Karel Heřmánek ve filmové komedii pátrá po otci svého vnuka (2001). Dále hrají: M. Issová, B. Klepl, N. Konvalinková, J. Zdeněk, J. Budař a další. Scénář I. Pelant. Kamera V. Holomek. Režie K. Kachyňa
00:01:17 Libuško, už jsme objednali ty kanady?
00:01:20 Jo. některá čísla nám potvrdili, ale některá zase nemají.
00:01:32 To je zase kravál.
00:01:36 Poslední 2 letuschopné stíhačky překročily zvukovou bariéru.
00:01:41 -Měla byste se radovat, Libuško.
-Ano, já se raduji.
00:01:46 Zato já se neraduji.
00:01:49 Branci jsou větší a větší. Hnáty se jim neúměrně prodlužují.
00:01:54 KLEPÁNÍ Dále!
00:01:58 Dobrý den...
00:02:02 Pardon, promiňte, že vyrušuji. Já jsem vojín Martiňák.
00:02:06 -Cože jste?
-Vojín Martiňák.
00:02:10 -Sakra, takhle se zahlašuje voják?
-Promiňte...
00:02:13 -Voják neříká promiňte!
-Já se omlouvám.
00:02:16 Voják se neomlouvá!
00:02:18 Vejde do místnosti a zahlásí se! Zpět, Martiňáku!
00:02:24 I blbější je nová generace branců.
00:02:41 No, co je s ním?
00:02:46 Tak co je, chlape? Pojďte dál už!
00:02:49 Pane kapitáne, vojín Martiňák, přišel jsem na váš rozkaz!
00:02:53 No sláva! Vida, jak to jde.
00:02:56 Akorát nevím, že bych vás sháněl.
00:02:59 Na váš rozkaz jsem zaevidoval všechny květináče na základně.
00:03:05 Místnost, druh květiny, stav.
00:03:09 Svěží S, zvadlá Z, úplně suchá ÚS. Evidenční číslo.
00:03:14 Jenom nevím, jak se jmenuje ten strom na štábu.
00:03:17 Vy Einsteine, kdo vám řekl, abyste tohle udělal?
00:03:22 Desátník Blažek! Že je to na váš rozkaz.
00:03:24 No jo, známá firma! Já z nich snad chcípnu.
00:03:28 Vojíne, pozor! Já nenalézám slov.
00:03:33 To musíte na všechno naletět?
00:03:37 Mimochodem, Libuško, podívejte se.
00:03:41 Pojďte, podívejte se zblízka. Sáhněte si, jo?
00:03:44 Takhle stojí v pozoru voják, který má nohu 9,5 v botě 8,5.
00:03:48 Nemůže se pořádně zahlásit, i kdyby chtěl.
00:03:50 Přiložíme ho k objednávce, třeba se ustrnou.
00:03:55 Martiňáku, Martiňáku... Pohov. To jste mazák, chlape?
00:04:01 Vždyť jdete za chvíli do civilu!
00:04:05 Mazák si nenechá nabulíkovat každou pitomost! Běžte už!
00:04:10 Pane kapitáne, vojín Martiňák, dovolte mi odejít.
00:04:14 Už jsem dovolil. Zmizte mi z očí!
00:04:19 Ani ti mazáci už nejsou to, co to bejvávalo.
00:04:24 Víte, koho je mi líto? Severoatlantickýho paktu.
00:04:30 -Hlavně, že už přestaly lítat.
-Asi přistály někde na sídlišti.
00:04:48 Ale je to docela záslužná práce. ÚS - úplně suché převládají.
00:04:57 Když není na stíhačky, jak má bejt na fíkusy.
00:05:01 Produktivita hospodářství!
00:05:05 Suchý fíkusy jsou výrazem morálního stavu naší armády.
00:05:08 TELEFON Málková... Příjem.
00:05:13 Vaše paní...
00:05:17 No, ahoj, to jsem já.
00:05:22 Aspoň že tak...
00:05:25 Sloužím, co bych dělal? Mám dévéťáka.
00:05:31 Tak ahoj.
00:05:35 Tak co?
00:05:37 Je to v pořádku, je to kluk.
00:05:45 To je přece to hlavní!
00:05:55 Vlevo hleď!
00:05:59 Přímo hleď!
00:06:15 Dozorčí!
00:06:20 -Co to je?
-Párek v rohlíku, pane majore.
00:06:25 Sundejte to!
00:06:33 Sakra, dědku, tak ber život, jak je.
00:06:36 Raduj se, že tě někdo bude živit v důchodu.
00:06:39 Každý narozený dítě oslavujeme jako pracovní sílu.
00:06:44 Voni se na nás sice vykašlou, ale aspoň je co slavit.
00:06:48 Pozor!
00:06:55 Pane majore, mimořádná událost!
00:06:59 Kapitán Outlý se stal dědečkem.
00:07:02 -Velte pohov.
-Pohov!
00:07:06 Je to pro nás důvod k oslavě, ale být dědečkem v 45 letech
00:07:12 v hodnosti kapitána není zas taková sláva.
00:07:16 Prosím tě, buď zticha.
00:07:21 Červené nebo bílé, pane majore?
00:07:24 Libuško, zabalte to...
00:07:27 Mrzí mě, že vám kazím radost, ale zřejmě jste nic nepochopili.
00:07:32 Jan Žižka na chodbě drží místo palcátu párek v rohlíku!
00:07:37 Tento párek!
00:07:39 Je pěkně zelenej, což znamená,
00:07:42 že už kolem toho chodíme všichni bůhví jak dlouho!
00:07:46 Prosím, nechte kolovat.
00:07:48 To jsou blbci...
00:07:50 Možná je to sranda...
00:07:53 Když vejdu na cimru, nikdo nezvedne zadek.
00:07:56 V pracovní době jsou všichni vojáci v bufetu!
00:07:59 Pěstujou žampióny!
00:08:02 Důstojníci prodávají čínský zelí a rybízový víno!
00:08:06 To je těžký, takhle ze dne na den...
00:08:09 Ze dne na den? Já už jsem tu půl roku, pánové!
00:08:14 Víte, veliteli, máme zajišťovat lítání.
00:08:18 Jenže se nelítá, výcvik taky žádnej,
00:08:23 tak holt to kluci ventilujou, zaplať pánbůh, ve srandách.
00:08:29 Já přijímám vaši kritiku.
00:08:33 Ovšem pokud jde o čínský zelí, to vyrábím ve svém volném čase.
00:08:39 Podnikáte!
00:08:40 A berete příplatek za to, že podnikat nebudete!
00:08:46 To bych nebral jako podnikání, spíš jako relaxaci nebo koníčka.
00:08:54 -Nepřišel jsem řešit čínské zelí.
-Nýbrž párek v rohlíku.
00:09:01 Pánové, byl jsem nahoře. Můžeme čekat návštěvu.
00:09:05 -Z ministerstva?
-Z NATO!
00:09:08 Chtějí si prohlídnout letiště. Možná se tu bude lítat až moc.
00:09:11 Dovedete si představit, že by viděli ten párek v rohlíku?
00:09:17 -Hot dog!
