00:00:00 ZNĚLKA:

00:00:01 Salvador Dali posvačil na bříšku plavovlasé dívky

00:00:06 a já se divit nestačil, když dal si růži do polívky.

00:00:10 A zatím kolem běžel čas a mně unikly souvislosti,

00:00:16 no, nedivte se, prosím vás, V TAKOVÝ KRÁSNÝ SPOLEČNOSTI.

00:00:24 Dobrý večer, přátelé. Co to je GENIALITA V HERECTVÍ?

00:00:30 Herectví pomíjí. To mizí pádem opony.

00:00:35 Dneska už mi někdo těžko vysvětlí, v čem byl Eduard Vojan geniální.

00:00:40 Že geniální byl, o tom nikdo nepochybuje,

00:00:44 ale jak to dneska prokázat?

00:00:47 Není jediný záznam, myslím, že ani jeho hlasu,

00:00:51 natož pak obrazu.

00:00:53 Pro mě byl geniální herec Jan Pivec.

00:00:58 To byla sopka, která chrlila slova do výšky.

00:01:04 Když jako Mefisto promluvil v Hospodinu, tak jsem měl dojem,

00:01:10 že neříká verše, ale že hází balvany.

00:01:15 Jan Pivec byla moje veliká láska od studentských let.

00:01:21 Jako 19letý ochotník-student jsem miloval Pivce.

00:01:26 Viděl jsem tehdy jeho Mefista.

00:01:32 Já se přiznám, že jsem režíroval v Plzni v ochotnickém divadle

00:01:39 "Schovávanou na schodech".

00:01:44 To je Nezvalova adaptace Calderónovy "Dámy skřítek".

00:01:49 A já jsem hrál španělského sluhu.

00:01:54 Tohoto sluhu hrál v Národním divadle Jan Pivec.

00:01:59 Jel jsem se na to podívat, abych ho viděl.

00:02:04 Já byl v bezvědomí nad vlastní drzostí, že mám tuhle roli dělat.

00:02:12 Protože když se Pivec postavil, kolem něj sedělo v kruhu

00:02:16 pět španělských dam-šlechtičen a on jim vyprávěl krásnou

00:02:22 lidovou španělskou pohádku, tak když začal:

00:02:27 "Jednou u sedmi řek žil si jeden pastýřek...",

00:02:36 tak já už byl na zemi.

00:02:39 A když odcházel, ještě se otočil a povídá: "A to jsem nedořekl,

00:02:46 že já jsem jako ten pastýřek." Já byl ohromený.

00:02:52 Od té doby jsem začal tu roli dělat podle jeho vzoru.

00:02:57 Muselo to být komické, protože já se svým nedostatkem hlasu jsem

00:03:05 chtěl napodobovat sopku chrlící ze sebe slova s obrovskou silou.

00:03:11 Takže to musela být spíš legrace. Taky byla.

00:03:15 Měli jsme asi pět repríz za sebou, já přijel do Prahy a v Mánesu

00:03:21 jsem se potkal s dalším Plzeňákem - Jaroslavem Průchou.

00:03:26 Tehdy členem Národního divadla, později byl šéfem činohry ND.

00:03:32 On povídá: "Co děláte, vy plzeňský ochotnící?"

00:03:39 Pozor, to ochotnící je správně, to je plzeňský dialekt.

00:03:45 Já říkám: "Pane Průcho, my jsme teď nastudovali Schovávanou na schodech

00:03:55 a už máme za sebou 6 repríz."

00:04:00 A on povídá: "Slyšel jsem, prej v tom hostoval Pivec

00:04:07 a nebyl ve svý kůži."

00:04:11 Jiří Plachý byl geniální herec. Já jsem ho miloval.

00:04:16 On hostoval v Plzni ve švédské hře Gabriel Börgman.

00:04:21 Já jsem hostoval v jediném představení jako jeho syn,

00:04:27 protože oni přijeli jenom tři.

