Příběh nesnadné cesty ke slávě živoucí legendy Sophie Lorenové za její osobní herecké účasti. Italský životopisný film (2009). Dále hrají: M. Madeová, E. De Caro, N. Di Pinto a další. Režie Vittorio Sindoni
00:00:16 MŮJ DŮM JE PLNÝ ZRCADEL část I.
00:00:22 Haló.
00:00:24 (hovoří anglicky) Hi, Cary, tell me.
00:00:26 Yes. Sophie is here with me.
00:00:29 (šeptem) To je Cary Grant.
00:00:31 Really?! Thank you.
00:00:35 Thank you so much! Yes, I tell Sophie now.
00:00:40 Sophie!-Co je?
-Dostala jsi Oscara!
00:00:43 Skvělé! Nemůžu tomu uvěřit.
00:00:46 Je to pravda. Je to pravda.
00:00:49 Je to pravda.
-Nemůžu tomu uvěřit.
00:00:52 V 6 hodin a 40 minut, nám přišla zpráva,
00:00:54 která se třikrát opakovala. Sophia vyhrála! Sophia vyhrála!
00:00:58 Sophia vyhrála!
00:01:00 Zvonek dálnopisu zvonil jako o život.
00:01:02 My jsme okamžitě vyrazili na místo
00:01:05 a přijeli jsme zároveň s prvními fotografy
00:01:09 a novináři z celé Itálie i ze zahraničí.
00:01:12 Připravte se. Už přijeli.
00:01:15 Přesně tak, je to její auto.
00:01:18 Už jsou tady!
-Už jsou tady!
00:01:21 Romildo! Dovolte mi otázku.
00:01:23 Už je tady!
-Co jste říkala na toho Oscara?
00:01:26 Jaké to je zjistit, že vaše dcera získala Oscara?
00:01:28 Děkuju. Děkuju.
00:01:31 Nechte mě projít. Musím jít za svou dcerou.
00:01:34 Jste šťastná?
-Tohle je rušení nočního klidu!
00:01:38 Vstávejte, vstávejte, dnes je nádherný den.
00:01:43 Pojďte, paní Villaniová. Mějte trochu strpení.
00:01:48 Potom vás necháme mluvit s paní Lorenovou.
00:01:51 Chceme vidět Sophii. No tak. Otevřete nám. Otevřete!
00:01:56 Prosím, madam, pojďte dál. Vaše dcera vás už čeká.
00:02:03 Mami!
-Sophie.
00:02:05 Že je to pravda? Že je to pravda?
00:02:08 Ano.
-Nemohu tomu uvěřit.
00:02:11 Je to pravda, je to pravda. Běž se připravit.
00:02:14 Dole je spousta lidí.
00:02:16 Filmoví kritici, fotografové, novináři...
00:02:19 No tak běž, běž.
00:02:21 Za chvíli budu u tebe.
00:02:24 Maminka přišla.
-Ano, já vím.
00:02:26 Mluvím právě s Goffredem Lombardem.
00:02:29 Teď se běž převléci. Hned přijdu.
00:02:32 Goffredo. Ano, přišla Romilda.
00:02:34 Cary Grant, ano, to on nám volal.
00:02:39 KŘIK NOVINÁŘŮ Z ULICE
00:02:41 (v myšlenkách) Jako bych toho Oscara dostala já.
00:02:46 Všechno začalo před 30 lety.
00:02:49 V Pozzuoli, v malém městečku blízko Neapole.
00:02:58 Jeff Stracano má návštěvu! Otevřete ty vrata!
00:03:02 A jak se jmenujou ti..., ti, kterým musíš poslat tu fotografii?
00:03:06 Metro-Goldwyn-Mayer.
00:03:08 To je, sestřičko, americké filmové studio.
00:03:10 Jo. Tak těm.
00:03:12 Hledají zrovna tebe jako dvojnici Grety Garbo.
00:03:15 Doro, nemusíš se vysmívat.
00:03:18 Já tu fotku stejně do té Ameriky pošlu. Vidíš ji?
00:03:21 No tak, vidíš ji? Teď ji pošlu.
00:03:24 Dnešním dnem byl uzavřen konkurs na nejvěrnější dvojnici Grety Garbo.
00:03:29 A vítězem se stává Romilda Villaniová z Pozzuoli,
00:03:33 která vyhrává cestu do Los Angeles a zkoušku pro Metro-Goldwyn-Mayer,
00:03:37 aby hrála dvojnici hollywoodské divy.
00:03:41 Co je? Něco se stalo?
-Nic a všechno.
00:03:45 Hele, musíš naši dceru přesvědčit.
00:03:49 Od té doby, co vyhrála, už jí to prostě nemyslí.-Aha.
00:03:52 Jaká Greta Garbo? Tvá matka má pravdu.
00:03:56 Musíš si najít manžela nebo práci, tak jako tvá sestra.
00:04:00 Chtějí mě v Hollywoodu a já tam pojedu.
00:04:03 Ty jseš dcera dělníka z Ansalda. My tě nepošleme dělat emigrantku.
00:04:07 Co děláš?
00:04:10 Je z toho špatná. Chudinka malá.
00:04:13 No tak může jet na pár dní k mé sestřenici do Říma.
00:04:19 Hraje tak dobře... na klavír.
00:04:21 Může ji něco naučit. Aspoň se rozveselí. Ne?
00:04:27 Nechali jsme ji studovat neapolskou konzervatoř.
00:04:30 Může pořádat konzerty.
00:04:33 Slyšel jsi, jak dobře hraje Chopina?
00:04:46 ROMANTICKÁ SKLADBA
00:05:13 Jste vážně nádherná.
00:05:18 Jsem Riccardo Scicolone. Zabývám se filmem.
00:05:22 A chtěl bych vás poznat lépe.
00:05:28 Nesnažte se mě odmítnout.
00:05:49 Pojď dál, Romildo. V tomhle domě budeš vždycky vítaná.
00:05:53 Děkuju.
-Jak ty, tak i tvá dcera.
00:05:57 Popravdě..., za chvíli už budou dvě.
00:06:00 Romildo, Sophie, pojďte dovnitř.
00:06:03 Tati.
-Hm.
00:06:14 Má milá Mariocello.
00:06:16 Zvykej si na rodný příjmení svý matky.
00:06:20 Protože nejen že si ji tvůj otec nevzal,
00:06:23 ale ani tě nepřijal za svou, tak jak to udělal s tvou sestrou.
00:06:28 Sophinku ano, ale Mariocellu ne.
00:06:36 Luiso, ty těstoviny z dýní jsou opravdu výborné.
00:06:42 Měla bys je vařit denně.
00:06:44 Vlastně ne. Jeden den ano a druhý ne.
00:06:48 Jo.
-No, hm...
00:06:50 No, radši jednou za týden.
00:06:55 Chceš vědět pravdu?
00:06:57 Ty těstoviny z dýní bych to hodil na hlavu!
00:07:02 SIRÉNA
00:07:04 Sophie, pojď se mnou, pojď!
-Běž honem do tunelu.
00:07:06 Ty běž s matkou. Dělej! Dělej!
00:07:09 Pospěšte si, pospěšte si! Rychle!
00:07:13 SAMOPALKlid. Pozor, jede vlak!
00:07:16 HLUK PROJÍŽDĚJÍCÍHO VLAKU
00:07:28 Áaaaa... Konečně už jsou tady.
00:07:31 Američani přijeli.
-Proč rozhazuješ rukama?
00:07:36 Teď sice Američani přijeli, ale pak stejně odjedou.
00:07:39 A jak jsme žili předtím, budeme žít i dál.
00:07:42 Jen budeme starší. Tak pojď dovnitř.
00:07:58 Dáte si? One dolar, please.
00:08:01 Thank you.
00:08:07 Thank you so much.
00:08:12 Mami! Připrav další.
00:08:14 Ještě 4 cherry brandy.
00:08:17 A pospěšme si. Pijou jako duhy.
00:08:25 DORA:Jsi tak dobrej tanečník. Mamma mia.
00:08:48 Mariocello!
00:08:51 Sophie, jseš poslední dobou nějak vysoká.
00:08:55 To ty jsi pořád malá.
-No, vždyť tobě je už 16,
00:08:58 mně jenom 12. Však já tě dorostu.
00:09:01 Sophie, Mariocello! Pojďte, vajíčka jsou hotový.
00:09:04 Už jdu, mami.
00:09:06 TELEFON
00:09:14 Zvoní telefon!
00:09:16 Antonio, zvedni to ty a pospěš si.
00:09:23 Halo.
00:09:27 Počkejte. Tati!
00:09:29 Chce Romildu Villaniovou.
-Já tam zajdu.
00:09:32 A kdo volá?
-A vy jste kdo?
00:09:36 Ten pán se jmenuje Riccardo Scicolone.
00:09:52 Slečno Romildo! Slečno Romildo!
00:09:56 Co chcete od mé sestry?
00:09:58 Osobní telefonát. A že prej to spěchá.
00:10:01 Někdo s ní chce nutně mluvit. Volá až z Říma.
00:10:04 Buďto do půl hodiny přijde, nebo se nedozví, o co přišla.
00:10:08 Však už jde dolů. Je na schodišti.
00:10:15 Slečno Romildo. Jestli chcete nasednout
00:10:18 na můj pekelnej stroj, velice rád vás svezu.
00:10:21 Ne ne, děkuju, radši se pěkně projdu.
00:10:24 Zdravím, Fortunato.
00:10:26 Dobrej, slečno Romildo, budou vám volat.-Á děkuju.
00:10:46 Kolikrát tě už odmítla?
-Ona odmítá úplně všechny.
00:10:51 TELEFON
00:10:54 Haló? O... Prosím vás, nechte toho.
00:10:59 Haló? Á Riccardo.
00:11:02 Jo, to jsem já, Romilda.
00:11:05 Jakým že vlakem to má přijet?
00:11:07 Tím, co vyjíždí v 15.10 z Říma.
00:11:10 Měli jsme ho žalovat, za to, že Marii nepřijal za svou.
00:11:14 A my zatím... vytahujeme slavností servis na kávu.
00:11:18 Třeba to chce napravit.
00:11:21 Vezme si všechny tři a odveze si je do Říma.
00:11:24 Tak to měl napsat nám jako rodičům. Rád bych se oženil s vaší dcerou.
00:11:29 No tak, mami. Ty jsi ze starý školy.
00:11:32 Tyhle věci se už nedělají.
00:11:34 A pak... Romilda už je zkušená ženská.
00:11:38 Chováte se k ní pořád jako k dítěti.
00:11:40 Podle mě nesmíme doufat v příliš. Uvidíme, co nám poví.
00:11:44 A kde je Romilda?
00:11:47 Marie, i když dneska přijede tvůj otec,
00:11:51 bude lepší, když ho hned neuvidíš.
00:11:53 Až přijde domů, radši počkej, až tě zavolám.
00:11:58 Když nastane správná chvíle. Rozumíš?
00:12:01 Jak myslíš, mami.
00:12:08 ZVONEK
00:12:11 Jen pojď dál, Riccardo.
00:12:13 Jak se máš?
-Dobře.
00:12:16 Pojď dál.
-Děkuju.
00:12:18 Pěkně zdravím.
-Prosím, prosím,
00:12:21 pojďte dál, pane Scicolone.
00:12:23 Dobrý den.
-Dobrý den.
00:12:31 Ta káva je vynikající. Vážně výborná, opravdu.
00:12:36 To díky vodě. Tady máme jedinečnou vodu.
00:12:40 Díky kávě je naše voda slavná všude.
00:12:43 Takže je to pravda.
00:12:45 Dal byste si dezert?
-Ne ne, děkuju.
00:12:48 Nemám chuť. Potom si možná kousíček vezmu.
00:12:52 Ve vlaku jsem neměl možnost se najíst, takže...
00:12:55 A jestli jsou dobré jako káva...
00:13:02 Musím říct, že vyrostla. Už...
00:13:05 Už je z ní slečna.
-To je.
00:13:09 Je to jak včera, co jezdila v autíčku s pedály. A ta panenka...
00:13:13 Má ji ještě?
-Jo, má.
00:13:16 Riccardo, čas utíká. A děti rostou.
00:13:21 (s rozpaky a pokašláváním) Ano.