-Ježíšmarjá!
00:09:20 V Bruselu vrcholí jednání o vstupu ČR do NATO!
00:09:24 Pánové, já nemám slov!
00:09:27 Toho jsme si samozřejmě vědomi a zajistíme... přijmeme opatření.
00:09:34 Who can communicate in English? Nobody. Only parusky.
00:09:40 Co s tím hodláte dělat?
00:09:43 No... Měl by se odstranit.
00:09:47 -Cože?
-No, ten Žižka!
00:09:50 Dobře, dobře. Jak myslíte.
00:09:53 Jenom nevím, za co byste měli být povýšeni.
00:09:58 Upozorňuji, že prověrek fyzičky se hodlám osobně zúčastnit!
00:10:05 Good Luck!
00:10:09 Hned jak nastoupil, říkal jsem: průser.
00:10:12 Vono ho to přejde.
00:10:15 Nebo pochopí, že s angličtinou dostane 2x tolik u soukromý firmy.
00:10:22 Prověrky! Celý můj život jsou prověrky!
00:10:25 Vždyť už ani nedoběhnu na autobus!
00:10:47 One, two, three! Jsem debil...
00:11:05 Tak.
00:11:07 Tak pojď.
00:11:09 Ukaž mi ho!
00:11:17 Tak co je? Pojď!
00:11:20 -On... on už je doma?
-No a co? Tak jdeme!
00:11:23 Když já nevím, jak se mám tvářit.
00:11:26 To on neví už půl roku... dědeček. To tu hodláš trčet věčně?
00:11:34 Říkal ještě něco?
00:11:36 Ále, chyběj mu spací pytle a zase odchází z armády...
00:11:41 Ať se tváříme, jak se tváříme,
00:11:44 za problémy v armádě můžeme jedině my dvě.
00:11:56 Mirku! Nástup!
00:11:59 Jo, už jdu!
00:12:01 Tak pojď honem.
00:12:04 -Tak kde je?
-Tramtadadááá!
00:12:12 -Ahoj.
-Ahoj.
00:12:15 Tak Mirku, tohle je Mireček. A Mirečku, tohle je tvůj dědeček.
00:12:25 Kapitán letectva! Tak se seznamte.
00:12:38 Tak tě vítám v tomhle trhlým světě. Upřímnou soustrast.
00:12:52 Ty mě štveš! Vážně mě už štveš!
00:12:55 Ten tvůj ksicht! To aby se picnul rovnou v peřince!
00:13:01 A jí nic neřekneš? Právě porodila!
00:13:06 Když měla králice mladý, tak jsi jí dal mrkev!
00:13:09 Jestli se budeš takhle chovat dál, tak já už to dlouho nevydržím.
00:13:12 -Já už to taky dál nevydržím.
-Co ty máš co vydržet?
00:13:15 Ten tlak tady pořád. Tady mě to tlačí.
00:13:18 Když jsem si brala vojáka, tak jsem si brala chlapa!
00:13:20 -Protože Javorský je debil.
-Jakej Javorský?
00:13:24 Máme už půl roku novýho velitele, a ty nevíš, kdo je major Javorský?
00:13:30 Mě tak zajímají nějaký majoři! My jsme rodily, dědečku.
00:13:33 Jo my jsme rodily... Ty jsi snad rodila, babičko?
00:13:37 Já myslel, že Maruš, v 18 letech, místo maturity!
00:13:41 Nemanželský dítě... S neznámým otcem!
00:13:45 Mami, má na zádíčkách nějaký fleky! To je normální?
00:13:50 To je bezvadný. Ještě bude flekatej!
00:14:16 Co sklidíme, to si uvaříme.
00:14:20 Kadeřávek - výtečný do omáček, polévek, chuťově výrazný.
00:14:29 Brukev gigant - znamenitá s česnekem poitalsku.
00:14:36 Rajská jablka z podzimní sklizně v pivním těstíčku.
00:14:43 Zimní odrůda chodské renety, lahůdková a vysoce trvanlivá.
00:15:02 Nazdar, mládeži! Tak jak se daří?
00:15:12 Tak ukaž, máš pinďoura nebo nemáš pinďoura?
00:15:19 Máš!
00:15:21 Neboj, já tě nesmím, tedy zatím...
00:15:26 S černým samcem bílýho králíka! To jsou věci, pane...
00:16:01 Náčelníku, pojď sem k nám!
00:16:08 -Ahoj!
-Ahoj.
00:16:11 Tak bude letos rybízáček?
00:16:15 Aby nám rybízáček ještě nezkomplikoval vstup do NATO!
00:16:19 Co je s tebou? Jseš nějakej smutnej!
00:16:22 Ale bude rybízáček, jestli nezkysne.
00:16:27 To chce rumíčka, náčelníku. Danuško, jeden velkej pro kapitána!
00:16:32 Kluci, neblbněte, nechci pít. Já chci sportovat...
00:16:36 To víš, že jo... Tak ho do sebe kopni!
00:16:41 -Tak ahoj!
-Ale jenom jednoho.
00:16:45 A co teplý fusekle, nebyly by?
00:16:48 To by se ti líbilo, viď? Tak s tím už je konec.
00:16:54 Takže: nepřekrmovat. Na tu vyrážku máte pudr.
00:16:59 Je to kluk jako buk, bude z něho voják.
00:17:02 Voják, jo? To teda určitě!
00:17:06 Něco vám řeknu. Neděláte dobře.
00:17:09 Kdyby nic jinýho, tak by musel platit.
00:17:12 Dneska je všechno drahý, třeba jenom dětský botičky.
00:17:16 Mají sice obrovskej výběr, ale ta paleta...
00:17:20 Nemluvte o provaze v domě oběšence.
00:17:24 Holt si postavila hlavu.
00:17:27 Dneska je to nějaký ucho, ale zejtra může bejt milionář.
00:17:33 A vaše dcerka - chudobka!
00:17:38 Nechci vám do toho mluvit, ale byli na to dva.
00:17:42 Maruško, slyšíš to?
00:17:44 Jo! A přijdu o mlíko, jestli to ještě chvíli budu poslouchat!
00:17:48 Promiňte, je podrážděná. Manžel taky...
00:17:51 Akorát já tu musím bejt ťu ťu ňu.
00:17:57 Co furt řveš? To tě mám celej den natřásat?
00:18:03 Má pravdu. Prostě má pravdu.
00:18:09 Nemluvily jsme o tom, abys v klidu porodila.
00:18:15 Potom jste se oba zašprajcovali.
00:18:19 My tě samozřejmě budeme živit.
00:18:22 Jenomže všechno je tak hrozně drahý.
00:18:26 Zdraží nám snad i ten vzduch, co dejcháme!
00:18:32 No pojď sem, pojď k bábě.
00:18:40 Kdyby mu aspoň dali majora. To by bylo pár stovek navíc.
00:18:45 Ale voni mu ho nedaj.
00:18:49 Ticho.
00:18:51 -Slečna se rozhodla bejt hrdá!
-Buď ticho!
00:19:01 Tiše, tady máš dudu.
00:19:09 Nevím, jestli ho neznáš, nebo to jen nechceš říct.
