Zpráva o novodobé premiéře korunovačního barokního představení z roku 1723 s českým názvem Pod olivou míru a palmou ctnosti z Vladislavského sálu Pražského hradu v rámci festivalu Europamusicale 2000 a projektu Praha 2000 – Evropské město kultury.
Účinkují: N. Kissová, A. Hlavenková, M. Forster, J. Březina, A. Zdunikowski, A. Procházka, Musica Florea, Musica Aeterna, Ensemble Philidor, český chlapecký sbor Boni Pueri a další. Dirigent M. Štryncl. Recitace M. Doležal. Divadelní režie M. Leclercq. Televizní režie R. Urban.

SUB OLEA PACIS ET PALMA VIRTUTIS?

/Zpráva o novodobé premiéře stejnojmenné korunovační zpěvohry Jana Dismase Zelenky, která proběhla 17.7.2000 ve Vladislavském sále Pražského hradu./

"Pod olivou míru a palmou ctnosti před celým světem nádherně se skvoucí koruna Čech"; tak se překládá do českého jazyka celý název zmíněného díla jednoho z nejvýznamnějších hudebních skladatelů barokní Evropy. Jan Dismas Zelenka byl zřejmě zjara či v létě roku 1923 požádán vedením pražské Jezuitské koleje v Klementinu o kompozici rozsáhlé slavnostní zpěvohry, která se měla stát součástí velkolepých oslav korunovace císaře Karla VI. Habsburského českým králem a jeho manželky Alžběty Kristýny českou královnou. Nesmírně schopný politik, rektor klementinské koleje páter Franz Retz, nenechal nic náhodě. Jan Dismas Zelenka byl v té době dvorským skladatelem a samo Klementinum mělo s jeho díly ty nejlepší zkušenosti; /navíc byl Zelenka žákem slavného J.J.Fuxe, kterému císař svěřil vytvořit oficiální dvorskou korunovační operu "Constanza e Fortezza", jež se uváděla v ohromném amfiteátru na Hradčanech/. Přední role i nástrojové party představení "Sub olea pacis?" svěřil Retz spolu se Zelenkou vynikajícím českým hudebníkům, mezi kterými nalezneme i jméno i Antonína Bendy. Retz ovšem nehodlal "zviditelňovat" jen Jezujitskou kolej. Jeho ambicí bylo zřejmě také zdůraznit význam české Svatováclavské koruny, kterou se Karel VI. rozhodl přijmout. Navíc bylo nanejvýš taktické, že se v různých menších rolích objevili i potomci nejvýznamnějších českých šlechtických rodů, Kinských, Lažanských, Černínů, Valdštejnů, Thunů a dalších, jejichž rody představení i kolej štědře podporovaly a zajistili též návštěvu panovnického páru v Klementinu?

Stejnojmenný pořad, který Česká televize uvede 2. září ve vysílání svého druhého programu není jen holým záznamem více jak dvouhodinové a pro dnešního diváka místy barokně naivní či zkreslené hry. Tyto ambice nejen nikdy neměl, ale naopak - kromě všeho, co tu bylo řečeno, v pořadu zazní názory našich předních historiků, muzikologů a odborníků na Jezujitské školství a divák bude mít možnost spatřit i zcela unikátní listiny, partitury a obrazy, které po léta ležely v zaprášených depozitářích a některé od samotné korunovace nespatřily světlo světa?

Ovšem hlavně bude pořad patřit Zelenkově hudbě, interpretované čtyřmi soubory /Musica Florea řízená dirigentem Markem Štrynclem, dále pak Musica Eterna ze Slovenska vedená Petrem Zajíčkem, francouzský Ensemble Philidor s uměleckým vedoucím Ericem Baude-Delhomaisem a dětský chlapecký sbor Boni Pueri se sbormistrem Pavlem Horákem/, výkonům předních evropských sólistů, /Anna Hlavenková, Noemi Kiss, Markus Forster, Jaroslav Březina, Adam Zdunikovski, Aleš Procházka./ a jedinečné jsou pak zejména barokní balety režiséra a choreografa Marc Leclercqa, které nastudoval spolu s choreografkou Národního divadla Helenou Kazárovou v neobyčejně fantaskních kostýmech Marie Fulkové, na scéně scénografa Ondřeje Nekvasila.

Snad lze jen litovat, že se celé představení nemohlo odehrát v původních prostorách věčně přestavovaného a zároveň knihami po střechu zaplněného Klementina, kde historická premiéra 14. září 1723 skutečně proběhla; ostatně hledání místa historické premiéry v tajůplných zdech bývalé jezuitské koleje, i to je jedním z témat, které se 2. září v pořadu Sub olea pacis et palma virtutis otevřou.

K původnímu libretu, ne snad neznámého, ale rozhodně zatím neprokázaného autora, nás může napadnout z odstupu dějin lecjaká výhrada. Avšak Zelenkova hudba a sama svatováclavská tradice krví nepotřísněného vítězství dobra nad zlem jsou sami o sobě dost silné fenomeny, pro které bylo dobré devadesátiminutovou "zprávu o novodobé premiéře" natočit a připravit do vysílání. V Tvůrčí skupině Vítězslava Sýkory a Radima Smetany se na pořadu kromě řady dalších podíleli produkční Jiřina Bílá, zvukový mistr Miroslav Hřebejk, střihačky Jana Malásková a Bohunka Kořánová, kameraman Václav Svoboda a režisér Radovan Urban.

Napište nám