00:00:10 V říjnu roku 1944 jsem trpěla tak strašným hladem -

00:00:17 že jsem jedla i cibule tulipánů z naší zahrady.

00:00:28 Jsme přesvědčeni, že když je někdo vystaven dlouhodobému hladovění,

00:00:32 odrazí se to v aktivaci

00:00:34 nebo naopak pozastavení činnosti některých genů.

00:00:45 Zdá se, že člověk je opravdu schopen

00:00:48 určitým způsobem svoje geny ovládat.

00:00:51 A to skladbou svého jídelníčku, složením potravy,

00:00:54 respektive enzymů, které jsou v ní obsažené.

00:01:06 Na základě výsledků řady studií, které zatím máme k dispozici,

00:01:11 usuzujeme, že na geny, které předáváme budoucím generacím,

00:01:15 může mít velmi významný vliv okolní prostředí.

00:01:22 Česká televize uvádí německý dokumentární film

00:01:26 EPIGENETIKA

00:01:34 Každý z nás ví, že přijímaná strava a tekutiny

00:01:38 jsou důležité pro naší mysl i tělo.

00:01:41 Málokdo ale ví, do jaké míry mohou ovlivňovat i náš vzhled a chování.

00:01:46 Potraviny totiž nenaplňují jenom žaludky,

00:01:50 ale působí i na naše geny.

00:01:53 I těmito procesy se zabývá nový vědní obor - epigenetika.

00:02:04 Anabel a Gemma Molerovy z Barcelony

00:02:08 jsou jednovaječná dvojčata a mají shodnou genetickou výbavu.

00:02:11 Pro vědce, kteří zkoumají,

00:02:14 jak se člověk mění díky svému způsobu života a svým návykům,

00:02:18 představují ideální příležitost ke studiu.

00:02:22 Když byl sestrám jeden rok, podobaly se jako vejce vejci.

00:02:28 Jako malé děti jsme samozřejmě bydlely se svými rodiči.

00:02:33 Po dokončení univerzity jsme odjely do Anglie.

00:02:36 Já jsem tam zůstala,

00:02:38 zatímco sestra se po půl roce přestěhovala do Mexika.

00:02:42 V Mexiku jsem pracovala čtyři měsíce.

00:02:47 Předtím jsme byly pořád spolu, ale už delší čas žijeme odděleně.

00:02:53 Každá z nás má trochu jiné zájmy - i návyky.

00:02:59 Různá prostředí znamenala i odlišný způsob života.

00:03:03 Dnes se obě sestry dají rozlišit docela snadno.

00:03:07 Ale proč?

00:03:09 Geny, které jsou zodpovědné za jejich vzhled,

00:03:12 přece zůstávají po celý život stejné.

00:03:15 První vodítko by mohly poskytnout jejich stravovací návyky.

00:03:19 Nakupuji tak, abych neměla s přípravou jídla moc práce.

00:03:23 Sním skoro všechno,

00:03:25 vyhýbám se jenom tomu, co u mě vyvolává alergické reakce.

00:03:30 Jím hodně masa a mám ráda nejrůznější těstoviny.

00:03:35 Já pravidelně sportuji

00:03:38 a proto si skladbu svého jídelníčku hlídám.

00:03:41 Vybírám si to, co považuji za prospěšné a zdravé.

00:03:44 Ale na rozdíl od Gemmy vařím ráda.

00:03:48 Kvalita a množství potravy

00:03:50 hrají při utváření fyzických proporcí důležitou roli.

00:03:54 Ale jak mohou mít trvalejší dopad na náš organizmus jako celek,

00:03:58 tedy i na naše geny?

00:04:00 Doktor Manel Esteller

00:04:02 pracuje v Madridském ústavu pro výzkum nádorových onemocnění.

00:04:06 Má svou vlastní teorii,

00:04:08 která vysvětluje změny tělesného vzhledu.

00:04:11 Od obou sester odebral vzorky DNA. Jejich geny jsou stále identické.

00:04:16 Ale něco se změnilo.

00:04:25 Buněčná jádra obsahují chromozomy.

00:04:28 Ty jsou tvořeny dlouhými řetězci deoxyribonukleové kyseliny,

00:04:33 které obsahují veškerou dědičnou informaci.

00:04:37 DNA je zanořena do molekul proteinů,

00:04:40 s nimiž vytváří takzvaný nukleozom.

00:04:43 Když se na DNA navážou metylové skupiny,

00:04:46 nukleozomy se těsně nahloučí

00:04:49 a tyto metylované úseky pak nelze přečíst.

00:04:52 Znamená to, že geny jsou vypnuté neboli inaktivní.

00:04:55 Tento mechanismus jsme zkoumali pomocí dvojité slepé studie.

00:05:00 Dobrovolníci vyplnili dotazník,

00:05:02 týkající se jejich životního stylu,

00:05:05 ve kterém mimo jiné udávali, jak se stravují,

00:05:08 jestli kouří nebo ne.

00:05:10 Pak jsme se soustředili na metylované úseky jejich DNA

00:05:14 a zjistili jsme, že u nich dochází ke změnám

00:05:17 v závislosti na způsobu jejich života.

