Ani nová identita nemusí být klíčem ke svobodě. Britský válečný film (1946). Hrají: M. Redgrave, R. Kempsonová, F. Leister, G. Jackson a další. Režie Basil Dearden
00:00:40 Česká televize uvádí britský film
00:00:47 SRDCE V ZAJETÍ
00:01:41 Velké poděkování patří Úřadu války a Britské rýnské armádě
00:01:45 za jejich přátelskou pomoc při výrobě tohoto filmu.
00:02:02 Francie, červen 1940
00:02:07 Tento film je věnován válečným vězňům.
00:02:10 Jejich nezlomný duch je symbolem morálního vítězství,
00:02:14 pro které nevyzváněly zvony a které nebude vzpomínáno
00:02:17 s názvy bitev na vlajkách regimentů. Byla to válka,
00:02:21 ve které nemohl být nikdo vyznamenán.
00:02:25 Avšak nejvyšším vyznamenáním bylo, pokud člověk z té války vyvázl
00:02:29 nezlomený.
00:02:32 Toto je zlomek těch, kteří byli zajati v létě 1940.
00:02:36 Byli to ti, kteří stanuli na Dyallu, na Sommě, na kanálu
00:02:39 La Bassée, kteří bojovali v Cale, v Abville, v St. Valery
00:02:43 a na klíčové linii kolem pláží Dunkerque.
00:02:47 Ti, co vytrvali, dokud německá palba neduněla za jejich liniemi.
00:02:51 220 mil pochodovali do zajetí, v parnu a prachu onoho června,
00:02:56 napříč Francií, Belgií, Holandskem až k Rýnu.
00:03:52 Pivo už není, co bývalo. Ne,a doufám, že ani to francouzský.
00:03:57 Vzpomínáš posledně? Jo, a pamatuju si i něco lepšího.
00:04:01 Na tu hospůdku v Arrasu. Páni, to byla fešanda.
00:04:04 A ty vlasy, co měla. Jako uhel. A co ta šťabajzna v Lille!
00:04:08 Panečku, ta mě něco naučila! Škoda, že sis to nechal pro sebe.
00:04:12 -Měly bychom být pyšné na to, jaké donchuany máme.
00:04:16 -Nevěř tomu, že by se na něj nějaká holka koukla dvakrát.
00:04:19 Počkat, ty ses dvakrát koukla,ne? Dostal jsi mě, když jsem nebyla
00:04:23 ve formě. Skolila mě chřipka.
-A ty sis mě vzala proč?
00:04:26 -Ty nevíš? Co ten tvůj nemravný tenor?
00:04:29 -Nech to tam, my to pak sklidíme. Dá si ještě někdo?
00:04:32 -Ne, díky.
-V 7 máme být na velitelství.Jdeme.
00:04:36 -Než se naděješ, budou tady zpátky. Do Vánoc bude po válce.
00:04:40 Do Vánoc bude po válce? Kde jen jsem to už slyšel?
00:04:43 Škoda, že jsme museli zavřít firmu. Vždyť to už je takový zvyk.
00:04:46 Vést tu samou válku každých 20 let. Dost hrozný zvyk. Dobrou noc.
00:04:51 -Tak dobrou. Dobrou. Uvidíme se ráno.
00:04:54 Ta Delice je celá ustaraná. Škoda, že nemá děti. Tolik je chtěla.
00:04:59 Přišla by na jiné myšlenky.
00:05:02 Teď už je na to asi pozdě. Mrzí tě, že už jsou holky dospělé?
00:05:06 No, mrzí a nemrzí, jak se to vezme. A co kdybychom začali zase nanovo?
00:05:12 Ne, děkuju. Na tohle válečné nasazení jsem už stará.
00:05:52 TÓNY KLAVÍRU
00:06:42 -Díky, Stephene. Moc pěkné.
-Ten kluk má rozhodně talent.
00:06:45 -Je skoro jedna.
-Odvezeš mě?
00:06:47 -Ovšem. Pojď, Carol, oblíkni se. Stephene, my se ještě uvidíme.
00:06:50 -Měj se, Robe.
-Ahoj, Stephene. Opatruj se.
00:06:54 -Tak pojďte už.
-Počkej na mě!
00:06:58 -Stephene.
-Carol, pojď!
00:07:02 -Už jdu.
-Caroline.
00:07:10 Caroline?! Caroline!
00:07:20 -Stephene?
-Caroline.
00:07:26 Nechala sis tady šálu.
00:07:30 -Já vím. Musela jsem se vrátit.
-A Robert? Co on?
00:07:36 -Proto jsem přišla. S Robertem je konec. Řekla jsem mu to.
00:07:44 Před třemi týdny.
-To jsme se poznali.
00:07:49 -Až do teď jsem si nebyla jistá.
-Caroline.
00:08:04 -Máme jen dva dny, než odjedeš do Francie.
00:08:08 Je to nic, a je to všechno.
-Všechno.
00:08:14 -Víš, jak získat mimořádné povolení?
00:08:40 -Fuj!
00:09:03 -A nezapomeň napsat, Davide.
-Ano, mami.
00:09:06 -Dej vědět, kdybys něco potřeboval.
-Ano, děkuju. Napíšeš mi, Elspeth?
00:09:09 -Ano, napíšu.
-Víš, já -
00:09:15 -Co, Davide?
00:09:18 -Na shledanou.
-Na shledanou, chlapče můj.
00:09:20 -Nashle, matko. Víš, já -
-Opatruj se, Davide!
00:09:23 -Ano. Elspeth, víš, já -
-Já taky, Davide.
00:09:26 -Co jsi to řekla?
-Miluju tě.
00:09:28 -Elspeth. Elspeth, vezmeš si mě?
-Ano, Davide!
00:10:11 -Schnell! Loss, loss, schnell!
00:10:20 -Mehr tempo!
00:10:25 Herr Major, die Offizieren von den Manschafften getrennt werden.
