Odcházení

Střet odcházejícího politika, kancléře Riegra, s nově nastupující generací politiků, odehrávající se v zápletce kolem vystěhování z vládní vily, je ironickou parafrází dvojího způsobu vidění světa a pojetí hodnot, tradičně utopické a dnes poněkud vyprázdněné idealistické perspektivy s ryze pragmatickou a ekonomicky účelovou možností ovládat svět. Děj se odehrává na zahradě vládní vily, v níž žije bývalý kancléř Rieger, jenž se neumí se svou situací vyrovnat. I když se snaží nedat na sobě nic znát, jeho svět a vztahy se hroutí. Musí se vystěhovat z vládní vily a oddělit věci soukromé od věcí "eráru". Ve vile s ním žije jeho dlouholetá přítelkyně, jeho matka, jeho mladší dcera a sluha. Rieger sleduje proměny svého okolí i proměny charakterů svých nejbližších spolupracovníků, aby nakonec pokorně přijal ponižující funkci poradce svého hlavního protivníka, bývalého náměstka Kleina. Tento cynický představitel mladší generace politiků se samozřejmě navenek hlásí ke stejným ideálům, ale v praxi se jich vůbec nehodlá držet, vilu chce prodat a realizovat v ní jakési blíže neurčené "společenské centrum". Dramatik a politik tu zúročil jak své celoživotní zkušenosti a zážitky, tak ironický vhled autora, který je schopný se i na sebe sama podívat zrakem plným drásavého sarkasmu. Reflektoval i motivy odcházení v dílech klasiků dramatického umění – A. P. Čechova (Višňový sad) a W. Shakespeara (Král Lear). Poskytl divákům možnost nahlédnout do nitra osobnosti vládnoucího politika, kterého naplno zasáhla ztráta moci a to – jak je autorovým zvykem – analyticky i humorně. V souladu s poselstvím, které zazní v autorově posledním filmovém záběru, v němž se sám vynoří z jezírka s větou "pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí". Scénář napsal podle své vlastní divadelní hry a režii filmu měl sám autor Václav Havel, od jehož narození zítra uplyne 85 let.