00:00:40 Česká televize uvádí britský film

00:00:47 SRDCE V ZAJETÍ

00:01:41 Velké poděkování patří Úřadu války a Britské rýnské armádě

00:01:45 za jejich přátelskou pomoc při výrobě tohoto filmu.

00:02:02 Francie, červen 1940

00:02:07 Tento film je věnován válečným vězňům.

00:02:10 Jejich nezlomný duch je symbolem morálního vítězství,

00:02:14 pro které nevyzváněly zvony a které nebude vzpomínáno

00:02:17 s názvy bitev na vlajkách regimentů. Byla to válka,

00:02:21 ve které nemohl být nikdo vyznamenán.

00:02:25 Avšak nejvyšším vyznamenáním bylo, pokud člověk z té války vyvázl

00:02:29 nezlomený.

00:02:32 Toto je zlomek těch, kteří byli zajati v létě 1940.

00:02:36 Byli to ti, kteří stanuli na Dyallu, na Sommě, na kanálu

00:02:39 La Bassée, kteří bojovali v Cale, v Abville, v St. Valery

00:02:43 a na klíčové linii kolem pláží Dunkerque.

00:02:47 Ti, co vytrvali, dokud německá palba neduněla za jejich liniemi.

00:02:51 220 mil pochodovali do zajetí, v parnu a prachu onoho června,

00:02:56 napříč Francií, Belgií, Holandskem až k Rýnu.

00:03:52 Pivo už není, co bývalo. Ne,a doufám, že ani to francouzský.

00:03:57 Vzpomínáš posledně? Jo, a pamatuju si i něco lepšího.

00:04:01 Na tu hospůdku v Arrasu. Páni, to byla fešanda.

00:04:04 A ty vlasy, co měla. Jako uhel. A co ta šťabajzna v Lille!

00:04:08 Panečku, ta mě něco naučila! Škoda, že sis to nechal pro sebe.

00:04:12 -Měly bychom být pyšné na to, jaké donchuany máme.

00:04:16 -Nevěř tomu, že by se na něj nějaká holka koukla dvakrát.

00:04:19 Počkat, ty ses dvakrát koukla,ne? Dostal jsi mě, když jsem nebyla

00:04:23 ve formě. Skolila mě chřipka.
-A ty sis mě vzala proč?

00:04:26 -Ty nevíš? Co ten tvůj nemravný tenor?

00:04:29 -Nech to tam, my to pak sklidíme. Dá si ještě někdo?

00:04:32 -Ne, díky.
-V 7 máme být na velitelství.Jdeme.

00:04:36 -Než se naděješ, budou tady zpátky. Do Vánoc bude po válce.

00:04:40 Do Vánoc bude po válce? Kde jen jsem to už slyšel?

00:04:43 Škoda, že jsme museli zavřít firmu. Vždyť to už je takový zvyk.

00:04:46 Vést tu samou válku každých 20 let. Dost hrozný zvyk. Dobrou noc.

00:04:51 -Tak dobrou. Dobrou. Uvidíme se ráno.

00:04:54 Ta Delice je celá ustaraná. Škoda, že nemá děti. Tolik je chtěla.

00:04:59 Přišla by na jiné myšlenky.

00:05:02 Teď už je na to asi pozdě. Mrzí tě, že už jsou holky dospělé?

00:05:06 No, mrzí a nemrzí, jak se to vezme. A co kdybychom začali zase nanovo?

00:05:12 Ne, děkuju. Na tohle válečné nasazení jsem už stará.

00:05:52 TÓNY KLAVÍRU

00:06:42 -Díky, Stephene. Moc pěkné.
-Ten kluk má rozhodně talent.

00:06:45 -Je skoro jedna.
-Odvezeš mě?

00:06:47 -Ovšem. Pojď, Carol, oblíkni se. Stephene, my se ještě uvidíme.

00:06:50 -Měj se, Robe.
-Ahoj, Stephene. Opatruj se.

00:06:54 -Tak pojďte už.
-Počkej na mě!

00:06:58 -Stephene.
-Carol, pojď!

00:07:02 -Už jdu.
-Caroline.

00:07:10 Caroline?! Caroline!

00:07:20 -Stephene?
-Caroline.

00:07:26 Nechala sis tady šálu.

00:07:30 -Já vím. Musela jsem se vrátit.
-A Robert? Co on?

00:07:36 -Proto jsem přišla. S Robertem je konec. Řekla jsem mu to.

00:07:44 Před třemi týdny.
-To jsme se poznali.

00:07:49 -Až do teď jsem si nebyla jistá.
-Caroline.

00:08:04 -Máme jen dva dny, než odjedeš do Francie.

00:08:08 Je to nic, a je to všechno.
-Všechno.

00:08:14 -Víš, jak získat mimořádné povolení?

00:08:40 -Fuj!

00:09:03 -A nezapomeň napsat, Davide.
-Ano, mami.

00:09:06 -Dej vědět, kdybys něco potřeboval.
-Ano, děkuju. Napíšeš mi, Elspeth?

00:09:09 -Ano, napíšu.
-Víš, já -

00:09:15 -Co, Davide?

00:09:18 -Na shledanou.
-Na shledanou, chlapče můj.

00:09:20 -Nashle, matko. Víš, já -
-Opatruj se, Davide!

00:09:23 -Ano. Elspeth, víš, já -
-Já taky, Davide.

00:09:26 -Co jsi to řekla?
-Miluju tě.

00:09:28 -Elspeth. Elspeth, vezmeš si mě?
-Ano, Davide!

00:10:11 -Schnell! Loss, loss, schnell!

00:10:20 -Mehr tempo!

00:10:25 Herr Major, die Offizieren von den Manschafften getrennt werden.

00:10:29 Víte, co říká? Vůbec netuším.

00:10:32 Můžu vám nějak pomoct? Umíte německy? Dobře.

00:10:37 Der - Herr Major, hat Sie nicht verstanden.Kann ich ihm übersetzen,

00:10:40 was Sie ihm zu sagen wünschen? Ja, gut, eklaren Sie ihm,

00:10:43 dass die Offizieren von den Manschafften getrennt werden.

00:10:46 Důstojníci mají být odděleni od ostatních.

00:10:49 To se ale nemůže týkat raněných. Máme pouze jediného lékaře.

00:10:53 Der - Herr Major, bittet, dass wir auf jeden Fall unsere

00:10:55 Verwundeten bei uns behalten können. Wir haben nur einen Artz.

00:10:58 Nun gut. Dan können Sie vorlaufig zusammen bleiben. Bis Sie ins Lager

00:11:02 transportiert werden. Než dojedeme do tábora,

00:11:05 můžou zůstat s námi. Děkuju.

00:11:06 Většina z nich stejně bude muset zůstat na marodce.

00:11:10 Nastupujte. Pospěšte.

00:11:28 Jak je, Evansi? Nechci si stěžovat.

00:11:31 -S cigaretou vám bude líp.
-Díky, pane.

00:11:36 -Ty bys neměl kouřit.
-Ty rány jsou skoro zahojený.

00:11:40 To je tristní podívaná. Ale je mi jasné, že to cítíte tak jako já:

00:11:44 nedat Němcům najevo, jak na tom jsme.

00:11:47 Mě neničej Němci, ale ty zatracený dlažební kameny.

00:11:50 Co mám dělat s nohama, pane? To, co já. Zapomeň na ně.

00:11:53 Odložit si je nemůžu, co? Jak je, Lennoxi? Bolí vás ty oči?

00:11:57 Jo, trochu, pane.
-Hned jak dojedeme do tábora,

00:12:01 zařídíme, aby vás Němci vyšetřili.
-Děkuju, pane.

00:12:03 A co vy? Nesmím skuhrat.

00:12:07 Jak je vám? Jde to.

00:12:09 Co ta ruka? Je to lepší, pane.

00:12:12 Chlapík. Dobrá, pánové. Nebude to trvat a pořádně si odpočinete.

00:12:18 Díky za pomoc. Skvělá němčina. Jsem Dahlrimpel, 31 pancéřový pluk.

00:12:24 Geoffrey Mitchell, 5. oxfordská pěchota.

00:12:27 A kde vás Němci zajali? Tyonville.

00:12:30 Opravdu? Netušil jsem, že Pátá byla tam.

00:12:33 Byla. Oh.

00:12:57 VÝBUCHY A STŘELBA

00:14:32 Schnell. Aus! Aus! Schnell!

00:14:51 Pochodovat vzpřímeně!

00:15:03 PÍSKÁNÍ DO POCHODU

00:15:59 -Dobré odpoledne.
-Dobré odpoledne.

00:16:02 Posaďte se, prosím.
-Děkuji. Jsem Celia Mitchellová.

00:16:06 Můj manžel je možná válečným zajatcem.Kapitán Geoffrey Mitchell.

00:16:10 -Možná? Copak vás Úřad války neinformoval?

00:16:13 -No, ne, já - Asi mě neuvedl jako nejbližší příbuznou.