00:10:29 Víte, co říká? Vůbec netuším.
00:10:32 Můžu vám nějak pomoct? Umíte německy? Dobře.
00:10:37 Der - Herr Major, hat Sie nicht verstanden.Kann ich ihm übersetzen,
00:10:40 was Sie ihm zu sagen wünschen? Ja, gut, eklaren Sie ihm,
00:10:43 dass die Offizieren von den Manschafften getrennt werden.
00:10:46 Důstojníci mají být odděleni od ostatních.
00:10:49 To se ale nemůže týkat raněných. Máme pouze jediného lékaře.
00:10:53 Der - Herr Major, bittet, dass wir auf jeden Fall unsere
00:10:55 Verwundeten bei uns behalten können. Wir haben nur einen Artz.
00:10:58 Nun gut. Dan können Sie vorlaufig zusammen bleiben. Bis Sie ins Lager
00:11:02 transportiert werden. Než dojedeme do tábora,
00:11:05 můžou zůstat s námi. Děkuju.
00:11:06 Většina z nich stejně bude muset zůstat na marodce.
00:11:10 Nastupujte. Pospěšte.
00:11:28 Jak je, Evansi? Nechci si stěžovat.
00:11:31 -S cigaretou vám bude líp.
-Díky, pane.
00:11:36 -Ty bys neměl kouřit.
-Ty rány jsou skoro zahojený.
00:11:40 To je tristní podívaná. Ale je mi jasné, že to cítíte tak jako já:
00:11:44 nedat Němcům najevo, jak na tom jsme.
00:11:47 Mě neničej Němci, ale ty zatracený dlažební kameny.
00:11:50 Co mám dělat s nohama, pane? To, co já. Zapomeň na ně.
00:11:53 Odložit si je nemůžu, co? Jak je, Lennoxi? Bolí vás ty oči?
00:11:57 Jo, trochu, pane.
-Hned jak dojedeme do tábora,
00:12:01 zařídíme, aby vás Němci vyšetřili.
-Děkuju, pane.
00:12:03 A co vy? Nesmím skuhrat.
00:12:07 Jak je vám? Jde to.
00:12:09 Co ta ruka? Je to lepší, pane.
00:12:12 Chlapík. Dobrá, pánové. Nebude to trvat a pořádně si odpočinete.
00:12:18 Díky za pomoc. Skvělá němčina. Jsem Dahlrimpel, 31 pancéřový pluk.
00:12:24 Geoffrey Mitchell, 5. oxfordská pěchota.
00:12:27 A kde vás Němci zajali? Tyonville.
00:12:30 Opravdu? Netušil jsem, že Pátá byla tam.
00:12:33 Byla. Oh.
00:12:57 VÝBUCHY A STŘELBA
00:14:32 Schnell. Aus! Aus! Schnell!
00:14:51 Pochodovat vzpřímeně!
00:15:03 PÍSKÁNÍ DO POCHODU
00:15:59 -Dobré odpoledne.
-Dobré odpoledne.
00:16:02 Posaďte se, prosím.
-Děkuji. Jsem Celia Mitchellová.
00:16:06 Můj manžel je možná válečným zajatcem.Kapitán Geoffrey Mitchell.
00:16:10 -Možná? Copak vás Úřad války neinformoval?
00:16:13 -No, ne, já - Asi mě neuvedl jako nejbližší příbuznou.
00:16:17 -Aha. Tak promiňte. Pluk vašeho manžela?
00:16:20 -5. oxfordshirská lehká pěchota.
-Seznam zajatců? Potřebuji něco
00:16:24 o Geoffreym Mitchellovi, 5. oxfordshirská pěchota.
00:16:27 -Ráda bych mu něco poslala, tedy, předpokládám, že mohu?
00:16:31 -Ano, samozřejmě. Tábor 27, válečný zajatec 1376. Děkuji.
00:16:45 -Ahoj, mami!
-Ahoj, zlato.
00:16:48 Jak jste se s dědečkem měli?
00:16:50 -Dědečku, vrátí se k nám táta, myslím, až bude po válce?
00:16:54 -A byl bys rád, kdyby ano?
-Ne! Máma kvůli němu plakala.
00:16:57 -Teď je vězeň!
-Ahoj, Desmonde.
00:16:59 -Ahoj, mami.
-Janet, máš to na starost.
00:17:08 -No?
-Neuvedl mě jako příbuzného.
00:17:18 -Tohle bylo, zdá se, definitivní gesto, nemyslíš?
00:17:22 -Podle mě to bylo jen logické. Chudák Geoffrey.
00:17:25 -Chudák Geoffrey?! Já pro něj tedy nehodlám uronit jedinou slzu.
00:17:30 -Tati! Hodlám mu napsat.
-Napsat?
00:17:34 -Ano.
-To nemůže uškodit, ani pomoct.
00:17:38 -Ze zpráv z domova bude mít radost.
-Holčičko, nevzpomínám si,
00:17:42 že by Geoffreyho někdy jeho domov zajímal.
00:17:44 -Napíšu, jak se vede dětem.
-Hmm.
00:17:47 -Už vidím Geoffreyho, jak zahrnuje své spoluvězně zprávami o dětech,
00:17:50 které skoro ani neviděl.
-Ty se bojíš, že, tati?
00:17:53 -No jistě. Bojím se, že se necháš unést sentimentalitou a nabídneš,
00:17:58 že to zas můžete dát dohromady.
-Neboj se.
00:18:02 -Řekli jsme si tolik ošklivých, krutých věcí.
00:18:05 Chtěla bych ty vzpomínky vymazat. A kdybychom se po válce potkali,
00:18:09 nebyli bychom už nepřátelé.
00:18:12 Srpen 1940
00:18:31 Ty, šetři tím mýdlem. Jo, promiň.
00:18:35 Když budeme hodně šetřit, mohlo by nám vydržet o 2 dny déle.
