Sny o tátovi

Dokumentární snímek připomíná justiční vraždu Alfréda Plocka, muže, který chtěl po válce propojit celou Evropu jednotným telekomunikačním systémem. Poúnorový režim vyhodnotil jeho počínání jako vlastizradu a nechal technologického inovátora popravit. Proces s Alfrédem Plockem se vymykal, protože neměl vysloveně politické pozadí. Skupina inženýrů z ministerstva pošt, průmyslu a firmy Standard Electric byla obžalována jenom proto, že chtěla realizovat převratnou technologickou novinku a z Prahy vytvořit telekomunikační centrálu. Chtěli mimo jiné posílit prestiž své země na mezinárodním fóru. Právě tento záměr však vyvolal podezření příslušníků bezpečnostních orgánů i sovětských poradců. Rozhodli se proto razantně zakročit. Za sebou zanechali řadu lidských tragédií, které by neměly upadnout do zapomnění.

V červnu následujícího roku proběhl soud se sedmi inženýry. Šlo o největší proces s českou technickou inteligencí. Inženýr Plocek byl označen za hlavu spiknutí a spolu s dalšími dvěma kolegy popraven. V rehabilitačním spise Alfréda Plocka z roku 1968 se pouze konstatuje, že dotyčný byl souzen za věci, které se nestaly. Ani slůvko omluvy, nic, co by zmírnilo alespoň po letech bolest a bezmoc pozůstalých.

Filmem nás provází syn Alfréda Plocka, který svého otce po jeho zatčení v únoru 1950 už nikdy nespatřil. Vyrovnávání se s odtajněnými dokumenty vnímáme také perspektivou Plockovy vnučky.