Nesmrtelní

Hodnocení seriálu:
1 2 3 4 5 Počet hlasů: 11  
Sdílet
| Poslat odkaz

Literární předlohy

Moliére: Don Juan

Don Juan je archetyp muže pohrávajícího si s city mnohých žen. Jeho nespoutanost, sebevědomí a šarm je přímo přitahuje. Dun Juan umí skvěle využít příležitosti, aniž by bral na někoho ohledy, jakoby pro něj neexistovala žádná pravidla a smyslem lidského života bylo jen si užívat, třeba i na úkor druhých.

I když tento typ věčného svůdníka proslavil především francouzský dramatik Moliére (1665), vytvořil jej už o 35 let dříve Tirso de Molina ve Španělsku.

Na motivy komedie Don Juan vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Hon na legendu.

M. J. Lermontov: Maškaráda

Maškaráda je veršovaná tragédie M. J. Lermontova, která patří k základním dílům světové dramatiky. Odhaluje způsob jednání a života bohaté smetánky nasazující si pokrytecké masky, dramatičnost lidských charakterů a vztahů i zákony zničující žárlivosti a potřeby pomstít se. A příčina? Třeba ztracený náramek…

Romantický básník, dramatik a prozaik Michail Jurjevič Lermontov (1814–1841) text Maškarády několikrát upravoval, přesto nebyl z cenzurních důvodů za jeho života uveden. Autor zemřel pět let po dokončení tohoto díla při souboji na Kavkaze.

Na motivy této tragédie vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Náramek.

Alexandre Dumas mladší: Dáma s kaméliemi

Dumasův román vypráví o tragické lásce na smrt nemocné kurtizány a muže z vyšší společnosti. Vášnivě se do sebe zamilují a rozhodnou se pro společný život, který má naplnit jejich očekávání a otevřít nové možnosti. Jsou však vystavování nejrůznějším zkouškám osudu a zdolávání překážek v podobě nemoci, chudoby, žárlivosti a intrik není vždy jednoduché. Co všechno jejich láska vydrží?

Autorem tohoto autobiografického romantického románu je francouzský spisovatel Alexandre Dumas mladší (1824–1895, nemanželský syn Alexandra Dumase staršího, autora románů Tři mušketýři, Hrabě Monte-Christo aj.). Předobraz hlavní hrdinky našel autor ve skutečné lásce, kurtizáně trpící plicní chorobou.

Na motivy tohoto románu vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Květy a Lucie.

Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu

Zápletkou romantické tragikomedie Edmonda Rostanda je tajná a marná láska ctnostného rytíře ke krásné ženě. Snad poslední rytíř, chrabrý a mužný Cyrano z Bergeracu se vášnivě zamiluje do sličné Roxany, ale přes svou statečnost nenajde dostatek odvahy, aby jí otevřeně vyznal lásku. Příčinou jeho obav je velký nos – vada na kráse, která se mu zdá nepřekonatelnou překážkou. Ostýchá se, protože se domnívá, že bude kvůli své nedokonalosti odmítnut. Nezbývá mu tedy, než se pokusit získávat si Roxaninu náklonnost prostřednictvím svého soka a doufat, že mu jeho touhu pomohou naplnit jiné silné stránky, ušlechtilost ducha, čestnost či literární talent.

Francouzský dramatik Edmond Rostand (1868–1918) se při psaní tohoto veršovaného dramatu nechal inspirovat skutečně žijícím francouzským spisovatelem a životním stylem Francie sedmnáctého století. Na našich jevištích se drama stalo oblíbené především díky vynikajícím překladům Jaroslava Vrchlického a později Jindřicha Pokorného s proslulým veršem „Svůj širák odhazuji v dál…“.

Na motivy této divadelní hry vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Fejs.

Jane Austenová: Rozum a cit

Román Rozum a cit je, jak už sám název napovídá, o milostných problémech dospívajících děvčat žijících na anglickém venkově. První lásky a zklamání prožívají dvě starší dcery paní Dashwoodové – racionální Elinor a citově založená Mariana. Jejich nápadníky jsou na první pohled laskaví, milí a upřímní mladíci, kteří by mohli slečny na vdávání snadno finančně zajistit. Společenské postavení, rodinné zázemí či nerozvážná rozhodnutí v mládí obou mladíků mají za následek nepředpokládaný průběh vyvíjejících se milostných vztahů. Co nakonec zvítězí? Rozum, nebo cit? A nebylo by možné uspořádat svůj život podle citových pohnutek v souladu s rozumem?

Anglická spisovatelka Jane Austenová (1775–1817), představitelka tzv. rodinného románu, vydávala svůj nejlepší román Rozum a cit postupně a v několika verzích, vydání v konečné podobě se dočkal v roce 1811. Stejně jako v ostatních autorčiných románech v něm vystupují inteligentní a morálně silné hrdinky.

Na motivy tohoto románu vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Miluje nemiluje.