00:18:38 Pak si budeme muset vystačit s modlitbou.
00:18:41 -No teda, co to zase kouříte? Kyselé zelí?
00:18:43 -Zbytky, zbytky, zbytky.
00:18:46 -Šťastnej člověk. Já Midlettonovy speciály.
00:18:49 Z kompostu člověk nekašle.
00:18:51 Tady v lágru prý roste keř, co ve fajfce není špatný.
00:18:54 Měl jsem včera v noci úžasný sen. O někom známým?
00:18:57 O vejcích se slaninou. A tentokrát i s kečupem.
00:19:00 -Přišli jsme o strašně moc! Nic ho nezastaví. Invaze přijde
00:19:04 před koncem léta a to je náš konec.
-Klid. A co pobřežní flotila?
00:19:08 -A co luftwaffe, která na ni čeká?
-Ty máš poraženecké řeči.
00:19:11 -Ale pokud chcete být hlupáky - A RAF? Hitler nic nezahájí,
00:19:15 pokud nemá pod kontrolou vzdušný prostor. Pochyjuju, že by mu ho
00:19:19 kluci naservírovali. Moje řeč!
00:19:21 Pro Hitlera běžná kritéria neplatí. Rozhodne se pro invazi a provede ji
00:19:33 Žena dává každej tejden Červenýmu kříži penci.
00:19:36 Napsal jsem jí, ať s tím přestane. Blbej Červenej kříž!
00:19:40 My z toho nemáme ani pitomej párek!
-Jsou to teprve 2 měsíce.
00:19:43 Nezapomeň, že předtím tady bylo jen pár stovek vězňů.
00:19:47 Teď jsou jich desítky tisíc. Žádná sranda.
00:19:50 -Nedělejme si žádný iluze. Na nás nikomu nezáleží. Odepsali nás.
00:19:54 -Ty jsi ale pesimista. Jak se píše přiměřený"?
00:19:58 Stejně jako Pane, zachovej mě" m" a e s háčkem".
00:20:01 Píšu o přídělech jídla. O blivajsu. Mít tu nějaký jídlo od mý starý!
00:20:07 -To jsem byl vůl, že jsem se dal k armádě! Už jsem se viděl,
00:20:10 jak si to rozdávám s Francouzkama. A zatím trčím tady v tý díře!
00:20:15 Měl jsi jít k námořnictvu, aby tě viděl svět.
00:20:18 Nemá cenu se takhle rozčilovat. Ber věci tak, jak jsou.
00:20:22 Tím se řídím já. Ále, kecy! Zvedá se mi z tebe
00:20:26 žaludek. Jsi horší než ženská. Brzdi,mladej. Když jsi nosil plíny,
00:20:30 já už uměl zacházet s puškou. Spíš předstírat práci.
00:20:33 Jestli chceš nakopat, tak jsi na správný adrese.
00:20:36 Jasně!!
-Ta cigareta! Ukaž mi ji!
00:20:39 -Jaký ukaž mi ji"?
-To je "playerska"! Kdes ji sebral?
00:20:41 -Vyšetřil. Co je tobě do toho?
-Zbyly mi 3. Ukradl jsi mi ji!
00:20:45 -Ále, odprejskni.
-Naval to cigáro!
00:20:47 -Klid, ty mrňavej Velšane.
-Vrať mi ji!
00:20:56 Tys mu tu cigaretu ukradl, mizero. Jo, ukradl. No a?
00:21:00 Jenom tohle. Koledoval sis o to, chlapče.
00:21:06 Já mám rád mír a ten tady bude vládnout. Je někdo proti?
00:21:10 Lammie, ty musíš na mírovou konferenci.
00:21:13 Tak jak se dneska vede? Nestěžuju si.
00:21:16 -Spal jste aspoň trochu?
-Nestálo to za řeč, pane.
00:21:19 Brzy vás odtud dostaneme. Ano, pane. Děkuju.
00:21:24 Dobrý den, Lennoxi. Oh, dobrý, pane.
00:21:28 -Máme pro tebe dobrou zprávu.
-Ano, otče?
00:21:30 -Ano, hochu. Už zítra se vrátíš mezi nás.
00:21:33 -Oh, to je dobře, pane. A budu si už moct sundat ten obvaz?
00:21:37 -Ještě ne, bohužel. Musíte počkat, dokud nebude oční nerv v pořádku.
00:21:41 Potom vás pošlou na oční kliniku na operaci.
00:21:44 Budete muset být velmi trpělivý pacient.
00:21:47 Pokusím se. Hm, to je dobře.
00:21:56 -Až Červený kříž pošle, dám ti celou krabičku cigaret.
00:21:59 -Rozčílit se kvůli cigaretě! Neměl jsem je tam nechat válet.
00:22:04 Ty bys nebyl špatnej kluk, kdyby ses zbavil zlozvyků.
00:22:07 Dej si pohov. Kázání má v popisu práce kurát.
00:22:11 -Čím se živíš v civilu?
-Tím, co se namane.
00:22:14 Á, všeuměl, co? To si piš.
00:22:17 -My s Tedem děláme ve stavebnictví. Co kdyby ses vyučil, až se vrátíme?
00:22:21 -Já budu doma dřív než vy. Hodlám vzít roha.
00:22:25 To jako že ses dostal už z horšího? Jasně.
00:22:28 -Máš plán?
-Ne jeden. Například napadlo mě -
00:22:31 Nějak se pořád nemůžu rozhodnout, jestli z toho mám udělat brigu
00:22:36 nebo škuner.
00:22:43 Zajímalo by mě, jak se teď vede Jane.
00:22:46 Kdo je Jane? Tvoje holka? Kdepak. Přece Jane, v Mirroru.
00:22:51 Aha. Ten komiks. Intelektuál jako ty Daily Mirror
00:22:56 nečte, co? Co já vím. Proč intelektuál?
