Žasnoucí architekt David Vávra, tentokrát na Balkánu. V Sarajevu stavěl celý život své paláce jeden z nejpilnějších českých tvůrců. Režie R. Lipus

Obsah dílu

Šerijatská škola, Sarajevo

Šerijatská škola, Sarajevo

Karel Pařík, 1888

Sarajevská radnice

Sarajevská radnice

Karel Pařík, Alexander Wittek, Ćiril Iveković, 1891–1894

Obecní dům, Sarajevo

Obecní dům, Sarajevo

Karel Pařík, 1897

Přehrát vše

Podle návrhů architekta Karla Paříka (1857–1942) vznikla v Sarajevu většina reprezentativních veřejných budov, podílel se ale na rozvoji celé Bosny a Hercegoviny, kde strávil většinu svého života. Impozantním rozsahem tvorby pro jedno město – v tomto případě pro bosenskou metropoli – nemá dílo Karla Paříka podle odborníků v historii české architektury obdoby. Přesto jeho jméno upadlo do zapomnění, a to i v samotném Sarajevu. Tamní radnice se proto před čtyřmi lety rozhodla věc napravit a tomuto přednímu architektovi vzdala hold odhalením pamětní desky v budově sarajevského Národního divadla, které vzniklo právě podle návrhů Paříka.

Pařík se dostal na Balkán bezprostředně po okupaci Bosny a Hercegoviny rakousko-uherskou armádou roku 1878 v souvislosti s následnou transformací země, budováním infrastruktury a úřednického aparátu. Tehdy tam počátkem osmdesátých let 19. století přicházelo velké množství kvalifikovaných českých učitelů, inženýrů, stavařů, pošťáků a architektů, pro které se tato země stala novou životní příležitostí. Mezi nimi se na jaře roku 1884 v Sarajevu objevil i Karel Pařík, který zde jako teprve sedmadvacetiletý mladík získal spolu se svým mladším spolužákem Josipem Vancašem neuvěřitelnou zakázku na projekt hlavní katolické katedrály. Pařík se na Balkáně rychle vypracoval mezi žádané odborníky. Za svůj život vytvořil nebo se autorsky spolupodílel celkem na přibližně 150 velkých projektech a stal se autorem nejvýznamnějších staveb bosenské metropole: Národního divadla, penzijního ústavu, zemské banky, zemského muzea, zemské tiskárny, právnické fakulty Sarajevské univerzity a řady významných sakrálních staveb.

Karel Pařík
architekt

Karel Pařík

* 4. 7. 1857

† 1942


Šerijatská škola v Sarajevu

Za dob rakousko-uherské okupace v Bosně a Hercegovině zůstaly v platnosti zákony šarí´a upravující majetkové a rodinné poměry muslimského obyvatelstva. Bylo proto zapotřebí založit školu, která by vzdělávala budoucí soudce.

Prostorově je budova koncipována jako klasická osmanská medresa na principu dvou vnitřních dvorů (známých z helénské architektury), do nichž směřují dva funkční stavební celky. V prvním jsou školní a jiné společné prostory (jídelna, mešita, sály pro návštěvy atd.) a v druhém místnosti pro studenty. Inspiraci pro tuto stavbu nalezl v maurské architektuře, se kterou se seznámil četbou odborné literatury a časopisů během svých studií ve Vídni. Vedle těchto exotických architektur načerpal ideové řešení v domácích stavbách, a to hlavně v budovách medres (vyšších středních škol). Konkrétně pro tuto stavbu to byla sarajevská Gazi Husrevbegova a Kuršumli medresa. Paříkovo řešení je příkladem synkretismu prostorového konceptu medresy, evropského pensionátu pro žáky a tvarových matric egyptského, maurského a místního původu přijatých v rámci teoretických tendencí romantického historismu.

Vedle Paříka se na stavbě podílel další architekt pocházející z Čech Hans Niemeczek, jenž byl jako vedoucí výstavby zároveň autorem vnitřní dekorace.

Stavba dosáhla zdárného konce v září roku 1888, aby hned vzápětí vstoupila do cestopisů, turistických průvodců a článků o Sarajevu. A stala se jedním z nejčastějších námětů sarajevských pohlednic. Škola byla slavnostně otevřena v dubnu 1889 a fungovala prakticky 50 let, až do roku 1937. Od roku 1954 byl tento objekt sídlem Muzea města Sarajeva, po skončení války z let 1992–1995 sem byl umístěna Fakulta islámských věd.

Radnice

Nejznámější stavbou Sarajeva je budova její radnice (Vijećnica). Je to ta budova, která se stala symbolem zničeného Sarajeva z doby války v letech 1992–1995. Pohled na hořící Vijećnicu (v roce 1992 hlavní sídlo Univerzitní knihovny) provázel řadu zpravodajství a dokumentů o poslední válce. Na tuto radnici zavítal následník trůnu Franz Ferdinand se svou manželkou Žofií Chotkovou 28. června 1914 těsně poté, co přestál první bombový atentát na ulicích Sarajeva. Druhý atentát – provedený Gavrilo Principem asi 500 metrů od radnice – již nepřežil ani on, ani jeho děčínská manželka.

Projekt Vijećnice v Sarajevu je Paříkovo mistrovské dílo, které je zároveň nejlepším a nejvýznamnějším příkladem pseudomaurské architektury na území Bosny a Hercegoviny.

Prostorové řešení této stavby je univerzální, téměř ideální. První ideový projekt byl zadán k vypracování právě Paříkovi, ale tehdejšímu společnému ministru financí Kállayovi se údajně nelíbil. Paříkovi bylo nařízeno projekt změnit podle Kállayových požadavků. Pařík však odmítl. Jeho základní architektonická idea – tj. rovnostranná trojúhelníková půdorysná kontura, v jejíchž rozích se nacházejí kruhové věže pokryté cimbuřím a kupolemi, s centrální šestiúhelníkovou halou a středovými rizality na jižní a severovýchodní fasádě však v realizovaném projektu zůstala. Rozdíly lze nalézt ve tvaru rohových kopulí a podstavci centrálního rizalitu a na severozápadní fasádě a také v počtu pater – Paříkův projekt počítal se suterénem, přízemím, mezaninem a jedním patrem, ale realizovaný projekt má patra dvě, takže dodnes výrazně přesahuje linii domů v sousedství.

I zde se nechal Pařík inspirovat architektem Hansenem, konkrétně jeho nerealizovaným projektem parlamentu v Kodani, který nabízel kombinaci byzantských a islámských prvků na fasádě s akcentem na prvky byzantské. Realizovaný projekt však vykazuje vlivy islámského umění z Egypta a Španělska a završil ho chorvatský architekt Ćiril Iveković, ale až poté co rozpracoval detailněji náčrty pro Vijećnici, které mu zanechal další architekt českého původu Alexander Wittek (Vítek), jenž však onemocněl a zemřel v květnu roku 1894. Celkově má tedy projekt radnice (Vijećnice) tři architektonické vrstvy – původní Paříkovu, Vítkovu a Ivekovićovu.

zdroj: Jiří Kuděla – Branka Dimitrijević – Ivo Vacík, Architekt Karel Pařík: Čech, který stavěl evropské Sarajevo, Ambasáda České republiky v Bosně a Hercegovině, 2007.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2011
 P ST
ŽánrDokument