00:05:21 "Vypínání" a "zapínání" některých genů by mohlo vysvětlit,

00:05:25 proč se jednovaječná dvojčata začnou odlišovat,

00:05:28 když každé žije jiným způsobem.

00:05:31 K čemu ale vlastně metylace DNA vede?

00:05:33 Co se stane, když se gen "vypne"?

00:05:36 Doktor Esteller při hledání odpovědi na tuto otázku

00:05:39 prozkoumal stovky dvojčat.

00:05:42 Byli mezi nimi i dva bratři,

00:05:44 z nichž jeden bydlel ve velkém městě a druhý na malém městečku.

00:05:48 Ten první byl sužován častými chorobami,

00:05:51 zatímco ten druhý byl zdravý jako ryba.

00:05:55 A když jsme je srovnali z epigenetického hlediska,

00:05:59 vypadali jako dva úplně cizí lidé,

00:06:01 jako kdyby to vůbec nebyla dvojčata.

00:06:06 Z grafického znázornění epigenomu je patrné,

00:06:09 které geny jsou aktivní a které inaktivní.

00:06:12 Doktor Esteller vzájemně porovnává grafy získané během výzkumu.

00:06:17 Tady jde o dvojčata, která trpí stejnými chorobami

00:06:21 a jejich diagramy jsou soustředěné kolem jedné osy.

00:06:25 To znamená, že se epigeneticky nijak zvlášť neliší.

00:06:29 Ale tato dvojčata sužují rozdílné neduhy.

00:06:32 Jak vidíte, spousta bodů na grafu zůstává mimo hlavní linii,

00:06:36 což vypovídá o jejich epigenetické odlišnosti.

00:06:40 Když je však budeme vhodně léčit, většina odchylek se srovná.

00:06:44 To znamená, že epigenetické změny můžeme ovlivnit a napravit.

00:06:51 Ale co tyto epigenetické změny způsobuje?

00:06:55 Proč jsou některé geny dlouhou dobu nečinné

00:06:58 a pak se najednou aktivují?

00:07:01 Hlavní příčinou by mohla být naše strava,

00:07:03 která dodává tělu potřebné živiny.

00:07:06 Také ovšem alkohol či jiné návykové látky -

00:07:10 kouření samozřejmě nevyjímaje.

00:07:12 Epigenetické změny vyvolává s velkou pravděpodobností

00:07:16 i ultrafialové světlo obsažené ve slunečních paprscích.

00:07:22 Takže lze říci, že naše geny může aktivovat nebo vypínat

00:07:26 mnoho vnějších vlivů. A tak určovat, jací jsme.

00:07:35 Významnou roli výživy v tomto procesu

00:07:38 začali v nedávné době studovat v holandském Amsterodamu.

00:07:41 Vracejí se přitom k jedné temné kapitole v historii města.

00:07:47 Na přelomu roku 1944 a 1945 zablokovali němečtí okupanti

00:07:53 přísun potravin do severní části Holandska.

00:07:57 Na následky hladomoru tehdy zemřely tisíce lidí.

00:08:04 Zimní blokáda trvala téměř půl roku.

00:08:07 Nejhůře byly postižené malé děti a těhotné ženy.

00:08:19 Doktorka Tessa Roseboomová jich vyšetřila desítky a zjišťovala,

00:08:23 jestli u nich nedostatek živin nevyvolal dlouhodobé následky.

00:08:31 Jednou z postižených matek je Loes Hoesová.

00:08:35 I ve svých sedmaosmdesáti letech si pamatuje na mnohé detaily.

00:08:40 Také na to, jak během těhotenství čekala hodiny na trochu jídla.

00:08:53 Tři dny před porodem mě položili na mokré prostěradlo -

00:08:57 protože jsem měla vysoké horečky.

00:09:03 Chtěli uspíšit porod, aby se dítě narodilo co nejdříve.

00:09:11 Měla jsem velice silné kontrakce,

00:09:14 takže mě museli držet, abych všechno kolem sebe nerozbila.

00:09:18 Na několik dní jsem dočista oslepla

00:09:21 a nemohla jsem vůbec mluvit. Jazyk jsem měla vyplazený až sem.

00:09:26 To je všechno, co si pamatuju.

00:09:30 Bylo to strašné.

00:09:35 Můj klouček vypadal jako stažený králíček.

00:09:38 Byl dlouhý a strašně hubený.

00:09:42 Šla jsem s ním domů,

00:09:44 ale nemohla jsem ho kojit, protože jsem neměla mléko.

00:09:49 A nemohla jsem s ním jít ani ven,

00:09:52 protože jsem ho neměla do čeho zabalit.

00:09:55 V roce 1945 byla třeskutá zima. Jak jsem se mohla postarat o dítě?

00:10:01 Nikdo mi nepomohl.

00:10:08 Je to strašné...

00:10:11 když musíte své vlastní dítě... dát pryč.

00:10:27 Doktorka Roseboomová zaznamenala desítky podobných příběhů.

00:10:34 Setkávání s postiženými matkami a pátrání v archivních dokumentech

00:10:41 ji přivedlo k napsání unikátní vědecké práce.

00:10:45 Podrobně zaznamenala důsledky extrémní podvýživy

00:10:49 na těhotné ženy a jejich nenarozené děti

00:10:53 v blokádou postiženém Amsterodamu.