00:16:17 -Aha. Tak promiňte. Pluk vašeho manžela?

00:16:20 -5. oxfordshirská lehká pěchota.
-Seznam zajatců? Potřebuji něco

00:16:24 o Geoffreym Mitchellovi, 5. oxfordshirská pěchota.

00:16:27 -Ráda bych mu něco poslala, tedy, předpokládám, že mohu?

00:16:31 -Ano, samozřejmě. Tábor 27, válečný zajatec 1376. Děkuji.

00:16:45 -Ahoj, mami!
-Ahoj, zlato.

00:16:48 Jak jste se s dědečkem měli?

00:16:50 -Dědečku, vrátí se k nám táta, myslím, až bude po válce?

00:16:54 -A byl bys rád, kdyby ano?
-Ne! Máma kvůli němu plakala.

00:16:57 -Teď je vězeň!
-Ahoj, Desmonde.

00:16:59 -Ahoj, mami.
-Janet, máš to na starost.

00:17:08 -No?
-Neuvedl mě jako příbuzného.

00:17:18 -Tohle bylo, zdá se, definitivní gesto, nemyslíš?

00:17:22 -Podle mě to bylo jen logické. Chudák Geoffrey.

00:17:25 -Chudák Geoffrey?! Já pro něj tedy nehodlám uronit jedinou slzu.

00:17:30 -Tati! Hodlám mu napsat.
-Napsat?

00:17:34 -Ano.
-To nemůže uškodit, ani pomoct.

00:17:38 -Ze zpráv z domova bude mít radost.
-Holčičko, nevzpomínám si,

00:17:42 že by Geoffreyho někdy jeho domov zajímal.

00:17:44 -Napíšu, jak se vede dětem.
-Hmm.

00:17:47 -Už vidím Geoffreyho, jak zahrnuje své spoluvězně zprávami o dětech,

00:17:50 které skoro ani neviděl.
-Ty se bojíš, že, tati?

00:17:53 -No jistě. Bojím se, že se necháš unést sentimentalitou a nabídneš,

00:17:58 že to zas můžete dát dohromady.
-Neboj se.

00:18:02 -Řekli jsme si tolik ošklivých, krutých věcí.

00:18:05 Chtěla bych ty vzpomínky vymazat. A kdybychom se po válce potkali,

00:18:09 nebyli bychom už nepřátelé.

00:18:12 Srpen 1940

00:18:31 Ty, šetři tím mýdlem. Jo, promiň.

00:18:35 Když budeme hodně šetřit, mohlo by nám vydržet o 2 dny déle.

00:18:38 Pak si budeme muset vystačit s modlitbou.

00:18:41 -No teda, co to zase kouříte? Kyselé zelí?

00:18:43 -Zbytky, zbytky, zbytky.

00:18:46 -Šťastnej člověk. Já Midlettonovy speciály.

00:18:49 Z kompostu člověk nekašle.

00:18:51 Tady v lágru prý roste keř, co ve fajfce není špatný.

00:18:54 Měl jsem včera v noci úžasný sen. O někom známým?

00:18:57 O vejcích se slaninou. A tentokrát i s kečupem.

00:19:00 -Přišli jsme o strašně moc! Nic ho nezastaví. Invaze přijde

00:19:04 před koncem léta a to je náš konec.
-Klid. A co pobřežní flotila?

00:19:08 -A co luftwaffe, která na ni čeká?
-Ty máš poraženecké řeči.

00:19:11 -Ale pokud chcete být hlupáky - A RAF? Hitler nic nezahájí,

00:19:15 pokud nemá pod kontrolou vzdušný prostor. Pochyjuju, že by mu ho

00:19:19 kluci naservírovali. Moje řeč!

00:19:21 Pro Hitlera běžná kritéria neplatí. Rozhodne se pro invazi a provede ji

00:19:33 Žena dává každej tejden Červenýmu kříži penci.

00:19:36 Napsal jsem jí, ať s tím přestane. Blbej Červenej kříž!

00:19:40 My z toho nemáme ani pitomej párek!
-Jsou to teprve 2 měsíce.

00:19:43 Nezapomeň, že předtím tady bylo jen pár stovek vězňů.

00:19:47 Teď jsou jich desítky tisíc. Žádná sranda.

00:19:50 -Nedělejme si žádný iluze. Na nás nikomu nezáleží. Odepsali nás.

00:19:54 -Ty jsi ale pesimista. Jak se píše přiměřený"?

00:19:58 Stejně jako Pane, zachovej mě" m" a e s háčkem".

00:20:01 Píšu o přídělech jídla. O blivajsu. Mít tu nějaký jídlo od mý starý!

00:20:07 -To jsem byl vůl, že jsem se dal k armádě! Už jsem se viděl,

00:20:10 jak si to rozdávám s Francouzkama. A zatím trčím tady v tý díře!

00:20:15 Měl jsi jít k námořnictvu, aby tě viděl svět.

00:20:18 Nemá cenu se takhle rozčilovat. Ber věci tak, jak jsou.

00:20:22 Tím se řídím já. Ále, kecy! Zvedá se mi z tebe

00:20:26 žaludek. Jsi horší než ženská. Brzdi,mladej. Když jsi nosil plíny,

00:20:30 já už uměl zacházet s puškou. Spíš předstírat práci.

00:20:33 Jestli chceš nakopat, tak jsi na správný adrese.

00:20:36 Jasně!!
-Ta cigareta! Ukaž mi ji!

00:20:39 -Jaký ukaž mi ji"?
-To je "playerska"! Kdes ji sebral?

00:20:41 -Vyšetřil. Co je tobě do toho?
-Zbyly mi 3. Ukradl jsi mi ji!

00:20:45 -Ále, odprejskni.
-Naval to cigáro!

00:20:47 -Klid, ty mrňavej Velšane.
-Vrať mi ji!

00:20:56 Tys mu tu cigaretu ukradl, mizero. Jo, ukradl. No a?

00:21:00 Jenom tohle. Koledoval sis o to, chlapče.

00:21:06 Já mám rád mír a ten tady bude vládnout. Je někdo proti?

00:21:10 Lammie, ty musíš na mírovou konferenci.

00:21:13 Tak jak se dneska vede? Nestěžuju si.

00:21:16 -Spal jste aspoň trochu?
-Nestálo to za řeč, pane.

00:21:19 Brzy vás odtud dostaneme. Ano, pane. Děkuju.

00:21:24 Dobrý den, Lennoxi. Oh, dobrý, pane.

00:21:28 -Máme pro tebe dobrou zprávu.
-Ano, otče?

00:21:30 -Ano, hochu. Už zítra se vrátíš mezi nás.

00:21:33 -Oh, to je dobře, pane. A budu si už moct sundat ten obvaz?

00:21:37 -Ještě ne, bohužel. Musíte počkat, dokud nebude oční nerv v pořádku.

00:21:41 Potom vás pošlou na oční kliniku na operaci.

00:21:44 Budete muset být velmi trpělivý pacient.

00:21:47 Pokusím se. Hm, to je dobře.

00:21:56 -Až Červený kříž pošle, dám ti celou krabičku cigaret.

00:21:59 -Rozčílit se kvůli cigaretě! Neměl jsem je tam nechat válet.

00:22:04 Ty bys nebyl špatnej kluk, kdyby ses zbavil zlozvyků.

00:22:07 Dej si pohov. Kázání má v popisu práce kurát.

00:22:11 -Čím se živíš v civilu?
-Tím, co se namane.

00:22:14 Á, všeuměl, co? To si piš.

00:22:17 -My s Tedem děláme ve stavebnictví. Co kdyby ses vyučil, až se vrátíme?

00:22:21 -Já budu doma dřív než vy. Hodlám vzít roha.

00:22:25 To jako že ses dostal už z horšího? Jasně.

00:22:28 -Máš plán?
-Ne jeden. Například napadlo mě -

00:22:31 Nějak se pořád nemůžu rozhodnout, jestli z toho mám udělat brigu

00:22:36 nebo škuner.

00:22:43 Zajímalo by mě, jak se teď vede Jane.

00:22:46 Kdo je Jane? Tvoje holka? Kdepak. Přece Jane, v Mirroru.

00:22:51 Aha. Ten komiks. Intelektuál jako ty Daily Mirror

00:22:56 nečte, co? Co já vím. Proč intelektuál?

00:22:59 No, třeba ta dokonalá němčina. Byl jsi v Německu dlouho?

00:23:04 Ano. Vlastně byl.

00:23:06 Je divný, že od vás nezajali ještě někoho jinýho.

00:23:09 Ano. Z jaký posádky jsi?

00:23:12 Z kulometné. Kulometná posádka?

00:23:16 Víš, já - Nechme toho. Bolí mě ruka.

00:23:26 Jediný, co musím udělat, je nacpat se do tý popelnice. Je to snadný.

00:23:30 Pokud plánuješ útěk, Mathewsi, můžu ti dát radu.