00:13:27 Máte štěstí, že z okna... vidíte přímo na amfiteátr.
00:13:33 Nádhera.
00:13:35 Tyhle si sníme potom... Až odejde.
00:13:39 Proč nepřesmíš dneska v Pozzuoli?
00:13:45 Rád bych, moc bych rád, ale nemůžu.
00:13:48 Musím se vrátit. Neměl bych změškat vlak,
00:13:51 co jede v 18 aaa...
-12 minut.
00:13:54 Odtud na nádraží to trvá pouhých 5 minut.
00:13:58 Ahaaa... Tak jestli mě doprovodíš.
00:14:03 No tak dobře.
00:14:05 Když musíš jít, tak jdeme.
00:14:14 Ahoj, Sophie.
00:14:22 Na shledanou.
-Na shledanou.
00:14:25 Na shledanou.
-Opatrujte se.
00:14:32 POVZDECH
00:14:36 Vy tomu rozumíte? Jako by tohle byl nádražní bar.
00:14:40 Vypil kafe a sundal si jen jednu rukavici.
00:14:45 Sophie, copak je? Ty pláčeš?
00:14:58 Mariocello.
00:15:03 Ach...
00:15:05 Já nevím, o co tomu muži jde.
00:15:09 Ale pamatuj, že tady máš svou rodinu,
00:15:12 která ti tátu nahradí. Dvojnásob, klidně i trojnásob.
00:15:18 Rozumíš?
00:15:25 (hlášení nádražního rozhlasu) Rychlovlak směr Řím - Termini
00:15:27 přijíždí na kolej číslo 2.
00:15:30 Staví ve stanicích Villa Literno, Aversa, ...
00:15:35 Riccardo, povíš mi, proč jsi přijel?
00:15:39 Přijel jsem se podívat na Sophii, abych věděl,
00:15:41 jak se má, jak vyrostla.
00:15:44 Nezapomněl jsem, že mám dceru.-Dvě.
00:15:47 Ty máš dvě dcery.
00:15:50 Jednu. Jenom jednu.
00:15:53 Sophie je moje dcera, uznal jsem ji, ne?
00:15:56 Proč si tím jseš tak jistej?
00:15:59 Kdybych ti řekla, že Marie je tvoje dcera a Sophie ne?
00:16:06 Co to povídáš?
00:16:08 Říkám ti, že jenom já znám pravdu.
00:16:12 Riccardo, vždycky jsem měla jen tebe.
00:16:18 A mý dcery jsou obě dvě i tvoje.
00:16:20 Poslyš, nezačínejme znova s touhle kravinou.
00:16:25 Pravdou je, že jsi se mě snažila udržet druhým těhotenstvím.
00:16:28 Jak myslíš, udržet?
00:16:31 Hm, pamatuju si ty krásný slůvka,
00:16:34 co jsi mi říkal tu noc, kdy jsem otěhotněla.
00:16:38 A dneska ta malá chudinka zůstala stát za dveřma.
00:16:43 Těšila se, že tě pozná.
00:16:46 Proč jsi sem přijel?
00:16:49 Eheeee...
00:16:53 Přijel jsem i proto, eh...
00:16:56 Podrž mi to.
00:17:00 Podle mě je správné, abyste se Sophií věděly,
00:17:06 že jsem se oženil.
00:17:10 Oženil?
00:17:12 Ano.
00:17:15 Ale pamatuj si, že pro Sophii tu budu vždy.
00:17:18 Už musím jít.
-Tys tu nikdy nebyl.
00:17:22 Ani pro Sophii ani pro Marii.
00:17:24 Proč to říkáš?
00:18:06 SOPHIA:Jen aby nám řekl, že se oženil?
00:18:09 To rovnou mohl zůstat doma.
-Mariocello,
00:18:12 to, co jsem ti říkala dneska ráno o tvým otci...
00:18:17 Jen jsem ti chtěla říct.
-Marie. Poslouchej.
00:18:21 Od toho člověka už nesmíme nic čekat.
00:18:24 Nikdy.
-To jsem měla říct já.
00:18:26 Kdo to řekne, ten to řekne.
00:18:28 A Marie by to měla dobře vědět.
00:18:31 Jo, ale já se nevzdám.
00:18:34 Život, co nám nechce dát on, si vytvoříme samy.
00:18:40 A mnohem hezčí. Uvidíš.
00:18:43 Hele.
00:18:48 Otoč to. Quo vadis.
00:18:50 Konkurs v Cinecitta. V Římě.
00:18:53 Ha?
00:18:55 Quo vadis?
-Nádhera, ne?
00:18:59 Můžem to zkusit.
-Dobře.
00:19:02 Ti v Cinecitta čekají jen na vás, aby natočili Quo vadis.
00:19:05 Á Romildo, ty chceš jet do Říma,
00:19:08 abys byla se Scicolonim.
-Už zase?!
00:19:10 Tak s Riccardem! Dobře?
00:19:13 Ten tvůj Riccardo tě se dvěma dcerami opustil.
00:19:16 To se stává těm, co běhají za chlapama.-Hmmm.
00:19:18 Ale já aspoň vím, jak chlap vypadá.
00:19:21 Zato tys, drahá sestřičko, neviděla ani jednoho.
00:19:25 Abys věděla, já žiju tak, jak jsem si to vybrala.
00:19:29 Mám práci, nezávislost. Já jsem písařka na stroji!
00:19:32 Hm? A co jsi ty?
00:19:34 Já jsem umělkyně.-Jo. Práce k ničemu.
00:19:38 Heee, co jinýho?
-No tak, mami.
00:19:41 Řekni jí to, prosím tě, ať změní názor.
00:19:44 Jestli chceš udělat něco dobrýho, zapomeň na Scicoloniho.
00:19:47 A proč?
-Ach bože.
00:19:49 Ty se ptáš proč?
-Já taky pojedu do Říma, že jo?
00:19:52 Ale ne teď.
00:19:54 Nejdřív se se Sophií musíme zařídit.
00:19:58 A pak pro tebe přijedu, dobře?
00:20:00 Na. Koupila jsem ti jablko.
-Děkuju.
00:20:05 Pozor na to jabko, je začarovaný.
00:20:09 Jen se neboj. Neboj se, protože děda
00:20:13 je do Říma nepustí.
-To se uvidí.
00:20:17 HOUKÁNÍ A HLUK VLAKU Romildo.
00:20:24 Podařilo se ti přesvědčit mámu?
00:20:27 Ani jsem to nezkoušel. Co ti v Pozzuoli chybí?
00:20:31 Nic, tati. Vy jste mi dali všechno.
00:20:34 Ale já cítím, že musím jít.
00:20:37 Prostě musím, tati.
-Domenico, nech ji být.
00:20:43 Tvá dcera je tvrdohlavá jako já.
00:20:47 To jsou preclíky - na cestu.
-Děkuju.
00:20:51 Áaaa, pravdou je, že ty jseš příliš hezká pro Pozzuoli.
00:20:56 Mami.
00:21:00 Tati.
00:21:02 Dávejte tam na sebe pozor.
00:21:05 (dojatě) Moc vám děkuju.
00:21:09 ZVONY
00:21:11 CINKÁNÍ TRAMVAJE PÍSKÁNÍ CYKLISTY
00:21:15 (zpívá si) Moje mužstvo,
00:21:17 duše moje, radost moje...
00:21:19 Fandíš Laziu? CHROCHTÁNÍ
00:21:21 AS Řím?
-No a co?
00:21:24 Tu máš, ďáble!
-Táhni do pekla.
00:21:27 PRŮVODČÍ: Kupředu! Je tam místo.
00:21:30 K branám Cinecitta jsou to dvě zastávky.
00:21:33 Radši už běžte ke dveřím.
00:21:38 Promiňte, promiňte.
00:21:40 Nevíte, do kolika je konkurs na Quo vadis?
00:21:43 Včera tam byl můj bratranec.
00:21:45 Hledali gladiátory a přišel na řadu až v sedm večer.
00:21:48 Hm, jestli se ti podobá, tak ho asi nevzali, co?
00:21:52 Bratranec je vítěz těžký váhy, tebe mi zmáčknul jako švába.
00:21:55 Snad to stihneme.
00:22:22 Cinecitta.
00:22:24 Bože, mám knedlík v krku.
00:22:29 No tak, budete vystupovat?
-Jo.
00:22:33 Ach bože. SMĚS HOVORŮ ČEKAJÍCÍCH KOMPARSISTŮ
00:22:36 PRODUKČNÍ:Takže poslouchejte. Mario Soldati dneska zkouší.
00:22:42 Představ si tohle v Pozzuoli.
00:22:53 Á božínku.
00:22:58 Že prý hledají blondýny.
-To by chybělo.
00:23:02 Ve starým Římě neexistovaly barvy na vlasy.
00:23:04 Jenže tohle je americkej starej Řím.
-Á americkej, ó božínku.
00:23:08 Já už jsem pracovala jako hlas. Neměla bych tu čekat s komparsem.
00:23:12 REPTÁNÍ PŘÍTOMNÝCH
-A kolik platí za mluvení?
00:23:15 3x tolik. Za den práce jsem zaplatila 2 měsíce penzionu.
00:23:18 A kde je ten penzion?
00:23:20 Penzion Lena. Blízko Porta Maggiore.
00:23:23 Já teď bydlím se svým klukem, ale je to tam hezké.
00:23:25 A mají dobrý ceny.
-A jak dobrý?
00:23:28 Takže, prosím vás. Prosím vás o klid.
00:23:30 Je tu někdo, kdo umí mluvit anglicky?
00:23:33 Já umím anglicky a má dcera taky.
00:23:35 Dobře, tak pojďte se mnou.
-Běž, běž, běž.
00:23:37 S dovolením. HLUK PROTESTUJÍCÍCH
00:23:39 To jsem si mohla myslet. Zase ona.
00:23:42 Pohlídejte mi kufry. Moc vás prosím.
00:23:44 Sophie, počkej na mě.
00:23:46 ŽENA ublíženě: Ona si přijde a jde tam.
00:23:55 (mluví anglicky)Have you ever actively revolved before?
00:24:00 (šeptem) Co říkal?
00:24:05 Já to věděl.
00:24:09 Neumíte ani slovo. Jdeme.
00:24:14 Ne, anglicky nemluvíme. Tak jdeme!
00:24:16 Ale umíráme hlady.
00:24:18 Tohle you understand?
00:24:22 (pobaveně) Won take. She is very interesting face.
00:24:25 He gets the opportunity to play, but without sound.
00:24:29 Říkal, že tě vezme. Zabere tě bez zvuku.
00:24:33 Co to je?
-Budeš dělat kompars.
00:24:35 Ale já jsem její matka.
00:24:37 Já svou dceru nenechám samotnou ani minutu.
00:24:40 Když bude dělat kompars, budu ho dělat taky.
00:24:42 Tak!
-What did she say?
00:24:45 (lámanou angličtinou)She said that they will perform together.
00:24:48 Together.(doslova opakuje, co slyší od produkčního)
00:24:51 O.K.
-O.K.
00:25:06 V tom penzionu nás nechají jen přespat.
00:25:10 Ale jestli přidají i jídlo, peníze nám nevystačí.
00:25:15 Ale majitelka mi do telefonu řekla, že to je s penzí.
00:25:18 Však já ji přesvědčím.
-Tak jo.
00:25:22 Kdy budeme na Porta Maggiore?
-Za tři zastávky.
00:25:25 Za tři?-Ne, za čtyři.-Čtyři.
-Ne, jsou to tři zastávky.
00:25:28 Jsou to čtyři.-Tak čtyři. (žena dál hovoří italsky)
00:25:31 Svatý kříž jeruzalémský a Porta Maggiore.
00:25:33 Děkuju, paní.
-Prosím.
00:25:36 ČEKAJÍCÍ ŽENY:No konečně, už jsem si myslela,
00:25:38 že se nedočkám.
-Jsem tu už dvě hodiny.
00:25:41 CINKÁNÍ TRAMVAJE
00:25:52 Děkuju mockrát, ale těch zastávek bylo pět.
00:25:55 Jo, ale ta jedna byla na znamení.
00:25:58 Jak říkala, že se ten penzion jmenoval?
00:26:00 Lina, penzion Lina.-Doufejme, že ta Lina je hodnej člověk.
