Vznik života na Zemi by nás neměl nechat v klidu. Ten okamžik, kdy hmota učinila první nesmělý taneční krok nebo kdy onen dávný tvor poprvé zaklonil hlavu a podíval se na hvězdy s nevyslovenou otázkou: Jsme jen kusy hmoty vzniklé evolucí, jsme tančící skály?“ (Marek Orko Vácha)
Proč si nerozumějí lidé vědy a filozofie, umění a vědy, filozofie a víry, víry a vědy? Proč mají dokonce vzájemně pocit, že ti druzí snad ani neumí správně pojmenovat svět, že se nezabývají tím podstatným? Že by problém jazyka? Mohlo by být. Třeba fyzika mluví jazykem matematiky, řečí čísel. Přitom abstraktní matematika je zároveň niterně filozofickou disciplínou. Možná kdyby filozofové mluvili matematikou? Nebo jinak. Že by to byl problém vzájemného respektu? Vždyť i člověk vědy žije filozofická témata štěstí a lásky, člověk umění využívá zcela exaktní barvy, hlínu, nebo biochemické procesy v mozku. Všichni lidé se denně vyjadřují v metaforách, aniž by si toho byli mnohdy vědomi, a rovněž všichni lidé pátrají po smyslu bytí, aniž by si toho byli mnohdy vědomi.
Existenci lidí svět podmiňuje, ale zároveň lidé jakoby světu dávali smysl, neboť ho neustále pojmenovávají. Igora (hledače) během jeho šestnáctidílného putování dejme tomu zaujme zalesněná krajina, kopcovitý horizont, vysílač vyrůstající zpoza smrků, nebe, s nímž kontrastuje, školáci na výletě. Co vidí? A proč to všechno? A co vidí biolog, kněz, socioložka, filozof, biblista, performer? Jejich pohledy by o sebe v přímém dialogu asi zakopávaly, ale vedle sebe mohou vytvořit mozaiku pravd, které mají šanci přiblížit se Pravdě, je-li.
Náš předek před dvěma miliony let vymyslel pěstní klín a další milion let nic nového. Byl primitivnější? Z technologického hlediska bezesporu ano. Ale z filozofického? Nevěnoval tu spoustu volného času přemýšlení o smyslu bytí? Jistě, spekulace, neboť tento náš předek nevymyslel ani písmo, aby své myšlenky mohl zapsat a aby se mohly případně i dochovat. Ale celkem zajímavá spekulace, co říkáte? A ještě zajímavější, pokud vedle sebe položíte technologie stáří dvacet tisíc let, jeden tisíc let, sto let a porovnáte je se současností. Rozdíly jsou propastné. Ale pokud vedle sebe položíte výtvarné, nebo sochařské umění staré dvacet tisíc let, filozofii starou tisíc let, umění a filozofii minulého století, nebo obojí zcela současné, zjistíte, že se zabývají stále tímtéž a staré myšlenky oprášené od prachu umí oslovovat velmi současně.
Jsou tři způsoby pravdy, napsal, a to věda, mystika a umění. Tato myšlenka se stala přímou inspirací tvůrců. Včetně toho, že se Eckhart nebál myslet, i když věděl, že myšlení vede k pravdě stejně jako k omylům. Ale bez tohoto rizika se nedoví nikdy a nikdo nic.
Odpovědi se lámou na předělu věd exaktních a humanitních, na hranici vědy a víry, na štěrbině mezi syrovou realitou a jejím uměleckým odrazem. A jako světlo za optickým hranolem vytváří duhu, tak i spektrum odpovědí kreslí pestrý obraz rozmanitosti lidského chápání.
Tento pořad v současnosti nevysíláme. Můžete si však nechat zaslat zprávu, pokud se objeví v aktuálním vysílání:
Starší data vysílání všech dílů najdete kliknutím na následující odkaz.
Mapa stránek | RSS | Nahoru f
© Česká televize 1996–2021 | English | 12