00:23:35 Samostatný útěk nemá cenu. Ta věc se musí naplánovat,

00:23:39 koordinovat se skupinou. Přesto se pokusím, máte námitky?

00:23:44 Tak hodně štěstí.

00:23:48 Hajzl s dvojí tváří.

00:23:51 Nevím, co to je, ale něco se mi na něm nezdá.

00:23:54 -Lísá se k německejm oficírům.
-Koukněte!

00:24:01 -Je to jasný!

00:24:03 -Kulometný posádky mají v německý armádě!

00:24:06 -Myslíš, že je to zrádce? Mluví německy jako rodilý Němec.

00:24:09 Může to bejt Němec, kterýho k nám nasadili jako špicla.

00:24:12 -To by leccos vysvětlovalo.
-My mluvíme o domově, ale on nikdy.

00:24:15 -Tomu nemohu věřit. ZAKLEPÁNÍ

00:24:16 Dále. Smím něco nahlásit?

00:24:19 Prosím.

00:24:21 Je to důvěrná informace. O někom si myslím, že je pátá kolona.

00:24:25 Důstojník? Podle všeho, ano.

00:24:27 Kapitán Mitchell, pane.
-Vidíte?

00:24:30 -Zaslechl, že plánuju útěk, a pak šel rovnou k německýmu strážnýmu.

00:24:33 Díky, Mathewsi.Zatím o tom pomlčte. Dobře, pane.

00:24:37 -Ta krysa zaslouží pověsit!
-Je nevinný, než se prokáže vina!

00:24:42 -Nechovejte se jak banda nácků!
-Jdeme!

00:24:50 Kapitáne, svůj průkaz jste jistě nezničil, že?

00:24:53 Ne. Proč? Pro jistotu. Ukažte ho.

00:25:07 Mohl byste se mi podepsat?

00:25:14 Nemůžeš, ty svině, nejsi Mitchell! Na co čekáme? Vyřídíme to!

00:25:19 Ticho! Máte-li co říct, prosím.

00:25:22 Dlouhá historie. Neuvěříte mi. No to si piš, že ne!

00:25:27 Klid! Ven s tím. Nejsem Němec. Jsem Čech.

00:25:31 Čech v britský uniformě! Nepravděpodobný!

00:25:34 Řekl jsem ticho! A to je rozkaz! A dál?

00:25:38 Utekl jsem z německého koncentráku. A ve Francii, tam jsem našel

00:25:43 Mitchellovu mrtvolu a jeho průkaz. Jediná šance, pokud by mě chytili.

00:25:48 Tak proč jste to neřekl hned? Věřili byste mi? Víc než teď?

00:25:53 Víte, já se bojím práskačů víc než vy.

00:25:56 Máte nějaké důkazy? Ne, jak bych mohl?

00:26:00 Jak to, že mluvíte skvěle anglicky i německy?

00:26:03 Otec pracoval po první světové válce na české ambasádě v Londýně.

00:26:07 Němčina je v Československu druhým jazykem.

00:26:10 Učil jsem se angličtinu na univerzitě. Nejsem voják.

00:26:15 Co jste tomu německému strážnému řekl?

00:26:18 Snažil jsem se pro Davida Lennoxe sehnat šachy.

00:26:22 Achtung! Achtung! Všichni britští vězňové na nástup!

00:26:28 Nakonec důkaz dostanete. A jak?

00:26:31 Ten civilista. Jistý Forster. Z gestapa.

00:26:34 Jak to víte? Chvíli vedl ten koncentrační tábor.

00:26:37 Myslíte, že vás pozná? Pak by tu práci udělal za vás.

00:26:42 Pojďme!

00:26:47 Alles stimmt, Herr Oberst.

00:26:51 Pozor! Dejte svým mužům pohov.

00:26:56 Vojáci, pohov!

00:26:59 Pánové, tohle je Herr Forster z ministerstva zahraničí.

00:27:04 -Pánové, prozatím je veškerá komunikace mezi Německem a Anglií

00:27:08 pozastavena. Vaše dopisy nemůžou opustit zemi. Abyste však byli

00:27:14 informováni, budeme pro vás vysílat rozhlasem v angličtině zprávy.

00:27:19 Protože nemůžete obdržet ani zprávy z domova, bylo dohodnuto,

00:27:24 že můžete podávat vzkazy svým nejbližším příbuzným rozhlasem.

00:27:29 -Cože, to ne! Proč?

00:27:31 -Všichni ti, kdo by chtěli využít nabídku Herr Forstera, vystoupí

00:27:36 o 3 kroky vpřed!

00:27:56 Jste vyšší britský důstojník? Ano.

00:27:59 Vaši muži se bojí, že je to nějaký propagandistický trik?

00:28:03 No, je to možné. No, jak chtějí.

00:28:10 Jméno? Mitchell.

00:28:12 Mitchell? Ten, co působí jako tlumočník v nemocnici?

00:28:15 Ano.

00:28:16 Prý mluvíte téměř dokonalou němčinou.

00:28:19 To je u Angličana neobvyklé. Ano?

00:28:22 Připadáte mi povědomý. Mám v Anglii spoustu přátel.

00:28:26 Možná jsme se setkali. Možná.

00:28:30 Promiňte. Ano?

00:28:34 Hodláte rozvést debatu? Ne.

00:28:39 Promiňte, ale vězňové mohou být dotazováni pouze na jméno,

00:28:42 hodnost a číslo. Ano. Nebylo to nijak důležité.

00:28:52 Můžete dát rozchod, Herr Major.

00:28:56 Pozor! Rozchod!

00:29:02 ROZHLAS: Toto je dnešní oficiální komuniké vydané německým vrchním

00:29:06 velitelstvím. Bitva o Británii vstoupila do poslední etapy:

00:29:10 do etapy vyhlazení anglických měst a velkoměst vítěznou luftwaffe.

00:29:16 Včera v noci, před východem slunce se rozezněly sirény

00:29:19 varující před náletem a daly vzkaz 9 milionům obyvatel Londýna.

00:29:24 Celou noc nad městem burácel nekonečný proud bombardérů,

00:29:29 které shazovaly nálože výbušných a zápalných bomb.

00:29:32 Protiletadlová obrana byla nulová. Britové nemají dost zbraní

00:29:37 pro obranu své vlasti. Tyto útoky budou pokračovat každou noc

00:29:41 od soumraku do rozednění, dokud nebude nervové centrum

00:29:44 a hlavní město britského impéria přeměněno v nekonečnou haldu sutin,

00:29:48 prachu a popela. Slova našeho skvělého bojového chorálu

00:29:53 se stala pravdou.

00:29:55 Wir fahren gegen England. Pochodujeme proti Anglii!

00:30:05 PÍSEŇ

00:30:47 Pojďte, chlapi, zazpíváme náš chorál!

00:30:52 Roll out the barrel -

00:31:05 PÍSEŇ PŘES NĚMECKOU

00:31:19 Všichni!!

00:31:52 Měla jste za mnou přijít dřív, paní Evansová.

00:31:56 -Něco se vám nezdá?
-Ne, ale nejste zrovna robustní.

00:32:00 -Měla jsem chřipku, ale už jsem zdravá.

00:32:03 -Je vám přes 40.
-Jen trochu.

00:32:07 -No, zatím se rozhodovat nemusíme.
-Rozhodovat?

00:32:11 -Možná budu muset navrhnout operaci.

00:32:16 -Ach tak. Děkuji vám.

00:32:20 -Předevčírem jsem jela do Feders. Přežili jsme zázrakem.

00:32:23 Ředitel jen stál a že prý: Dneska je to na účet podniku."

00:32:27 To vám tedy bylo! Tak co?
-Všechno je v pořádku.

00:32:31 Škoda času a peněz. Donutit mě zajít za doktorem.

00:32:34 -Vždyť víš, ten tvůj chtěl mít jistotu.

00:32:37 -Ano ovšem. Cítím, že jsem ho zklamala.

00:32:40 Ale výtka nikdy nepřišla. To je celý on. Nikdy nic.

00:32:44 Ale teď, teď už ho nezklamu. Já vím, že ne.

00:32:49 TÓNY KLAVÍRU

00:33:05 -To napsal Stephen. Pro mě.

00:33:08 -Schválili tu žádost, Carol. Štáb v Západní Africe.

00:33:13 Chtěl jsem tvou fotografii, ale bez ní mi bude líp.

00:33:17 -Roberte, od doby, co tu bydlí Beryl, je mi jasné,

00:33:21 že je do tebe blázen. Proč se nemůžete -

00:33:24 -Mohli jsme si spolu začít, ale tebe jsem potkal dřív.

00:33:28 -Je mi líto, Roberte. Nezachovala jsem se dobře.

00:33:31 -To není pravda. Vždycky jsi mě měla jenom ráda, nic víc.

00:33:35 Tys to pochopila taky, když se objevil Stephen.

00:33:38 -Já tě vždycky budu mít ráda.
-Snad budeš šťastná. Na tom záleží.