00:26:04 To doufejme.
00:26:06 Podívej se, je tu..., je tu nějakej nápis.
00:26:09 Jo. Penzion Lina.
00:26:12 Schodiště C, 3. poschodí.
00:26:16 Prosím, prosím, jen pojďte dál.
00:26:18 Děkuju.
-Děkujeme.
00:26:25 Dobrej večír.-Dobrej večer.
-Dobrý večer.
00:26:28 Řeknu to hned.
00:26:30 Já preferuju ty, co chtějí plnou penzi.
00:26:33 V kuchyni je moje tchýně. Vaří dobře.
00:26:35 Podívejte, zrovna dělá polentu s vepřovým.
00:26:44 (váhavě)Ale paní, my jíme v Cinecitta.
00:26:47 Pracujeme v Quo vadis.
-Áha.
00:26:50 Měla jsem tu zákaznici, co pracovala v Cinecitta
00:26:53 - s rudými vlasy. Dokonce mi tu nechala spoustu dluhů.
00:26:56 Vy ji neznáte? Jmenuje se...
00:26:59 Ne ne, to asi neznáme. My jsme z Pozzuoli.
00:27:02 Byly jsme vybraný přímo režisérem Quo vadis.
00:27:06 Dobře, tak tu můžete jen přespávat.
00:27:09 Ale jestli vás chytím, že vaříte na pokoji,
00:27:12 do pěti minut se sbalíte a půjdete pryč.
00:27:14 Ale ne, paní, my tyhle věci neděláme. To není pro nás.
00:27:17 Tohle je penzion na úrovni a chci, aby to tak zůstalo.
00:27:21 Co to čteš?
00:27:23 Camilla Bensa. Hrabě Cavour.
00:27:26 Dáš si ještě preclík?
-Další preclík? Já mám hlad.
00:27:29 Ale dej si, je to dobrý. Na, he? Žádnej strach.
00:27:34 Zejtra nám v Cinecitta daj balíček. He?
00:27:36 První chod, druhej chod, přílohu, ovoce.
00:27:40 Jo.-A možná taky dezert.
-Ach.
00:27:43 Půlku si sníme v poledne a půlku večer. Co?
00:27:46 Jo.
-Pojďme spát.
00:27:48 Ne ne ne ne ne ne, promiň, ale musím napsat do Pozzuoli,
00:27:52 abych jim řekla, že nás obě vzali do filmu Quo vadis.
00:27:58 He?
00:28:00 Teta Dora pukne závistí.
00:28:05 Takže, co mám napsat?
00:28:08 Vzali nás obě,
00:28:13 abychom hrály v ...
00:28:17 Jak se píše kvo...? K... k... k...
00:28:19 Quo vadis. A je to.
00:28:22 Akce! (sborově)Ať žije Petronius!
00:28:25 Viva Petronius!
-Ať žije Petronius!
00:28:29 -Ať žije Petronius! Ať žije!
00:28:37 Viva Petronius!
-Ať žije Petronius!
00:28:40 Tolik ti to sluší.
00:28:43 Viva! Viva Petronius!
00:28:47 Sláva! Ať žije!
00:28:49 Viva Petronius!
-Ať žije Petronius!
00:28:54 Viva!
00:28:56 OK.
00:28:58 Stop! Pauza! Všichni máte pauzu!
00:29:02 Výborně. No konečně.
00:29:05 Kompars a akrobati si půjdou tudy pro svačinu.
00:29:09 Za 50 minut vás chci zase všechny tady, rozumíte?
00:29:13 Počkejte, až vás zavolají jménem.
00:29:16 Amerigiová! -Zeliniová!
-To jsem já.
00:29:18 Giovaniniová!
- Přítomná.
00:29:20 Co maj znamenat ta jména?
00:29:22 Včera si spousta lidí vzala balíček a pak se vrátila pro další.
00:29:25 Takže produkce si to pojistila.
00:29:28 A proč nám taky nedaj balíčky?
-Nevím.
00:29:30 Balíčky jsou jen pro herce a pro speciální výstupy.
00:29:36 Tak hezká otrokyně jako ty přece nemůže stát frontu.
00:29:40 Jak se jmenuješ?-Sophia. A do fronty si ráda stoupnu.
00:29:43 A já taky. Já jsem její matka.
00:29:47 No jak myslíš. Nevíš, o co přicházíš.
00:29:50 To snad ne. Co si o sobě myslí?
00:29:52 Scicoloneová!
-To jsme my!
00:29:55 To jsem já! Už jdu - Scicoloneová.
00:29:58 Kdo vůbec jsi?-Jsem žena, kterou si Riccardo vzal.
00:30:01 Pozor na to, co říkáš!-Jen klid. Já jsem mu dala dvě dcery.
00:30:04 Jseš děvka!-Drž hubu!
-Coura!-Drž hubu!
00:30:07 Mami!-Scicoloneová!
-Mami!
00:30:09 Dej jí balíček.
-Ten balíček je můj!
00:30:12 Mami, pojď.
-Čarodějnice.
00:30:15 Nechte toho. Jděte se hádat někam jinam.
00:30:18 To snad není možný.
-Nó jo.
00:30:21 (pohrdlivě) Jeho žena.
00:30:23 Co na té ženské vidí?
00:30:25 Ách můj bože, je tak hubená.
00:30:28 Mami, ty už na něj musíš zapomenout.
00:30:32 Ten muž je tvůj otec.
00:30:35 A pak, jak bych mohla zapomenout na ty hezký společný roky.
00:30:44 Vedle něho jsem se cítila jako královna.
00:30:47 Stačil mi jen jeho pohled.
00:30:50 Mami, už to dávno skončilo.
00:30:53 Co ty o tom víš?
00:30:57 Někdy je láska tak silná, že nikdy nevyhasne.
00:31:03 Stačí jen jiskřička a rány se otevřou.
00:31:10 Víš to, že si mě chtěl vzít?
00:31:14 Ale neudělal to.
00:31:16 Jeho matka nám stála v cestě.
00:31:22 S Riccardem byl život plný zuřivých bouří.
00:31:26 Hádali jsme se, to jo, ale bylo to...
00:31:29 tak hezký se usmiřovat.
00:31:33 Když mě opustil...,
00:31:38 cítila jsem ostří nože, co do mě pomalu proniká.
00:31:45 A tu bolest cítím ještě dneska.
00:31:50 Je to bolest, která nikdy neskončí.
00:31:55 Nikdy.
00:32:07 Raději spi, drahoušku.
00:32:11 To stejně nepochopíš.
00:32:17 Vzali nás do filmu Quo vadis. Vidíte, že jsem udělala dobře.
00:32:21 Všechny vás líbám. Romilda.
00:32:24 BABIČKA: Čteš ten pohled alespoň posté.
00:32:27 Říkám vám, že máma si pro mě do měsíce přijede.
00:32:30 Vždyť už si našla práci.
-Sophia je hezká, o tom není řeči.
00:32:33 Ale copak se dá srovnávat s těma americkýma herečkama?
00:32:37 Eh, to jsou přece hvězdy.
00:32:39 Tak třeba Ava Gardnerová, eee... pak ta druhá blondýnka
00:32:45 eee... Marilyn Monroe, Rita Hayworthová, he?
00:32:49 Dobře, ale není třeba dělat scény. Radši mysleme na Marii.
00:32:54 Já nemám svou rodinu, nemám vlastní děti,
00:32:58 ale na svou neteř myslím pořád.
00:33:01 Víc než na dceru. Hm?
00:33:05 CINKÁNÍ TRAMVAJE
00:33:12 Nemůžeme se najíst v restauraci? Snědla bych něco teplýho.
00:33:16 (s povzdechem) Zaplatíme penzion
00:33:18 a když půjdeme jíst, nic nám nezbyde.
00:33:22 Kdybychom mohly pracovat ještě den, do háje.
00:33:25 Připravujou tři filmy. Jo, mám to tady.
00:33:32 Město se brání od Pietra Germiho.-Hm.
00:33:35 Kráska od Luchina Viscontiho. Točí se přímo v Cinecitta.
00:33:39 Netočí něco v kostýmech?
00:33:41 Se spoustou lidí, se spoustou žen.
00:33:44 Ehm, Fanfán Tulipán. Režisér je Francouz.
00:33:48 A je to v kostýmech.
-Aaaa...
00:33:50 No, tak se ukážeme i Francouzům.-Oh.
00:33:53 Jo. Ale francouzsky mluvím.
00:33:59 Líbí se mi, když se směješ.
00:34:02 Pojď, tady vystoupíme.
-Máme vystupovat až příští.
00:34:05 Neboj, pojď se mnou. Pojď se mnou.
00:34:10 Jestli chcete vařit jen kávu, tak tohle vám bude stačit, no.
00:34:14 Ale jestli si chcete uvařit něco..., co já vím, maso, těstoviny,
00:34:18 tak potřebujete tohle.
-Ne ne, ten maličkej nám vyhovuje.
00:34:23 A pak bych potřebovala elektrickou šňůru,
00:34:26 pokud možno hodně dlouhou.
00:34:31 A máme to. Teď musíme najít kastrůlek,
00:34:34 co se tak akorát vejde do tvé tašky.
00:34:36 Co s takovým katrůlkem uvaříme?
00:34:38 A jak chceš projít penzionem s velkým hrncem?
00:34:41 Nasadíme si ho na hlavu jako klobouk?
00:34:43 CINKÁNÍ ZVONKU U DVEŘÍ
00:34:45 (šeptem) Tohle odnes dovnitř, běž.
00:34:50 Dobrý večer.-Dobrej večír.
-Dobrý večer.
00:34:52 Paní Lino.
-Tady jsem, paní Romildo.
00:34:58 Tady máte peníze na týden.
00:35:00 500,
00:35:03 1000
00:35:05 a 300 lir. Tady to je.
00:35:08 Děkuju vám. Jestli se jdete někam najíst,
00:35:11 tak tady se zavírá v jedenáct.
-Ne, děkuju,
00:35:14 ale už jsme se najedly. Bolí mě z toho břicho.
00:35:18 BUBLÁNÍ V HRNCI
00:35:20 Podle mě už to je.
00:35:23 Mluv potichu nebo nás uslyší.
-Ach pšššššššš...
00:35:26 Běž ke stolu, já to připravím.
00:35:50 Chtěla jsi něco teplýho?
-No páni, jo.
00:35:52 Tak tady to je.
-A co ty?
00:35:56 Však já si dám taky.
00:35:59 A neříkej, že babiččino ragú je lepší.
00:36:02 Vím to sama.
-No jo.
00:36:05 Ragú. SMÍCH
00:36:09 A pořádně míchej.
00:36:11 ZVONĚNÍ Broučku, jsem tady.
00:36:13 MARIA: Ahoj, holky!
-Kam tolik pospícháš?
00:36:15 K telefonu, máma mi bude volat z Říma.
00:36:18 Ahoj, uvidíme se v pondělí!
-Tak ahoj!
00:36:20 OTEC SPOLUŽAČKY: Byli jste dneska...
00:36:27 Zdravím, paní!
-Ahoj, Mariocello!
00:36:37 Dobrej den, Fortunato.
-Dobrej den.
00:36:44 Zdravím, na chvilku se posadím, ano?
00:36:53 Jen počkej, počkej. Brzy zavolá. -Aha.
00:37:04 Slečno, přesně na 13. hodinu jsem si objednala
00:37:06 telefonát do Pozzuoli. Kdy to bude?
00:37:09 Když mě nepřepojí v Pozzuoli, já s tím nic nenadělám.
00:37:20 Pozzuoli je v kabince 5.
-Slečno, už můžete.
00:37:22 Kabinka číslo 5.
-Děkuju.
00:37:26 ŽENA: Snad už to bude.
00:37:30 TELEFON Mami!-Mariocello!
00:37:33 Proč ses tak zpozdila?
-Víš, to není moje vina.
00:37:36 Tady každej dělá, jak se mu zachce.
00:37:39 Jak se máš?
-Teď, když tě slyším, dobře.
00:37:41 Povídej, tak jak to vypadá v Římě?
-No výborně, opravdu.
00:37:45 V Cinecitta je Sophia žádaná a mně, představ si,
00:37:48 říkají četníku, protože Sophii se dvoří tolik mužů,
00:37:52 že já jí musím dělat ochranku. Však to znáš.