00:19:15 -Co si o tom mám myslet?
-Mami, nemá to cenu.
00:19:20 Všechno se dá říct. Všechno se dá pochopit.
00:19:25 -Jenom to tvoje mlčení ne...
-Jenomže to nejde říct.
00:19:32 Ale proč ne? Vlastní mámě?
00:19:37 -Protože to mám s vojákem!
-Já jsem tě taky měla s vojákem.
00:19:49 -Ježíšmarjá, copak to nechápeš?
-Ne. A co?
00:19:59 -Je to důstojník? Z útvaru?
-Ty máš nápady...
00:20:05 Já už jsem tak zblblá... Není to ten novej... Javorský?
00:20:12 Jsi fakt hrozná, mami.
00:20:17 Kluk - záklaďák! Přesně jak to táta říkal:
00:20:22 Všichni jsou to paka, jdi mi dál vod kasáren.
00:20:29 -Vždyť von měl pravdu, mami.
-Pravdu? Jakou pravdu?
00:20:35 Celá mužská populace projde vojnou, tak nemůžou bejt všichni paka, ne?
00:20:44 -Takže ty ho znáš!
-Ty jsi teda fakt Sherlock Holmes.
00:20:53 Kluk, kterej se se mnou vyspí, a pak se už nikdy neukáže,
00:20:57 mě prostě nezajímá! Nezajímá!
00:21:08 Musíme ho přebalit.
00:21:21 Do prčic...
00:21:24 Tak ty nepůjdeš do díry?
00:21:30 Pamatuj si: Outlý se nikdy nevzdá!
00:21:34 Nikdy a nikomu!
00:21:40 Zaujme kruhovou obranu a probije se z obklíčení!
00:21:49 Koukám, že jsi zase sportoval.
00:21:52 Ano, sportoval jsem. Mám oslňující výsledky.
00:21:56 Běh v limitu, shyby na hrazdě v limitu...
00:22:03 A hod granátem na cíl...
00:22:08 -To koukáš, co?
-No, to je úroveň.
00:22:13 Když se mi narodil vnuk... Já se na něj podívám.
00:22:17 Počkej! Tady nebydlíš.
00:22:20 Já se jenom podívám, já si ho pochovám.
00:22:24 Nech toho! Až zejtra! Teď už spí.
00:22:28 Na dva prstíčky... Smolíčku, pacholíčku.
00:22:32 Na můj povel!
00:22:36 Čelem vzad a pochodem vchod!
00:22:39 -Já se nemůžu podívat na vnuka?
-Padej do pelechu! Padej!
00:22:44 I am captain Outly... I can communicate...
00:22:52 To taky až zejtra.
00:22:54 Zejtra se nechám najmout k IFOR a zatknu v Íránu Husajna.
00:23:01 Dostanu medaili a koupím ti kolečkový brusle.
00:23:07 Jo, jo, zatkneš Husajna... Ten ale bydlí vedle v Iráku.
00:23:12 No pozor! Vedle bydlí vnuk!
00:23:16 Zlatuško, voni mi udělaj kontrolu ve skladu a zavřou mě.
00:23:23 To je smůla pro světový dějiny. Zlatuško...
00:23:35 SEN:
00:23:38 Vojáci, pozor!
00:23:40 Vojáci, vpravo hleď!
00:23:42 Kapitán Outlý, ke cvičení připravit!
00:23:44 Kapitáne, cvičíme v trenýrkách!
00:23:49 Pane majore, promiňte, ale já jaksi nemohu.
00:23:56 Voják neříká jaksi nemohu! Voják nehuhňá!
00:24:00 Voják zřetelně formuluje svou žádost!
00:24:05 Nemohu cvičit v trenýrkách, protože je nemám!
00:24:09 -To mě nezajímá! Pokračujte!
-Na váš rozkaz... Provedu!
00:24:22 Vpravo v bok! Za mnou, poklusem klus!
00:24:37 Já mám vždycky hrozný sny, když se vožeru.
00:24:42 Hlavně, že to víš!
00:24:47 -Ty ještě nespíš?
-Ne, doufám, že se nedivíš.
00:24:54 Mě bolí palice!
00:25:17 Ukaž, půjč mi ho.
00:25:19 Co se narodil, tak jedinou noc nespal.
00:25:23 A když konečně usne, tak mají noční lítání.
00:25:28 Ne abys plakal, Mirečku, to jsou jen stíhačky, víš?
00:25:34 Teda jestli sem přiletí amíci, tak se stěhuju.
00:25:38 Mirečka nebudí stíhačky, ale nudle v nose.
00:25:43 To chce odsávat! Pořád dokola!
00:25:48 Teda život v čudu a ještě nudle v nose...
00:25:54 To je pohodička...
00:26:01 Ukaž! Držíš tu odsávačku, jak Adina Mandlová grenadinu.
00:26:18 -Martiňák se jmenoval...
-Cože?
00:26:24 Byli jsme spolu na diskošce... Víc toho fakt nevím.
00:26:33 Já jsem asi udělala nějakou chybu ve výchově.
00:26:48 Tak co? Už jsi při smyslech?
00:26:51 No... Snad jo...
00:26:54 -Vyváděl jsem hodně včera?
-Ani se neptej.
00:26:57 -Můžu na tebe mluvit?
-Samozřejmě...
00:27:02 Nevím, jestli bych ti před tím neměla odebrat služební pistoli.
00:27:08 Ty jsi po ránu nějaká vtipná!
00:27:11 Vlastně je to tvá vina, ta tvá vojenská výchova.
00:27:16 To dítě má Maruška s vojákem.
00:27:19 Měla z tebe strach, ale teď už je pozdě.
00:27:23 Jak se jmenuje?
00:27:26 Neuděláš nějakou kravinu? Nebudeš vyvádět jako idiot?
00:27:30 -Copak jsem někdy vyváděl?
-Ty jsi někdy nevyváděl?
00:27:34 Tak nebudu vyvádět. Jméno! Jak se jmenuje?
00:27:37 Je to Martiňák. Ani nevím, z jakýho útvaru.
00:27:41 Ale já vím!
00:27:43 Pistoli!
00:27:45 Pistoli!!!
00:27:51 Martiňáku, pojďte se mnou.
00:28:02 Tady se posaďte.
00:28:05 Řekněte mi: Odkdy dělá mazák rajóny?
00:28:11 Dva mladý jsou nemocný, tak jsem to vzal...
00:28:15 Vy jste taková dobrá duše, co?
00:28:22 Minule jsem vás zpéroval, co?
00:28:25 Ne... to ne... Já jsem na to zvyklej.
00:28:30 Na vojně si musíte zachovat zdravej rozum a svou hrdost.
00:28:36 Ano.
00:28:38 Chtít pořádný zahlášení není samoúčelná buzerace.
00:28:44 To se může hodit i v civilu.
00:28:49 Půjdete třeba žádat o místo a budete před šéfem huhňat.
00:28:57 -Co si o tom myslíte?
-Máte pravdu, pane.
00:29:02 Nepřitakávejte mi pořád!
00:29:04 Můžeš mít svůj názor, diskutuj se mnou.
