Fryderyk Chopin v českých zemích
V roce 2010 si světová kulturní veřejnost připomíná 200. výročí narození polského básníka klavíru Fryderyka Chopina. Narodil se 1. března 1810 v Želazowe Woli u Varšavy a zemřel 17. října 1849 v Paříži (Place Vendôme).
Organizace UNESCO vnímá roky 2009-2010 jako tematicky významné chopinovské dvouletí, které bylo zahájeno v Praze 17. října 2009 (výročí úmrtního dne) ve Svatovítské katedrále vystavením Chopinovy posmrtné masky v Thunovské kapli a provedením Chopinovy oblíbené skladby, která se mj. hrála na jeho pohřbu před 160 lety v pařížském chrámu Sainte Madeleine. Bylo to Mozartovo Rekviem.
Fryderyk Chopin měl od raného mládí velmi blízko k českým zemím. Jeho učiteli ve Varšavě byli Češi a Slezané - Vojtěch Živný, Václav Würfel, Josef Javůrek a Josef Elsner, v osmi letech hrál klavírní koncert Vojtěcha Jírovce. Stýkal se s Čechy i v politickém exilu, nejdříve ve Vídni - s houslistou Josefem Slavíkem, pak v Paříži s pražským rodákem Josefem Dessauerem, jemuž věnoval Polonézy op. 26.
Autor dokumentu Chopin v Čechách Ivan Ruml připomíná, že Chopin navštívil tuto zem celkem pětkrát, dvakrát jí pouze projížděl při koncertní cestě do Vídně, třikrát se tu zdržel na delší dobu a tyto pobyty měly i velký význam v jeho životě (setkání s rodiči a s rodinou své snoubenky).
Jako devatenáctiletý student přijel do Prahy s doporučujícími dopisy od Čechů ve Vídni a navštívil slovanského filologa Václava Hanku, jemuž napsal do památníku Mazur G dur, a ředitele pražské konzervatoře Viléma Pixise, jehož žákem byl "český Paganini" houslista Josef Slavík.
Další pobyt se uskutečnil v létě 1835 v Karlových Varech, kde se jako polský politický exulant (Varšava byla tehdy pod správou Ruské říše a na Chopina byl vydán zatykač) tajně sešel se svými rodiči. Odtud společně cestovali do Děčína na zámek hraběte Františka Antonína Thuna, jehož dceři Josefině věnoval slavný "Děčínský" valčík op. 34 č. 1.
Třetí delší návštěva se konala v srpnu 1836, kdy se v Mariánských Lázních sešel s rodinou své snoubenky, která se jmenovala Marie Wodziňská. Dívka namalovala Chopinův portrét, skladatel zkomponoval během pobytu v penzionu U bílé labutě píseň Prsten a poté, co se s Marií na příkaz dívčiny matky rozešli, věnoval jí Valčík L´Adieu op. 69. Snoubenčiny dopisy si Chopin po celý život schovával, převázal je modrou stužkou a napsal na ně vlastnoručně Moja bieda, což značí v češtině Moje hoře. Dopisy byly nalezeny u úmrtního lože v domě na Place Vendôme v Paříži.
V roce 1959 byla v Mariánských Lázních založena česká Chopinova společnost, pod kolonádou odhalen Chopinův pomník a od roku 1960 se tu pořádá každoročně letní Chopinův festival spojený jednou za dva roky se Chopinovou klavírní soutěží mladých pianistů.
Posláním tematického večera je seznámit širší veřejnost se chopinovskou tradicí na našem území a pozvednout úroveň znalostí diváků o umělecky vysoce hodnotné hudbě polského básníka klavíru, jak bývá Fryderyk Chopin často eufemisticky označován.