00:37:55 MARIOCELLA: Aha, tak dobře.
00:37:57 A poslyš, jestli to v Římě všechno šlape, mohla bych tam jet i já.
00:38:01 Stejně do konce školního roku zbývá týden.
00:38:04 Víš, já bych byla moc šťastná i Sophia,
00:38:07 ale musely bychom si zaplatit větší pokoj.
00:38:10 No a v tuhle chvíli to není snadný. Naopak, je to těžký.
00:38:14 Je to moc těžký.
-No jo, však já to chápu.
00:38:17 Ale snažte se ten pokoj najít co nejdřív.
00:38:20 Tak dobře, zlatíčko, dobře. Posílám ti pusu,
00:38:23 i babičce, dědovi a tetě Doře, celé naší rodině.
00:38:27 Dobře, budu všechny pozdravovat.
00:38:30 Drahoušku můj, moc mi chybíš.
00:38:32 Ahoj, mami. Ahoj.
00:38:41 Teto Doro.
00:38:43 Poslyš, Marie, pokaždé, když ti volá tvá matka,
00:38:45 s ní mluvíš nejmíň 20 minut.
00:38:48 Víš, kolik to stojí?
-Ano, vím.
00:38:50 Ale hovor přepojili se zpožděním.-Aha.
00:38:53 Jo.-A co ti řekla? Že ještě do Říma nemůžeš.
00:38:57 Je to tak?
-A jak to víš?
00:39:00 Hmmmm, stačí, když se na tebe podívám.
00:39:05 (s povzdechem) Dneska zase nic.
00:39:08 A to mi ten asistent slíbil pár dní v Krásce na jízdním kole.
00:39:11 Ach, copak tě s tvýma nohama můžou nevzít?
00:39:14 KLEPÁNÍ NA DVEŘE
-Ach můj bože.
00:39:16 Kdo to je?
-Co já vím?
00:39:18 (šeptem) Dej tu šňůru pryč.
00:39:20 OPAKOVANÉ KLEPÁNÍ Rychle, dělej.
00:39:23 Anó?!
00:39:25 Paní Romildo, to jsem já, Lina.
00:39:27 Aaaa ano ano, jenom chviličku, jo?
00:39:32 Paní, jsou tady dva četníci.
00:39:34 Chtějí s váma mluvit. A s vaší dcerou taky.
00:39:36 A proč?
-Ha, jestli to nevíte vy?
00:39:39 Promiňte. Takže podle toho udání, který na nás bylo podaný,
00:39:43 si vyděláváme přijímáním mužských na pokoji?
00:39:47 Musíte nás pochopit.
00:39:49 Dvě samotné ženy bez finančních prostředků.
00:39:51 Musíme to prověřit.
00:39:53 A eventuálně vás vykázat z Říma do vašeho rodného města.
00:39:57 Paní Lino, řekněte mu,
00:39:59 kolik mužskejch jsme dovedly do vašeho penzionu.
00:40:03 Ani jednoho. Tohle je slušný penzion.
00:40:06 Jsme rodinný podnik a pak nás na zdejším komisařství
00:40:08 dobře znají.
-A my finanční prostředky máme.
00:40:12 Jak jinak. Má dcera je tak hezká,
00:40:15 že v Cinecitta ji chtějí na všech natáčeních.
00:40:19 Žádný režisér ji neodmítnul.
-No to je dobře.
00:40:23 My jsme jen museli prověřit, jestli je udání pravdivé, rozumějte.
00:40:29 Pane, my jsme slušný lidi.
00:40:33 Řekněte nám pravdu.
00:40:37 Kdo nás takhle hnusně obvinil?
00:40:40 Ta ženská, která se vdala za Riccarda Scicoloneho?
00:40:44 Netrapte se tím, paní Villaniová. Nechte to být.
00:40:48 Určitě mami. Musela to být ona.
00:40:51 Popravdě vás osobně udal pan Riccardo Scicolone.
00:41:00 Strážmistře, jestli je to vše, ráda bych si šla lehnout.
00:41:04 Ano, to je všechno, madam, jen běžte.
00:41:08 Děkuju. Sophie, pojďme.
00:41:16 My už nebudeme rušit.
00:41:22 Chtěl by nás zase poslat do Pozzuoli.
00:41:24 Chce zneužít toho, že jsme samy.
00:41:27 My nejsme samy.
00:41:30 Ty máš mě a já tebe.
00:41:35 PRODAVAČKA:Kupte si kaštany! Pojďte ke mně nakupovat!
00:41:38 Čerstvej salátek! Pojďte, pojďte!
00:41:41 Marie! Marie, tak vstávej, drahoušku.
00:41:46 Mariuco! No tak vstávej, ať přijdeš brzy do školy.
00:41:49 Vstávej, musíš být dochvilná, i když je dneska poslední den.
00:41:52 Vstávej.
-Aaaa dneska ne, teto.
00:41:55 Co to říkáš? Proč dneska ne?
00:41:58 Ale no tak, zlato, vstávej. Mu...
00:42:01 Ale... Co je? Hoříš, jak rozpálený kamna.
00:42:06 Mami! Mami, potřebuju teploměr!
00:42:09 A zavolej doktora! Mami!
00:42:25 Dej mi ten teploměr, dej. Takže, podíváme se.
00:42:31 No... 38,8.
00:42:34 Paní, prosím vás, potřeboval bych čistou lžíci.
00:42:36 Vezmi jednu ze svátečního servisu.
00:42:40 Udělej A.
-Á...
00:42:44 Teď se podíváme... Ještě víc, Aaaaaaaaa...
00:42:47 Á...
00:42:49 Takže mandle jsou červené a plné hnisu, drahá paní.
00:42:52 Musíme je vytrhnout. Jinak to nejde.
00:42:55 Marie, mně je taky trhali, víš to?
00:42:58 Nic to není. Je to jen malej řez.
00:43:01 Šup a už je po všem. Rozumíš?
00:43:03 A kdy vám ji máme přivést, doktore?
00:43:06 Tyhle zákroky já nedělám, ne ne ne ne.
00:43:08 Ale pošlu vás do Neapole ke svému kolegovi.
00:43:11 Jsme přátelé. Je to Němec a je šikovný.
00:43:14 Tyhle operace dělá nejlépe specialista, německý doktor...
00:43:19 A tady to je.
-Ale no tak, Marie!
00:43:22 Marie!-Ne! Ne!
-Marie, vrať se do postele.
00:43:25 Ne, já tam nepojedu!-Marie!
-Vždyť to nic není.
00:43:27 Ne! Ne!-Marie!
-Marie!-Nechte mě být!
00:43:30 Chováš se jak malá, Mamma mia. Pojď za mnou.
00:43:33 Vylez odtamtud, no tak, vylez!
00:43:36 Udělat si to nenechám. Ne!
-Tak Marie!
00:43:38 Nech toho!
-Já to nedopustím!
00:43:40 Holčino, to stačí. Prostě se to musí udělat.
00:43:43 Ne!
-Chyťte mi tu holku.
00:43:45 Já nikam nepůjdu!
00:43:47 Milá paní, to děvče je opravdu velmi citlivé.
00:43:49 Úplně mě vyděsila.
00:43:51 U toho zákroku by měla být její matka.
00:43:53 Kdepak je teď?
-V Římě.
00:43:55 Zavolejte, ať sem přijede. Zatím se mějte, paní.
00:43:59 Jo, vy taky.
00:44:03 (klavír zní falešně a dutě)
00:44:13 Ten klavír je v hrozným stavu. Nedá se na něj hrát.
00:44:16 Ve fotorománech není hudby zapotřebí.
00:44:18 Hudby je vždycky zapotřebí.
00:44:21 Tak, uděláme tak 10 snímků. Na zkoušku to bude stačit.
00:44:25 Pohled napravo - plná bolesti, a nalevo - rozzlobená.
00:44:29 Rozumělas?
00:44:33 ZNÍ HUDBA
00:44:35 Otoč se víc napravo.
00:44:38 Plná bolesti.
00:44:40 Správně, ano. Ještě víc.
00:44:42 Je ti, je ti do pláče.
-Tak breč.
00:44:44 Ano.
-Otoč se na druhou stranu.
00:44:47 Teď musíš být..., musíš být rozzlobená.
00:44:49 (šeptem)Naštvi se.
-Správně.
00:44:52 Dudy, hej. Neztrácejte už čas zkouškami.
00:44:55 Za chvíli přijde Agile Toniani. Dobře? Zavolal jsi ho ty.-Jo.
00:45:00 Ale já jsem produkční a musím ho platit, i když nepracuje.
00:45:04 Ale žádný strach, jen žádný strach.
00:45:06 Prachy, prachy, prachy...
-Pane režisére.
00:45:09 Má dcera je dost fotogenická, chtěl ji i jeden americkej režisér,
00:45:13 ten, co točil Quo vadis. Jmenuje se...
00:45:16 Já už nevím, jak se to anglicky říká.
00:45:19 No, podívejte se.
00:45:21 Nejdřív se koukneme na fotky a pak vám dáme vědět.
00:45:23 Jo, ale podle vás... Podle vás...
00:45:26 Podívejte se, náš fotograf o tom není moc přesvědčen.
00:45:29 Moc si od toho neslibujte, ano? Dobře?
00:45:33 Dobrý den přeji.
-Agile! Vítej.
00:45:35 Ahoj. Nemám moc času, musím totiž letět do Milána.
00:45:40 Tak pojď, pojď.
00:45:42 Ahoj.-Dobrý den.
-No tak, jdeme.
00:45:46 Je hezká, vzali jste ji?
-Líbí se ti?SMÍCH
00:45:49 Chtěl bych ji do Princezny v exilu.
-Podle mě je perfektní.
00:45:59 Myslíš, že mě vezmou?
00:46:01 Jestli tě nevezmou, tak jsou slepí.
00:46:03 Podívej se na tu krásu. Eh snad si toho všimli.
00:46:06 Teď musíme jít na tramvaj.
00:46:14 Dáme si zmrzlinu?
-A proč?
00:46:17 Aspoň trošičku ztloustneš.
-Jsem moc hubená?
00:46:20 Neee, to vůbec ne.
00:46:24 Paní Romildo, díky bohu, že jste tu.
00:46:26 Volala vám vaše sestra.
00:46:28 Říkala, že zítra ráno vaše dcera musí absolvovat v Neapoli zákrok.
00:46:32 Jaký zákrok?
-Nevím, nechali mi tu adresu.
00:46:34 Říkala, že musíte ihned přijet.
00:46:36 Dejte mi tu adresu, prosím vás.
00:46:39 Ano, jdu vám pro ni. Tady se zavírá!
00:46:43 Připrav se, protože zítra nám jede vlak už v 5 hodin.
00:46:47 Mami, jestli tam pojedeme obě dvě, už tam zůstaneme.
00:46:51 Vždyť jsem ti to říkala. Cítím, že tady najdu štěstí.
00:46:54 Hm.-Tohle je můj život. Hm.-Zůstanu tady.
00:46:56 Samotnou tě tu nenechám.
00:46:59 Pojedeme spolu a spolu se i vrátíme.
00:47:01 Zítra musím do Cinecitta.
00:47:03 Točí Červený košile od Valloniho a Malagnové
00:47:06 a film plný ženských Řím v 11 hodin.
00:47:08 Určitě tu na pár dní něco najdu.
00:47:10 Dávej pozor, Sophie, na světě je spousta zlých lidí.
00:47:15 Mami, ničeho se neboj.
00:47:17 No a pak, chci zavolat do redakce fotorománů.
00:47:21 Víš?
-Teď není čas na hádky.
00:47:24 Ale pamatuj si, že se brzy vrátím, má drahá.
00:47:52 Maminko!
-Mariocello.
00:47:55 Mariocello moje. Tak co?
00:47:58 Necháš mě vyléčit bez zákroku?
00:48:00 Poslechneme si doktora, co nám poví.
00:48:02 Ano? Dobře?
-Greta Garbo je tady.
00:48:08 Doktor Britten?
-Ja.
00:48:10 Má dcera je tu objednaná.
00:48:13 Musím tam jít s ní.
-Nein. Potom.
00:48:16 Ale proč?
-Mami! Mám strach.