00:29:08 Ale já s vámi opravdu souhlasím.
00:29:11 Houby, myslíš si, že tlachám a myšlenkami jsi na diskotéce.
00:29:20 -Ale to ti skončilo, Martiňáku! Rozumíš? -Ano!
00:29:28 -Cos to tam proved?
-Trochu teče kýbl.
00:29:32 -Nech ho, ať si teče.
-Provedu.
00:29:36 -Dáš si kafe?
-Já, pane kapitáne?
00:29:41 Od této chvíle zapomeň, že já jsem a kapitán a ty vojín.
00:29:46 Jak totiž pevně doufám, budeme brzo příbuzný.
00:29:54 To si piš, že budeme. O to já už se postarám!
00:29:59 Provedu...
00:30:00 Provedu? Právě že už jsi provedl.
00:30:05 Vím o tobě všechno, prostudoval jsem tvé papíry.
00:30:11 Vím, že máš průmyslovku, co dělají rodiče,
00:30:15 že jsi prodělal zarděnky a že ti vyndali madle.
00:30:18 Jediný, co nevím, je: co na tobě ta káča viděla?
00:30:24 -Ale... pane kapitáne...
-Odteď tvůj budoucí tchán!
00:30:29 Dovolte mi promluvit.
00:30:31 Promluvit můžeš jediný. Požádat mě o ruku!
00:30:35 To bude nějaký omyl.
00:30:38 Ta káča pitomá, to je patrně vaše dcera.
00:30:41 A tu já v životě neviděl.
00:30:43 Vidět jsi ji nemusel, ale dítě s ní máš!
00:30:47 -Já s vaší dcerou?
-Sedni!
00:30:52 Ale vždyť by to... Ani teoreticky...
00:30:56 Nemá cenu zapírat. Na to jsou dneska vědecký metody.
00:31:01 Rozumíš?
00:31:03 Třeba jsi nevěděl, že je to má dcera.
00:31:07 To by sis asi nedovolil s vědomím, že já jsem její otec.
00:31:12 Ale jak přišla na tvý jméno? Slouží tu jedinej Martiňák - ty!
00:31:18 Pojď sem.
00:31:20 Takže tys nebyl loni v prosinci s černou holkou s kroužkem v uchu?
00:31:27 Vzpomínej, Martiňáku, vzpomínej!
00:31:30 Představ si mě s černýma vlasama, je mi dost podobná.
00:31:36 -Víš co? Jedeme!
-Kam?
00:31:40 Kam? Podívat se na syna, víš?
00:31:54 Nedodělal jsem tu chodbu. Bažanti budou mít průšvih.
00:31:57 Proti tvýmu průšvihu je ten jejich takhle malinkej.
00:32:13 Maruš, pojď sem!
00:32:18 A ty pojď dál.
00:32:22 Co je zas? Konečně jsme usnuli.
00:32:26 Tady ho máš. Pojď sem.
00:32:31 Vojín Martiňák!
00:32:33 Já ho neznám.
00:32:36 Maruš, neblázni. Martiňák, projdi se nám tady.
00:32:44 Tak to vidíš, Martiňák.
00:32:47 Třeba měl něco jinýho na sobě, nebo byl v civilu.
00:32:52 Vidím ho poprvý v životě. Dej už mi konečně pokoj.
00:32:57 Panebože, já se z toho zblázním.
00:33:02 Vidíte, jak vás mohlo napadnout, že zrovna já to...
00:33:07 -Co?
-Jak jste sám říkal.
00:33:11 I na vojně si musíte zachovat zdravej rozum a každýmu nenaletět.
00:33:15 Nech si toho, ještě není všem dnům konec.
00:33:19 -Pardon, promiňte...
-Neomlouvej se.
00:33:22 Omlouvat se možná budu já. Zuj se. Dáme si to kafe.
00:33:43 Tak vám to pomalu končí. Jak se říká: za pár...
00:33:49 -No sedni si.
-No, za pár...
00:33:55 -To lítá?
-Já už ani nevím.
00:34:00 Víš, docela ti závidím. Kdo ví, za kolik to mám já.
00:34:06 -Mně by kluci taky záviděli.
-Co?
00:34:10 -Kapitán mi ještě kafe nevařil.
-A to jsem tě málem zastřelil.
00:34:16 Co budeš dělat po vojně?
00:34:18 Chtěl bych dělat v německý firmě dealera na prodej rozvaděčů.
00:34:23 -Takže ty šprechtíš...
-Spíš anglicky.
00:34:27 To děláš dobře.
00:34:32 -Ale oni mě stejně nevezmou.
-Proč by tě nevzali?
00:34:36 Jak jste říkal: začnu huhňat a bude po ptákách.
00:34:40 Kdepak, chlapče, ty máš budoucnost...
00:34:53 Já už asi vím, jak to tenkrát bylo.
00:34:59 -Já jsem taková pověstná figurka.
-Jako fackovací panák? -No...
00:35:09 Za všechno prostě může Martiňák. Znáte to... děsná sranda.
00:35:14 -No a ten, co vaší dceru to... víte co... -Vím, pokračuj.
00:35:21 Tak ten jí asi nakukal, že je Martiňák.
00:35:26 Takže nakukal! Já taky někomu nakukám!
00:35:30 Kdo si z tebe dělá ty šoufky?
00:35:34 Jé, celá letka, pane kapitáne! Já jsem tady fakt slavnej.
00:35:37 Celá letka! Tos mi tedy ohromně pomoh!
00:35:41 -Tenkrát s tím začínali.
-Kdo? Jména!
00:35:46 -Desátník Blažek.
-Dál!
00:35:49 Desátník Kraus, vojín Kocourek a spol.
00:35:54 Já jim dám! Maruš!
00:35:57 Nech toho a pojď sem!
00:36:01 Tady si stoupni a dávej pozor. Martiňáku, pojď sem.
00:36:06 Jak vypadá ten Kocourek? Přesný popis, prosím.
00:36:10 -Tati, ježíšmarjá...
-Nekecej a dávej pozor.
00:36:14 Jak vypadá?
00:36:17 Taková držka vytlemená. Mořská kráva, buldozer...
00:36:21 -Já se zblázním...
-Další!
00:36:25 Kraus? Vyšší hubenej v ksichtě, vypadá jako veverka.
00:36:31 Veverka, nic?
00:36:33 Neznám žádnýho buldozéra, ani veverku.
00:36:36 -Já se zblázním.
-Já věděla, jak to dopadne.
00:36:40 Nezlobte se, slečno, já jsem vám chtěl pomoct,
00:36:45 protože jsem měl malýho sviště na starosti,
00:36:51 když se naši rozvedli, takže vím, co to je za pakárnu.
00:36:57 Taky chápu, že jste v blbý situaci.
00:37:02 Ale to já jsem celej život, z toho si nic nedělejte.
00:37:06 Koukám, že máš rád hlodavce. Hlavně veverky a sviště, co?
00:37:11 -Jo, ale i sudokopytníky. Máme doma kozu. -Kozu?
00:37:21 Ty se jmenuješ Jan. Jak ti říkají doma?
