V dobrém manželství by měly fungovat především dvě věci. Francouzský film (1999). Hrají: C. Berri, F. Ardantová, C. Brasseur, A. Chabat a další. Režie Claude Berri

Filmy Rozvrat, Posluhovačka a Jeden zůstává, druhý odchází připomene Česká televize jednu z nejvýznačnějších osobností francouzského filmu Claudea Berriho, režiséra, scenáristu, autora dialogů, producenta a herce, který byl v roce 2003 zvolen prezidentem francouzské Cinematéky.

Claude Berri (vlastním jménem Claude Langmann) začínal jako divadelní elév a v roce 1953 se poprvé objevil na plátně v malé roli ve filmu Jeana Beckera Rue de l’Estrapade. V šedesátých letech už jako Claude Berri produkoval a sám natočil nejprve Oscarem oceněný krátký snímek Le poulet a o pět let později svůj první dlouhometrážní aubiografický film Pépé a Claude (Le vieil homme et l’enfant). Následovala řada filmů, které jako by se dotýkaly jednotlivých kapitol z jeho života.

Koncem šedesátých let Berri založil vlastní produkční společnost Renn a produkoval většinu Zidiho filmů a samozřejmě svých vlastních. Jako producent je podepsán pod filmy velkých režisérů Tess (Polanski), Valmont (Forman), Medvědi (Annaud), Milenec (Annaud).

Ve své vlastní tvorbě čerpal z francouzského literárního a historického dědictví, Jean od Floretty, Manon od pramene, Uranus, Germinal, Lucie Aubrac.

V devadesátých letech zaujal Claude Berri jedno z nevýznamnějších postavení v oblasti kinematografie i díky takovým filmům jako: Asterix a Obelix a Asterix & Obelix: Mise Kleopatra. Podporoval i debuty svých kolegů např. Má žena je herečka a Didier (oba filmy uvedla před nedávnem Česká televize).

V devadesátých letech, po rodinné tragédii, se Berri vrátil jako autor – režisér k hluboce osobním tématům. A právě tři filmy z tohoto období uvede Česká televize jako svou Poctu Claudeu Berrimu: Rozvrat (La débandade), Posluhovačka (Une femme de ménage) a Jeden zůstává, druhý odchází (L’un reste, l’autre part).

„Jednou nám bude chybět jediná věc, nebude to předmět našeho přání, ale přání samé. Nejde o to pít, ale mít žízeň,“ říká Paul-Edouard svému příteli Claudeovi, když si oba šedesátníci vzájemně svěřují své problémy v erotickém životě. Rozvedený Paul to řeší tím, že nosí pomůcku neustále při sobě, ale Claude se se svým problém svěří do rukou odborníkovi. Na vině je cukrovka, ale ono nejde ani tak o příčinu, jako o následek. Sexuolog nabídne Paulovi několik způsobů, jak pomoci ne vždy dokonale fungujícímu orgánu. Ale na začátku je nejlepší probrat vše i s manželkou. Fanny Ardantová, coby chápající a milující manželka, se ovšem v tu chvíli zachová pro mužské ego zcela nepatřičně: její smích při pohledu na pomůcky nebere konce. Nepomůže ani citát z Aristotela: „Penis, stejně jako srdce, je orgán, který se hýbe sám od sebe.“

Claude je zhrzen, ale jeho věrný přítel Paul-Edouard (Claude Brasseur) má lék, který právě přichází z Ameriky – Viagru. Sám už si obstaral nejsilnější dávku a bratrsky se s Claudem rozdělí.

Roli Claudea si zahrál sám Claude Berri, autor scénáře a režisér. Ironie, hořkost (nikoli zahořklost!) a otevřený pohled na život bez zbytečného sentimentu, takový byl Claude Berri, všestranný filmař, který zemřel v letošním roce.

Napište nám