00:48:18 Ničeho se nemusíš bát. Neboj se, zůstanu tady.
00:48:21 Maminko!
-Ani se nehnu.
00:48:26 Uklidni se, Romildo.
00:48:29 Doktor z Pozzuoli mi řekl, že tenhle lékař
00:48:32 je velká kapacita.
-Jak velká kapacita?
00:48:35 Chceš to vědět? Ten Němec se mi nelíbí.
00:48:38 Pche.
00:48:40 Ted budeme zami já a ty.
00:48:42 Jen malá chvilička. A bude konec.
00:48:48 Ne, nein!
00:48:50 Jestli ty křičet, já tě uškrtit.
00:48:52 Nicht mandle a taky nicht Marie. Hm?
00:48:55 A vlastně, jaká že bolest v krku?
00:48:58 Marie nikdy s mandlema netrpěla.
-Předtím!
00:49:02 Ale jakmile jsi odjela do Říma, abys balila toho svýho Scicoloneho
00:49:05 Riccarda. Jmenuje se Riccardo.
00:49:09 Tak, otevři pusa.
00:49:11 Otevři pusa!
00:49:15 KŘIK MARIE
00:49:19 Už je po všem.
-Už je po všem?
00:49:23 Už je po všem.
-No dobře.
00:49:25 Mariocello!
00:49:28 PRODAVAČKA: Čerstvý boby!
00:49:34 PRODAVAČ: Prvotřídní chobotnice!
00:49:38 Slečno Romildo.
-Nemám čas, mám dost naspěch.
00:49:42 Dobrý den.
-Dobrej.
00:49:47 Zdravím, slečno Romildo.
-Dobrej.-Dobrej, slečno Romildo.
00:49:50 Co novýho v Římě?
-Co by tam bylo novýho?
00:49:53 Mluví se jen vo svatejch a vo nevinný Madoně.
00:49:56 Fortunato, nanuka.
-Jo, hned.
00:49:59 A v Cinecitta, tam jste doma, ne? Něco novýho?
00:50:02 Tam se říká, že kdo má prachy, nezná krachy.
00:50:04 A kdo je nemá?
-Řekni mu to ty.
00:50:07 ... se posere do dna.
00:50:13 Slečno Romildo! He, co je?-Když slíbím,
00:50:16 že už vám neřeknu, že jste dvojnice Grety Garbo,
00:50:19 můžu vás svézt na motorce?
-Ale musíte jet rychle.
00:50:22 Vyhrál jsi ty. Pojďte.
00:50:38 Kdykoli budete chtít, má motorka je vaše!
00:50:41 A všechno ostatní taky.
-Děkuju, jste velmi laskav.
00:50:46 Snad jsem tolik neřek.
00:50:51 Mariocello.
00:50:55 Mariocello moje.
00:50:58 Co je, mami?
-Koukej, co jsem ti přinesla?
00:51:02 Něco, co máš tolik ráda.
00:51:06 Marie.
00:51:09 Mariocello.
00:51:12 Tady máš nanuka.
00:51:15 Výborná smetanová zmrzlinka. Tumáš, zlato.
00:51:19 Ne? Tak nic.
00:51:23 Takže - zeleninovej vývar ne, kašičku ne,
00:51:28 těstoviny ne, lilek s omáčkou ne.
00:51:32 Zmrzlinu taky ne.
00:51:34 Dřív nebo později se budeš muset najíst. Co?
00:51:37 Doktor řekl, že ti nic není. Rozumíš tomu?
00:51:40 Ne. Budu jíst, jen když mě vezmeš do Říma.
00:51:43 Vždyť víš, že to teď nejde.
00:51:46 A pak, máš školu.
-Ta už skončila.
00:51:48 Ale se Sophií se musíme zařídit.
00:51:53 No a když jsme si spolu naposled telefonovaly,
00:51:56 cos mi povídala?
-Co jsem povídala?
00:51:58 Říkalas mi, že v Římě jde všechno jako na drátku.-Jo?
00:52:02 Že Sophii v Cinecitta chtějí všichni a taky,
00:52:05 že ty máš práce dost.
00:52:07 Jo, ale teta Dora, děda, babička, co?
00:52:14 Ty bys je tu chtěla nechat?
00:52:17 Však je budeme navštěvovat, všechny tři. Hm?
00:52:21 Ha, jseš vážně tvrdohlavá, co?
00:52:24 Hmm.
00:52:34 PRŮVODČÍ: Jízdenku, prosím. ŽENA: Kolik je to ještě zastávek?
00:52:37 MUŽ:Nemám ponětí. ŽENA: Děkuji.
00:52:40 Pojď, budeme vystupovat.
-Řím je tak hezký město.
00:52:48 CINKÁNÍ TRAMVAJE
00:53:08 Na pokoji je jen jedna postel. Budem se tam mačkat.
00:53:12 Ale bojím se, že když majitelka zjistí,
00:53:15 že tam jsme tři, vyžene nás všechny.
00:53:18 Éh, dobře, rozumím ti.
00:53:21 Musím se schovat, jako když přijel táta do Pozzuoli.
00:53:25 To ne, zlatíčko, jenom na pár dní.
00:53:28 Potom tě představím majitelce, drahé paní Lině.
00:53:31 A potom ti ukážu, potom ti ukážu celičkej Řím.
00:53:35 Chci vidět úplně všechno.
-Zlatíčko.
00:53:48 (šeptem) Poslyš, dávej pozor.
00:53:51 Musíš jít do levých dveří, tam, kde je na zdi věšák. Jo?
00:53:54 Nesmíš dělat rámus. Buď opatrná.
00:53:56 Jo? Je to důležitý.
00:54:00 CINKÁNÍ ZVONKU U DVEŘÍ
00:54:04 Pani Lino! Dobrej den.
00:54:06 Dobrý den, paní Romildo. Vítejte zpátky.
00:54:08 Pojďte dál, právě vařím polévku.
00:54:11 Podívejte, co jsem vám přivezla z Pozzuoli.
00:54:15 Naše ragú.
00:54:17 Když má matka zjistila, že je to dárek pro vás,
00:54:20 nechala to vařit od pěti ráno do desíti do večera.-Moc děkuju.
00:54:24 Dávala jsem si takovej pozor, aby se to nerozbilo.
00:54:27 Doufala jsem, že to přežije cestu.
00:54:30 LINA: Jistě. A jak se má vaše dcera?
00:54:32 ROMILDA:Má se dobře. Operace se vydařila.
00:54:36 Ale teď už bych měla jít.
00:54:38 Musím si odpočinout. Půjdu nahoru.
00:54:41 Ano, chápu. Hezky se vyspěte.
00:54:43 Děkuju. Dobrou noc.
00:54:47 Paní Romilda je tak laskavá.
00:54:55 Co budeme dělat? Chceš ji vodit s náma?
00:54:57 Ale ne. Zůstane tady. Zamkneme ji.
00:55:01 Ahaaa, neměla by se líp v Pozzuoli? Celej den být tady zavřená?
00:55:06 Ráda čte, tak si bude číst.
-Tak fajn.
00:55:10 Aspoň se zabaví a nikdo na ni nepřijde.
00:55:15 A už zhasni.
-Dobře.
00:55:19 Dobrou.
-Dobrou.
00:55:24 SOPHIA: Co prosím?
00:55:26 Slíbili jste nám tři dny mluvených scén
00:55:28 a teď nám to všechno zrušíte?
00:55:30 Je mi to líto, škrtli nám celou scénu.
00:55:32 Místo toho, aby hlavní hrdina procházel mezi lidma,
00:55:35 bude kráčet podzemními chodbami.
00:55:38 Takže žádný kompars, žádné sbory a mluvené scény.
00:55:40 A vy si myslíte, že se publikum bude bavit víc,
00:55:43 když hrdina projde černou dírou,
00:55:45 než když projde mezi dvaceti hezkejma holkama?
00:55:48 Je mi líto. To rozhodnul režisér, já jsem asistent.
00:55:51 Řekněte mu, že mu vzkazuju, že jeho rozhodnutí je víc než špatný.
00:55:56 Mami...
-Co?-... to nevadí.
00:55:58 Omlouváme se.
-Sedni si.
00:56:01 Počkáme si na režiséra. Stejně tudy musí projít.
00:56:05 (rozhlas) Je 15 hodin a 30 minut.
00:56:08 Vyslechněte si aktuality dnešního dne.
00:56:10 (rozhovor z dveřmi - muž k synovi) Tak co ve škole? Úkoly máš hotové?
00:56:13 Ano, učil jsem se celý den. Řekni, mami.-Ano, je to pravda.
00:56:16 Jestli půjdeš do biografu, půjdu s tebou.
00:56:18 Co dávaj?-Ostrov pokladů.
-To je americký film?
00:56:21 Ano. Viděl to můj kamarád. Říkal, že je to krásný.
00:56:24 Dobře, můžete jít spolu, ne?
-No proč ne?
00:56:27 Taky jsem ten film viděla. Je opravdu nádherný. Ano, nádherný.
00:56:31 Tati, půjdeme dneska na kolotoče?
-A ve škole ti to šlo?
00:56:34 Ano. -Tak můžete jít.
-Děkuju.
00:56:37 Dej mi pusu. Šikulka.
00:56:39 Jseš ráda? Těšíš se na kolotoče?
00:56:41 Jo, jasně.
-Hmm.
00:56:44 My se budeme bavit víc.
00:56:49 Je to dobré, že? Chutná ti?
00:56:51 Jistě. Dělala to babička.
00:56:53 Máš pravdu.
00:57:16 Já vím, že se nesmím hádat s asistentama.
00:57:19 A pak, byl laskavej a slušnej.
00:57:22 Jo, ale někdy mám chuť něco říct. Mám ve zvyku říkat, co si myslím.
00:57:26 No právě.
00:57:29 Tak pojď, budeme vystupovat.
00:57:33 ŽENA: Promiňte. Netlačte se.
00:57:47 Já nebudu jíst. Jsem hrozně nervózní.
00:57:51 Děkuju.
-Dneska to je s parmezánem.
00:57:56 Tak.
-Děkuju.
00:58:04 Viděla jsem manžela paní Liny.
-He a je to tady.
00:58:08 Přišli na tebe.
-Ale ne.
00:58:10 Sledovala jsem je klíčovou dírkou. Jedí naproti nám.
00:58:13 Hm, však já vím.
00:58:17 Zítra ráno v bufetu koupíme lasagne.
00:58:21 A nebo zákusky.
-Hm.
00:58:23 Mně je jídlo úplně fuk.
00:58:25 V Římě je můj otec. Chci se s ním setkat.
00:58:28 Chci ho vidět. Ale ne přes dveře jako Pozzuoli.
00:58:32 Ale já nevím, jestli...
-Marie!
00:58:34 Tvůj otec tě nikdy nechtěl. Nemá srdce. A tak to je.
00:58:39 Co to říkáš? Mluvíš jako tvůj otec.
00:58:42 A jako můj. Chci se s ním setkat.
00:58:45 He, i kdyby souhlasil, jak tvou sestru dostaneme ven?
00:58:53 Ale...
-Ale co?
00:58:56 Ale každou neděli paní Lina chodí s celou rodinou do kostela na mši.
00:59:02 A s ní tam chodí i její tchyně.
00:59:05 Á?-A hned po nich můžeme vyjít ven.
00:59:10 Já mám tak inteligentní dceru.
00:59:13 Bravo.
00:59:30 Řím je nádhernej.
-Pozzuoli je taky nádherný.
00:59:34 Ale Neapol je ze všech nejhezčí.
00:59:37 Cos mu řekla do telefonu?
-Že ho chci vidět, ne?
00:59:41 Kdybych se zmínila o Marii, vůbec by nepřišel.
00:59:44 Já jenom doufám...
-Poslouchej.
00:59:48 Ty si dej něco v támhletom baru.
00:59:51 A když to půjde dobře, přijdeme za tebou.
00:59:54 Dobře?
-Dobře.
01:00:10 Dala jsem mu dvě nádherný dcery a on se oženil s jinou.
01:00:31 Tak jsem tady.
01:00:41 A Sophia?
01:00:43 Co je? Stalo se jí něco?
01:00:45 Ne, Sophia se má dobře.
01:00:47 Ta, které je hůř, je tvá dcera Marie.
