Miroslav Horníček a jeho zamyšlení nad herectvím a partnerskou souhrou (2000). Kamera a režie J. Eisner
00:00:00ZNĚLKA:
00:00:02Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky
00:00:05a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.
00:00:10A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,
00:00:15no, nedivte se, prosím vás, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.
00:00:22Mně bylo vytčeno, že někdy v Národním divadle žertuji.
00:00:29Nebo dokonce, že ho zesměšňuji. Naopak, naopak.
00:00:33Jestliže někdy zažertuji, tak je to o své účasti v Národním divadle,
00:00:37ale ne o Národním divadle tehdejším.
00:00:42To byl skutečně vrchol českého divadelnictví a divadla.
00:00:47Také bylo vrcholnou ctižádostí každého herce se tam dostat.
00:00:52Byli velcí herci, třeba Vendelín Budil, kteří po tom celý život
00:00:57toužili a nikdy se jim to nepovedlo.
00:01:02Ať už vlivem osudu nebo nepřízní mocných.
00:01:07Budil toužil jednou si zahrát v Národním divadle.
00:01:11O mně bylo napsáno několik článků, takových rozborů nebo posudků.
00:01:19Jeden z nich dokonce napsal náš pan prezident Václav Havel.
00:01:25Když jsem byl u něj, tak mi jeden výtisk toho svého článku věnoval.
00:01:33A všichni, včetně pana prezidenta, se shodují v tom, ano, Horníček
00:01:41je herec, ale herec jiného typu.
00:01:51Já jsem vždycky mířil spíše k divadlu vypravěčskému.
00:01:56Já jsem byl herec jiného založení a jiných poloh.
00:02:01I když ne tak výborně a geniálně, jako byl Jan Werich.
00:02:07Snažil jsem se mu být partnerem.
00:02:13On napsal tak krásná slova o mém partnerství, ještě to mám schované.
00:02:21Samozřejmě jsem mířil jinam, já jsem vydal 21 knížek,
00:02:27ale nepovažuju se tím pádem za spisovatele. Vůbec ne.
00:02:31Já jsem celá léta dělal improvizace.
00:02:35Byl jsem skutečně herec, ale naprosto jiného typu,
00:02:40než byli skuteční herci.
00:02:43To myslím upřímně, herectví je velice specifická profese.
00:02:49Já jsem se sice mezi ně řadil, ale nepatřil.
00:02:57Já byl vždycky jinde, mířil jsem jinam, dělal jsem něco jiného.
00:03:03Ať už to byla práce s Werichem, což nebylo klasické divadlo.
00:03:08Ať už jsem dělal v Divadle satiry s Mirkem Lipským,
00:03:12s mým báječným kolegou, který mě vlastně pro divadlo získal.
00:03:16A s Vlastou Brodským. Těm dvěma jsem nesmírně zavázán.
00:03:19Ale i to byla divadla jiného typu - Brodského a Šmídův Větrník.
00:03:26Dodnes tu mám fotku Pepíka Šmídy, kterého jsem miloval jako režiséra.
00:03:32U V. Brodského neváhám užít slova geniální.
00:03:42První roli, kterou jsem od něj viděl, byly Soudničky F. Němce,
00:03:49kde hrál Matulu.
00:03:53Takového českého človíčka, podivného.
00:03:58Ale to bylo něco fantastického. To zase nebyl jeden človíček.
00:04:04To bylo české človíčkovství v kostce a v jedné osobě.
00:04:10Právě tak Lubomír Lipský, se kterým jsem hrál na divadle.
00:04:16Byl fantastický klaun, improvizátor a partner.
00:04:22Vraťme se ještě k tomu PARTNERSTVÍ.
00:04:27To není to, že s někým hraju, že jsme na jevišti dva.
00:04:32Partnerství je schopnost reagovat, spoluhrát.
00:04:38Partnerství může být v tenise jako na jevišti nebo v životě.
00:04:45A je vzácné.
00:04:49Já jsem poznal lidi, se kterými jsem hrál, ale nebyli to partneři.
00:04:57Byli to herci, kteří hráli svou roli a já svou vedle sebe,
00:05:02ale ne spolu. A to je taky důležité na herectví.
00:05:07A to je taky jeden rys, který bych nazval ne genialitou, ale určitým
00:05:13talentem nebo nadáním být partnerem tomu druhému.
00:05:19Já jsem poznal herečky, které se mi dívaly do očí a já jsem viděl,
00:05:26že ony mě vidí.
00:05:30A poznal jsem herečky, které se dívaly skrz mě jako skrz akvárium.
00:05:38Které jenom chtěly, aby si lidi říkali, ta krásně kouká.
00:05:45Ale nebyl to pohled partnerský, byl to pohled samolibý
00:05:53a s odpuštěním pouze herecký.
00:05:56Já bych se ještě zmínil o velikých výkonech herce, s kterým jsem hrál
00:06:01od našich společných začátků, a to byl Miloš Kopecký.
00:06:07My jsme se poznali ve Větrníku už v roce 1945.
00:06:13A už tehdy jsem si říkal, to bude zajímavá spolupráce.
00:06:19Mně bylo 27 let a promiňte mi, hrál jsem D'Artagnana.
00:06:27Dneska už je to legrace, samozřejmě.
00:06:32On hrál kardinála Richelieux a jako takový napsal brkem vzkaz
00:06:40a Lady Winterová, ta veliká intrikánka, ten dopis měla předat.
00:06:49A on jí ho přeložil, složil a ona si ho dala do záňadří.
00:06:57A Miloš na jevišti jí povídá:
00:07:00"Tam si to nedávejte, tam vám to každý najde."
00:07:05Tam jsem si řekl, pozor na Mildu, s tím to bude těžké. A bylo.
00:07:11On potom vytvořil na Vinohradech dvě role, za které jsem mu dodnes
00:07:19vděčen a hluboce ho obdivuju. Především Moliérova Lakomce.
00:07:25Já jsem hrál jeho syna Cleanta v Národním divadle třistakrát!
00:07:34To byla ta role, kterou nazval Werich plným právem potratem.
00:07:40Já měl za tatínka S. Neumanna, L. Peška a F. Filipovského.
00:07:47Každý to hrál asi stokrát a já třistakrát.
00:07:52Všichni, i ten moderní herec Pešek, podlehli mošnovské tradici dědy
00:08:01s čepičkou: Moje penízky, moje kasička, kdo mi ukradl mou kasičku.
00:08:13Kdežto ten Miloš Kopecký, to byl civilní člověk,
00:08:19který mluvil absolutně bez těch vžitých moliérovských dramatizací,
00:08:26které jsou už vžité stejně jako shakespearovské konvence.
00:08:32Byl fantastický! On mi to vysvětloval:
00:08:37"MNĚ budou vykládat, co jsou to peníze. Zrovna mně!"
00:08:42Takže to byl veliký výkon.
00:08:47A druhý výkon byl Richard III. pana Shakespeara.
00:08:52To byly dva výkony, které bych neváhal taky označit za geniální.
Vynikající herec, komik a výrazná intelektuální a umělecká autorita 20. století Miroslav Horníček v krátkém zamyšlení nad hereckou tvorbou. Divadelní i filmové herectví do značné míry stojí na vzájemné spolupráci tvůrčích složek a především hereckých kolegů. Nad hereckým partnerstvím se dnes Horníček hlouběji zamyslí a zavzpomíná na výjimečné herecké kolegy, s nimiž se setkal během své umělecké dráhy.
