Žasnoucí architekt David Vávra na Balkánu pokračuje v pátrání po jednom z nejpilnějších českých tvůrců, který v zahraničí spolupracoval na více než stopadesáti velkých projektech. Režie R. Lipus

Obsah dílu

Sarajevská synagoga

Sarajevská synagoga

Karel Pařík, 1901

Zemské muzeum v Sarajevu

Zemské muzeum v Sarajevu

Karel Pařík, 1907–1912

Letovisko v Kupari, Chorvatsko

Letovisko v Kupari, Chorvatsko

Karel Pařík, 1913

Kostel sv. Josefa, Sarajevo

Kostel sv. Josefa, Sarajevo

Karel Pařík, 1937–1939

Přehrát vše

Podle návrhů architekta Karla Paříka (1857–1942) vznikla v Sarajevu většina reprezentativních veřejných budov, podílel se ale na rozvoji celé Bosny a Hercegoviny, kde strávil většinu svého života. Impozantním rozsahem tvorby pro jedno město – v tomto případě pro bosenskou metropoli – nemá dílo Karla Paříka podle odborníků v historii české architektury obdoby. Přesto jeho jméno upadlo do zapomnění, a to i v samotném Sarajevu. Tamní radnice se proto před čtyřmi lety rozhodla věc napravit a tomuto přednímu architektovi vzdala hold odhalením pamětní desky v budově sarajevského Národního divadla, které vzniklo právě podle návrhů Paříka.

Pařík se dostal na Balkán bezprostředně po okupaci Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskou armádou roku 1878 v souvislosti s následnou transformací země, budováním infrastruktury a úřednického aparátu. Tehdy tam počátkem osmdesátých let 19. století přicházelo velké množství kvalifikovaných českých učitelů, inženýrů, stavařů, pošťáků a architektů, pro které se tato země stala novou životní příležitostí. Mezi nimi se na jaře roku 1884 v Sarajevu objevil i Karel Pařík, který zde jako teprve sedmadvacetiletý mladík získal spolu se svým mladším spolužákem Josipem Vancašem neuvěřitelnou zakázku na projekt hlavní katolické katedrály. Pařík se na Balkáně rychle vypracoval mezi žádané odborníky. Za svůj život vytvořil nebo se autorsky spolupodílel celkem na přibližně 150 velkých projektech a stal se autorem nejvýznamnějších staveb bosenské metropole: Národního divadla, Národní galerie, Ministerstva obrany, radnice, Evangelického kostela – dnes Akademie výtvarného umění, sídla hlavy islámské církve v Bosně a Hercegovine – Ulema Medžlis, Židovské synagogy, Šeriátské školy – fakulty islámských nauk, katolické katedrály Srdce Ježíšova atd…

Karel Pařík
architekt

Karel Pařík

* 4. 7. 1857

† 1942


Zemské muzeum

Zemské muzeum bylo založeno již v roce 1888, ale dlouho bylo umístěno v nevyhovujících prostorách, mimo jiné i v budově Penzijního fondu, kterou Pařík také postavil. Již na počátku 20. století se rozhodlo o stavbě účelové budovy pro muzeum, zvoleno bylo místo na kraji tehdejšího města. Projekt byl svěřen Paříkovi. Kvůli práci na tomto svém vrcholném díle podnikl několik studijních cest. V roce 1909 navštívil např. během 14 dnů Budapešť, Norimberk, Mnichov, Magdeburk, Liberec. Přes Prahu a Vídeň se pak vrátil do Sarajeva. Na všech místech studoval muzejní a další veřejné budovy. Inspiroval se nakonec muzeem ve Vídni a Budapešti a v letech 1907–1912 vybudoval největší muzejní komplex na Balkánu. Ten byl navíc po dlouhá desetiletí jedinou účelovou muzeální budovou v tomto prostoru vůbec.

Objekty muzea jsou vhodně doplněny krásou botanické zahrady, která se nachází uvnitř objektu. Systém pavilonů je spojen dlouhými úzkými sály a podloubími. Některé dřevěné vitríny pocházejí z dílen Josefa Škorpila z Plzně, další jsou tzv. „vídeňského typu“. Další Čech, architekt Josef Pospíšil, navrhl vnitřní kompozice etnografického oddělení. Stavba se stavěla čtyři roky a tři měsíce. Vznikly neuvěřitelně harmonické, symetrické a zároveň monumentální prostorové kompozice, které tvoří čtyři nezávisle na sobě stojící objekty (v jednotlivých prostorách jsou rozmístěny sbírky čtyř tematických pavilonů – prehistorického, antického, etnografického a přírodovědeckého). Tyto objekty drží v pevném prostorovém a funkcionálním celku. Pařík se zde projevil jako mistr vynikajícího ztvárnění prostoru.

zdroj: Jiří Kuděla – Branka Dimitrijević – Ivo Vacík, Architekt Karel Pařík: Čech, který stavěl evropské Sarajevo, Ambasáda České republiky v Bosně a Hercegovině, 2007.

videoZemské muzeum v Sarajevu
...
video video

Zemské muzeum v Sarajevu

Stopáž28 minut
Rok výroby 2011
 P ST
ŽánrDokument