Oba se řítí do zkázy. Ale už není cesty zpátky. Britsko-americký přepis dramatu Augusta Strindberga (1999). Hrají: S. Burrowsová, P. Mullan, M. Doyle Kennedyová a další. Režie Mike Figgis. (V anglickém znění s titulky)

Jsme kdesi v severním Švédsku, píše se rok 1894 a je svatojánská noc. Noc, která má mocné kouzlo. Uvolňuje mysl, odstraňuje zábrany, smetá společenské bariéry. Všechno se smí, vše je dovoleno. A podaří-li se navíc, jako dnes tady, že pán odjel do Stockholmu a doma je jen slečna, pak je to dvojnásobné požehnání. Nikdo a nic nestojí v cestě bujaré zábavě. A nikdo netuší, že prázdná kuchyně se právě stává dějištěm dramatu, které nemůže dobře skončit. Ti dva lidé, slečna Julie a lokaj Jean, které svedla svatojánská noc k nebezpečné milostné hře, si to uvědomují. Ale nemohou a nechtějí už zpátky…

Slečna Julie, text starý téměř 150 let, k jehož napsání prý Strindberga inspirovala zpráva z černé kroniky, se dočkala řady filmových i televizních zpracování. (Jen v České televizi byla za dobu jejího trvání inscenována již několikrát – naposledy v r. 2005 režisérem Jiřím Krejčíkem.) První z nich, ještě černobílé a němé, je datováno již rokem 1912.

Mimořádně zajímavá verze vznikla v r. 1972 v Británii, kdy se role Julie ujala jedna z nejlepších britských hereček Helen Mirrenová. Režisér Mike Figgis svěřil titulní roli Saffron Burrowsové (na obrazovce ČT jsme ji nedávno viděli např. ve filmu Enigma), ideálního představitele lokaje Jeana pak našel v Peteru Mullanovi (např. Jmenuji se Joe).

Napište nám