00:33:42 -To je tak hezké.
-Má drahá.

00:33:54 -Mrzí mě to.
-Mě ne.

00:34:00 Ale musí to být na rozloučenou.
-Sbohem, Carol.

00:34:28 -Minulé Vánoce jsem měl koncert. A potkal jsem Caroline.

00:34:37 To já byl v koncentračním táboře v Dachau.

00:34:42 Zrovna přivezli novou várku vězňů. Od nich jsem dostal zprávu

00:34:47 o rodině. Přistihli je, jak dávají jídlo Židovi. Hned je zastřelili.

00:34:56 Mého otce, matku, všechny.

00:35:02 Zbývá 36 dní do Vánoc.
-Vánoce! Oheň v krbu a pohár

00:35:06 horkého rumového punče. Možná bude sněžit.

00:35:10 To by měla jít teplota nahoru. Žijeme díky laskavosti skopčáků.

00:35:14 V tom nevidím žádnou budoucnost.
-Prvních 7 let je nejtěžších.

00:35:17 -Budou-li vypadat jako tenhle rok - Měly by dorazit balíky

00:35:21 Červeného kříže. To už říkáš přesně 4 měsíce!

00:35:24 A přesně 4 měsíce to myslím vážně! A já myslím jen na jídlo.

00:35:28 Pečený krocan, chlebíček, vánoční - Buď zticha!

00:35:34 -Jakou má ten chlapec šanci?
-Je to špatné.

00:35:39 Das ist alles.

00:35:43 -To jsem já, chlapče.
-Ano, Otče?

00:35:47 -Operace není možná.
-Ne? Nikdy?

00:35:54 -Ne, Davide.

00:35:59 -To už nikdy neuvidím? Tomu nevěřím!

00:36:04 To ten německý doktor! Až se vrátím do Skotska -

00:36:07 -Ne. Nedá se nic dělat. Vyrovnej se s tím.

00:36:17 -Tohle už nepotřebuju.

00:36:19 -Zdá se ti, že už nemáš proč žít? Ten pocit tě bude provázet dlouho.

00:36:26 Ale pak objevíš věci, které ti ještě zbyly.

00:36:31 A začneš si uvědomovat, že ta tvoje tma není absolutní.

00:36:36 Davide, to, pro co nám všem stojí za to žít, je laskavost,

00:36:41 láska a přátelství.

00:36:45 Ztráta zraku tě o tyhle věci nikdy nepřipraví. Máš tu přátele.

00:36:51 Nabízíme ti pomoc a porozumění. A až bude tohle všechno za námi,

00:36:59 až budeš doma, čeká tě náruč těch, kteří tě milují.

00:37:08 -Já to zvládnu.

00:37:22 PLÁČ

00:37:30 -Osmnáct, jednadvacet bere.

00:37:33 -Co je k jídlu?
-Kouzelný koláč. Představ si ho.

00:37:37 Pánové, tady je zima, že mi zamrzne i tahle plachetnice jak na pólu.

00:37:41 -Udělejte něco s kamnama.
-Není nic na přiložení.

00:37:52 Tak jo. Já nic neřekl, že ne?

00:37:56 Spal ten pitomej krám. Chvíli bude teplo.

00:38:09 Konečně jsou tady! Jsou jich stovky!

00:38:12 -No jasně a stovky čeho?
-Balíků Červenýho kříže!

00:38:16 -Jo! Hurá! Konečně!
-Balíky jsou tu! Jo!

00:38:22 -Balíky Červenýho kříže!
-Jo!

00:38:26 -Balíky Červenýho kříže!
-Sláva! Hurá!

00:39:57 Sporty máš ty a hudbu Stephen Harley.

00:40:00 Zapomněl jsem něco? Ne. Pozoruhodné, máme odborníky

00:40:04 v každém oboru. Na co jsi odborník ty?

00:40:07 Jen na dostihy. Už mě napadlo, že bych tady mohl zavést sázení.

00:40:11 Proč ne? Peníze by byly v bezpečí. Nás neoklameš.

00:40:27 Směno, číslo 4. Kolik? 3 stopy.

00:40:30 Dobře. Ty budeš organizovat zábavu. Jasně.

00:40:34 A co já? Mám spoustu zákulisních zkušeností.

00:40:36 -Jakých zkušeností?
-Rozhodně nehodlám něco naznačovat.

00:40:40 -Pojďte, kluci! Je to tady! Pošta z domova. Baker!

00:40:44 -Pošta, konečně!

00:40:47 -Tady!
-McDonald!

00:40:50 -Kolega byl vymrštěn z okna ošetřovny.

00:40:53 -Rozčíleným pacientem?
-Ne, bombou.

00:40:56 -Ach Bože, zabrali kostel.

00:40:58 To je vážné. Copak?

00:41:00 Veronika. Měla horečky.

00:41:02 Však ona si nějak poradí, o ženský bych se nebál.

00:41:05 Nebuď hlupák. Veronika je klisna, chtěl jsem na ni vsadit.

00:41:08 A já myslel, že to je zajíček, co se chystá na - ale nic.

00:41:12 -Děti raději odvezli na venkov.
-Moje holka vstoupila do armády.

00:41:16 A píše mi, že na mě počká.
-To je dobrá zpráva.

00:41:18 -Poslouchejte: Milý tatínku, máš narozeniny. Doufám,

00:41:22 že už budeš s námi. Moc se na tebe těšíme, chybíš nám.

00:41:28 Davide. Chceš, abych ti ten dopis přečetl?

00:41:31 Díky.

00:41:34 Podpis Elspeth.

00:41:40 Drahý Davide. Prý jsem blázen, že si dělám starosti,

00:41:44 ale přijde mi divné, že od tebe nepřišel ani řádek.

00:41:47 Napiš mi, až tenhle dopis dostaneš. Na tvé narozeniny jsme udělali

00:41:52 oslavu. Nebylo by úžasné, miláčku, kdybys byl příště s námi?

00:41:59 Moc se mi stýská. Tvoje Elspeth.

00:42:03 P.S.: Hodlám se přidat k námořnictvu.

00:42:08 Udělejte pro mě něco. Chtěl bych odpovědět. Hned.

00:42:11 Ano, ovšem. Na tenhle papír.

00:42:14 Tužku mám. Tak - jsem připravený.

00:42:17 Nejdražší Elspeth. Tento dopis musím diktovat, protože mé zranění

00:42:24 se ještě nezhojilo.

00:42:27 Hodně jsem o všem přemýšlel a tímto tě chci požádat,

00:42:33 zda se mohu ze zasnoubení vyvázat.

00:42:37 Uvědomuji si, že k tobě necítím to, v co jsem věřil a mé city byly

00:42:43 jen plané. Bude nejlepší se raději rozejít. Tvůj David."

00:42:53 Proč jí neřekneš pravdu? Tohle je pravda.

00:42:57 Myslím o tvém zraku. Nech ji, aby se rozhodla sama.

00:43:00 Můžete ten dopis poslat? Ale Davide!

00:43:03 Prosím. Jak si přeješ.

00:43:08 Tede, hurá! Je to tu! Je to pravda! Vyhrál jsi v loterii?

00:43:12 To je úžasná zpráva, kamaráde. Od Delice. Čeká děťátko.

00:43:16 Gratuluji! To je ten nejkrásnější vánoční dárek!

00:43:20 Úplně ji vidím, jak se usmívá očima. Ách, to je nádhera, Tede!

00:43:26 A co kdybych byl kmotrem? No ano! Tak platí! Ty a Flo.

00:43:31 -To je samozřejmost.

00:43:33 -Copak je? Dostal jsi složenku na daň jako já?

00:43:37 Neboj, do lochu nás nestrčí. Tam už jsme.

00:43:43 -Takže jsem pochopitelně nemohla již déle zůstat ve tvém bytě.

00:43:46 Caroline a Robert se vůbec nesnaží svůj vztah skrývat.

00:43:50 Všichni cítí stejně jako já, že je to neodpustitelné.

00:43:54 Uvědomuji si, jak tě to raní, Stephene, ale je to tak správné.

00:43:58 Měl bys znát pravdu. Beryl.

00:44:09 -Tak rád bych viděl zápas Queens Park s Rangers.

00:44:12 -Nebojte, Otče, jednou budou hrát tady.

00:44:14 ROZHLAS: Achtung, Achtung!
-Co zase chystají?

00:44:17 Forster je na lovu. Chystají se pročesat tábor.

00:44:20 -Zase Forster?

00:44:26 Achtung, achtung. Okamžitý nástup pro všechny britské vězně!

00:44:40 Mir unverständlich ist, dass so etwas ihrer Aufmerksamkeit

00:44:44 entgegen konnte.

00:44:50 Vojáci! Pozor!

00:44:57 Pánové, objevili jsme ten váš tunel.

00:45:01 Vy jste zneužili námi poskytnuté výhody, a proto musíme přehodnotit

00:45:05 míru zabezpečení tábora.