00:37:24 Honzo.
00:37:27 -Poslyš, Jendo, a co ten třetí?
-Blažek? -Jo.
00:37:33 Takovej šoumen. Já jim říkám "mobil".
00:37:37 Vypadá jako z tý reklamy na slaný tyčinky.
00:37:45 Pojď sem ještě, Maruš.
00:37:50 -Znáš reklamu na slaný tyčinky?
-Tati...
00:37:54 Musíš sakra aspoň vědět, jaký měl vlasy.
00:37:58 -Vlasy měl krátký...
-Barvu!
00:38:02 Takovej blonďák... A měl krásný modrý voči.
00:38:07 No, blonďák, to von je... Ale ty voči, to se mi nezdá.
00:38:12 Už toho mám vážně dost. Víš, co já teď udělám?
00:38:17 Nechám nastoupit všechny letky na plac jako na přehlídce.
00:38:21 Ty půjdeš kolem nic jako generál a ukážeš mi ho!
00:38:31 Jestli tohle uděláš, viděl jsi mě naposled.
00:38:37 Mě i Mirečka! Odstěhuju se!
00:38:41 Třeba do Ruska! Navěky.
00:38:44 Maruš, neplač...
00:38:47 Panebože, já se zblázním.
00:38:49 Pane kapitáne, nezlobte se, to opravdu nemůžete udělat.
00:38:56 Zařídím ti opušťák, chceš?
00:39:00 Martiňák, kde se zašíváš?
00:39:03 Blažek!
00:39:06 Á... Kdepak jsme byli? Kdepak jsme se zašívali?
00:39:13 -Za pár...
-Jaký za pár?
00:39:17 Buzeruj si nějakýho mladýho, a ne starýho mázu.
00:39:22 Ty pro mě budeš mladej ještě v důchodu, ty vole!
00:39:26 To si ještě povíme. teď fofrem plašit ptáky!
00:39:30 Říkám fofrem!
00:39:33 Dělej vola z někoho jinýho. Dneska není lítání.
00:39:38 Tak prrr, kamaráde. To je vzpoura!
00:39:46 Co na mě tak čumíš?
00:39:48 -Koukám, jaký máš krásný voči.
-Já ti dám oči!
00:39:58 Co je to tady?
00:40:02 Nechce plašit ptáky. Odmítá uposlechnout rozkazu.
00:40:07 -Tak co je, Martiňák?
-Já myslel, když není lítání...
00:40:12 Ty tu nejsi proto, abys myslel, ale abys poslouchal.
00:40:15 Zapomněl jsi, co může způsobit holub v rotoru vrtulníku, co?
00:40:19 -To je mi známo.
-Tak sypej!
00:40:26 Vrkú, vrkú, vrkú!
00:40:38 Průšvih, pane kapitáne, sháněl vás tu velitel.
00:40:42 Měl hemzy, že jste nevyplnil knihu jízd.
00:40:45 Přišel nám zřejmě říct, že sem letí inspekce.
00:40:49 Příští měsíc se sem totiž chystá delegace z NATO.
00:40:56 Oni už jsou tady! Co budeme dělat, kapitáne?
00:41:01 Teď už nic, Libuško. Teď se můžeme akorát modlit.
00:41:14 Plašení ukončit, plašani! Ke mně!
00:41:24 Odchod!
00:41:48 Jsou teď na obědě.
00:41:52 Tak se jděte taky najíst. Já půjdu až odletí.
00:41:57 -Přece vás v tom nenechám!
-Ale ne, to byste hladověla.
00:42:04 -Znáte Bibli? Knihu Jób?
-No, moc ne...
00:42:10 Hospodin Joba zkoušel, co vydrží.
00:42:14 Vzal mu dceru, dobytek, on ani nezareptal.
00:42:19 Tak to je o mě.
00:42:22 -V Bibli měli výstrojní náčelníky?
-No, určitě.
00:42:27 Taky byste měla navštívit kázání, až k nám přijede feldkurát,
00:42:31 tedy důstojník duchovní služby. Co ještě po mně žádáš, Hospodine?
00:42:40 TELEFON Vemte to.
00:42:51 Příjem!
00:42:56 Nějakej doktor záložník chce odznak zdravotníka.
00:43:02 My máme novýho záložku?
00:43:04 To snad je opravdu den božích zjevení.
00:43:07 Tak mu řekněte, ať se zašije, a já se pak na to podívám.
00:43:10 Pan kapitán vzkazuje, že se teď máte někam zašít.
00:43:15 Za posledních 10 let nastoupil na cvičení jedinej doktor.
00:43:21 Gynekolog, aby si prej odpočinul.
00:43:31 Já bych spíš potřeboval pediatra. Není ten záložník dětskej doktor?
00:43:37 Voni snad už odlítají!
00:43:39 -Velebeno budiž tvé jméno, Bože na nebesích. -Amen.
00:43:44 Vždyť jsem říkal, že tady někde musí bejt.
00:43:48 Libuško, to je učiněný poklad.
00:43:52 Tady je ČR socialistická, tady ČR kapitalistická...
00:43:59 Problém je v tom, že v tom mám bordel.
00:44:04 Já už ani nevím, kterej odznáček platí.
00:44:12 Pane plukovníku, kapitán Outlý...
00:44:16 Štětina.
00:44:17 Těší mě.
00:44:20 Pan plukovník je náčelník logistiky západního vojenské okruhu.
00:44:24 Rád by se podíval do našeho hlavního výstrojního skladu.
00:44:27 No jistě.
00:44:29 Račte, pánové!
00:44:55 -Jak to, že tu nikdo není?
-Jsou na obědě.
00:44:59 V hlavním skaldu by měl být stále někdo přítomen.
00:45:02 Jistě, pane plukovníku...
00:45:13 Já myslel, že už odletěli.
00:45:15 Odlítnul vrtulník. Oni pokračujou vozem do Plzně.
00:45:24 Je možné, že ti Američani s sebou mohou mít logistu,
00:45:29 kterej bude chtít vidět sklad.
00:45:35 Máte tu prach.
00:45:40 A jaké je zde zabezpečovací zařízení?
00:45:44 Bezpečnostní zámky na dveřích a v oknech mříže.
00:45:52 Myslím samozřejmě elektronické zabezpečovací zařízení.
00:45:58 Američané mají rádi elektroniku. A my nejsme 100 let za opicemi.
00:46:05 Samozřejmě zajistíme, pane plukovníku.
00:46:09 Ty cedule dosloužily, trošku grafickou kulturu.
00:46:13 V editoru Word vytvoříte úhledné a z dálky čitelné nápisy.
00:46:18 -Co ten vozík, jezdí to?
-Tak to nevím.
00:46:23 Člověče, vy nevíte, jestli vám jezdí vysokozdvižný vozík?
00:46:27 My ty věci nedáváme tak úplně vysoko.
00:46:31 Tak ten vozík bude jezdit!
00:46:33 A jestli sem přijdou, budete něco zdvihat hodně vysoko.
00:46:37 Nebylo by od věci, kdyby se na nástěnce objevily
00:46:40 nějaké aktuální zprávy o připojení naší země k NATO.