00:22:59 No, třeba ta dokonalá němčina. Byl jsi v Německu dlouho?
00:23:04 Ano. Vlastně byl.
00:23:06 Je divný, že od vás nezajali ještě někoho jinýho.
00:23:09 Ano. Z jaký posádky jsi?
00:23:12 Z kulometné. Kulometná posádka?
00:23:16 Víš, já - Nechme toho. Bolí mě ruka.
00:23:26 Jediný, co musím udělat, je nacpat se do tý popelnice. Je to snadný.
00:23:30 Pokud plánuješ útěk, Mathewsi, můžu ti dát radu.
00:23:35 Samostatný útěk nemá cenu. Ta věc se musí naplánovat,
00:23:39 koordinovat se skupinou. Přesto se pokusím, máte námitky?
00:23:44 Tak hodně štěstí.
00:23:48 Hajzl s dvojí tváří.
00:23:51 Nevím, co to je, ale něco se mi na něm nezdá.
00:23:54 -Lísá se k německejm oficírům.
-Koukněte!
00:24:01 -Je to jasný!
00:24:03 -Kulometný posádky mají v německý armádě!
00:24:06 -Myslíš, že je to zrádce? Mluví německy jako rodilý Němec.
00:24:09 Může to bejt Němec, kterýho k nám nasadili jako špicla.
00:24:12 -To by leccos vysvětlovalo.
-My mluvíme o domově, ale on nikdy.
00:24:15 -Tomu nemohu věřit. ZAKLEPÁNÍ
00:24:16 Dále. Smím něco nahlásit?
00:24:19 Prosím.
00:24:21 Je to důvěrná informace. O někom si myslím, že je pátá kolona.
00:24:25 Důstojník? Podle všeho, ano.
00:24:27 Kapitán Mitchell, pane.
-Vidíte?
00:24:30 -Zaslechl, že plánuju útěk, a pak šel rovnou k německýmu strážnýmu.
00:24:33 Díky, Mathewsi.Zatím o tom pomlčte. Dobře, pane.
00:24:37 -Ta krysa zaslouží pověsit!
-Je nevinný, než se prokáže vina!
00:24:42 -Nechovejte se jak banda nácků!
-Jdeme!
00:24:50 Kapitáne, svůj průkaz jste jistě nezničil, že?
00:24:53 Ne. Proč? Pro jistotu. Ukažte ho.
00:25:07 Mohl byste se mi podepsat?
00:25:14 Nemůžeš, ty svině, nejsi Mitchell! Na co čekáme? Vyřídíme to!
00:25:19 Ticho! Máte-li co říct, prosím.
00:25:22 Dlouhá historie. Neuvěříte mi. No to si piš, že ne!
00:25:27 Klid! Ven s tím. Nejsem Němec. Jsem Čech.
00:25:31 Čech v britský uniformě! Nepravděpodobný!
00:25:34 Řekl jsem ticho! A to je rozkaz! A dál?
00:25:38 Utekl jsem z německého koncentráku. A ve Francii, tam jsem našel
00:25:43 Mitchellovu mrtvolu a jeho průkaz. Jediná šance, pokud by mě chytili.
00:25:48 Tak proč jste to neřekl hned? Věřili byste mi? Víc než teď?
00:25:53 Víte, já se bojím práskačů víc než vy.
00:25:56 Máte nějaké důkazy? Ne, jak bych mohl?
00:26:00 Jak to, že mluvíte skvěle anglicky i německy?
00:26:03 Otec pracoval po první světové válce na české ambasádě v Londýně.
00:26:07 Němčina je v Československu druhým jazykem.
00:26:10 Učil jsem se angličtinu na univerzitě. Nejsem voják.
00:26:15 Co jste tomu německému strážnému řekl?
00:26:18 Snažil jsem se pro Davida Lennoxe sehnat šachy.
00:26:22 Achtung! Achtung! Všichni britští vězňové na nástup!
00:26:28 Nakonec důkaz dostanete. A jak?
00:26:31 Ten civilista. Jistý Forster. Z gestapa.
00:26:34 Jak to víte? Chvíli vedl ten koncentrační tábor.
00:26:37 Myslíte, že vás pozná? Pak by tu práci udělal za vás.
00:26:42 Pojďme!
00:26:47 Alles stimmt, Herr Oberst.
00:26:51 Pozor! Dejte svým mužům pohov.
00:26:56 Vojáci, pohov!
00:26:59 Pánové, tohle je Herr Forster z ministerstva zahraničí.
00:27:04 -Pánové, prozatím je veškerá komunikace mezi Německem a Anglií
00:27:08 pozastavena. Vaše dopisy nemůžou opustit zemi. Abyste však byli
00:27:14 informováni, budeme pro vás vysílat rozhlasem v angličtině zprávy.
00:27:19 Protože nemůžete obdržet ani zprávy z domova, bylo dohodnuto,
00:27:24 že můžete podávat vzkazy svým nejbližším příbuzným rozhlasem.
00:27:29 -Cože, to ne! Proč?
00:27:31 -Všichni ti, kdo by chtěli využít nabídku Herr Forstera, vystoupí
00:27:36 o 3 kroky vpřed!
00:27:56 Jste vyšší britský důstojník? Ano.
00:27:59 Vaši muži se bojí, že je to nějaký propagandistický trik?
00:28:03 No, je to možné. No, jak chtějí.
00:28:10 Jméno? Mitchell.
00:28:12 Mitchell? Ten, co působí jako tlumočník v nemocnici?
00:28:15 Ano.
00:28:16 Prý mluvíte téměř dokonalou němčinou.
00:28:19 To je u Angličana neobvyklé. Ano?
00:28:22 Připadáte mi povědomý. Mám v Anglii spoustu přátel.
00:28:26 Možná jsme se setkali. Možná.
00:28:30 Promiňte. Ano?
00:28:34 Hodláte rozvést debatu? Ne.