00:45:08 Všechny vaše výhody až do odvolání budou odteď zrušeny.

00:45:12 Vydal jsem rozkaz, aby vám byly odebrány knihy, psací potřeby,

00:45:17 hudba, veškeré stoly a židle, peřiny, zrcadla, nože a holicí

00:45:22 potřeby.

00:45:27 Můžete dát rozchod, Herr major!

00:45:31 Vojáci! Pozor! Rozchod!

00:45:40 Budu si muset nechat narůst vousy. Jen pořád nevím, jestli obyčejný

00:45:44 plnovous nebo tenký knírek.

00:45:47 Jak dlouho jim to vydrží? Ne víc než měsíc.

00:45:49 Budu naléhat na velitele, aby nám -

00:45:52 Dobré odpoledne. Dobré, pane.

00:45:55 Já vím, že vám toto opatření v dalších pokusech nezabrání,

00:45:59 ale musím dodat, že okolo tábora bude vykopán příkop,

00:46:03 který jakékoliv kutání tunelů znemožní.

00:46:09 Kapitán Mitchell, který hovoří dokonalou němčinou.

00:46:13 Mir ist immer noch nicht eingefallen, Herr Hauptmann,

00:46:16 wo ich Sie schon gesehen habe. Vielleicht war es woanders.

00:46:19 Vielleicht, kann schon sein, Bin viel herumgekommen.

00:46:22 Der Kommandant hat mir berichtet das Sie überhaupt noch nicht

00:46:26 nach Hause geschrieben haben. Nein, noch nicht.

00:46:28 Auf wiedersehen bei meinen nächsten Besuch, Herr Hauptmann.

00:46:31 Co chtěl tentokrát? Chce vědět,proč nepíšu domů dopisy.

00:46:36 Proč bys měl? Mitchell třeba neměl komu psát.

00:46:39 Ale jo. Podívejte se. Měl ženu.

00:46:45 Musíš odepsat. Jinak po tom bude pátrat.

00:46:48 To je dost krutý podvod. Nosíš boty mrtvého,

00:46:52 nauč se v nich chodit. Jde o písmo. Jistě by to poznala.

00:46:55 Ano, musíme to promyslet. Potřebuješ alibi.

00:46:58 A navíc - píšeš levou.

00:47:06 Proč to děláme, když nám ti lumpové zakázali fotbal?

00:47:09 -No, aspoň nám to líp uteče.
-Myslíte?Příští týden povolí fotbal

00:47:14 a seberou brankové kůly.
-Pojď, řada je na tobě.

00:47:24 -Můžu?

00:47:45 -Pozor!

00:47:51 -Paní Mitchellová.
-Děkuji.

00:48:08 -Vlez tam, prevíte!

00:48:11 Poradil jsem si s boilerem i s elektřinou, přece mě tohle

00:48:15 rádio neporazí!

00:48:17 -Dopis od Geoffreyho.
-Vážně? Jak se má?

00:48:21 -Nevím, co si o tom myslet. Vypadá to, že se změnil.

00:48:25 -Dobře. Jakákoliv změna může být jenom k lepšímu.

00:48:29 Ale ta změna se týká i jeho písma.
-Zranil si ruku, píše levou.

00:48:35 -Hm.

00:48:38 Poslouchej: Je to svět odříznutý od skutečného světa.

00:48:43 Tady se čas zastavil. Budoucnost je vzdálená, přítomnost prázdná.

00:48:51 I minulost se zdá být neskutečná. Ale člověk se musí k něčemu upnout.

00:48:58 Vytvořit si pouta, která ho zachrání.

00:49:02 Napíšeš mi zase, Celie? Jako bych byl cizinec,

00:49:07 který nezná ani tvůj život ani domov, dokonce ani tebe."

00:49:17 -Změnil se. Konečně se naučil gramatiku.

00:49:22 -Psát mu dopisy, jako by byl cizinec.

00:49:43 -Roberte!
-Máme školení. Tajná záležitost.

00:49:47 Napadlo mě, že by ti moje návštěva nevadila. Chci se rozloučit.

00:49:51 -Jistě, že ne. Prosím.
-Nejsi nemocná, Carol?

00:49:55 -Nejsem.

00:49:58 -Potkal jsem Beryl. Měla velmi divnou náladu.

00:50:01 Pochopil jsem, že už tu nebydlí.
-Ne.Odstěhovala se, když jsi odjel.

00:50:06 -Ozval se Stephen?
-Oh, ano, Stephen se ozval.

00:50:10 -Co psal?
-Že z naší svatby nic nebude.

00:50:13 -Cože?!
-Dostal dopis, ve kterém stojí,

00:50:17 že spolu máme poměr.
-Carol, já - Od koho?

00:50:22 -Od Beryl.

00:50:25 -No jistě. A Stephen tomu uvěřil?
-Ano.

00:50:31 -Napíšu mu a vysvětlím, že je to všechno nehorázná lež.

00:50:34 -A proč?
-Jak proč? Přece nechceš,

00:50:38 aby si to myslel?
-Je mi jedno, co si myslí.

00:50:42 -Takhle to nesmíš brát. Stephen je válečný zajatec.

00:50:45 -Kdybys byl na jeho místě, věnoval bys 2 vteřiny pozornosti anonymu?

00:50:49 -To nevím.
-Lásku jsem poznala poprvé.

00:50:57 A myslela jsem si, že zamilovaní si důvěřují.

00:51:04 Ať řekl cokoli, všechno jsem mu věřila.

00:51:10 Tohle mou lásku zabilo.

00:51:16 -Caroline, drahá, nesnesu, když tě vidím plakat.

00:51:28 -A nezapomeň napsat, kdybys něco potřebovala.

00:51:31 -Musím si zvykat. Ale nemůžu tomu uvěřit. Tolik jsme se milovali.

00:51:36 -I pro mě je to záhada.
-Má právo změnit názor, ale -

00:51:39 -Nenapsal to, protože mu přišlo nefér nechat ji tak dlouho čekat?

00:51:43 -Nemohlo by to být tím?
-Ne. Tohle je příliš velká oběť,

00:51:46 myslím, že David to udělal kvůli něčemu jinému.

00:51:50 -Na shledanou. Sbohem.
-Na shledanou.

00:51:56 -Na té fotografii, kterou posílám, vypadám mladě. Ale mladá už nejsem.

00:52:02 Fotografie Janet, má na ní divný výraz, jako by ji bolelo břicho.

00:52:07 Zrovna na ni koukám z okna, jak radí dědečkovi, jak se sází

00:52:11 rajčata. Mám starost o její zuby. Táta si myslí, že by měla nosit

00:52:16 takové ty drátky. A ten chlapec, to je Desmond. Včera mu bylo 9.

00:52:23 Vesnice je živější než kdy předtím. Je tu velký počet evakuovaných.

00:52:28 Jezdí sem na návštěvu spousta lidí. Všechno je jiné, a přitom se nic

00:52:32 nezměnilo. Právě houká vlak, co jezdí ve 4:35.

00:52:38 Paní Trustcottová stále prodává domácí karamely, i když nechápu,

00:52:42 kde pořád bere všechen cukr. A každý čtvrtek odpoledne

00:52:45 se hraje kriket.

00:53:30 Ti nám to dnes ale nandali, co? Jako vždy. A to je nás důstojníků

00:53:34 pětkrát víc než ostatních! Hřiště je moc blízko drátů.

00:53:38 Když musí hráč běžet dozadu, nemá šanci.

00:53:41 Jo. A víš, co chtějí za nový míč? Co?

00:53:44 500 cigaret! To je vydírání!
-Jestli to počasí vydrží,

00:53:47 tak to za to stojí.
-Už doma voní vzduch po jaru?

00:53:51 Jabloně jsou již obsypané květy a sad vypadá tak jako pláň

00:53:57 hebkého sněhu. Desetiakrová louka je celá bílá, protože letos

00:54:02 tam jsou na pastvě ovce se svými jehňaty.

00:54:07 Zahrada bude provoněná křehkou, rozmanitě barvenou květenou.

00:54:12 Hned za řekou je vidět první svěží zeleň modřínů, v lese zvonků -

00:54:33 Tede? Co?

00:54:35 Jak jsem vyprávěl o té zrzce - Myslíš tvou holku snů, přítulnou

00:54:39 kočičku nebo tu prsatou štětku? Ne, moji stálou.

00:54:43 Píše, že se do ní zabouchnul továrník. Jen si to přestav.

00:54:46 No jistě, pan továrník je pan továrník.

00:54:49 Ty tvoje krasavice! Já mám rád Tessie O Sheeovou. Mám i plakát.

00:54:53 Podle mých zkušeností - Tvé zkušenosti? Ty jak ucítíš

00:54:56 zástěru nějaké barmanky, budeš na všech čtyřech, holenku.

00:55:00 Nic jinýho neznáš. Měl by ses přiučit. Co je, Tede?

00:55:06 Špatný zprávy? Tede?!