00:46:46 Samozřejmě. Av angličtině!
00:46:50 Proč v angličtině? Jsme snad v Čechách, ne?
00:46:54 Ale jak poznají Američané, že se zprávy týkají i jich?
00:46:59 Já bych to vyjádřil například fotografiemi.
00:47:02 Správně!
00:47:04 Nedělejme ze sebe hlupáky, pánové, ty doby jsou dávno pryč.
00:47:07 -Nestihneme ještě kávu?
-Stihneme, prosím.
00:47:11 Takže, pane kapitáne, trochu iniciativy.
00:47:23 Pane kapitáne, ještě se máme zašívat?
00:47:27 To je v pořádku.
00:47:29 Á, dobrý den. Vy jste ten novej doktor.
00:47:31 Jo, dobrý den.
00:47:33 Tak vás vítám. Jste vzácná návštěva.
00:47:35 Z 10 záložníků jste nastoupil na cvičení jako jedinej.
00:47:39 Otočte se mi.
00:47:42 To je v pořádku.
00:47:44 Jen tu brašnu byste měl mít na druhý straně.
00:47:47 Jo, odznáček! Sakra, já ho tam nechal!
00:47:50 To nevadí, to je jedno.
00:47:53 Za posledních 10 let nastoupil na cvičení jedinej doktor.
00:47:57 Gynekolog, aby si prej odpočinul.
00:48:02 -Tady si odpočinete.
-Já v to doufám.
00:48:05 Jsem psychiatr. To víte, je podzim, čas depresí.
00:48:09 No tak, pomoz tady panu nadporučíkovi!
00:48:13 Vy jste psychiatr?
00:48:16 -Já jsem kapitán Outlý.
-Těší mě. Vodička.
00:48:19 Kdybyste cokoli potřeboval, víte, kde mě najdete.
00:48:25 -Na shledanou.
-Nashle.
00:48:54 VZPOMÍNKA:
00:48:55 Ná, čičí...
00:49:05 Kurva, ptáci, to jste nějak přepískli!
00:49:10 Vojín Blažek plus 1, 2, 3... 5...
00:49:17 -Tak já nevím, kolik nás je.
-Bacha na mě, bacha.
00:49:23 -Který prase poblilo dole schody?
-My jsme nic nepotento...
00:49:28 Tak kdo asi, ty vole?
00:49:30 Kdo asi...
00:49:33 -Martiňák!
-No jasně!
00:49:37 Dostal k narozeninám balík a celej ho sežral, hamoun!
00:49:41 Ani nám nedal!
00:49:43 Všechno sežere a pak to takhle dopadne, že jo.
00:49:46 Martiňák, pojď sem.
00:49:49 -Tys tam hodil tu šavli?
-Jakou šavli?
00:49:53 Nelži, ještě jseš zelenej. Tak nezapírej!
00:49:57 To se stane každýmu, že jo, za to se nestyď, Martiňák.
00:50:00 Ale já nic neudělal, přísahám!
00:50:03 Tak on blije, kudy chodí, a pak o tom ani neví.
00:50:07 Mně je to fuk, kdo to udělal, ale bude to tam čistý, jasný?
00:50:18 Ty brďo! Mně se tady snad začíná líbit.
00:50:26 -Hele, kolikrát jsi jí to...
-Třikrát, vole...
00:50:30 To jsi teda fenomén, vole.
00:50:33 Já ti ji příště půjčím, když budeš hodnej.
00:50:36 Ta jede po tobě, vole...
00:51:24 Pojď na chodbu!
00:51:26 Co je? Co mě budíš, ty pako?
00:51:30 Já jenom, že se ti narodilo dítě.
00:51:35 Kdyby tě to náhodou zajímalo, tak přijď na chodbu.
00:52:03 -O co jde?
-O nic.
00:52:06 Loni jsi byl na diskotéce s holkou a nedávno se jí narodilo dítě.
00:52:13 Počkej, počkej... Ještě jednou.
00:52:18 Byl jsi na první vycházce s nějakou holkou...
00:52:20 To už jsi říkal.
00:52:22 A ty ji znáš? Tu holku?
00:52:24 -Jak to víš?
-Od jejího fotra.
00:52:27 To je blbost, po tom ti nic není.
00:52:32 Jestli na mě šáhneš, tak jdu za Javorským.
00:52:36 A ten ti dá prokurátora. Javor to udělá. Javor jo!
00:52:43 Nechte těch keců!
00:52:47 -Co se jí narodilo?
-Kluk... Mirek.
00:52:52 Mirek Outlý. Po dědečkovi.
00:52:56 Po výstrojním náčelníkovi. Po tobě má modrý voči...
00:53:04 Do hajzlu!
00:53:25 SEN:
00:53:28 Takto značíme kulometné hnízdo A takto postavení pancéřovníka.
00:53:46 Pozor!
00:53:48 Soudruhu generále...
00:53:51 Promiňte! Zpět!
00:53:53 Pane generále, nadporučík Outlý. Rota při taktické přípravě...
00:53:57 Pane nadporučíku, vy jste zaspal!
00:54:03 Nespi už, nebo zase nestihneš autobus a budeš jančit.
00:54:09 Já nevím, kdo tady jančí.
00:54:16 Ahoj.
00:54:19 Z RÁDIA:
00:54:22 ZPRÁVY O PŘIBLIŽOVÁNÍ ČESKÉ REPUBLIKY DO NATO
00:54:35 Zlato, já už vím, jak to je.
00:54:40 Byl to jeden z těch 3 grázlů. Nebo snad všichni tři?
00:54:44 Ne... To ne...
00:54:47 Republiku na NATO vezmou. Ale mě ne.
00:54:57 Můžu vám pomoct, slečno?
00:55:01 -Kde ses tady zase vzal?
-Utekl jsem přes plot.
00:55:06 -To jde?
-Jde, ale blbě.
00:55:10 Dali tam ostnáč. Tak budu zašívat.
00:55:15 Budeš mít průšvih?
00:55:17 Hlavně nesmí vypuknout válka. To by mě zastřelili jako dezertéra.
00:55:23 -Tak proč riskuješ život?
-Kvůli vám, slečno.
00:55:27 Protože já už vím, kdo je otcem vašeho dítěte.
00:55:32 -Co se do toho furt pleteš?
-To je složitý.
00:55:39 Vlastně je to jednoduchý.
00:55:45 I když chápu, že pro vás to musí bejt komplikovaný.
00:55:51 Víš co? Zařaď zpátečku.
00:55:55 Nevím, jestli je lepší, abyste to věděla, nebo ne.
00:56:00 Protože von je to hroznej vůl.
00:56:03 Měla byste s ním celej život peklo jako já.
00:56:08 Takže jsem vám přišel říct, abyste si ho nebrala.
00:56:13 Protože on by vás deptal, s ničím by vám nepomohl,
00:56:20 v životě by neumyl podlahu, natož záchody.
00:56:24 -Hele, zkrať to, jo?
-Tak jo.
00:56:28 Je to tutově desátník Blažek.
00:56:33 To byste se nasmála, proč jsme na to hned nepřišli.