01:00:54 Podívej se na ni. Hm?
01:00:57 Stojí tady před tebou z masa a kostí.
01:01:06 Romildo, musíš mě nechat na pokoji.
01:01:10 Ale já tě nepotřebuju. To ona.
01:01:14 Je jí 13 let a má právo poznat svýho tátu.
01:01:20 Koukni se na ni. Podívej se.
01:01:24 Podobá se své sestře.
01:01:28 Podej tátovi ruku.
01:01:50 Nech mě na pokoji jednou provždy.
01:01:59 Není všem dnům konec!
01:02:01 Všem dnům není konec! Za tohle nám zaplatíš!
01:02:05 I za ty četníky, co jsi na nás poslal!
01:02:09 MARIA (plačtivě): Mami, to je jedno.
01:02:11 Nechme ho být. Vždyť mám tebe.
01:02:14 Proč tak rychle odešel?
01:02:20 Půjdeme si koupit zákusky.
01:02:23 Dneska je neděle a zítra bude pondělí.
01:02:29 PLÁČ MARIE
01:02:39 Proč je ta smlouva jen na jeden fotoromán?
01:02:42 Fotíte jich 52 ročně.
-Pro začátek jeden stačí.
01:02:45 No tak.
01:02:49 A co plat?
01:02:51 Slečno, to je váš agent?
01:02:53 Tady slečna je nezletilá. A já jsem její agent.
01:02:57 My platíme standardní sumy 15 tisíc lir za 3 týdny práce.
01:03:02 To je málo. Nemyslím, že Tollianiho platíte stejně.
01:03:05 Ale to je hvězda na titulní stranu. To je něco úplně jiného.
01:03:10 Tak kde to musím podepsat? (rezolutně)Ne!
01:03:14 20 tisíc lir nebo nic.
01:03:17 Eh... Tak dobře.
01:03:20 Režisér řekl, že se máme domluvit.
01:03:23 Vzhledem k tomu, že tady slečna má tvářičku jako třešničku,
01:03:29 dáme jí 18 tisíc a to je mé konečné slovo.
01:03:32 A je možný dostat něco předem?
01:03:36 (rozpačitě) Tooo záleží...
01:03:45 Počítám.
01:03:48 Výborně, děkuju vám. Pojďte, zavedu vás tam.
01:03:52 Tak jdeme.
01:03:54 A jsme tady. Prosím, pojďte dál.
01:03:56 Pane bože, to je hezkej pokoj.
01:03:58 Podívejte, jaká postýlka.
-Marie! Tady budu spát já.
01:04:01 Ne! Ne.
-Vstávej. Marie!
01:04:04 Ty seš větší, budeš spát tam.
-Marie!-Já tady zůstanu.
01:04:08 No tak, přestaňte se hádat. Budete se střídat.
01:04:12 Jeden večer Marie a jeden Sophia.
01:04:14 Stejně tu zůstanu.
-Ne! Ne!
01:04:19 Není moc nízko? Připravte mu něco pod nohy.
01:04:23 Dejte mi scénář. Situace je tragická.
01:04:26 Ty jí musíš říct... Ach moje srdce už nemá sílu.
01:04:31 Už musím jít.
01:04:35 Ne, ne ne ne ne ne, na tom není nic zvláštního.
01:04:37 No tak. Né. Takhle je to hezké.
01:04:40 Sundej je obě dvě. Vždyť jsi hezká. Nó!
01:04:45 Sprostý lháři! Tohle taky.
01:04:48 Házíš... špínu na památku mé matky.
01:04:52 Mám z toho strach.
-Akce!
01:04:56 Ano.
01:04:59 Ještě tě mnoho, přemnoho potřebuji.
01:05:03 Smyslně, smyslně!
01:05:05 Zachyť to.
01:05:07 Zamilovanější! Zamilovanější!
01:05:10 Polib ho!
01:05:15 Nemohu takhle mluvit o mrtvé ženě.
-Ale my už musíme jít.
01:05:21 Volala jsem domů, abych jim to řekla.
01:05:23 Kupte si poslední vydání Snu. Na titulní straně je Sophia.
01:05:28 Je hlavní postavou fotorománu, který se jmenuje:
01:05:34 NEMOHU TĚ MILOVAT.
01:05:37 Režisér říká, že na titulní straně Scicolone není hezký.
01:05:41 A proč ne? Scicolone je nádherný jméno.
01:05:44 Proč se mu nelíbí?
-Mami!
01:05:46 Po roce malých roliček konečně hraju hlavní postavu.
01:05:49 Na titulní straně. Mám se hádat kvůli příjmení?
01:05:52 No tak se jmenuj Villaniová. Já se tak jmenuju, tak proč ne ty?
01:05:56 Máš pravdu, Marie, ale režisér se rozhodl pro Lazzarová.
01:06:01 Sophia Lazzarová.
01:06:04 Mně se Lazzarová nelíbí.
-Mně zase jo.
01:06:07 Takže je to v pořádku.
01:06:09 Marii se líbí příjmění, tobě se bude líbit nová smlouva.
01:06:13 Aaaaa...
-Platí mě skoro jako Tollianiho.
01:06:16 Aha.-Hm. A asi s ním budu pracovat.
01:06:21 (lidé na ulici) PRODAVAČ:Čerstvý mořský plody!
01:06:24 ŽENA:Hele, to je slečna Romilda.
-Zdravím. Zdravím vás.
01:06:29 Dobrej den, rád vás zase vidím.
01:06:31 Dobrej. Děkujeme.
-Slečno Romildo!-Ahoj.
01:06:35 Všechny výtisky Snu jsem prodal do dvou hodin.
01:06:38 A doufám, že mi pošlou další, protože tady je chtějí všichni.
01:06:42 Příští týden vyjde Sophia Stoliani na titulní straně, tak se připravte.
01:06:47 Výborně!
-Slečno Romildo!-Copak?
01:06:49 Kdybych věděl, že přijedete do Pozzuoli,
01:06:52 udělal bych si volno, abych vás mohl dovézt domů.
01:06:55 Ale nebuďte hloupej. POBAVENÝ SMÍCH
01:06:57 Ach bože. Sophie, z vás je opravdová kráska.
01:07:00 Děkuju vám. PRODAVAČ:Čerstvý mořský plody!
01:07:03 Kdo to je?
-Jeden, co za mnou běhal.
01:07:07 Aha.-Zato teďka... kouká na tebe.
01:07:10 MUŽ:Podívejte, kdo je tu! Gratuluju, slečno Romildo.
01:07:13 Děkujeme, děkujeme.
-Děkujeme, děkujeme.
01:07:17 Zdravím.
-Dobrej den.
01:07:22 Romildo, Sophie, Marie! Konečně jste tady.
01:07:25 Ahój!
-Mami, mami! Už jsou tady!
01:07:27 Romildo!-Co je? Ahoj, Rosetto!
01:07:31 Moc vám gratuluju.
-Aha, děkujeme.
01:07:37 ROMILDA: Ta teď puká závistí.SMÍCH
01:07:40 Ahoj.
-Ahoj.
01:07:42 Myslela jsem, že přijedete tím dřívějším.
01:07:44 Pět hodin cesty, proboha, jsem jak rozlámaná.
01:07:47 Kde je máma?-V obýváku.
-Teď si odpočineš.
01:07:50 Kde je? Aha, tam.-Teto!
-Mariocello!
01:07:52 DORA:Sophie, drahoušku.
-Ach, Romildo.-Mami.
01:07:56 Ahoj.
-Babičko.
01:08:00 Ahoj.
-Babičko.
01:08:02 Položte to sem. Počkejte, zaplatím vám.
01:08:06 A co má znamenat ta elegance? Opravdu jste se už zařídily?
01:08:09 Máme se dobře. Už je všechno v pořádku.
01:08:12 No a Sophia? Je opravdu šťastná?
01:08:14 Jo, řekněme, že to Sophia zvládne. Jsem si jistá.
01:08:17 Počkej ještě rok dva tři, Sophia vybuduje to,
01:08:21 co ty (!) jsi mě nenechala dělat.
01:08:24 Ó bože, mami, já bych tě hnala.
01:08:27 Udělala jsem vám těstoviny s ragú.
-Výborně, výborně.
01:08:31 Telefonovaly jste tak málo, že jsem vám chtěla udělat
01:08:34 dýňovou polívku, kterou nemáte rády.
01:08:36 Ne, děkujeme, dýňovou nemusíme.
01:08:38 Ale jsem tak ráda, že jste tady, že jsem si to rozmyslela.
01:08:42 A teď se vrátím ke sporáku.
-A kde je táta?
01:08:45 Však hned přijde.
-Výborně.
01:08:47 Tak všichni ke stolu, protože za chviličku si vyjdeme.
01:08:50 Opravdu? -Jo.
-A kam půjdeme?
01:08:53 Kdo si počká, ten se dočká.
01:08:55 ZVONY
01:08:59 Romildo! Díky bohu, že ses vrátila. Aspoň ti můžu blahopřát!
01:09:04 Jo a taky vaší dceři Sophii. SMÍCH
01:09:06 Děkuju. Děkujeme.
-To jsme rádi, že tě vidíme!
01:09:08 A ještě mi povězte, proč si změnila příjmení.
01:09:12 Sophia Lazzarová je tak hezká, že nebožtíci vstávají z mrtvých.
01:09:16 A mně se Lazzarová líbí ohromně.
01:09:19 (sborově)Ať žije Sophia!
-Jsme na vás pyšní.
01:09:24 To je nádhera.-Teto Doro, proč s náma neodjedeš do Říma?
01:09:28 Co bych tam dělala?
-Pojeď s náma.
01:09:31 Byla bych tam jak kytka bez kořenů. Ne ne.
01:09:33 Já se narodila v Pozzuoli a taky v Pozzuoli zemřu.
01:09:36 Ne...
-Slečno Sophie!
01:09:38 Jakto, že jste na Miss Itálie byla až druhá?-Nó jo.
01:09:42 Když nevyhrála, znamená to, že Miss Itálie nestojí za nic.
01:09:45 Sophie, podepsala byste mi jednou kopii toho románu?
01:09:49 No jak by ne.-Dám to zarámovat a pověsím to nad pokladnu.
01:09:52 Sophia Lazzarová.
-Ukaž, jak to jméno vypadá?
01:09:54 Zdravím, pane Villani, gratuluju.
-Dobrej, inženýre.
01:09:58 Už 40 let pracuju ve slévárně a inženýr mě poprvé pozdravil
01:10:02 dneska, když už jsem v důchodu. (sborově)Ať žije Sophia Lazzarová!
01:10:06 Děkuju! Děkuju!
-Ať žije Sophia!
01:10:09 Ať žije Sophia!
-Mockrát děkuju!
01:10:13 Marie, pojď za mnou.
-Děkuju vám.
01:10:17 Kdy už skončí tohle procesí? Jsem unavená.
01:10:20 Ty nemáš radost Luiso, co?
-Ale...
01:10:22 (s dychtivým nadšením) Ještě chvilku, mami.
01:10:25 Jako bych v tom fotorománu byla i já.
01:10:27 Tak vidíš, Doro, konečně se plní můj životní sen.
01:10:31 Sophia bude velká hvězda s takhle velkejma TITULKAMA.
01:10:36 ZVONY
01:10:43 ROMILDA:2, 4, 6... Hledáme 8, ne?
01:10:48 Jaký je to pratro?
-Myslím, že druhý.
01:10:51 Aha... Běž.
01:11:02 20 tisíc za měsíc? Je to moc drahý.
01:11:06 Je tady trochu tma. Ale kdybychom sem daly
01:11:09 velký zrcadlo, bude odrážet světlo z ulice.
01:11:12 Marie má pravdu. Zařídíme si ho.
01:11:15 Bude to tu hezký.
-A za co si ho zařídíme?
01:11:17 A navíc, tam dáme stůl, tamhle pohovku
01:11:19 a nevejde se sem už ani pianino.
01:11:21 Mami, sem se vejde, podívej. Ne?
01:11:24 Když budeme mít štěstí, koupíme si třeba i křídlo.
01:11:28 Ale teď...(rozpaky v hlase)-Teď se musíme držet nohama při zemi.
01:11:31 Doufám, že se můžu držet i naboso.