00:55:09 -To jsi mě teda naštval!

00:55:11 -Věř mi, nevěděl jsem to.
-Moje stará prej řídí autobus!

00:55:15 -Až se vrátíš, budeš řídit kuchyni.
-Jestli se vrátí.

00:55:19 -Teď budu neúprosný, Tede. Ty ostatní si snězte,

00:55:22 ale Lily Marlen ne. Má takový důvěřivý pohled.

00:55:29 Příští zimu si z ní udělám láhev na teplou vodu.

00:55:35 Dostal jsem dopis.

00:55:38 Přišla pošta? Třeba jsem dostal nějakou zprávu o miminku.

00:55:42 No, dopis jsi nedostal. Ale zprávu mám.

00:55:46 Něco s Flo? Snad ne ty nálety - Je v pořádku. To psala ona.

00:55:54 Je to holčička, dobře prospívá, ale Delice -

00:56:02 Stejně se to musíš dozvědět. Doktor ji varoval, že je to

00:56:06 nebezpečné kvůli jejímu věku. Ale neposlechla.

00:56:15 Flo s ní byla až do konce. Bylo to docela rychlé.

00:56:21 Flo se ti o děťátko postará, než se vrátíš.

00:56:42 Ta hra je čin, kde v pasti polapím ten králův stín."

00:56:47 -A jak to skončí? Oddělají toho špinavého bídáka?

00:56:51 -Ono je to celé jeden velký masakr. A Hamlet taky zemře.

00:56:55 -Prvotřídní gangsterka. Ten chlap věděl, co píše.

00:56:58 -A co teprv Richard III.! Tam je vražda na každé stránce.

00:57:02 -Rychle ses naučil to Brailovo písmo.

00:57:04 -Á, to je snadné, ale ruce mám pořád neohrabané.

00:57:08 -To bych neřekl. Ten pytlík na tabák sis udělal fantasticky.

00:57:12 -Začínám si už zvykat. Totiž - jste ke mně tak -

00:57:16 -Pokračuj ve čtení. Jsem napnutý, co bude dál.

00:57:19 -Dobře.

00:57:22 Celie, přišel ten tvůj dopis s fotografiemi.

00:57:25 Mám je před sebou, když píšu. Žádáš mě, abych ti popsal náš život

00:57:30 tady, aby sis ho mohla představit. Právě sedím a poslouchám klavír.

00:57:37 To hraje můj přítel Stephen Harley. Škoda, že tu hudbu nemůžeš slyšet.

00:57:44 Vyjadřuje náš život tady líp, než ho já dokážu kdy popsat.

00:57:49 Je o mužích, kteří se vynořují z přítmí a obracejí své tváře

00:57:53 do svého nitra, od ostnatých drátů, a budují si svůj

00:57:57 vlastní miniaturní svět. Je o mužích, kteří se smířili

00:58:01 s přítomností, a nepřijde jim zdaleka prázdná, o mužích,

00:58:07 kteří už se nepoddávají osudu, ale čelí mu, a přišli na svůj

00:58:12 vlastní způsob, jak ho porazit.

00:58:33 ZPĚV

00:59:23 Tohle všechno utváří obrázek našeho života tady,

00:59:27 který je snesitelný jen díky dopisům a balíčkům, které dostáváme

00:59:31 z domova. Udržují naše těla a naši víru při životě.

00:59:35 A to neplatí jenom pro nás tady v té díře obehnané ostnatým drátem,

00:59:40 ale pro spousty dalších táborů všude po Německu,

00:59:44 pro rozlehlá města dvacetitisíců mužů nebo pro pár stovek Hamletů,

00:59:49 z nichž každý je malým kouskem Anglie.

00:59:55 Měsíce plynou a já myslím pořád jenom na tebe, Celie.

01:00:00 Léto ustupuje podzimu, podzim zimě.

01:00:03 Další Vánoce přišly a odešly. Další skupiny vězňů zvětšují

01:00:07 náš počet. Ubytování se nám tím nijak nezjednodušuje, ale přinášejí

01:00:12 nám zprávy z vnějšího světa. Před nedávnem se tu rozšířila fáma,

01:00:17 že někteří z nás budou repatriováni. Dovolil jsem si snít

01:00:22 o tom, že by se tyto naše dopisy mohly stát skutečností.

01:00:26 Že bych mohl spatřit domov, děti, tebe.

01:00:28 Ale žádná komise se nedostavila. Zapomněli na nás, nebo to byla

01:00:33 zase další odveta?

01:00:36 -Své vězně svázali řetězy. Takovýto postup, který je v rozporu

01:00:40 se všemi uznávanými pravidly vedení války dosáhl svého vrcholu.

01:00:46 Jako odvetné opatření za tento neospravedlnitelný čin

01:00:51 budou všichni britští váleční zajatci v Oflagu 27 až do odvolání

01:00:57 od úsvitu do soumraku spoutáni v okovech.

01:01:08 Můžete dát rozchod, Herr Major!

01:01:12 Vojáci! Pozor!

01:01:17 Vpravo v bok! Rozchod!

01:01:40 Cigaretu? Díky.

01:01:43 Snadný. Klíč na sardinky. Otočit doprava, otočit doleva a hotovo.

01:01:51 Díky Červenýmu kříži.

01:01:55 Listopad 1942

01:01:59 Blíží se naše třetí zima a přináší nového nepřítele.

01:02:04 Není to délka našeho pobytu tady, ale neurčitost té délky.

01:02:09 Protože kdyby člověk znal délku svého trestu, mohl by si všechno

01:02:13 adekvátně naplánovat. Později, ve svých vzpomínkách,

01:02:17 budeme procházet jen ty slunné dny, příjemné chvíle, svobodu mysli

01:02:21 a kamarádství. Zapomeneme na dny mokra, na týdny vlhka.

01:02:25 Na ty dny, kdy nestálo za pokus vůbec nic. A naše kavalce nám byly

01:02:30 jedinou útěchou. Hluboko v srdcích nás všech je zabydlena

01:02:34 osamělá bolest, zoufalá touha po těch, které milujeme.

01:02:39 A strach. Strach, že se na nás zapomene.

01:02:43 Brzy mi zase napiš, Celie.

01:02:46 Nikdy nepochopíš, jak velkou útěchu mi tvé dopisy přinášejí.

01:02:50 Jsou mi víc než útěchou. Dávají mi sílu a naději.

01:02:54 A štěstí. Nikdy se nedozvíš, jak moc pro mě znamenají.

01:02:58 Ach, můj drahý, jsem tak strašně dojatá vším, co píšeš.

01:03:03 Je už příliš pozdě na to, znovu pocítit to štěstí

01:03:06 našich prvních společných let?

01:03:10 Nemám místo v tvé minulosti ani v tvé budoucnosti, Celie.

01:03:15 Musíš svého manžela brát jako mrtvého. Tohle je sbohem.

01:03:19 Rozumím. Neboj se. Pomůžu ti zpátky. Vrátím ti tvou sílu.

01:03:28 Tu sílu, kterou jsi dal v průběhu těch temných roků svými dopisy

01:03:32 ty mně. Budu na tebe čekat.

01:04:03 HUČENÍ LETADEL

01:04:20 -B 17.
-Za chvíli uvidí kanál La Manche.

01:04:26 Na večeři budou už doma.

01:04:35 Březen 1944

01:04:44 Dlužíš mi přesně 157 liber. Příště tě sejmu v bridži.

01:04:49 Ani omylem. Musím myslet na stáří.

01:04:52 Vyděrači! Moje prémie je v háji. K zabití času je to dobré.

01:04:58 A kolik se o něm při jeho zabíjení dozvíš!

01:05:01 -Například co?
-Mám teorii, že všechno důležité

01:05:05 vymyslí zaneprázdnění lidé. Je úžasné, co s časem dokážeš,

01:05:09 když ho nemáš. A když ho máš neomezeně, jako my tady,

01:05:13 neuděláš vůbec nic. Řeknu ti, doktore, z tebe

01:05:16 se na starý kolena stává filosof. Proč ne? Válka si nás nevybrala

01:05:19 zrovna za hrdiny.
-Já vím, co teď udělám s časem.

01:05:23 Vylezu na svůj kavalec a do večeře nebudu dělat vůbec nic.

01:05:28 Říká se, že Teherán poběží v derby. Čtvrté derby, které jsem zmeškal.

01:05:34 Už čtvrté. To je spousta času, když nemáš nic, čím by ses

01:05:39 za tu dobu pochlubil.

01:05:51 Zase letos zasadíš pórek? Napadlo mě,že to zkusím s chřestem.

01:05:55 S chřestem? To potrvá 7 let. Ále -

01:05:59 Nedávám tomu víc jak rok. Další rok? Gwyneth budou 4.

01:06:06 Flo už prý zešedivěly vlasy. Všechno se mění. Myslíš,

01:06:11 že se znovu sebereme? Ve firmě, ve všem.

01:06:15 Co já vím? Už nejsme tak mladí.