00:28:39 Promiňte, ale vězňové mohou být dotazováni pouze na jméno,
00:28:42 hodnost a číslo. Ano. Nebylo to nijak důležité.
00:28:52 Můžete dát rozchod, Herr Major.
00:28:56 Pozor! Rozchod!
00:29:02 ROZHLAS: Toto je dnešní oficiální komuniké vydané německým vrchním
00:29:06 velitelstvím. Bitva o Británii vstoupila do poslední etapy:
00:29:10 do etapy vyhlazení anglických měst a velkoměst vítěznou luftwaffe.
00:29:16 Včera v noci, před východem slunce se rozezněly sirény
00:29:19 varující před náletem a daly vzkaz 9 milionům obyvatel Londýna.
00:29:24 Celou noc nad městem burácel nekonečný proud bombardérů,
00:29:29 které shazovaly nálože výbušných a zápalných bomb.
00:29:32 Protiletadlová obrana byla nulová. Britové nemají dost zbraní
00:29:37 pro obranu své vlasti. Tyto útoky budou pokračovat každou noc
00:29:41 od soumraku do rozednění, dokud nebude nervové centrum
00:29:44 a hlavní město britského impéria přeměněno v nekonečnou haldu sutin,
00:29:48 prachu a popela. Slova našeho skvělého bojového chorálu
00:29:53 se stala pravdou.
00:29:55 Wir fahren gegen England. Pochodujeme proti Anglii!
00:30:05 PÍSEŇ
00:30:47 Pojďte, chlapi, zazpíváme náš chorál!
00:30:52 Roll out the barrel -
00:31:05 PÍSEŇ PŘES NĚMECKOU
00:31:19 Všichni!!
00:31:52 Měla jste za mnou přijít dřív, paní Evansová.
00:31:56 -Něco se vám nezdá?
-Ne, ale nejste zrovna robustní.
00:32:00 -Měla jsem chřipku, ale už jsem zdravá.
00:32:03 -Je vám přes 40.
-Jen trochu.
00:32:07 -No, zatím se rozhodovat nemusíme.
-Rozhodovat?
00:32:11 -Možná budu muset navrhnout operaci.
00:32:16 -Ach tak. Děkuji vám.
00:32:20 -Předevčírem jsem jela do Feders. Přežili jsme zázrakem.
00:32:23 Ředitel jen stál a že prý: Dneska je to na účet podniku."
00:32:27 To vám tedy bylo! Tak co?
-Všechno je v pořádku.
00:32:31 Škoda času a peněz. Donutit mě zajít za doktorem.
00:32:34 -Vždyť víš, ten tvůj chtěl mít jistotu.
00:32:37 -Ano ovšem. Cítím, že jsem ho zklamala.
00:32:40 Ale výtka nikdy nepřišla. To je celý on. Nikdy nic.
00:32:44 Ale teď, teď už ho nezklamu. Já vím, že ne.
00:32:49 TÓNY KLAVÍRU
00:33:05 -To napsal Stephen. Pro mě.
00:33:08 -Schválili tu žádost, Carol. Štáb v Západní Africe.
00:33:13 Chtěl jsem tvou fotografii, ale bez ní mi bude líp.
00:33:17 -Roberte, od doby, co tu bydlí Beryl, je mi jasné,
00:33:21 že je do tebe blázen. Proč se nemůžete -
00:33:24 -Mohli jsme si spolu začít, ale tebe jsem potkal dřív.
00:33:28 -Je mi líto, Roberte. Nezachovala jsem se dobře.
00:33:31 -To není pravda. Vždycky jsi mě měla jenom ráda, nic víc.
00:33:35 Tys to pochopila taky, když se objevil Stephen.
00:33:38 -Já tě vždycky budu mít ráda.
-Snad budeš šťastná. Na tom záleží.
00:33:42 -To je tak hezké.
-Má drahá.
00:33:54 -Mrzí mě to.
-Mě ne.
00:34:00 Ale musí to být na rozloučenou.
-Sbohem, Carol.
00:34:28 -Minulé Vánoce jsem měl koncert. A potkal jsem Caroline.
00:34:37 To já byl v koncentračním táboře v Dachau.
00:34:42 Zrovna přivezli novou várku vězňů. Od nich jsem dostal zprávu
00:34:47 o rodině. Přistihli je, jak dávají jídlo Židovi. Hned je zastřelili.
00:34:56 Mého otce, matku, všechny.
00:35:02 Zbývá 36 dní do Vánoc.
-Vánoce! Oheň v krbu a pohár
00:35:06 horkého rumového punče. Možná bude sněžit.
00:35:10 To by měla jít teplota nahoru. Žijeme díky laskavosti skopčáků.
00:35:14 V tom nevidím žádnou budoucnost.
-Prvních 7 let je nejtěžších.
00:35:17 -Budou-li vypadat jako tenhle rok - Měly by dorazit balíky
00:35:21 Červeného kříže. To už říkáš přesně 4 měsíce!
00:35:24 A přesně 4 měsíce to myslím vážně! A já myslím jen na jídlo.
00:35:28 Pečený krocan, chlebíček, vánoční - Buď zticha!
00:35:34 -Jakou má ten chlapec šanci?
-Je to špatné.
00:35:39 Das ist alles.
00:35:43 -To jsem já, chlapče.
-Ano, Otče?
00:35:47 -Operace není možná.
-Ne? Nikdy?
00:35:54 -Ne, Davide.
00:35:59 -To už nikdy neuvidím? Tomu nevěřím!
00:36:04 To ten německý doktor! Až se vrátím do Skotska -
00:36:07 -Ne. Nedá se nic dělat. Vyrovnej se s tím.
00:36:17 -Tohle už nepotřebuju.
00:36:19 -Zdá se ti, že už nemáš proč žít? Ten pocit tě bude provázet dlouho.
00:36:26 Ale pak objevíš věci, které ti ještě zbyly.