01:11:34 Já ti říkala, že jsou úzký,
01:11:36 ale chtěla sis je koupit za každou cenu.
01:11:38 Jseš tvrdohlavá, co?
-Měli je ve slevě
01:11:40 a protože studium herectví dost stojí...
01:11:44 Takže, Sophie, opakuj tuhle větu:
01:11:46 Ach, pane, vy o mně nic nevíte
01:11:51 a já zase nevím nic o vás.
01:11:53 (monotónně, bez citu) Ach pane,
01:11:55 vy o mně nic nevíte a já o vás taky nic nevím.
01:11:58 Hmmmm... Nehuhlej tak. Musíš vyslovovat přesně.
01:12:00 V y s l o v o v a t!
-To není huhlání, to je přízvuk.
01:12:04 (netrpělivě)To na mě nezkoušej. Pokračuj, řekni to.
01:12:06 Ach pane, vy o mně nic nevíte a já o vás taky nic nevím.
01:12:11 Opakuj a dávej pozor na samohlásky. N e v í t e!
01:12:15 Ach pane, vy o mně nic nevíte a já o vás taky nic nevím.
01:13:39 Výborně, děkujeme našemu skvělému orchestru.
01:13:41 A nyní můžeme zahájit přehlídku, kterou si pro nás dnes večer
01:13:46 tyto nádherné slečny připravily,
01:13:48 aby bojovaly o titul Miss Řím 1951.
01:13:53 Potlesk, prosím!
01:13:58 Dnes večer máme to štěstí mezi námi uvítat
01:14:01 velkého filmového producenta, pana Carla Pontiho.
01:14:15 A nyní, dámy a pánové, přichází důležitá chvíle.
01:14:19 Přivítejte krásné soutěžící, které vybrala porota Miss Řím 1951.
01:14:25 Představím vám jednu po druhé.
01:14:30 Číslo 1...
01:14:46 (čte)Soutěžte a budu pro vás hlasovat, Carlo Ponti.
01:14:49 ... číslo 10..., číslo 12...
01:14:59 Mám tady ještě jednu soutěžící, ano?-Ještě chvíli, ještě chvíli!
01:15:02 Promiňte, máme tu ještě jednu soutěžící.
01:15:05 Jedná se o Sophii Lazzarovou, mladou a hezkou herečku
01:15:09 známou z oblíbených fotorománů. POTLESK
01:15:41 Tady to máte, můžete to odnést.
-Děkuji, pane.
01:15:49 Tak prosím, tohle je rozhodnutí o vítězi.
01:15:55 A s velkou radostí vám představuji...
01:16:00 Miss Říma roku 1951.
01:16:03 Na prvním místě je Franka Luchaniová, číslo 8!
01:16:11 Jako druhá se umístila číslo 13 Sophia Lazzarová.
01:16:16 HUČENÍ V SÁLE
01:16:18 A na třetím místě je číslo 11 Marisa Giustinová.
01:16:35 Já vždycky skončím jako druhá.
01:16:37 Nemají šanci, jsi z nich nejhezčí.
01:16:39 Děkuju ti. Stalo se mi to i na Miss Itálie.
01:16:46 Ti porotci tomu nerozumějí. To vy jste měla vyhrát.
01:16:50 Dřív nebo později stejně vyhraju.
01:16:53 A možná v mnohem důležitější soutěži.
01:16:55 Je hezké, že jste tak optimistická.
01:16:58 Jestli chcete, zastavte se zítra ráno v mé kanceláři.
01:17:02 Adresu najdete na mé vizitce.
01:17:08 Děkuju, pane.
-Ale jaképak pane.
01:17:11 Carlo Ponti bude stačit.
01:17:14 Pamatujte, že vás budu čekat.
01:17:17 Hezký večer.
-Hezký večer.-Hezký večer.
01:17:34 Tak dobrou noc.
-Dobrou noc.
01:17:38 Kdy zase budeš pracovat?
-Za týden. Dobře?-Jistě.
01:17:41 Dobrou noc.
-Dobrou noc.-Dobrou noc.
01:18:11 Tohle je doba, kdy se chodí domů?
01:18:14 Je jedna hodina! Měla jsem tě tam doprovodit.
01:18:18 Ale Marie večer nemůže zůstat sama.
01:18:22 Mami, ty bys měla být šťastná. Byl to přínosnej večer.
01:18:26 A proč?
-Teď jsem unavená.
01:18:30 Půjdeme spát. Zítra ti to řeknu.
01:18:33 Až zítra?
-Jsem unavená. Dobrou, mami.
01:18:44 (s povzdechem)Matka ji porodí, vychová ji,
01:18:49 stará se o ni, dodává jí odvahu.
01:18:52 Brání ji a nakonec...
01:18:55 Dobrou, mami. (s trpkostí v hlase)Hm.
01:18:59 I já bych chtěla říct Dobrou, mami,
01:19:02 ale rodinu mám v Pozzuoli a já jsem tady úplně sama.
01:19:12 Dobrou, Sophie.
01:19:25 Půjdu tam s tebou.
-Už jsem ti řekla, že půjdu sama.
01:19:28 Tak hezká holka jako ty si musí dávat pozor.
01:19:32 Mami! Však já se o sebe umím postarat.
01:19:35 Hm, za první fotoromán, kdybych tam nebyla,
01:19:38 bys dostala o 3 tisíce lir míň.
01:19:40 Aaaa ty si myslíš, že mi Carlo Ponti hned dá smlouvu?
01:19:44 Budu ráda, když půjdu na konkurs.
01:19:46 Ve dvou se jedná líp.
01:19:49 (rezolutně)Mami! Já tam půjdu sama!
01:19:54 (povzdech) A nemůžete to udělat tak,
01:19:56 že tam půjdete spolu a s Pontim bude mluvit jen Sophia? Hm?
01:20:00 Ne. To já tam půjdu sama.
01:20:02 Jako její agent.
01:20:05 Sophie!
01:20:12 Pan Ponti vám bude za malou chvíli k dispozici.
01:20:18 (slabě slyšet mužský rozhovor)
01:20:25 TELEFON
01:20:29 Ano, pane, povídejte. Hned, pane.
01:20:36 Prosím, slečno, pojďte dál.
01:20:39 Zatím, co budete čekat, nedáte si kávu?
01:20:41 Nebo chcete něco osvěžujícího?
-Ne, já musím...
01:20:44 Mami, radši na mě počkej tady. Nebudu tam dlouho.
01:20:47 Prosím.
-Pojďme.
01:20:56 (zevnitř) Vstupte!
01:21:41 Jsem rád, že vás poznávám, madam.
-Těší mě.
01:21:43 Víte, že vaše dcera je vskutku jedinečná?
01:21:47 Má v sobě něco zářivého. Nemohu uvěřit,
01:21:49 že je tak mladá a tak vyzrálá
01:21:51 a tak soustředěná na svou hereckou kariéru
01:21:54 a zároveň... i tak stydlivá
01:21:57 a tak nejistá.
-No jo.
01:22:00 Ione, prosím vás, řekněte řidiči,
01:22:02 ať paní doveze tam, kam potřebuje.
01:22:04 Ano pane, hned.
-Děkuju.
01:22:07 Michaeli, máš doprovodit paní Villaniovou domů.
01:22:10 Snad mi prominete, když vám ji na chvíli ukradnu.
01:22:14 Chci ji zavézt na natáčení filmu, který já a de Laurentis produkujeme.
01:22:18 Režíruje ho Rosselini a hraje v něm Bergmanová.-Aha.
01:22:23 Doufejme, že se příliš nezdržíme, ale rozumějte,
01:22:26 Rosselini je Rosselini.
01:22:29 Půjdeme?
-Ahoj, mami.
01:22:32 Čao.
01:23:08 Madam, jsme na místě.
-Děkuju.
01:23:26 Marie!
01:23:29 Marie!
01:23:33 Mami, co je?
-Pojď dolů.
01:23:35 Kvůli čemu?
-Abys byla se mnou.
01:23:38 Tak dobře.
01:23:45 Mami, co ti je?
01:23:49 Co ses vrátila, neřeklas ani slovo.
01:23:53 Sophia šla na natáčení Rosseliniho filmu.
01:23:57 Možná pozná i Bergmanovou.
-No to se má.
01:24:07 Sophii narostly křídla.
01:24:11 A možná i ty jednoho dne někam odejdeš.
01:24:14 No tak, mami. Já chci být jen s tebou.
01:24:19 Jenomže...
01:24:21 Chci se vrátit do školy.
01:24:24 A s jakým příjmením? Villaniová?
01:24:28 Já nechci, aby se ti celý Pozzuoli vysmívalo.
01:24:32 Chceš říct, že už do školy nepůjdu?
01:24:35 Půjdeš, ale později. Zatím zůstaneš se mnou.
01:24:38 Budeš mi dělat společnost.
01:24:45 Slib mi, že mě neopustíš.
01:24:47 Jistě že ne, mami.
01:24:50 Stačí, že jsi šťastná ty.
01:24:55 Co? No tak, usměj se na mě.
01:25:04 SOPHIA:Ano. Ano, za chvilku se uvidíme.
01:25:09 Ne, nemusíš mi posílat auto. Ahoj.
01:25:15 Dneska jdeš taky ven? Zase s ním?
01:25:20 Mami, já se Carla nevzdám.
-Je ženatej.
01:25:25 A je o 20 let starší. A jakou s ním čekáš budoucnost?
01:25:33 Já myslím, že s ním strávím celý život.
01:25:36 (pochybovačně)Hm.
-Mám ho ráda.
01:25:39 A jsem mu taky vděčná.
01:25:41 Dává mi rady, ochraňuje mě, buduje mi kariéru.
01:25:46 Chtěla bych vidět tu kariéru. To teda chci vidět!
01:25:55 Sophie!
01:25:59 Bóže, úplně ztratila hlavu. Nedá se nic dělat.
01:28:00 ZVONEK
01:28:13 Kdo je?
-To jsem já, Riccardo.
01:28:26 Riccardo.
-Dobrý den, Romildo.
01:28:31 Pustíš mě dál?
01:28:34 Chtěla bych ti zabouchnout dveře před nosem.
01:28:38 Pojď dál.
01:28:47 Když jsi našel odvahu přijít po tom všem,
01:28:50 co se mezi námi dvěma stalo, musí se jednat o něco důležitýho.
01:28:57 Ano, ano.
01:29:00 O co jde?
-Je to tu hezké.-Jo.
01:29:05 Poslední léta jsem se zabýval nemovitostmi.
01:29:07 Nákup, prodej...
-Jistě.
01:29:10 Měl z tebe být inženýr, ale ty, bohužel,
01:29:12 s něčím začneš a pak to nedokončíš.
01:29:15 Sedni si.
-Děkuju.
01:29:18 Hezky sis to zařídila. S mojí praxí
01:29:22 není složité přijít na to, jakou má takový byt hodnotu.
01:29:25 To ano. Koupila ho Sophia.
01:29:28 Díky jejím výdělkům.
-Je šikovná.
01:29:31 Vždycky byla šikovná. Vlastně jsem věděl, že Sophia...
01:29:36 Tys nikdy nic nevěděl.
01:29:38 Nezažil jsi fronty před Cinecittou.
01:29:41 Jak jsme trpěly hladem.
01:29:43 Co jsme vytrpěly ponížení.
01:29:45 A kolik zklamání.
01:29:48 Žil sis svůj život.
01:29:51 A abys uklidnil svou ženu, která nás v Římě nechtěla,
01:29:55 poslal jsi na nás i četníky.
-Ne neee...
01:29:59 Já, Marie a Sophia
- uskrovňovaly jsme se.
01:30:04 A to samy. Úplně samy.
01:30:10 A teď... po dalších 6 letech mlčení
01:30:14 přijdeš sem čmuchat
01:30:17 a hodnotit.
01:30:19 Ne ne, tak to není. Jseš na mě zlá. To není pravda.
01:30:22 Já jsem sledoval kariéru své dcery krok za krůčkem.
01:30:26 Vystříhával jsme vše, všechny její rozhovory.
01:30:28 Sbíral jsem její fotografie.
01:30:30 Už před lety jsme nevěděl, kam je dát.
01:30:33 Natočila tolik filmů.
-Devět filmů v roce 1954,
01:30:35 čtyři v 1955 a vloni natočila film s Američanama,
01:30:41 kde mluvila anglicky.
