Laterna magika - život se snem

Je až neuvěřitelné, že od vzniku dodnes velice moderní Laterny magiky, která sídlí v sousedství pražského Národního divadla na Nové scéně, uplyne letos už šedesát let. Tato originální show na sebe poprvé výrazně upozornila na bruselském Expu 58. Slučovala jevištní akci s filmem a hudbou. Představení pod názvem Laterna magika doslova ohromilo laické publikum i odbornou veřejnost. Tvůrce tohoto "divadla zázraků", jak se Laterně magice ihned začalo říkat, byl znamenitý režisér Alfréd Radok (1914–1976). Ale Laterna magika to snadné neměla. Hned od počátků se snažil komunistický režim využít Laternu magiku především k propagaci režimu. Brzy byli někteří zakladatelé originálního divadla "odejiti", včetně A. Radoka, a nastalo dlouhé období, v němž se střídaly významné tvůrčí činy, například díla režiséra a skladatele Václava Kašlíka, s průměrnými pořady slepenými z nejatraktivnějších čísel. Přes nelehké a křehké vnitřní vztahy v uměleckém souboru se Laterna magika držela stále na výsluní zájmu a potvrdila to i úžasným úspěchem na Expu 67 v Montrealu. Za ředitelování architekta Josefa Svobody přichází do Laterny magiky např. režisér Evald Schorm. Na konci 80. let vznikají na půdě Laterny magiky také tři experimentální činohry a období vrcholí znamenitým zpracováním Homérova tématu Odysseus. O tom, jak generace umělců ztvárňovaly svoje příběhy s fantazií balancující stále na hranici mezi snem a realitou, vyprávějí v poutavém dokumentu sami tvůrci (Miloš Forman, Jan Švankmajer, O. F. Korte, Josef Svoboda, Jan Kačer, Juraj Jakubisko, Michael Kocáb, Michal Pavlíček, Táňa Fischerová, Milena Honzíková a mnoho dalších).