00:10:55 Tak jako paní Hoesová

00:10:57 byly v té době postiženy stovky žen různého společenského postavení.

00:11:01 Všechny rodily za stejných podmínek.

00:11:04 Máme lékařské zprávy o dětech

00:11:07 narozených v Královské nemocnici v Amsterodamu

00:11:11 z doby před hladomorem, během něj a po něm.

00:11:14 A u všech jsme sledovali,

00:11:16 jak se vyvíjel jejich zdravotní stav až do dospělosti.

00:11:20 Mohli jsme tedy porovnávat,

00:11:22 jaké následky měly hladovění a podvýživa na jejich další osud.

00:11:28 V rodině Fafianieových

00:11:31 se doktorka Roseboomová několik hodin vyptávala matky a dcery,

00:11:34 jaké to bylo za onoho zimního hladomoru

00:11:37 a jak probíhala následující léta.

00:11:41 Strašně jsem se o ní tehdy bála.

00:11:45 Neměla jsem ji čím nakrmit.

00:11:49 Mléko se koupit nedalo.

00:11:52 A miminko ho potřebuje.

00:11:56 Mohla jsem jí dávat jenom to svoje -

00:11:59 ale toho jsem měla zoufale málo.

00:12:04 Bylo to hrozné.

00:12:06 Doktorka Roseboomová zjistila,

00:12:09 že strádání v nejútlejším věku nezůstalo bez následků.

00:12:14 V sedmnácti letech jsem měla ledvinovou koliku.

00:12:18 Potom mi doktoři zjistili vysoký krevní tlak

00:12:24 a vysokou hladinu cholesterolu.

00:12:28 Ale ještě předtím jsem měla rakovinu prsu.

00:12:34 Prožila jsem si toho docela dost.

00:12:37 O příčině svého chatrného zdraví nemá nejmenší pochybnosti.

00:12:43 Musí to souviset se zimním hladomorem v Amsterodamu.

00:12:47 Nemám pro to žádné jiné vysvětlení.

00:12:53 Protože moje sestra, která je o pár let mladší,

00:12:57 prakticky žádné potíže nikdy neměla -

00:13:01 a můj bratr také ne.

00:13:04 Jediný, u koho se v naší rodině vyskytly takové zdravotní problémy,

00:13:07 jsem byla já.

00:13:12 Ve vyzáblých tělíčcích podvyživených kojenců

00:13:15 pravděpodobně zůstala zakódována informace,

00:13:18 která rozhodla o tom,

00:13:21 jak bude jejich organizmus reagovat na jídlo po zbytek života.

00:13:25 Existují ověřené studie,

00:13:27 podle kterých u lidí narozených s velmi nízkou porodní váhou,

00:13:31 se v dospělosti výrazně zvyšuje riziko určitých onemocnění.

00:13:35 Je to například cukrovka 2. typu nebo kardiovaskulární choroby.

00:13:41 Můžeme říci, že byly naprogramovány prostředím.

00:13:52 Ani dlouhodobé hladovění nemůže změnit naši DNA.

00:13:56 Ale podvýživa dokázala u dětí poválečné generace

00:13:59 trvale zapnout nebo vypnout některé geny.

00:14:06 Byla to tehdy přirozená reakce ohroženého organizmu.

00:14:14 Z pohledu epigenetiky je velice zajímavé,

00:14:18 že se jedná o něco, co se stalo kdysi dávno,

00:14:21 ale důsledky se vynořily mnohem později.

00:14:25 Epigenetické mechanizmy se projevují na buněčné úrovni

00:14:30 a účinky jejich působení jsou velmi stabilní.

00:14:35 A tato paměťová stopa

00:14:37 zřejmě zůstává v těle přítomna po desítky let.

00:14:43 Projevy, které může mít vypnutí některých genů

00:14:47 v závislosti na podávané stravě,

00:14:50 je možné pozorovat při pokusech se zvířaty.

00:14:55 Tito jedinci jsou z genetického pohledu zcela identičtí.

00:15:04 Přesto můžeme -

00:15:06 například přidáním sójové přísady do krmiva -

00:15:10 změnit barvu jejich srsti.

00:15:13 Látky hormonální povahy obsažené v sóji

00:15:16 aktivují gen, který je zodpovědný za barvu srsti.

00:15:23 Dají se ale výsledky pokusů na myších

00:15:26 aplikovat i na člověka?

00:15:28 Opravdu může jídlo, které každý den konzumujeme,

00:15:31 tak výrazně ovlivnit naše geny?

00:15:41 Odpověď na tuto otázku

00:15:43 můžeme hledat u jedné etnické skupiny v jižní Indii,

00:15:46 jejíž příslušníci z náboženských důvodů

00:15:49 nejedí žádné potraviny živočišného původu.

00:15:56 A zdá se, že tato strava jim poskytuje všechno, co potřebují.

00:16:02 Ale když se některé jejich rodiny přestěhovaly do Evropy

00:16:05 a pokračovaly v tradičním způsobu výživy,

00:16:09 mnozí jejich členové vážně onemocněli.

00:16:11 Důvod?