00:56:38 Protože se vám zdálo, že má krásný voči.
00:56:43 Jenže mě se zdá, že má zlý prasečí očka.
00:56:48 To byl ten rozdíl, chápete?
00:56:55 Jednou se o vás bavili, když se vrátili z vycházky.
00:56:59 Muselo to bejt tak před 9 měsíci.
00:57:02 -A co se o mně bavili?
-To vám nemůžu říct.
00:57:06 -No, jen to řekni.
-Fakt nemůžu, to bylo blbý.
00:57:13 Jak si můžeš pamatovat, že to bylo před 9 měsíci?
00:57:18 To se Kocourek poblil a já měl zrovna narozeniny.
00:57:26 Ty jsi teda fakt případ.
00:57:30 Já vím, tak se nezlobte. To já jen kvůli vám.
00:57:38 Můžete se přesvědčit, že je to on.
00:57:41 Chodí hrát po službě fotbal na hřiště.
00:57:44 Tam je vidět přes plot.
00:57:46 A víš, že mě to nezajímá?
00:57:48 Mně může bejt nějakej Blažek úplně ukradenej. Úplně!
00:57:55 Opravdu? Tak to rád slyším.
00:57:59 Protože... já mám děti rád...
00:58:14 A teď mrkejte, pane kapitáne.
00:58:36 Bezva, kluci.
00:58:40 -Co je tam v těch škatulích?
-Jsou prázdný.
00:58:43 Tak tam dejte něco těžkýho, třeba cihly,
00:58:47 ať tady netaháme jako pitomci nějaký prázdný škatule.
00:58:50 Jasně, pane kapitáne.
00:58:55 No hezký... to je hezký!
00:58:58 -Jo?
-Moc.
00:59:32 Pssst! Buď zticha!
01:00:04 VÝUKA ANGLIČTINY
01:00:19 -And where are you from?
-No no no...
01:00:30 A máš ho ráda?
01:00:32 Jak to mám vědět? Viděli jsme se jeden večer.
01:00:37 Přece jste si povídali...
01:00:40 Na dýze, jo? Víš, jakej je tam kravál?
01:00:45 Pořád přemýšlím, jak je tohle možný.
01:00:49 Jestli to není tím, jak jsme se pořád stěhovali.
01:00:53 Z posádky na posádku...
01:00:55 Když o byl takovej správnej... Na vojáka docela slušnej.
01:01:02 Taky jestli by tě chtěl, viď?
01:01:05 -Tenkrát mě chtěl hodně, to jo.
-O tom nepochybuju.
01:01:14 Nesmíme udělat taktickou chybu, třeba to říct tátovi.
01:01:19 Ten ať se stará o prověrky.
01:01:22 K soudu ho můžeme dát vždycky, ale kdybyste se radši domluvili...
01:01:30 Vy se prostě musíte sejít.
01:01:34 A pomalu... kdo ví... To chce čas.
01:01:40 -Jo čas! Za tejden jsou do civilu!
-Bože, zač mě trestáš?
01:01:50 KLEPÁNÍ Dále!
01:01:54 Maucta, doktore.
01:01:56 Jdu se jen zeptat, jestli vám něco neschází.
01:02:00 To je v pořádku. Děkuju.
01:02:07 Totiž... Mně schází...
01:02:11 Máte potíže?
01:02:14 Ano, takový tlaky tady na prsou...
01:02:17 V noci špatně spím, ráno se brzy probouzím,
01:02:20 taky mě bolí žaludek, chvilku zima, chvilku horko...
01:02:23 Tak nevím, jestli už nejsem v tom přechodu.
01:02:27 -Jsou nějaké příčiny vašich potíží?
-Ty jsou velice konkrétní.
01:02:45 Jen se na ni podívejte. Jak já na ni byl pyšnej!
01:02:49 Jenom ona mi dávala zapomenout na tu pakárnu tady.
01:02:53 Můžete to upřesnit?
01:02:55 Pakárna je zůstat sedět jako kapitán a výstrojní náčelník.
01:03:01 A nadřízenýho mi dělá major, kterej je o 3 roky mladší.
01:03:07 Hergot, nemůžeme jít někam jinam? Co kdybychom šli na pivo?
01:03:12 Desátník Blažek má na bráně návštěvu!
01:03:16 Ptáci, je tam někde Blažek?
01:03:21 Kdo je tam, vole?
01:03:23 Kdo je tam?
01:03:25 Nějaká buchta.
01:04:49 Stůj! Stůůůj!
01:04:51 No viděls to? Tomu taky jeblo?
01:04:54 Slečno...
01:04:58 Tedy paní...
01:05:01 -Ahoj.
-Ahoj.
01:05:05 -To je on?
-Jo.
01:05:09 Pěknej...
01:05:12 A jak se vůbec máš?
01:05:15 Fajn. A ty?
01:05:19 Teď už je to veget... Teda... je to dobrý, no...
01:05:41 Vono je to ještě jinak, doktore.
01:05:45 Oni mi jinou funkci dát nemůžou, protože já prakticky nic neumím.
01:05:52 Ani angličtinu, ani na počítači...
01:05:55 Já se na všechno vyflák. A víte proč?
01:05:59 -Ještě jedno?
-Já si dám ještě jedno.
01:06:04 Zůstal jsem na vojně jako prápora.
01:06:07 Chtěl jsem vejš, a tak jsem si udělal důstojnický zkoušky.
01:06:11 Jenomže kvůli tomu jsem musel vstoupit do strany.
01:06:15 Do toho prověrky, normalizace... Pech, co?
01:06:21 Ahoj.
01:06:24 -Tak co, kdy budeme stáčet?
-Příští tejden... promiň.
01:06:33 Tenkrát byl ve straně skoro každej,
01:06:36 ale ze mě udělali kádrovou rezervu.
01:06:39 Chtěl jsem na leteckou školu, to byl můj velkej sen.
01:06:44 A tak jsem začal trochu šplhat.
01:06:48 Ne že bych někomu ublížil, ale to víte, lidi...
01:06:52 Dívali se na mě všelijak.
01:06:58 -Prosím.
-Děkuju.
01:07:03 Od tý doby mám hrůznej sen, že cvičím před jednotkou bez trenýrek.
01:07:15 A co váš sexuální život?
01:07:19 -Šípkový a trnkový dělat nebudete?
-Na to je ještě brzo.
01:07:23 Sexuální život? No, dobrý, no...
01:07:29 Nejhorší to bylo v roce 91.
01:07:33 Přišli z ministerstva a já zavelel "soudruhu generále".
01:07:41 -Pozor!
-Ty si dej pohov.
01:07:46 Byli jsme na to zvyklí, měli jsme to v krvi.
01:07:50 Tak o tom se mi pořád zdá.
01:07:53 Prostě samý erotický sny. Furt mě někdo jebe, no...
01:07:59 Všichni dělali kariéru. Já jsem si říkal:
01:08:02 Ale co, kašli na to, máš bezva holku...
01:08:05 Jenže teď mi ji zbouchnul nějakej neznámej vojín.
01:08:12 Doktore, mohu se polehnout na vaši diskrétnost?