00:36:31 A začneš si uvědomovat, že ta tvoje tma není absolutní.
00:36:36 Davide, to, pro co nám všem stojí za to žít, je laskavost,
00:36:41 láska a přátelství.
00:36:45 Ztráta zraku tě o tyhle věci nikdy nepřipraví. Máš tu přátele.
00:36:51 Nabízíme ti pomoc a porozumění. A až bude tohle všechno za námi,
00:36:59 až budeš doma, čeká tě náruč těch, kteří tě milují.
00:37:08 -Já to zvládnu.
00:37:22 PLÁČ
00:37:30 -Osmnáct, jednadvacet bere.
00:37:33 -Co je k jídlu?
-Kouzelný koláč. Představ si ho.
00:37:37 Pánové, tady je zima, že mi zamrzne i tahle plachetnice jak na pólu.
00:37:41 -Udělejte něco s kamnama.
-Není nic na přiložení.
00:37:52 Tak jo. Já nic neřekl, že ne?
00:37:56 Spal ten pitomej krám. Chvíli bude teplo.
00:38:09 Konečně jsou tady! Jsou jich stovky!
00:38:12 -No jasně a stovky čeho?
-Balíků Červenýho kříže!
00:38:16 -Jo! Hurá! Konečně!
-Balíky jsou tu! Jo!
00:38:22 -Balíky Červenýho kříže!
-Jo!
00:38:26 -Balíky Červenýho kříže!
-Sláva! Hurá!
00:39:57 Sporty máš ty a hudbu Stephen Harley.
00:40:00 Zapomněl jsem něco? Ne. Pozoruhodné, máme odborníky
00:40:04 v každém oboru. Na co jsi odborník ty?
00:40:07 Jen na dostihy. Už mě napadlo, že bych tady mohl zavést sázení.
00:40:11 Proč ne? Peníze by byly v bezpečí. Nás neoklameš.
00:40:27 Směno, číslo 4. Kolik? 3 stopy.
00:40:30 Dobře. Ty budeš organizovat zábavu. Jasně.
00:40:34 A co já? Mám spoustu zákulisních zkušeností.
00:40:36 -Jakých zkušeností?
-Rozhodně nehodlám něco naznačovat.
00:40:40 -Pojďte, kluci! Je to tady! Pošta z domova. Baker!
00:40:44 -Pošta, konečně!
00:40:47 -Tady!
-McDonald!
00:40:50 -Kolega byl vymrštěn z okna ošetřovny.
00:40:53 -Rozčíleným pacientem?
-Ne, bombou.
00:40:56 -Ach Bože, zabrali kostel.
00:40:58 To je vážné. Copak?
00:41:00 Veronika. Měla horečky.
00:41:02 Však ona si nějak poradí, o ženský bych se nebál.
00:41:05 Nebuď hlupák. Veronika je klisna, chtěl jsem na ni vsadit.
00:41:08 A já myslel, že to je zajíček, co se chystá na - ale nic.
00:41:12 -Děti raději odvezli na venkov.
-Moje holka vstoupila do armády.
00:41:16 A píše mi, že na mě počká.
-To je dobrá zpráva.
00:41:18 -Poslouchejte: Milý tatínku, máš narozeniny. Doufám,
00:41:22 že už budeš s námi. Moc se na tebe těšíme, chybíš nám.
00:41:28 Davide. Chceš, abych ti ten dopis přečetl?
00:41:31 Díky.
00:41:34 Podpis Elspeth.
00:41:40 Drahý Davide. Prý jsem blázen, že si dělám starosti,
00:41:44 ale přijde mi divné, že od tebe nepřišel ani řádek.
00:41:47 Napiš mi, až tenhle dopis dostaneš. Na tvé narozeniny jsme udělali
00:41:52 oslavu. Nebylo by úžasné, miláčku, kdybys byl příště s námi?
00:41:59 Moc se mi stýská. Tvoje Elspeth.
00:42:03 P.S.: Hodlám se přidat k námořnictvu.
00:42:08 Udělejte pro mě něco. Chtěl bych odpovědět. Hned.
00:42:11 Ano, ovšem. Na tenhle papír.
00:42:14 Tužku mám. Tak - jsem připravený.
00:42:17 Nejdražší Elspeth. Tento dopis musím diktovat, protože mé zranění
00:42:24 se ještě nezhojilo.
00:42:27 Hodně jsem o všem přemýšlel a tímto tě chci požádat,
00:42:33 zda se mohu ze zasnoubení vyvázat.
00:42:37 Uvědomuji si, že k tobě necítím to, v co jsem věřil a mé city byly
00:42:43 jen plané. Bude nejlepší se raději rozejít. Tvůj David."
00:42:53 Proč jí neřekneš pravdu? Tohle je pravda.
00:42:57 Myslím o tvém zraku. Nech ji, aby se rozhodla sama.
00:43:00 Můžete ten dopis poslat? Ale Davide!
00:43:03 Prosím. Jak si přeješ.
00:43:08 Tede, hurá! Je to tu! Je to pravda! Vyhrál jsi v loterii?
00:43:12 To je úžasná zpráva, kamaráde. Od Delice. Čeká děťátko.
00:43:16 Gratuluji! To je ten nejkrásnější vánoční dárek!
00:43:20 Úplně ji vidím, jak se usmívá očima. Ách, to je nádhera, Tede!
00:43:26 A co kdybych byl kmotrem? No ano! Tak platí! Ty a Flo.
00:43:31 -To je samozřejmost.
00:43:33 -Copak je? Dostal jsi složenku na daň jako já?
00:43:37 Neboj, do lochu nás nestrčí. Tam už jsme.
00:43:43 -Takže jsem pochopitelně nemohla již déle zůstat ve tvém bytě.
00:43:46 Caroline a Robert se vůbec nesnaží svůj vztah skrývat.
00:43:50 Všichni cítí stejně jako já, že je to neodpustitelné.