00:16:13 Pečlivě očištěná zelenina neobsahovala bakterie,

00:16:16 které indickým veganům poskytují epigeneticky důležitý vitamín B12.

00:16:26 V zemi vycházejícího slunce

00:16:28 byl objeven další epigenetický fenomén,

00:16:31 který vědci nazvali "japonský paradox".

00:16:34 Japonci jsou totiž,

00:16:36 na rozdíl od obyvatel jiných vyspělých států,

00:16:39 mnohem méně ohroženi rakovinou.

00:16:41 Pravděpodobným důvodem je časté pití zeleného čaje.

00:16:45 Jeho konzumace je v Japonsku nesmírně rozšířená a oblíbená.

00:16:49 Nefermentovaný čaj obsahuje jedinečnou chemickou látku

00:16:53 reagující s genem,

00:16:55 který ve vyšším věku obvykle přestává být aktivní.

00:17:11 Zelený čaj pomáhá odstraňovat

00:17:14 metylové skupiny z "vypnutého" genu,

00:17:16 takže se tento gen znovu zapne. A začne v těle opět regulovat

00:17:20 produkci účinných protinádorových látek.

00:17:25 Teoreticky by každé onemocnění

00:17:28 mohlo mít svou specifickou epigenetickou složku,

00:17:31 protože prakticky všechny geny

00:17:34 jsou regulované epigenetickými mechanizmy.

00:17:42 Nemohou být tyto mechanizmy,

00:17:45 vypínající nebo zapínající naše geny,

00:17:48 zodpovědné i za duševní choroby?

00:17:51 Podle posledních výzkumů se zdá, že příčiny schizofrenie,

00:17:55 které dodnes nejsou zcela objasněny,

00:17:58 by mohly mít epigenetickou povahu.

00:18:01 I v tomto případě vědcům pomohl hladomor. Tentokrát v Číně.

00:18:10 Na konci padesátých let 20. století nařídil vůdce Mao,

00:18:15 že všichni muži i ženy musejí vyrábět ocel.

00:18:18 Na polích téměř nikdo nepracoval

00:18:21 a nesklizená úroda po tři roky hnila.

00:18:24 Vyhladovělí lidé v zoufalství okusovali i kůru ze stromů.

00:18:28 Odhaduje se, že tehdy zemřelo nejméně 15 milionů Číňanů.

00:18:32 A v následující generaci

00:18:35 se v této zemi zdvojnásobil počet schizofreniků.

00:18:48 V Dánsku byla nedávno zveřejněna zajímavá studie.

00:18:51 Uvádí se v ní, že děti narozené v letních měsících,

00:18:55 trpí schizofrenií mnohem méně,

00:18:57 než ty, které přijdou na svět v zimě.

00:19:02 Prospívají nám potraviny

00:19:05 bohaté na látky obsahující metylové skupiny -

00:19:08 jako je třeba kyselina listová.

00:19:10 Je hojně obsažena v listové zelenině -

00:19:14 například ve špenátu nebo v brokolici.

00:19:17 Když je budeme konzumovat v dostatečném množství,

00:19:21 enzymy, které přenášejí metylové skupiny, budou aktivnější.

00:19:26 A my už víme,

00:19:28 že existuje souvislost mezi metylací a aktivitou genů.

00:19:32 Dá se dokonce prohlásit,

00:19:34 že vhodnou skladbou našeho jídelníčku

00:19:37 dokážeme regulovat aktivitu enzymů

00:19:39 a tímto způsobem rozhodovat o tom,

00:19:42 které geny budou zapnuté a které vypnuté.

00:19:45 Buňky se neustále dělí, a tím se obnovují.

00:19:49 Žádná část našeho těla není starší než sedm let.

00:19:53 Stavební materiál pro celoživotní přestavbu

00:19:56 pochází z potravin, které jíme.

00:19:59 Aby se buňka mohla rozdělit,

00:20:01 musí nejdříve splnit velice složitý úkol.

00:20:04 Naše DNA se skládá z více než tří miliard párů bází.

00:20:09 Jakmile začne buněčné dělení,

00:20:11 musí se během příštích dvaceti hodin

00:20:14 každou sekundu připojit na správné místo

00:20:17 víc než 44 000 párů bází.

00:20:20 Jestliže buňky nemají v důsledku podvýživy

00:20:23 dostatečné množství stavebního materiálu,

00:20:26 dojde při dělení k omylům

00:20:28 a tím i ke ztrátě životně důležité genetické informace.

00:20:33 Poruchy příjmu potravy, jako je třeba bulimie,

00:20:36 se staly součástí moderní společnosti.

00:20:39 I dobrovolně hladovějící modelky budou jednou chtít založit rodinu.

00:20:43 Ale co když nebudou mít dostatek stavebního materiálu,

00:20:47 který buňky zárodku potřebují pro svůj zdravý vývoj,

00:20:50 jako je například kyselina listová nebo vitamín B12?

00:20:53 A třeba jen proto,

00:20:56 že matka má v průběhu těhotenství neustále zažívací potíže?

00:21:01 Ženy trpívají na začátku gravidity nevolností a zvracením.

00:21:05 Nepovažovali jsme to za velký problém,

00:21:09 protože to po několika týdnech odezní.