01:06:18 Ne, Tede. Už nejsme tak mladí.

01:06:25 -Určitě brzy zahájí invazi.
-Jo, to jsi říkal už vloni.

01:06:29 -Co to tam máš? Rozpis dovolených?
-Jo, píšu tě na srpen 1949.

01:06:34 -To jsem složil pro Caroline. Vyjadřovalo to, co jsem cítil,

01:06:39 když jsme se potkali. Bylo to po koncertě.

01:06:43 Nestálo tam taxi, tak jsme šli přes park.

01:06:47 Po chvíli začalo pršet. Dal jsem jí přes ramena svůj kabát.

01:06:51 Ty ji pořád miluješ, viď?

01:06:54 Snažil jsem se ji vymazat ze svých myšlenek. Nejde to. Toužím po ní.

01:07:03 Já jsem na tom hůř. Zamiloval jsem se do fotky, do snu.

01:07:10 A do domova v cizí zemi.

01:07:13 Achtung!

01:07:15 -Pokračujte. Dobrý den, pánové. Jen pokračujte.

01:07:21 Pokaždé, když sem přijedu, přemýšlím, kde jsme se potkali.

01:07:25 Myslím, že odpověď už znám.

01:07:28 Vy jste se nejmenoval vždycky Geoffrey Mitchell.

01:07:31 Posíláme vaši fotografii na velitelství gestapa v Berlíně.

01:07:35 Máme tam velkou sbírku fotografií. Bude zajímavé je porovnat.

01:07:45 A je to tady. Nakonec nás dostanou.

01:07:49 -Repatriace, kluci! Repatriace!
-Řeči. To jsme slyšeli mockrát!

01:07:53 Výborná zpráva, pánové! Repatriace! Tentokrát je to pravda!

01:07:58 Jen na to pomyslím, a už slintám! Stovky krásných holek!

01:08:01 Čekají ve frontě jenom na mě!
-Holky? Co je to?

01:08:04 -Dvounozí živočichové, kteří jsou vybavení v podstatě vším!

01:08:08 Německo-švýcarská lékařská komise přezkoumá ty, jejichž jména jsou

01:08:12 na seznamu pro repatriaci. Podle všeho to spěchá,

01:08:16 takže kdo bude odsouhlasen, odjíždí už za týden.

01:08:19 Tak máš ještě šanci. Ano.

01:08:23 Musíme mít nesporné důkazy, opravňující k repatriaci.

01:08:26 -Ovšem.

01:08:28 -Ještě něco, desátníku? Pane, pokaždé když se nadechnu,

01:08:31 cítím, jak mi játra narážejí do ledvin.

01:08:34 Pojďte sem. Ano.

01:08:36 Zakašlete. Zakašlat? To chcete,

01:08:39 abych vykašlal slepé střevo?! Ja.

01:08:47 Prošel jste. Děkuju, pane.

01:08:51 Jsem zvědavý, jestli projde. Hmm.

01:08:53 Evansi. Už brzy uvidíte dcerku. Ano, konečně. Mrzí mě, že vy

01:08:57 a kapitán Graysen nejedete. No co. Dostihová sezona končí.

01:09:01 Ten drzý Švýcar mi poblahopřál k mojí skvělé kondici.

01:09:05 Nuže? Také jedu domů.

01:09:08 -Prošel jste.
-Děkuju, pane.

01:09:14 Kapitán Mitchell.

01:09:21 Aha. Nemusíte se svlékat, kapitáne Mitchelle.

01:09:25 Lituji, ale váš případ je odložen na příští nalodění za 6 měsíců.

01:09:35 Jestli zjistí, že není Mitchell, je konec. Nebudou mít slitování.

01:09:39 Musíme něco udělat.
-Ano, ale co?

01:09:41 Mohli bychom vám nastínit plán? Jistě. Prosím. Tak o co jde?

01:09:45 -Jde o situaci kapitána Mitchella.
-Myslíme si, že ho odsud můžeme

01:09:48 dostat. Povídejte.

01:09:50 V kanceláři je seznam chlapů, co budou repatriováni.

01:09:53 -Když ho sebereme a změníme jména -
-Musíme se tam vloupat.

01:09:56 -Nejsme profesionální zloději.
-Ale jsme, pane, já jsem byl.

01:10:01 -Tak vy jste byl zloděj? To je nesmírně zajímavé!

01:10:04 -Kancelář velitele? Prostřihnout jediný drát.

01:10:07 -Ale co obvodové reflektory?
-Když je nálet, vždycky je vypnou.

01:10:10 Ovšem a jsou přesní jako hodinky. Sakra, to by mohlo klapnout!

01:10:14 Dobře, a co uděláme dál? Píšu na stroji!

01:10:17 Zaměníme jméno, co začíná na M za Mitchella.

01:10:19 A ten, jehož jméno zaměníte, tu zůstane. To vás nenapadlo?

01:10:22 Moje jméno začíná na M.
-Vzdal byste se cesty domů?

01:10:27 -Proč ne?

01:10:30 -Ale na tebe přece čekají ve frontě stovky holek?

01:10:32 -Taky že jo. Ať počkají. Ty jsi ale třída! Pánové, pojďme

01:10:37 to doladit. Tak já myslím, že to bude takhle.

01:11:10 ZPĚV

01:11:17 -Pšš!

01:11:24 Už jsou tady. Přišli akorát! Akorát?

01:11:28 Zase jeden nálet. Chlapi! Rozsviťte a zpívejte.

01:11:33 ZPĚV

01:11:47 Nechali nás v tom. Ne, Bůh žehnej RAF.

01:11:59 Konečně! Výborně.

01:12:51 Čistej vzduch.

01:13:40 Tohle bude ono. Dobře.

01:13:47 Ten psací stroj. K zemi!

01:13:52 Napiš to na zemi. Dobře.

01:13:56 Nechce povolit. Zkusím to.

01:14:04 Vyšel jsem ze cviku. To si piš. H - Heimberecht.

01:14:10 Co tohle? Jo! To je ono!

01:14:31 Rychle!

01:14:37 Zpívejte, chlapi, zpívejte!

01:14:42 ZPĚV

01:14:46 Dobrý. Jdeme.

01:15:14 -To bude stačit.
-Snad.

01:15:16 Vrátíme se do svých baráků. Ano, pane.

01:15:36 VÝSTŘEL

01:15:38 Co se děje? Ty to nemáš vědět. Kluci šli napsat

01:15:41 tvoje jméno na seznam. STŘELBA

01:16:20 ZPĚV

01:16:23 Halt! Halt!

01:16:28 Nikdo neodejde, dokud nezkontrolujeme ubikace!

01:16:40 Sbohem.

01:16:52 Mohu odjet, pane? Ano, když za mě vsadíš v derby

01:16:55 pětilibrovku na Teherána. Vy jste měl jet domů.

01:16:59 Kdepak. Tomu nevěř. Já jsem sociální parazit.

01:17:03 A těch se pokoušíme zbavit. Přesně. Musím zůstat a zničit ho.

01:17:07 -A s děvčaty pomalu. Mysli také na strýčka Jima.

01:17:11 Já mám rád blondýny.
-Ano, slibuju.

01:17:13 -Já zapomněl, ty jsi přece věrný hoch, co?

01:17:17 -To je můj problém.
-Omlouvám se. Plácám hlouposti.

01:17:21 -Holkám okolo Hammersmithu vyřiďte, že přijedu. A udělám jim dobře.

01:17:25 Spolehni se. Budeme ti držet teplý místo.

01:17:28 Horsfall, Evans a Mathews. Navždycky.

01:17:33 Mathewsi. Je vám líp? Ale jde to, pane.

01:17:37 Úplně jsem se sesypal. Nevím, jak bych vám poděkoval.

01:17:41 -Při nástupu se koukejte do země. To bude dobrý.

01:17:44 Díky. Nebojte, pane. Ven se dostanete.

01:17:47 Budeme hned za vámi.

01:17:51 Ještě něco. Co ten německý lékař? Určitě bude na nástupu a bude

01:17:55 si pamatovat, že Mitchell na tom seznamu nebyl.

01:17:59 Přemýšlel jsem o tom. Půjdu si s ním trochu popovídat,

01:18:02 až budou vyvolávat. Anglicky umí asi tucet slov.

01:18:06 Nechte to na mně. Davide, kluku zlatá. Sbohem a hodně štěstí.

01:18:11 Sbohem, pane, děkuju vám všem.

01:18:16 -Uvidíme se dřív, než se naděješ.
-Ano.

01:18:19 -Tak půjdeme. Pánové, večer nás čeká bridž.

01:18:22 -Co ty cigarety? Dlužíš mi je.
-Tak dneska večer, Jime.

01:18:25 -Ambrose. Anderson. Burns.

01:18:32 Chtěl bych vám toho tolik říct, ale nemůžu.

01:18:37 Běžte, běžte už. Sbohem. Držte se. Hodně štěstí.