-Dobře.
01:30:45 To tedy znamená, že máme skutečně jedinečnou dceru.
01:30:49 Jenom jednu? A Marie?
01:30:53 Jo.-Hm?
-Marie.
01:30:59 A bydlí s tebou v tomhle bytě?
-Ne, žádnej strach.
01:31:03 Marie je teď ve Španělsku, se Sophií.
01:31:06 Jistě, vždyť točí. Točí Pýchu a vášeň
01:31:08 s Cary Grantem a Frankem Sinatrou.
01:31:11 Správně. Ale teď... Nech být Sophiinu kariéru.
01:31:16 Takže, co chceš?
01:31:19 V prvé řadě tě vidět.
01:31:22 Můžu?
-Prosím.
01:31:26 Nechtěl jsem říct, že přijdu.
01:31:29 Kdybych ti zavolal, neodpověděla bys mi
01:31:31 nebo bys mi to položila. Ne?
01:31:36 Chtěl jsem zavolat tvé matce Luise, abych věděl...
01:31:39 Máma už nežije. Zemřela v roce 1953.
01:31:44 To mě mrzí.
-Tak co chceš?
01:31:51 Romildo, já mám velké potíže.
01:31:56 No, popravdě, mám příšerné problémy.
01:31:59 Tak problémy?
-Ano.
01:32:03 Ať ti pomůže tvoje žena.
01:32:05 Ale ty jseš žena mého života. Ty to víš, nezapomínej.
01:32:13 Obchody poslední dobou nevycházely.
01:32:16 Šlo to z kopce.
01:32:18 Jsem zadlužený, nevím ani jak.
01:32:22 Chtějí mi dokonce zabavit náš rodinný dům.
01:32:26 Tam, kde se narodila Sophia.
-Hm.
01:32:30 Navždy ho ztratím.
01:32:34 Ale kdyby...
-Ale kdyby...
01:32:38 Ale kdybys mi se Sophií půjčila peníze.
01:32:43 Přísahám, všechno vám splatím,
01:32:45 jen jak to bude trochu možné.
01:32:49 Musím říct, že máš silnej žaludek, Riccardo.
01:32:53 My pro tebe peníze nemáme.
01:32:56 Jestli potřebuješ pár milionů, my ti je dát nemůžeme.
01:33:02 Vlastně - já ti je nechci dát.
01:33:08 Rozumím.
01:33:12 Myslel jsem že...
01:33:27 Stejně děkuju.
-Hm.
01:34:18 Myslela jsem, žes přišel pro mě.
01:34:21 Jenže ty...
01:34:24 Riccardo, ty mě nepřestaneš zraňovat.
01:34:29 A já...
01:34:33 Já tě nepřestávám mít ráda.
01:34:48 Paní Villaniová?-Ano? Moc mě těší. Já to tu vedu.
01:34:52 Letadlo právě přistává.
-A za jak dlouho tu budou?
01:34:55 Nebude to dlouho trvat. Za pár minut.
01:34:58 Nařídil jsem, aby vaše dcera ihned přešla celnici
01:35:01 a prošla služebními chodbami. To ji aspoň neokrade o čas.
01:35:04 Děkuju. Mockrát děkuju.
-Vždy k vašim službám.
01:35:07 Děkuju.
01:35:19 To je ona.-Prosím, usmějte se.
-Moc jí to sluší.
01:35:24 Tady prosím. Ještě jednou.
01:35:29 Ještě strpení, prosím.
01:35:34 Na shledanou.
-Na shledanou.
01:35:39 Na shledanou.
01:35:41 Foťte, jak políbí svoji sestru. Nádhera.
01:35:44 Zatím ahoj.
-Ahoj.
01:35:48 Děkuju.
01:35:51 Děkuju, děkuju.
01:36:09 Děkuji.
01:36:13 Prosím. Tady.
01:36:17 Mami! Ahoj.
01:36:19 Ahoj.
01:36:25 A Sophia?-Chtěla sem přijít, ale Carlo jí poslal auto,
01:36:30 aby ji donekonečna nesledovali fotografové.
01:36:34 Asi tu holku uškrtím.
01:36:37 Cos to říkala?
-Že se z ní zblázním.
01:36:54 Děkuju, Franko, já to zvládnu.
-Jak si přejete, madam.
01:37:09 Kdy jsi ho přijala?
01:37:12 Asi tak před týdnem mě taky napadlo, že by se Sophii hodil řidič.
01:37:16 Ale ona se tu ani nezastavila.
01:37:20 Snaž se ji pochopit. Neviděla Carla tak dlouho.
01:37:23 Mě taky neviděla. Moje dcera mě nevidí nikdy.
01:37:27 A to jsem s ní potřebovala nutně o něčem mluvit.
01:37:31 O čem?
-To je jedno, teď jezme.
01:37:36 To ragú jsem dělala já a nechala jsem to vařit tak dlouho,
01:37:39 jak jen to šlo.
-Je moc dobrý.
01:37:42 A ty? Španělsko se ti líbilo?
01:37:45 Ano, opravdu.
01:37:47 Jednou jsem v hotelu zpívala s Frankem Sinatrou.
01:37:51 Řekl, že jsem šikovná.
01:37:53 Všichni mi tam říkají Marie Lorenová.
01:37:55 Říkala jsem jim, stačí jen Marie, je to nádherný jméno.
01:37:59 Stálo to za to mě tu nechat samotnou?
01:38:04 Proč to říkáš?
01:38:07 Příště tam pojedeš s námi.
01:38:10 Carlo Ponti je důležitej muž.
01:38:13 Nechce, abych Sophii ovlivňovala.
01:38:17 Takže... já musím zůstávat doma.
01:38:21 Tak budu zůstávat s tebou.
01:38:24 Víš, co bych chtěla dělat, když už jsem tu?-Hm?
01:38:27 Chtěla bych konečně dostudovat základní školu.
01:38:30 Ty to odkládáš, ale já už nechci dál čekat.
01:38:34 Za chvílu budu přece plnoletá. Chci ji dokončit.
01:38:38 Co ty na to?
01:38:41 Vychladnou ti těstoviny.
01:38:44 Takže se hezky vyspi. A zítra to probereme.
01:38:48 Pěkně v klidu.
-Slibuješ?
01:38:51 Slibuju.
01:38:55 I když ta tvoje mánie studovat...
01:38:57 Věř mi, Marie, nejlepší učitel je život.
01:39:01 Když tě nenaučí on, všechny knihy jsou ti k ničemu.
01:39:07 Já myslím, že i knihy můžou hodně naučit.-Hm.
01:39:13 Jsem unavená, mami.
-Tak jdeš spát?
01:39:20 Dobrou, mami.
-Ahoj, zlatíčko, ahoj.
01:39:28 VYTÁČENÍ TELEFONU
01:39:38 Sophie.
01:39:40 Jo jo, já vím, že už je pozdě.
01:39:42 Ale když ses ani nezastavila doma, musím ti to říct po telefonu.
01:39:47 Přišel mě navštívit Riccardo. Hm, jo, tvůj otec.
01:39:52 Má..., no má problémy.
01:39:55 Já myslím, že když mu dáš nějaký peníze,
01:39:57 tak konečně Marii přijme za svou.
01:40:07 Tady zastav.
01:40:12 Koukej pořádně. Na těch vratech
01:40:14 by někde mělo být jméno Scicolone. Jo.
01:40:17 Zazvoň a pak jen řekni, že jsi řidič paní Villaniové.
01:40:22 A pak?
-Pak už nic neříkej.
01:40:24 Běž, běž.
01:40:36 Scicolone, Scicolone, Scicolone, Scicolone.
01:40:42 (ženský hlas ze sluchátka) Kdo je?
-Já jsem řidič paní Villaniové.
01:40:46 A... Ano, vydržte, prosím.
01:40:51 Už jde dolů.
-Děkuji.
01:40:57 DVEŘE
01:41:10 Čao.-Kdybys řekla, mohl jsem přijít.
01:41:14 Chtěla jsem to takhle.
01:41:19 Můžeš jet, Franko.
01:41:26 Já jsem věděl, že mě v tom nenecháš.
01:41:28 Tomu jsem nevěřil.
01:41:37 Mluvila jsem se Sophií.
-A?
01:41:39 Rozhodly jsme se dát ti 2 miliony.
01:41:42 Dva miliony?
-Hmm.
01:41:46 Ne, děkuju.
-Oooo...
01:41:50 Děkuju, děkuju.
01:41:54 Ale... pod jednou podmínkou.
-Ano?
01:41:58 Marie dostane tvý příjmení.
01:42:04 Tohle je vydírání.
-Ale jaký vydírání?
01:42:08 Ty naši dceru musíš vzít za svou.
01:42:11 Moji a tvoji!
01:42:14 Rozuměl jsi?
-Ne...
01:42:16 Nenechám sebou vláčet.
-V tom případě si už nemáme co říct.
01:42:22 Ehhh... R... R... Romildo, počkej.
01:42:24 Počkej chvíli. Rozmyslím si to.
01:42:29 Tak dobře. Tady...
01:42:32 Tady máš napsáno, kde tě bude čekat notář.
01:42:36 Já tam s Marií budu.
01:42:38 A se dvěma miliony v hotovosti.
01:42:41 Rozmysli si to.
01:43:03 Neboj, notáři nekoušou.
01:43:06 A tenhle stojí při nás.
01:43:09 Zazvoň.
01:43:18 Jsem paní Villaniová.-Dobrý den, paní. Prosím, pojďte dál.
01:43:21 Pojď.
01:43:29 Doufám, že táta nepřijde.
-A proč ne?
01:43:32 Příjmení mi měl dát i bez těch peněz.
01:43:35 Jak naivní...
01:43:37 Bez peněz ti tatínek příjmení nedá.
01:43:43 Dobrý večer.
-Dobrý večer.
01:43:45 Schůzku jsme měli v 16 hodin. Máme půhodinové zpoždění.
01:43:49 Já mám další schůzku v pět.
01:43:51 Jste si jisté, že pan Scicolone dneska přijde?
01:43:55 Nidky nebyl dochvilnej.
01:43:57 Ale já myslím, že přijde.
01:44:01 Přijde.
01:44:04 (ve vzpomínkách)Tady pán říká, že v registru není otcovo jméno.
01:44:08 Já jsem jen Sophiin otec. O uznání Marie nechci diskutovat.
01:44:13 Takže maličká bude chodit do školy s matčiným příjmením?
01:44:17 Nelegitimní dcera?
-To se ptáte mě?
01:44:19 A koho se má ptát? Ty jsi její otec.
01:44:24 Romildo, jednou a provždy
- otázka, jetli Marii
01:44:28 dám své příjmení, je uzavřena, rozumíš?
01:44:30 Uzavřena. Mami.-Hm?
01:44:34 Asi bychom to měly vzdát.
-To ani náhodou. Ne.
01:44:38 Ale mně se jméno Marie Villaniová líbí.
01:44:41 Já se tak chci jmenovat.
-Ne.
01:44:44 Máš právo převzít příjmení svýho otce.
01:44:49 Scicolone!
01:44:53 KONEC PRVNÍ ČÁSTI
01:44:58 Skryté titulky: Ludmila Stránská
01:45:03 Česká televize 2011
První díl životního příběhu filmové legendy Sophie Lorenové, jež se zde zhostila roli své matky Romildy. I tu kdysi čekala hvězdná kariéra u filmu, žel konzervativní rodiče – typičtí obyvatelé provinčního italského městečka, nedali své dceři rodné hnízdo opustit. To však nebylo největším neštěstím jejího života, mnohem více ji bolela ztráta milovaného muže – Riccarda, který dokonce ani neuznal své druhorozené dítě za své. Po jeho poslední návštěvě se Romilda rozhodne zlověstné vůli osudu postavit a vydá se společně se starší dcerou přímo do římského filmového ateliéru CineCitta. Po těžkých začátcích v komparsu má krásná Sophia konečně první zakázky v podobě fotorománů a vedlejších rolí. Mladší sestra Maria je s opětovným údělem odstrčeného dítěte velmi nespokojena a touží se připojit k matce. Konečně jsou opět všechny tři pohromadě a k úplné spokojenosti chybí jen notářské uznání Marie jejím biologickým otcem.