00:21:11 A na dítě v děloze jsme se dívali jako na tvorečka,

00:21:15 který si sám vezme všechno co potřebuje.

00:21:17 Nová studie ale prokázala, že podvýživa na začátku těhotenství

00:21:22 může mít velice neblahý vliv na zdravotní stav dítěte

00:21:25 i v budoucnu.

00:21:28 Proto sledujeme ženy,

00:21:30 které na počátku gravidity trpěly výraznou nevolností a zvracením,

00:21:34 a zjišťujeme, jestli jejich děti nejsou více nemocné.

00:21:38 A když ano, zda je možné matkám i jejich plodům pomoci

00:21:43 například zvláštní výživou.

00:21:47 Jak na naší planetě

00:21:50 mohl z náhodných interakcí mezi jednotlivými prvky

00:21:52 vzniknout život?

00:21:54 Jak se z jednobuněčných organizmů

00:21:57 vyvinula taková různorodost druhů, kterou známe dnes?

00:22:00 A jak se organizmy dokážou adaptovat

00:22:02 na neustále se měnící podmínky?

00:22:05 Tyto otázky patří stále mezi největší záhady.

00:22:09 Dokud na ně nebudeme znát odpovědi,

00:22:12 musíme neustále usilovně hledat a bádat.

00:22:17 Zákony evoluce a její základní nástroje,

00:22:20 kterými jsou mutace a přírodní výběr,

00:22:23 nabízejí pouze částečné vysvětlení.

00:22:27 Epigenetické mechanizmy pracují v mnohem kratším časovém rozpětí,

00:22:31 protože zapínají a vypínají geny v průběhu jediné generace.

00:22:35 To umožňuje mnohem rychleji reagovat na změny prostředí.

00:22:40 Nový vědní obor se velice rychle rozvíjí.

00:22:44 Proto se evropští epigenetici

00:22:46 rozhodli uspořádat setkání v Madridu.

00:22:49 Diskutovali tam o nejnovějších vědeckých výsledcích.

00:22:52 Atmosféra byla plná euforie.

00:22:55 Je to naprosto úchvatné!

00:22:59 Už samotný důvod našeho setkání je úžasný!

00:23:03 Je to něco, co je neobyčejně důležité pro nás pro všechny,

00:23:08 protože se to týká mechanizmů,

00:23:10 kterými prostředí ovlivňuje náš genom -

00:23:13 a tím i funkci našich genů.

00:23:18 Sešla se tu generace vědců, která vyrůstala v době

00:23:21 vzrůstajícího zájmu o správnou výživu.

00:23:26 Výsledky jejich výzkumů přinášejí vědecké vysvětlení,

00:23:29 proč byly některé složky potravy v minulosti tak ceněny.

00:23:34 Olej z tresčích jater a plody moře

00:23:38 aktivují v zimních měsících geny, které spouštějí tvorbu protilátek.

00:23:42 V létě zase chrání určité druhy ovoce náš organizmus

00:23:46 před nekontrolovaným buněčným růstem - rakovinou.

00:23:51 Staří mistři zvěčnili mnoho epigeneticky aktivních potravin,

00:23:56 aniž by o tom měli tušení.

00:23:58 Ale možná, že toho naši předkové věděli více než si myslíme.

00:24:03 Například francouzská královna Kateřina Medicejská

00:24:06 asi znala blahodárné účinky brokolice.

00:24:08 Jejích deset dětí bylo velice chatrného zdraví

00:24:11 a některé zemřely v útlém věku.

00:24:13 Kateřina si proto nechala

00:24:15 přivézt sazenice této plodiny z rodné Itálie

00:24:18 a všechny zbylé děti přežily.

00:24:21 Epigenetika se vrací ke staré otázce,

00:24:24 jestli naše DNA obsahuje všechny informace,

00:24:27 které předurčují, jací budeme.

00:24:29 Stačí, když budeme znát jejich posloupnost?

00:24:33 Poslední publikované studie

00:24:35 týkající se rozluštění lidského genomu

00:24:38 či genomů dalších modelových organizmů prokázaly,

00:24:42 že pouhá znalost sekvence DNA nestačí.

00:24:45 Lidská DNA obsahuje více než tři miliardy písmen,

00:24:49 což je přes 25 000 genů.

00:24:52 Z této informace ale nevyčteme ani nepoznáme,

00:24:55 zda se jedná o kmenovou buňku nebo o buňku starou či nemocnou.

00:25:00 Musí tu být ještě něco jiného.

00:25:05 Zapínání a vypínání genů

00:25:08 umožňuje chromozómu rozmanitě kombinovat genovou aktivitu,

00:25:12 což představuje vyšší stupeň informace.

00:25:15 To je v podstatě epigenom -

00:25:17 základ neuvěřitelně různorodých projevů genomu

00:25:21 zakódovaného v naší DNA.

00:25:29 V nedávné době došlo ve Švýcarsku k objevu,

00:25:32 který možná změní náš pohled na dědičnost.

00:25:36 Epigenetik Renato Paro z Basilejské univerzity

00:25:39 zahříval vajíčka jednoho druhu mušky octomilky

00:25:44 na 37 stupňů Celsia.