Gustav Flaubert: Paní Bovaryová

Zdá se, že hlavní hrdinka Ema má ideální život. Právě se provdala za schopného muže Karla, do kterého se zamilovala na první pohled, a čekají spolu děťátko. Ema vstupovala do manželství plna ideálů a naivně si představovala, že její život bude stejný jako ten v milostných příbězích, které četla. I když Karel Emu opravdu miluje, brzy se stává jejich manželství pro Emu každodenním stereotypem, a tak hledá zalíbení v jiných mužích, kterým neváhá kupovat drahé dárky. Brzy ji ale zklamou i její milenci, navíc se kvůli darům dostává do neřešitelné finanční situace. Ema není schopna smířit se s realitou. Příběh končí nešťastně s tragickými důsledky, které ponese zejména Berta, dcera Emy a Karla.

Námět k realistickému románu Paní Bovaryová, jenž nahlíží na manželství bez lásky a končí sebevraždou nešťastné ženy, našel francouzský spisovatele Gustav Flaubert (1821–1880) v novinách. Postava paní Bovaryové se stala novým typem literární hrdinky, díky které vznikl termínu „bovarismus“, označující útěk z reálného světa do světa iluzí.

Na motivy tohoto románu vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Ema B.

Martin Kukučín: Rysavá jalovica

Rysavá jalovica je povídka Martina Kukučína pojednávající o vypjatých vesnických vztazích mezi sousedy Ktrem a Trnkou. Jednoho dne spolu uzavřou na jarmarku obchod – Krt od Trnky koupí jalovici. Když spolu pak ale popíjejí v krčmě, jalovice se ztratí a Krt je bez peněz i bez dobytka, pro který na jarmark šel. Jalovice se naštěstí najde a obě rodiny se spolu usmíří.

Marin Kukučín, vlastním jménem Matej Bencúr (1860–1928), byl slovenský spisovatel, dramatik a publicista, nejvýznamnější představitel slovenského literárního realismu a zakladatel moderní slovenské prózy. Povídka Rysavá jalovica patří mezi díla, která napsal v počátcích své tvorby.

Na motivy této povídky vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Dlouhá cesta domů.

L. N. Tolstoj: Ďábel

Ďábel ve stejnojmenné novele L. N. Tolstého není fyzická postava, je to přízrak, který prostupuje lidskou myslí. Jsou to hříšné sexuální myšlenky, které hlavního hrdinu Jevgenije svádí a nutí chovat se tak, jak si sám nepřeje. Jednoho dne se po letech znovu setká se Stěpanidou – ženou, se kterou měl kdysi poměr, a jeho sexuální zájem o ni mu zkomplikuje poklidné a šťastné manželství s milovanou Lízou.

Lev Nikolajevič Tolstoj (1828–1910) byl ruský spisovatel a filozof píšící se stylu kritického realismu. Ve svých prózách se často věnoval otázce výchovy, nenásilí a konvencím. Intimní vztahy mezi mužem a ženou řeší ve svých románech Anna Karenina nebo Vzkříšení. Vedle novely Ďábel se tématem sexuality podrobně zabývá v novele Kreutzerova sonáta.

Na motivy této novely vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Ďábel.

N. V. Gogol: Revizor

Děj satirické komedie Revizor se odehrává během 24 hodin v malém ruském městečku, jehož poklidný život naruší dopis varující před příjezdem revizora. Rozmanitost charakterů úředníků, statkářů a představitelů města je komicky namíchána tak, že dává vyniknout lidské hlouposti, tuposti a nevzdělanosti, ale i jiným neřestem, jako je morální zkaženost, podlézavost, kariérismus nebo úplatkářství. Situace je ještě absurdnější tím, že dojde k omylu, a za revizora je považován bezvýznamný úředníček Chlestakov.

Revizor je díky svému námětu aktuální i dnes, i když byl napsán před mnoha lety a jeho děj je zasazen do počátku 30. let 19. století. Autor Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809–1852) svou hru patřící k nejslavnějším dílům světové dramatické literatury uvedl poprvé v roce 1836 v Petrohradě a měl velký úspěch především u mladých lidí, ale rozhodně ne u těch, kterých se satira týkala – tedy lidí z vyšší společnosti. Od těch se dočkal mnoha útoků a kritik.

Na motivy této komedie vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Kontrola.

R. L. Stevenson: Podivuhodný případ Dr. Jekylla a pana Hydea

Hororový příběh skotského spisovatele Stevensona vypráví o dobru a zlu ukrytém v doktoru Jakyllovi, který se rozhodne pomocí lektvaru tyto dvě odlišné stránky své osobnosti oddělit a umístit je do různých těl. Vytvoří tak Edwarda Hydea, odporného člověka tělem i duší, do kterého se převtěluje. Zlo ale postupně stále sílí a stává se neovladatelné a doktor nemá možnost zničit pana Hydea, aniž by sám skoncoval se životem.

Populární esejista a povídkář Robert Louis (Balfour) Stevenson (1850–1894), jeden z nejpřekládanějších autorů, napsal tento klasický viktoriánský horor o sváru dobra a zla v lidském nitru v roce 1886. Příběh se stal námětem pro známý muzikál Jekyll & Hyde a mnohá filmová zpracování.

Na motivy tohoto příběhu vznikl v rámci cyklu Nesmrtelní film Projekt Alfa.

Originální název: Nesmrtelní / Nesmrtel'ní – Stopáž: 86 minut – Rok výroby: 2010 – ST
Žánr: Seriál
Vysílání pořadu

Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:

Nastavit připomenutí

Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.