00:04:30 Když jsem přišel na jeviště a on se na mě podíval,

00:04:36 tak já měl pocit kuřete, které stojí před hadem.

00:04:41 To byly pronikavé krásné oči, hluboké, moudré, laskavé...

00:04:51 Ale pro mě z nich šel strach.

00:04:56 Já jsem byl začátečník, rok u divadla a najednou jsem hostoval

00:05:00 s takovým velikým Mistrem.

00:05:03 Saša Rašilov, další geniální výkon. To bylo neuvěřitelné.

00:05:08 Já miloval Sašu Rašilova, chodil jsem na jeho představení.

00:05:13 Já jsem pak viděl v téže roli jiného velkého herce.

00:05:20 Zdaleka to nebylo ono, co ten Rašilov dokázal říct jednou větou.

00:05:26 On přišel zbitej na jeviště ve Svatbě Krečinského.

00:05:34 Zbitej byl a on v první větě říká: "On mě vzal boxem."

00:05:43 "Boxem", to je anglický výraz. Já jsem byl úplně dole.

00:05:51 Co on do té věty dostal, to bylo celé zmlácené lidství.

00:06:00 Nádherný výkon! A v mnoha rolích jsem ho viděl, v mnoha.

00:06:07 A on když si sedl v jedné hře s paní Baldovou na otoman

00:06:12 a měli spolu dialog, tak kam se hrabali všichni

00:06:17 ti moderní režiséři a ti kouzelníci jeviště, kteří čarují světly apod.

00:06:25 Ti herci si jenom povídali, vedli spolu normální dialog

00:06:31 a seděli na kanapi.

00:06:33 Ne aby při tom jeden stál na rukou a druhý ležel na zádech,

00:06:38 jak se to často dělává.

00:06:42 Tak to byli geniální herci: Pivec, Plachý, Rašilov.

00:06:46 Čím působili na mě jako na spoluherce, byť mladšího

00:06:52 a daleko nezkušenějšího?

00:06:56 Především tím, čemu říká děd Vševěd: "Čichám, čichám člověčinu."

00:07:04 Oni vždycky obsahovali víc než jednoho člověka.

00:07:08 Právě tak Pivec - to nebyl jeden člověk, kterého hrál,

00:07:13 to byla spousta lidí, kteří v tom byli.

00:07:17 A když jsem před nimi stál na jevišti, tak jsem cítil úžas,

00:07:23 ostych, pokoru a nemohl jsem jinak, než zírat.

00:07:29 To se nedá mluvit o souhře nebo spoluhře, to bych přeháněl.

00:07:36 To bylo něco, co hraničilo se zbožňováním či s hlubokou pokorou.

00:07:45 Já jsem byl šťasten, že jsem se mohl s těmito herci potkat

00:07:51 a setkat dokonce na jevišti.

00:07:55 A jsem vděčen za těch 5 let v Národním divadle,

00:08:00 že jsem s těmito Mistry mohl být na jevišti.

00:08:04 Jan Werich, když uvažoval, jestli by to se mnou šlo,

00:08:09 tak se šel podívat do Národního divadla a kupodivu to vydržel celé,

00:08:14 což bylo u něj vzácné.

00:08:17 Pak jsme spolu seděli a on probral to představení velice přesně,

00:08:24 moudře, laskavě, s humorem, tak jak dovedl.

00:08:29 Ta slova, která třeba řekl o Blance Waleské!

00:08:34 To byla zlatá slova, nádherná.

00:08:38 Probral všechny herce velice podrobně a o mně mlčel.

00:08:44 Když už mi to bylo divné, tak já říkám:

00:08:48 "Pane Werichu, vy už jste tady probral všechny herce

00:08:53 a o mně jste neřekl ani slovo. Co byste řekl k té mé roli?"

00:08:59 "Horníčku, to nebyla role, to byl potrat."

00:09:04 Ale přesto mě tentýž večer angažoval jako partnera.

00:09:09 Čili on dovedl nádherně nakopnout a současně obejmout.