00:25:54 Když zvyšujeme teplotu prostředí,

00:25:58 ve kterém se vyvíjejí embrya těchto mušek,

00:26:00 postupně se mění barva jejich očí na stupnici od bílé až po červenou.

00:26:07 Takže při vyšší teplotě se rodí octomilky s červenýma očima.

00:26:14 Ke svému zajímavému objevu ale Paro a jeho kolegové

00:26:17 dospěli až v okamžiku,

00:26:20 kdy zkoumali oči potomstva těchto mušek.

00:26:22 Bylo zřejmé, že se tu děje něco, co se vůbec neočekávalo.

00:26:31 Zjistili jsme,

00:26:33 že potomci těchto mušek mají také červené oči,

00:26:36 aniž by byli vystaveni vyšší teplotě

00:26:39 nebo jiným vlivům vnějšího prostředí.

00:26:42 Takže se tato vlastnost

00:26:44 s velkou pravděpodobností přenáší epigeneticky.

00:26:49 To by znamenalo, že epigenetická dědičnost existuje.

00:26:54 To mnozí vědci odmítali,

00:26:56 přestože už byla v minulosti prokázána u rostlin.

00:27:08 V rostlinné říši najdeme několik příkladů,

00:27:12 kdy se epigenetické charakteristiky přenášejí na další generace.

00:27:18 Takovýmto způsobem se například dědí různé zabarvení semen -

00:27:23 a epigenetického původu

00:27:25 zřejmě budou i barevné varianty korunních plátků.

00:27:29 Epigenetika má tu velkou výhodu,

00:27:32 že umožňuje organizmům velmi rychle reagovat na okolní změny.

00:27:37 A když je výsledná obměna prospěšná,

00:27:40 začne se přenášet na další generace.

00:27:46 U rostlin bylo popsáno velké množství epigenetických mechanizmů

00:27:51 a v poslední době zjišťujeme,

00:27:53 že tytéž mechanizmy se uplatňují i u živočichů.

00:27:59 Základní otázka tedy zní -

00:28:01 mohl by se takový mechanizmus uplatňovat i u lidí?

00:28:06 Máme už celou řadu důkazů,

00:28:09 že epigenetická dědičnost u lidí existuje.

00:28:12 Především jako odpověď na vlivy okolního prostředí.

00:28:18 Také studie doktorky Tessy Roseboomové

00:28:21 o dopadech válečného hladomoru v Holandsku

00:28:23 epigenetickou dědičnost potvrzuje.

00:28:32 Když se narodíte do nepříznivé doby,

00:28:35 kdy je nedostatek potravy,

00:28:37 naučíte se ji velice efektivně využívat.

00:28:41 Ale pokud později dostáváte stravu s velkým obsahem energie,

00:28:45 začne ji vaše tělo skladovat ve formě tuku.

00:28:48 Ten se ukládá ve výstelce krevních cév

00:28:51 a to se může projevit

00:28:53 například větší náchylností k srdečnímu infarktu.

00:28:58 Doktorka Roseboomová zjišťovala,

00:29:01 zda se epigenetické změny nepřenášejí i na další generace.

00:29:05 Moje dcera velice často trpí záněty močového měchýře.

00:29:10 Ale nemám tušení,

00:29:12 jestli to souvisí s tím zimním hladomorem nebo ne.

00:29:20 Doktorka Roseboomová se tedy za dcerou paní Fafianieové

00:29:24 vydala osobně.

00:29:27 Když se lékařka vyptávala na její zdravotní stav,

00:29:30 Monique si postěžovala i na jiné potíže

00:29:33 než jen infekce močového měchýře.

00:29:37 Ráda jezdím na koni.

00:29:40 Letos mě ale najednou začalo svědit celé tělo.

00:29:43 Přičítala jsem to práci ve stáji,

00:29:46 ale potom v nemocnici zjistili, že mám pylovou alergii.

00:29:51 Jednoznačně to podporuje náš výzkum.

00:29:53 Potomci dětí, které byly vystaveny hladu v době,

00:29:56 kdy ještě byly v matčině lůně, totiž mívají chatrnější zdraví

00:30:00 a jsou celkově více ohroženi různými chorobami.

00:30:06 Je příznačné, že trpí mnohem častěji alergiemi

00:30:10 a totéž se potvrdilo i v tomto sledovaném případě.

00:30:16 To by ovšem znamenalo, že se z generace na generaci

00:30:19 nepřenášejí pouze naše geny, ale také epigenetická informace.

00:30:36 Proto potrava, kterou dostáváme v prvních měsících života,

00:30:40 programuje náš organizmus na celý zbytek života.

00:30:45 Není důležité jen množství a kvalita,

00:30:49 ale i cesta, kterou se výživa k příjemci dostává.

00:30:57 Bisfenol A je základní složkou mnoha výrobků z plastů.

00:31:02 Zvyšuje jejich trvanlivost, jejich odolnost vůči teplu

00:31:06 a také bezpečnost uživatelů.

00:31:10 Používá se například při výrobě sportovních potřeb,

00:31:14 mobilních telefonů nebo příslušenství k automobilům.

00:31:20 Ale i mnoha domácích spotřebičů.