01:08:18 Samozřejmě.
01:08:22 Já ani nemůžu odejít.
01:08:24 Kdyby mi udělali ve skladu inventuru, okamžitě mě zavřou.
01:08:29 Prosím vás, pár ešusů... Když nezavřou ty bankéře...
01:08:32 Právě, pro pár ešusů, pane doktore.
01:08:42 Mirku?
01:08:44 Byl jsem u psychiatra.
01:08:52 Ale krásně bručí.
01:08:55 A ještě jednou.
01:08:58 Zabruč si taky.
01:09:01 Každý dítě má mít svýho medvěda.
01:09:04 A když koupíš tři, zařadí tě do soutěže o bazén.
01:09:11 A tohleto jsou ty zázračný pleny, ve kterých má dítě pocit bezpečí.
01:09:20 -Dali ti majora!
-Ale kdepak. Euforin mi dal.
01:09:25 Holka, ten ti mě uvolnil.
01:09:29 Prej už jsem byl u něj jako třetí od nás ze štábu.
01:09:34 Ale neřekl mi kdo. Pacholek.
01:09:39 To víš, je to profesionál.
01:09:46 -Kde jsou?
-Poslala jsem je na vzduch.
01:09:54 Hop! To bude mít Mireček radost!
01:10:03 Že já nešel radši na psychiatra než do armády. Moc chytrej člověk.
01:10:10 Mluvili jsme o změnách rolí, které v životě hrajeme.
01:10:17 Tak například já.
01:10:19 Až dosud voják, manžel, otec.
01:10:23 Odteďka budu civil, zahradník, dědeček.
01:10:27 -Ty se se mnou rozvedeš?
-Ale ne, manžel zůstanu.
01:10:32 -Na to jsem zapomněl.
-To jsem si oddechla.
01:10:37 Důležitý je rozpoznat svou pravou životní roli.
01:10:43 Zkrátka a dobře:
01:10:45 Člověk nemá dělat kariéru v armádě, je-li duší zahradník.
01:10:50 Všechno musí být v rovnováze.
01:10:54 -Tak co, prubneme ho?
-No, musíš to ochutnat.
01:11:02 Tak jsem si uvědomil, že především budu muset plnit
01:11:06 roli otce Mirečkovi a muže naší Marušce.
01:11:11 Už ji nebudu nutit, aby mi řekla, s kým to má.
01:11:18 Co dokáže jeden záložák... Hlavně, aby ti to vydrželo.
01:11:23 Musí, Zlatuško, musí.
01:11:29 Tak.
01:11:33 Je kyselý?
01:11:36 Ježíšmarjá, vidíš to co já?
01:11:38 Já ji zabiju! To je Blažek!
01:11:41 A jak to, že je na vycházce v teplákách?
01:11:44 Tak dost! Ani nemukneš, ani necekneš, ani nepípneš!
01:11:47 To už je její život. Tvá role je jen dědeček.
01:11:50 A jestli řekneš jen slovo, najdeš svý kufry na chodbě!
01:11:53 A vem si euforin! Tři tablety!
01:12:05 -Pane kapitáne, dozorčí 3.letky...
-Je tady desátník Blažek?
01:12:11 -Blažek?
-Blažek.
01:12:13 Blažek! Je tam Blažek?
01:12:42 Blažek, odložte si ten kartáček.
01:12:50 Co je?
01:12:53 Krásný modrý voči...
01:12:57 V neděli tě čekám na králíka na smetaně.
01:13:08 Doufám, že to jíš.
01:13:56 Tak už jsou tady!
01:13:59 Co se tak třesete, Libuško? Jsme přece mazáci, máme to za pár.
01:14:26 Pane generále, kapitán Outlý, výstrojní náčelník základy.
01:14:32 -Do you speak English?
-Tólko parusky.
01:14:36 Sorry, only russian...
01:14:40 BLEKOTÁ RUSKY
01:15:00 Maladěc.
01:15:03 MLUVÍ ANGLICKY
01:15:09 Pan generál říká, že si takových odborníků u nich velmi cení.
01:15:16 ANGLICKÝ DIALOG
01:16:03 ANGLICKY:
01:16:05 Omlouvám se.
01:16:07 To je v pořádku. Takové věci se stávají.
01:16:11 Sakra, vypněte to poplašný zařízení!
01:16:24 ANGLICKY: Děkuji, kapitáne, děkuji.
01:16:46 5, 4, 3, 2, 1... Civil!!!
01:17:15 Pane kapitáne!
01:17:17 Hergot, chlape, já bych vás v tom civilu nepoznal!
01:17:21 -Kam s tou kočkou?
-Chtěla taky do civilu.
01:17:24 No jo, někdo kočku, jinej zase... Ale jak ten civil člověka změní!
01:17:31 Ale pozor, šaty jsou jenom šaty.
01:17:34 Důležitá je role, jakou v životě hrajeme.
01:17:38 A vy teď máte příležitost!
01:17:42 -Jak bych to řekl...
-Já vím, nehuhňat.
01:17:45 Přesně tak, nehuhňat! Tak! Promiň...
01:17:58 Pojď sem, pojď. Támhle máš civil.
01:18:08 Co jseš tak nervózní? Jedeme, ne?
01:19:00 To musíš pořádně vybírat! Z toho pak roste plevel.
01:19:13 Kafíčko!
01:19:38 Takhle to už dál nejde...
01:19:42 Tak jsem se rozhodl, Zlatko...
01:19:46 Já v tom skladu budu muset udělat pořádek.
Kapitánu Outlému ještě není ani padesát a už se stává dědečkem. Jeho dcera právě před maturitou porodila syna. Na tom by nebylo až tak nic neobvyklého, jenže to dítě navíc nemá otce. A tak se ho dědeček rozhodne vypátrat…
Na samém začátku filmové komedie scenáristy Ivo Pelanta a režiséra Karla Kachyni stál jednostránkový divácký dopis. Paní, která pracovala v šedesátých letech jako sociální pracovnice, v něm vyprávěla příběh těhotné dívky, které pomáhala hledat u jednoho vojenského útvaru, těsně před odchodem vojáků do civilu, otce svého dítěte.
Základní dramatická situace z tohoto dopisu, v níž těhotná dívka hledá otce pro své ještě nenarozené dítě, nadchla dramaturga a scenáristu Ivo Pelanta. Jako zkušený autor posunul celý příběh do naší současnosti, vypracoval dívce rodinné zázemí a rozšířil téma o souběžnou padesátnickou krizi dívčina otce. Vznikla komedie z vojenského prostředí, která při své premiéře v roce 2001 dokázala oslovit jak mladé, tak starší diváky.
* 1. 5. 1924
† 12. 3. 2004
Jsou filmy, které rozpláčou, nebo rozesmějí. Karel Kachyňa chtěl točit filmy, které jsou někde mezi tím. Netoužil po tom, aby divák cítil z jeho filmů smutek. Sám měl rád humor, i když na place při natáčení byl velmi přísný. Nesnášel ve štábu větu: „Nejde to.“ Říkal, že kvůli tomu vždycky musel ze sebe „udělat zlýho dědka“.