01:18:43 Sbohem.

01:18:48 Grant. Harley.

01:18:53 Hunt. Horsfall.

01:18:58 Jackson. Jessoph. Jusson.

01:19:03 Jak dlouho ta válka potrvá,doktore? 6 měsíců, rok, vielleicht.

01:19:08 To budete mluvit plynně anglicky. Myslíte, že jsem udělal pokrok?

01:19:12 No ohromný. Němci mají na jazyky rozhodně talent.

01:19:15 Myslíte? Ale ovšem, ano.

01:19:19 Až válka konec, tak mě jmenují ředitelem Oxfordské univerzity.

01:19:23 Mitchell.

01:19:28 Michael. To jistě.

01:19:34 Achtung! Marsch!

01:19:39 -Sbohem! Držte se!
-Taky půjdete domů, už brzy.

01:20:14 HUDBA A RADOSTNÉ VOLÁNÍ

01:21:06 -Je mi líto, paní, tam nemůžete.
-Já musím. Mám tam manžela. Prosím.

01:22:18 -S dovolením.
-Promiňte.

01:22:39 -Kde je ta železná branka, mami?
-Tu jsme darovali na záchranné

01:22:43 práce.
-Chybí mi to její vrzání.

01:22:47 Máte i další změny?

01:22:49 -Ne, tvůj pokoj jsem nechala tak, jak byl, když jsi odjel do Francie.

01:22:56 -I ta vůně je stejná. Mýdlo a leštěnka na nábytek.

01:23:02 Pojď sem a počkej tady, já ti přinesu něco k snědku.

01:23:14 -Davide?
-Elspeth.

01:23:21 -Maminka mi ukázala ten poslední dopis. Napsal jsi pravdu o svých

01:23:27 očích. Tak to byl ten důvod.
-Důvod pro co?

01:23:33 -Přece pro zrušení zasnoubení.
-Člověk nemůže být zasnoubený,

01:23:37 když druhého nemiluje.
-Člověk nemůže někomu zlomit srdce,

01:23:41 jen aby uspokojil svou hrdost.
-Nejsem připraven se o tom bavit.

01:23:45 -Ani já ne.

01:23:48 Davide, proč jsi mě musel udělat tak strašně nešťastnou?

01:24:22 -Caroline! Co jsi to -?
-Nechala jsem si tu věci.

01:24:30 Pustil mě domovník. Netušila jsem. Už půjdu.

01:24:40 -Caroline.
-Ano, Stephene?

01:24:43 -Jak se ti daří?

01:24:49 Proč pláčeš?

01:24:52 -Protože jsem nešťastná.

01:24:54 -Jsi nešťastná? S Robertem?
-Já nejsem s Robertem.

01:25:01 -Oh, Stephene, proč jsi tomu dopisu uvěřil?

01:25:07 -Není to pravda? Nebyl pravdivý?
-Ne. Tenkrát.

01:25:13 -Pokračuj.
-Když jsem dostala tvůj dopis,

01:25:17 jako by všechno kolem přestalo existovat. Bylo mi jedno, co bude.

01:25:22 -On tě miluje?
-Ano.

01:25:25 -A ty jeho?
-Ne. Teď už mě nech jít.

01:25:32 -Víš, Caroline, tam všechno vypadalo tak nepřiměřeně.

01:25:38 Já jsem byl blázen.

01:25:41 Ano, miloval jsem tě tak zoufale, stále tě miluji a navždycky budu.

01:25:46 -Stephene.

01:25:51 -Caroline.

01:26:02 Děkuju. Díky.

01:26:06 Tak a jsme tu. Ano.

01:26:09 Jak ti je? Cítím se nějak prázdně.

01:26:12 Já taky. Jako bych to snad nebyl ani já. Pojď, jdeme na to.

01:26:33 Holka moje.

01:26:36 Ahoj, Tede. Cesta byla dobrá? Bylo mi zle.

01:26:43 Já vím, žaludek tě vždycky zlobil.

01:26:49 To je pěkné. Ach, Tede!

01:26:54 No, no. Nemůžu nechat venku Daie takhle mrznout.

01:26:59 -Oh, Daii!
-Ahoj, Flo.

01:27:02 -Tak ráda tě vidím! Jen pojď dál.

01:27:10 -Kde je?
-Tam.

01:27:28 -Ahoj, Gwyneth.
-Tati.

01:27:31 -Ty víš, kdo jsem?
-Ano, můj tatínek, že jo?

01:27:34 -Správně. Tohle jsem pro tebe udělal v táboře.

01:27:40 -Umí zavřít oči?
-Ne, neumí.

01:27:45 -Margarett Rose, jo.
-Je krásná.

01:27:52 -Vyřízeno. Kapitán Hašek se hlásí na českém hlavním štábu.

01:27:57 Chtěl jsem se vás na něco zeptat. Ohledně paní Mitchellové.

01:28:01 Velmi nepříjemná záležitost. Nedělejte si starost.

01:28:04 Postaráme se o to. Protože to padá na moji hlavu,

01:28:08 chci navrhnout, zda se nedá oznámení o smrti jejího manžela

01:28:11 pozdržet, dokud bych se s ní nespojil.

01:28:13 Musíme postupovat obvyklým způsobem.

01:28:16 Ale v případě, jako je tento - Úřad to zařídí.

01:28:19 Ale pokud se za ní chcete vydat, nemohu vám v tom bránit.

01:28:22 Rozumím. Děkuji.

01:28:30 Bude pršet.

01:28:34 Má drahá, nemá smysl dále doufat. Vyrovnej se s tím.

01:28:40 -S tím, že se nevrátí?
-S tím, že se nevrátí.

01:28:50 -Dědo! Začíná pršet. Pojď mi pomoct uklidit židle. No tak, pojď!

01:28:56 ZVONEK

01:29:12 -Omlouvám se, ale čekala jsem někoho jiného.

01:29:18 Paní Mitchellová, jdu za vámi. A mám zprávu o vašem manželovi.

01:29:26 Oh. Tak pojďte dál.

01:29:39 Jakou? Váš manžel je mrtvý.

01:29:46 Mrtvý? Byl zabit před 4 lety v boji

01:29:50 v St. Valery. To ne, psal mi. Z toho tábora.

01:29:56 V zajateckém táboře nebyl. Nebyl válečným zajatcem.

01:30:01 Ale ty dopisy - Já jsem psal ty dopisy.

01:30:07 Vy? Ano.

01:30:11 Ale -

01:30:13 Tohle měl váš manžel u sebe. Vzal jsem si jeho jméno, uniformu,

01:30:18 jeho totožnost. 4 roky jsem byl Geoffrey Mitchell.

01:30:28 Ale proč? Chtěl jsem žít. Kvůli Němcům.

01:30:34 A ty dopisy? V táboře jsem je musel psát.

01:30:38 Podezírali mě. Kdybych vám je nepsal, dostali by mě.

01:30:42 Takže vy jste na ně musel odpovídat. Já to chápu.

01:30:46 Musel jste v tom pokračovat. Ano, já to chápu.

01:30:52 Proč ale jste musel psát tak, jak jste psal?

01:30:57 Věřila jsem každému vašemu slovu.

01:31:01 Nejdřív jsem vás přiměl, abyste mi o sobě něco řekla.

01:31:05 Bojoval jsem o život.

01:31:08 A pak jsem dostával odpovědi, fotografie dětí a vás.

01:31:18 Něco jsem v sobě dávno pohřbil. Jako byste mi nabízela nový svět.

01:31:28 Tam bylo jednoduché si něco namlouvat.

01:31:32 A já jsem věřila, že se stal zázrak.

01:31:35 Můj manžel mě opustil, a díky dopisům jsem mu zase věřila.

01:31:40 Že všechno bude takové, jak jsem doufala.

01:31:44 Čekala jsem na den, kdy se sem vrátí, čekala jsem nový život.

01:31:52 Jaký jsem byla blázen!

01:31:55 Stále jste ho milovala? Jak to teď můžu vědět?

01:32:02 Neexistuje omluva za to, co jsem udělal.

01:32:05 Prosím, běžte už, běžte. Věřte mi, že jsem všechno myslel

01:32:09 vážně. Ty dopisy se staly mým životem.

01:32:13 Já se do vás zamiloval.

01:32:17 Tam to byl sen, ale teď je to realita.

01:32:30 PLÁČ

01:32:40 8. května 1945

01:33:05 Snil jsem o tom, že by se naše dopisy mohly stát skutečností.

01:33:10 Že tě spatřím na vlastní oči. Domov, děti, tebe.

01:33:50 -Ještě nějakou rachejtli!
-Ano! Honem! Rychle!

01:33:54 -Hlavně ať si neublížíte, děti.
-Počkej, vydržte, dočkáte se.

01:33:57 -Celie! Pojď dovnitř. Máš telefon!
-Kdo je to?

01:34:01 -Kapitán Hašek.

01:34:05 -To je krása, vidíš to?

01:34:31 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2010