00:31:25 Tato látka je rovněž obsažena v kojeneckých láhvích.

00:31:29 A když se zahřejí, začne se z nich uvolňovat

00:31:32 a s potravou se pak dostane do dětského tělíčka.

00:31:36 Bisfenol A sice přímo zdraví neohrožuje,

00:31:40 ale to ještě neznamená, že je zcela nezávadný.

00:31:44 Německý spolkový zdravotní ústav

00:31:48 se o bisfenol A zajímá už poměrně dlouho,

00:31:51 protože se jedná o látku velmi hojně používanou v průmyslu.

00:31:55 Podle našich informací není jedovatý ani karcinogenní,

00:31:59 ale může mít účinky, které se podobají působení hormonů.

00:32:04 Díky své molekulární struktuře

00:32:07 se bisfenol A váže na receptory pro estrogeny.

00:32:11 Tím je aktivuje, což se může projevit spuštěním činnosti genů,

00:32:15 které by měly být za normálních okolností vypnuté.

00:32:20 Existuje řada vědeckých prací, které naznačují,

00:32:24 že dokonce i velmi malé množství bisfenolu A

00:32:27 může po požití vést k určitým tělesným změnám -

00:32:31 třeba v pubertě.

00:32:33 Mezi jeho prokázané účinky například patří

00:32:35 růst mléčných žláz a změny dělohy nebo vagíny.

00:32:42 Vědci se domnívají, že bisfenol A dokonce dokáže

00:32:46 přimět dívčí tělo, aby rychleji pohlavně dospělo.

00:32:55 Tato dívka říká,

00:32:57 že na některých děvčatech jejího věku

00:33:00 je už vidět, že jim rostou prsa,

00:33:03 přestože by ještě ráda zůstala dětmi.

00:33:05 "Je mi teprve devět a jsem na to ještě příliš mladá", dodává.

00:33:10 Výzkumní pracovníci už prokázali na pokusných zvířatech

00:33:13 spojitost bisfenolu A s předčasnou pohlavní dospělostí.

00:33:17 V některých státech ale stále nevidí žádný důvod

00:33:21 k nějakému účinnému zásahu.

00:33:29 Když hodnotíme bezpečnost této látky,

00:33:33 je důležité si uvědomit,

00:33:35 že bisfenol A se v lidském těle velice rychle metabolizuje.

00:33:40 Lidský organizmus tento umělý hormon údajně ihned eliminuje.

00:33:45 Jak je potom ale možné vysvětlit výsledky,

00:33:48 které byly zjištěny v berlínské nemocnici Charité?

00:33:53 Podařilo se nám bezpečně prokázat přítomnost bisfenolu A

00:33:57 nejenom v krvi těhotných žen,

00:33:59 ale i v krvi dětí, které se jim narodily.

00:34:05 Geny se zapínají a vypínají už v časném embryu,

00:34:10 aby plod co nejlépe připravily na budoucí život.

00:34:14 Některé geny zůstávají aktivní po několik generací.

00:34:17 Není proto vyloučené,

00:34:19 že nevědomky manipulujeme i s geny svých vnoučat.

00:34:23 Bisfenol A s hormonálními účinky

00:34:26 se totiž neobjevuje jenom v kojeneckých láhvích.

00:34:29 Také většina konzerv používaných v potravinářství

00:34:33 je uvnitř potažena látkou obsahující bisfenol A.

00:34:39 Ten může být podle některých vědců

00:34:42 také příčinou celoživotního sklonu k obezitě.

00:34:45 To se už prokázalo na pokusných zvířatech.

00:34:59 Bylo provedeno mnoho laboratorních testů,

00:35:03 které doložily,

00:35:05 že bisfenol A dokáže ovlivňovat růst tukových buněk,

00:35:09 a tím pádem i tělesnou hmotnost.

00:35:13 Doktor Schönfeldner a jeho kolegové

00:35:16 již delší upozorňují na nebezpečí spojené s bisfenolem A.

00:35:21 Společnosti vyrábějící umělé hmoty

00:35:23 proto vynaložily značné prostředky na výzkum,

00:35:26 který měl dokázat, že tato látka je zcela neškodná.

00:35:37 Všechny tyto studie jednoznačně prokázaly,

00:35:40 že tato látka nepředstavuje nijaké nebezpečí.

00:35:45 Není žádný důvod jakkoliv se obávat bisfenolu A.

00:35:49 Všechny tyto produkty jsou nezávadné.

00:35:54 Ale v jiných zemích si tím tak jistí nejsou.

00:36:00 Například kanadské ministerstvo životního prostředí prohlásilo,

00:36:04 že výrobky z umělých hmot obsahujících bisfenol A

00:36:09 nejsou pro těhotné ženy a novorozence bezpečné.

00:36:13 Já toto rozhodnutí vítám.

00:36:17 Rodiče, kteří se chtějí vyhnout všem rizikům,

00:36:21 raději kupují kojenecké láhve bez bisfenolu A

00:36:24 nebo používají tradiční skleněné.

00:36:41 To, co jíme, významně ovlivňuje naše zdraví.

00:36:45 Proto je složení stravy konzumované těhotnými ženami a jejich dětmi

00:36:50 tak důležité. Jak důležité, to teprve začínáme zjišťovat.

