Strýček Váňa
Enfant terrible českého divadla sklonku osmdesátých a devadesátých let minulého století Petr Lébl vytvořil výraznou éru ve vývoji Divadla Na zábradlí. Vedle současné dramatiky se Lébl zaměřil na ruskou klasiku a především díla A. P. Čechova. Po úspěšných představeních Ivanov a Racek to byl Strýček Váňa, kterého dnes nabízíme divákům po šestnácti letech od televizní premiéry, jíž se už režisér nedožil. V duchu postmoderny vybavil Petr Lébl představení řadou zdánlivě nesourodých, provokujících prvků, spoustou různé hudební produkce (herci si například zazpívají Matuškovy Růže z Texasu), akce jako kopání do míče a jiné "schválnosti", které však ve výsledku vedle exponovaného herectví protagonistů přispěly k půvabu tohoto představení.
Na statek, který spravuje Ivan, tedy strýček Váňa, se svou neteří Soňou, přijíždí profesor Serebrjakov, Sonin otec a Ivanův švagr, s novou mladou manželkou Jelenou. Svým sebestředným sobectvím rozčeří zdejší poklidný život a nakonec podnítí Váňu k střelbě revolverem...
V dramatu zmarněných životů a nenaplněných lásek hrají Váňu J. Ornest, Serebrjakova překladatel hry L. Suchařípa, jeho ženu Jelenu E. Holubová, doktora Astrova B. Klepl a Soňu M. Sidonová.