojrozměrný obrázek.
00:47:32Dobře vidíte množství teček, které jasně ukazují
00:47:36prostorové zobrazení předmětů, které jsme našli.
00:47:40Čím větší rozlišení, tím lepší obrázek.
00:47:47Naše děti se budou nejspíš smát, až uvidí naše dnešní vybavení.
00:47:52Brzy bude možné umístit skener, který dneska váží kolem 20 kg,
00:47:56do mobilního telefonu!
00:47:59Bude možné natáčet video, stejně tak, jako vytvářet
00:48:02trojrozměrnou realitu, obohacenou o celou historii
00:48:05daného předmětu. To dneska nejde.
00:48:08Já mohu jen ucítit zeď, studenou a trochu poškozenou.
00:48:12Nic víc.
00:48:15Kdybych se jí mohl virtuálně dotknout,
00:48:17dokázal bych odhalit celou její historii:
00:48:20kdo ji postavil, opravil, restauroval.
00:48:22To je to, čemu se říká "vylepšená skutečnost".
00:48:26Tvrdě na tom pracujeme.
00:48:28S pomocí častých aktualizací vytvořím čtvrtou dimenzi,
00:48:31která se bude dále vyvíjet.
00:48:33Zní to tak trochu jako science-fiction,
00:48:36ale není to tak daleko od skutečnosti.
00:49:03Snažíme se začlenit vilu Silin do krajiny kolem města Leptis.
00:49:08V minulosti jsme sice měli velice detailní plány této památky,
00:49:12ale nebyly zasazeny do geografického kontextu.
00:49:22Spojením všech těchto údajů nás archeologové zvou
00:49:25k novému objevení zdejší země.
00:49:28Spolu s Hérodotem, jemuž musíme poděkovat
00:49:30za první zmínky o Lybii ze 4. století před Kristem.
00:49:33Ale také s Georgem Lucasem, který se při vytváření planety
00:49:36Tatooine v Hvězdných válkách inspiroval římskými vilami.
00:49:41Od 19. století si mnozí architekti, malíři i počítačoví grafici
00:49:45představovali fantastická města, a vycházeli přitom právě z Antiky.
00:49:50Je to krásné, jednoduše krásné.
00:49:52Řekl bych, že dnes pouze pokračujeme v této práci ve 3D,
00:49:56což vyžaduje více představivosti, více fantazie,
00:49:59a méně té striktně vědecké práce.
00:50:02Tyto trojrozměrné rekonstrukce jsou ale to,
00:50:05čemu říkám "snový faktor". Díky nim může mnoho lidí snít.
00:50:09A také to láká turisty, což je praktičtější hledisko.
00:50:13Snový faktor, sen, který se rozplynul,
00:50:16když se k němu přiblížila realita.
00:50:19Leptis Magna, fantastické město, bylo odrazem Říma
00:50:22po celou tu dobu, kdy mělo prostředky na to
00:50:25růst a vyrovnávat se hlavnímu městu císařství.
00:50:29Město Leptis, Africký Řím, ještě nevydalo všechna svá tajemství.
00:50:33Prioritou archeologů však dnes je, aby přežilo.
00:50:42Celý ten oblouk jsme opravili!
00:50:49Představte si, že špičky vážily 15 tun, každá 7 nebo 8 tun!
00:50:59Nebyla tu snadná práce.
00:51:03Tenhle oblouk, Sitget el Malik a mauzoleum Sabartha
00:51:08jsou moje dary Lybii.
00:51:16Město Leptis Magna nám vyprávělo příběh Středozemního moře,
00:51:20křižovatky velkých pradávných civilizací.
00:51:24Dnes by mohlo vyprávět o své budoucnosti,
00:51:27jako místa vzájemné výměny a dialogu.
00:51:33Archeologie nám pomáhá lépe poznat historii.
00:51:37A když budeme lépe znát svou minulost, poznáme lépe i sami sebe.
00:51:42Společnost, která hledí jenom do budoucnosti
00:51:45a opomíjí minulost, postrádá smysl!
00:51:50Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2012
Pozoruhodně zachovalé ruiny starověkého města v Libyi. Angličtí odborníci díky pokročilým metodám modelování budov zjistili, že se město Leptis Magna na pobřeží Středozemního moře asi hodinu jízdy autem od Tripolisu svým uspořádáním a vyspělostí značně podobalo někdejšímu Římu, a i proto bylo pojmenován jako africký Řím“. I přes dlouhé období tvrdých bojů v Libyi, památka, která je na seznamu UNESCO, vše přežila bez úhony.
Ruiny starověkého města v Libyi. Nacházejí se v severozápadní části země, v regionu Al Khums, nedaleko města Al Khums. Leptis Magna bylo založeno kolem roku 1100 před naším letopočtem. Ve velmi brzkém čase se město stalo hlavním obchodním centrem oblasti a jedním z významných měst říše Kartága.
Od roku 146 před naším letopočtem patřilo město Římanům. V té době bylo město s impozantními stavbami, obrovským tržištěm, honosnými domy a rozlehlým přístavem údajně největším klenotem Římské říše. Do 6. století zažívalo město svůj největší rozmach. Později však po častých nájezdech Barbarů bylo silně poničeno a v 7. století opuštěno a již nikdy nebylo osídleno. Po opuštění, kdy město Leptis Magna nebylo nadále udržováno, jej postupně zavál písek z pouště. Díky tomu se také do dnešní doby dochovaly zbytky města z velké části. První zmínky o Leptis Magna z moderní doby se dochovaly v cestopise neznámého francouzského cestovatele, kterého v okolí Leptis Magna zajali piráti a který byl na místě dnešní Lybie uvězněn. Po úspěšném návratu do své vlasti napsal o svém putování cestopis a zmínil i to, že objevil jakési ztracené město.
Zbytky tehdy úplně zavátého Leptis Magna prozkoumalo několik učenců a z hlediska historie začala zkáza města. Mnoho sloupů a skvostů tehdejšího Leptis Magna bylo rozebráno a odvezeno do tehdejších center Egypta, některé části z Leptis Magna byly dokonce odvezeny do Paříže nebo Londýna. Tento hrůzný stav skončil rokem 1913, kdy Lybii začala okupovat Itálie, a Leptis Magna se dostal do rukou italských archeologů, a začaly zde výzkumné práce. Písek, který Leptis Magna zavál, byl postupně z místa odvážen co nejdále, protože jinak by zpět navál za velmi krátkou dobu.
Zásadní vývoj v objevování tajů Leptis Magna nastal v roce 1951, kdy Lybie získala nezávislost a do výzkumu Leptis Magna se mohli zapojit odborníci z celého světa. Zejména angličtí odbroníci díky pokročilým metodám modelování budov zjistili, že se Leptis Magna svým uspořádáním a vyspělostí značně podobal tehdejšímu Římu, a i proto byl pojmenován jako africký Řím“. Asi největší zajímavostí bylo tržiště v Leptis Magna, které je zajímavé nejen svojí velikostí, ale i historickým významem. Jednalo se o jedno z nejdůležitějších tržišť mezi Evropou a Afrikou své doby. Zajímavostí také je, že se zde narodil známý římský vladař Septimus Severus. Od roku 1982 jsou ruiny historického města Leptis Magna zapsány na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.