00:43:54 Uvědomuji si, jak tě to raní, Stephene, ale je to tak správné.
00:43:58 Měl bys znát pravdu. Beryl.
00:44:09 -Tak rád bych viděl zápas Queens Park s Rangers.
00:44:12 -Nebojte, Otče, jednou budou hrát tady.
00:44:14 ROZHLAS: Achtung, Achtung!
-Co zase chystají?
00:44:17 Forster je na lovu. Chystají se pročesat tábor.
00:44:20 -Zase Forster?
00:44:26 Achtung, achtung. Okamžitý nástup pro všechny britské vězně!
00:44:40 Mir unverständlich ist, dass so etwas ihrer Aufmerksamkeit
00:44:44 entgegen konnte.
00:44:50 Vojáci! Pozor!
00:44:57 Pánové, objevili jsme ten váš tunel.
00:45:01 Vy jste zneužili námi poskytnuté výhody, a proto musíme přehodnotit
00:45:05 míru zabezpečení tábora.
00:45:08 Všechny vaše výhody až do odvolání budou odteď zrušeny.
00:45:12 Vydal jsem rozkaz, aby vám byly odebrány knihy, psací potřeby,
00:45:17 hudba, veškeré stoly a židle, peřiny, zrcadla, nože a holicí
00:45:22 potřeby.
00:45:27 Můžete dát rozchod, Herr major!
00:45:31 Vojáci! Pozor! Rozchod!
00:45:40 Budu si muset nechat narůst vousy. Jen pořád nevím, jestli obyčejný
00:45:44 plnovous nebo tenký knírek.
00:45:47 Jak dlouho jim to vydrží? Ne víc než měsíc.
00:45:49 Budu naléhat na velitele, aby nám -
00:45:52 Dobré odpoledne. Dobré, pane.
00:45:55 Já vím, že vám toto opatření v dalších pokusech nezabrání,
00:45:59 ale musím dodat, že okolo tábora bude vykopán příkop,
00:46:03 který jakékoliv kutání tunelů znemožní.
00:46:09 Kapitán Mitchell, který hovoří dokonalou němčinou.
00:46:13 Mir ist immer noch nicht eingefallen, Herr Hauptmann,
00:46:16 wo ich Sie schon gesehen habe. Vielleicht war es woanders.
00:46:19 Vielleicht, kann schon sein, Bin viel herumgekommen.
00:46:22 Der Kommandant hat mir berichtet das Sie überhaupt noch nicht
00:46:26 nach Hause geschrieben haben. Nein, noch nicht.
00:46:28 Auf wiedersehen bei meinen nächsten Besuch, Herr Hauptmann.
00:46:31 Co chtěl tentokrát? Chce vědět,proč nepíšu domů dopisy.
00:46:36 Proč bys měl? Mitchell třeba neměl komu psát.
00:46:39 Ale jo. Podívejte se. Měl ženu.
00:46:45 Musíš odepsat. Jinak po tom bude pátrat.
00:46:48 To je dost krutý podvod. Nosíš boty mrtvého,
00:46:52 nauč se v nich chodit. Jde o písmo. Jistě by to poznala.
00:46:55 Ano, musíme to promyslet. Potřebuješ alibi.
00:46:58 A navíc - píšeš levou.
00:47:06 Proč to děláme, když nám ti lumpové zakázali fotbal?
00:47:09 -No, aspoň nám to líp uteče.
-Myslíte?Příští týden povolí fotbal
00:47:14 a seberou brankové kůly.
-Pojď, řada je na tobě.
00:47:24 -Můžu?
00:47:45 -Pozor!
00:47:51 -Paní Mitchellová.
-Děkuji.
00:48:08 -Vlez tam, prevíte!
00:48:11 Poradil jsem si s boilerem i s elektřinou, přece mě tohle
00:48:15 rádio neporazí!
00:48:17 -Dopis od Geoffreyho.
-Vážně? Jak se má?
00:48:21 -Nevím, co si o tom myslet. Vypadá to, že se změnil.
00:48:25 -Dobře. Jakákoliv změna může být jenom k lepšímu.
00:48:29 Ale ta změna se týká i jeho písma.
-Zranil si ruku, píše levou.
00:48:35 -Hm.
00:48:38 Poslouchej: Je to svět odříznutý od skutečného světa.
00:48:43 Tady se čas zastavil. Budoucnost je vzdálená, přítomnost prázdná.
00:48:51 I minulost se zdá být neskutečná. Ale člověk se musí k něčemu upnout.
00:48:58 Vytvořit si pouta, která ho zachrání.
00:49:02 Napíšeš mi zase, Celie? Jako bych byl cizinec,
00:49:07 který nezná ani tvůj život ani domov, dokonce ani tebe."
00:49:17 -Změnil se. Konečně se naučil gramatiku.
00:49:22 -Psát mu dopisy, jako by byl cizinec.
00:49:43 -Roberte!
-Máme školení. Tajná záležitost.
00:49:47 Napadlo mě, že by ti moje návštěva nevadila. Chci se rozloučit.
00:49:51 -Jistě, že ne. Prosím.
-Nejsi nemocná, Carol?
00:49:55 -Nejsem.
00:49:58 -Potkal jsem Beryl. Měla velmi divnou náladu.
00:50:01 Pochopil jsem, že už tu nebydlí.
-Ne.Odstěhovala se, když jsi odjel.
00:50:06 -Ozval se Stephen?
-Oh, ano, Stephen se ozval.
00:50:10 -Co psal?
-Že z naší svatby nic nebude.
00:50:13 -Cože?!
-Dostal dopis, ve kterém stojí,
00:50:17 že spolu máme poměr.
-Carol, já - Od koho?
00:50:22 -Od Beryl.
00:50:25 -No jistě. A Stephen tomu uvěřil?
-Ano.
00:50:31 -Napíšu mu a vysvětlím, že je to všechno nehorázná lež.