00:36:57 Epigenetika kdysi začínala jako součást studií

00:37:01 věnovaných výzkumu boje proti nádorovým onemocněním.

00:37:06 Ale dnes už víme, že hraje důležitou roli

00:37:09 i při vzniku mnoha dalších onemocnění -

00:37:12 jako jsou duševní poruchy, Alzheimerova choroba

00:37:15 nebo kardiovaskulární nemoci.

00:37:18 Lidský trávicí trakt bývá často postižen zhoubnými nádory.

00:37:23 Berlínští epigenetici proto spojili své síly s místními lékaři,

00:37:28 aby se tato mladá vědecká disciplína

00:37:31 mohla co nejdříve uplatnit i v prevenci nádorových onemocnění.

00:37:38 Pro nás je velikou výhodou,

00:37:41 když se rakovina střeva zjistí v časném stádiu.

00:37:44 A samozřejmě mnohem lepší je lokalizovat podezřelé místo

00:37:47 ještě dříve, než se samotný nádor objeví.

00:37:52 Pokud se nám to podaří včas,

00:37:54 pacienti mají velkou naději, že se úplně uzdraví.

00:37:58 Později už jejich vyhlídky tak dobré nejsou.

00:38:04 Berlínským odborníkům se podařilo vyvinout

00:38:08 novou vyšetřovací metodu.

00:38:10 Stačí jim k tomu vzorek krevní plazmy,

00:38:13 ze kterého získávají pacientovu DNA.

00:38:21 Krevní plazma totiž obsahuje částečky DNA

00:38:25 pocházející z místa zhoubného bujení.

00:38:28 Jakmile nádorová buňka uhyne,

00:38:31 uvolní se z ní deoxyribonukleová kyselina,

00:38:34 která se dostane do krevního oběhu.

00:38:38 Ze vzorku krve můžeme separovat nádorovou DNA díky tomu,

00:38:42 že se její metylované části

00:38:45 liší od metylovaných částí DNA u zdravého člověka.

00:38:51 Odlišné metylované části DNA u pacientů s rakovinou

00:38:55 odpovídají genům,

00:38:58 které jsou zapnuté nebo vypnuté v nádorových buňkách.

00:39:03 Přestože je vývoj této metody

00:39:05 teprve ve stádiu klinických zkoušek,

00:39:08 výhodnost epigenetické diagnostiky je zřejmá:

00:39:11 zhoubné bujení by se mohlo odhalit mnohem dříve.

00:39:15 Epigenetický lék by pak mohl vyléčit onemocnění

00:39:18 ještě předtím, než vůbec vypukne.

00:39:28 Předcházet nejhoršímu by možná mohla pomáhat i vhodná strava -

00:39:33 nejúčinnějšími potravinami

00:39:36 jsou v tomto směru avokádo, brokolice a granátové jablko,

00:39:40 jehož blahodárné účinky jsou známé už dlouho.

00:39:45 Hlávkový salát, cereálie a listová zelenina

00:39:48 jsou dalšími dobrými zdroji kyseliny listové -

00:39:52 látky, která hraje důležitou roli v metylaci našich genů.

00:39:57 Těm také náramně svědčí

00:39:59 některé potraviny z kuchařek našich babiček,

00:40:02 jako jsou luštěniny nebo játra.

00:40:05 Nejlepším řešením je vyvážená strava,

00:40:07 protože je potravou také pro další generace.

00:40:12 Prokázalo se, že některé potraviny

00:40:15 jsou v těhotenství mimořádně důležité.

00:40:18 Na jídelníčku by proto určitě neměly chybět ryby -

00:40:24 a zrovna tak pokrmy připravené z listové zeleniny.

00:40:35 Naše tělesné i duševní zdraví

00:40:38 není jednou provždy dáno pouze zděděnou genetickou výbavou.

00:40:42 Záleží i na naší vlastní odpovědnosti.

00:40:46 Myslím,že už jsme schopni epigeneticky ovlivnit,

00:40:50 jak se naše geny budou projevovat.

00:40:52 A to tím, jak se budeme chovat my sami.

00:41:02 Z epigenetického hlediska je nejdůležitější,

00:41:05 aby skladba potravy podporovala metabolismus -

00:41:09 hlavně metabolismus vitamínů.

00:41:18 Samozřejmě, že jednou pochopíme, jak to všechno funguje.

00:41:22 A věřím, že s tím budeme zacházet zodpovědně.

00:41:27 Účinné epigenetické léky

00:41:30 by měly pomoci zvláště pacientům trpícím rakovinou.

00:41:33 A to hlavně proto,

00:41:36 že epigenetické změny nejsou tak nezvratné jako změny genetické.

00:41:42 Takže doufáme, že se nám podaří nalézt látky,

00:41:45 které tyto procesy zase vrátí ve prospěch postiženého.

00:41:52 Stará moudrost praví, že jsme tím, co jíme.

00:41:56 Ukazuje se, že je hluboce pravdivá.

00:41:58 Vhodnou životosprávou

00:42:01 můžeme aktivovat či tlumit funkci určitých genů.

00:42:05 A tím ovlivňovat své tělesné i duševní zdraví.

00:42:23 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2011