00:50:34 -A proč?
-Jak proč? Přece nechceš,
00:50:38 aby si to myslel?
-Je mi jedno, co si myslí.
00:50:42 -Takhle to nesmíš brát. Stephen je válečný zajatec.
00:50:45 -Kdybys byl na jeho místě, věnoval bys 2 vteřiny pozornosti anonymu?
00:50:49 -To nevím.
-Lásku jsem poznala poprvé.
00:50:57 A myslela jsem si, že zamilovaní si důvěřují.
00:51:04 Ať řekl cokoli, všechno jsem mu věřila.
00:51:10 Tohle mou lásku zabilo.
00:51:16 -Caroline, drahá, nesnesu, když tě vidím plakat.
00:51:28 -A nezapomeň napsat, kdybys něco potřebovala.
00:51:31 -Musím si zvykat. Ale nemůžu tomu uvěřit. Tolik jsme se milovali.
00:51:36 -I pro mě je to záhada.
-Má právo změnit názor, ale -
00:51:39 -Nenapsal to, protože mu přišlo nefér nechat ji tak dlouho čekat?
00:51:43 -Nemohlo by to být tím?
-Ne. Tohle je příliš velká oběť,
00:51:46 myslím, že David to udělal kvůli něčemu jinému.
00:51:50 -Na shledanou. Sbohem.
-Na shledanou.
00:51:56 -Na té fotografii, kterou posílám, vypadám mladě. Ale mladá už nejsem.
00:52:02 Fotografie Janet, má na ní divný výraz, jako by ji bolelo břicho.
00:52:07 Zrovna na ni koukám z okna, jak radí dědečkovi, jak se sází
00:52:11 rajčata. Mám starost o její zuby. Táta si myslí, že by měla nosit
00:52:16 takové ty drátky. A ten chlapec, to je Desmond. Včera mu bylo 9.
00:52:23 Vesnice je živější než kdy předtím. Je tu velký počet evakuovaných.
00:52:28 Jezdí sem na návštěvu spousta lidí. Všechno je jiné, a přitom se nic
00:52:32 nezměnilo. Právě houká vlak, co jezdí ve 4:35.
00:52:38 Paní Trustcottová stále prodává domácí karamely, i když nechápu,
00:52:42 kde pořád bere všechen cukr. A každý čtvrtek odpoledne
00:52:45 se hraje kriket.
00:53:30 Ti nám to dnes ale nandali, co? Jako vždy. A to je nás důstojníků
00:53:34 pětkrát víc než ostatních! Hřiště je moc blízko drátů.
00:53:38 Když musí hráč běžet dozadu, nemá šanci.
00:53:41 Jo. A víš, co chtějí za nový míč? Co?
00:53:44 500 cigaret! To je vydírání!
-Jestli to počasí vydrží,
00:53:47 tak to za to stojí.
-Už doma voní vzduch po jaru?
00:53:51 Jabloně jsou již obsypané květy a sad vypadá tak jako pláň
00:53:57 hebkého sněhu. Desetiakrová louka je celá bílá, protože letos
00:54:02 tam jsou na pastvě ovce se svými jehňaty.
00:54:07 Zahrada bude provoněná křehkou, rozmanitě barvenou květenou.
00:54:12 Hned za řekou je vidět první svěží zeleň modřínů, v lese zvonků -
00:54:33 Tede? Co?
00:54:35 Jak jsem vyprávěl o té zrzce - Myslíš tvou holku snů, přítulnou
00:54:39 kočičku nebo tu prsatou štětku? Ne, moji stálou.
00:54:43 Píše, že se do ní zabouchnul továrník. Jen si to přestav.
00:54:46 No jistě, pan továrník je pan továrník.
00:54:49 Ty tvoje krasavice! Já mám rád Tessie O Sheeovou. Mám i plakát.
00:54:53 Podle mých zkušeností - Tvé zkušenosti? Ty jak ucítíš
00:54:56 zástěru nějaké barmanky, budeš na všech čtyřech, holenku.
00:55:00 Nic jinýho neznáš. Měl by ses přiučit. Co je, Tede?
00:55:06 Špatný zprávy? Tede?!
00:55:09 -To jsi mě teda naštval!
00:55:11 -Věř mi, nevěděl jsem to.
-Moje stará prej řídí autobus!
00:55:15 -Až se vrátíš, budeš řídit kuchyni.
-Jestli se vrátí.
00:55:19 -Teď budu neúprosný, Tede. Ty ostatní si snězte,
00:55:22 ale Lily Marlen ne. Má takový důvěřivý pohled.
00:55:29 Příští zimu si z ní udělám láhev na teplou vodu.
00:55:35 Dostal jsem dopis.
00:55:38 Přišla pošta? Třeba jsem dostal nějakou zprávu o miminku.
00:55:42 No, dopis jsi nedostal. Ale zprávu mám.
00:55:46 Něco s Flo? Snad ne ty nálety - Je v pořádku. To psala ona.
00:55:54 Je to holčička, dobře prospívá, ale Delice -
00:56:02 Stejně se to musíš dozvědět. Doktor ji varoval, že je to
00:56:06 nebezpečné kvůli jejímu věku. Ale neposlechla.
00:56:15 Flo s ní byla až do konce. Bylo to docela rychlé.
00:56:21 Flo se ti o děťátko postará, než se vrátíš.
00:56:42 Ta hra je čin, kde v pasti polapím ten králův stín."
00:56:47 -A jak to skončí? Oddělají toho špinavého bídáka?
00:56:51 -Ono je to celé jeden velký masakr. A Hamlet taky zemře.
00:56:55 -Prvotřídní gangsterka. Ten chlap věděl, co píše.
00:56:58 -A co teprv Richard III.! Tam je vražda na každé stránce.
00:57:02 -Rychle ses naučil to Brailovo písmo.
00:57:04 -Á, to je snadné, ale ruce mám pořád neohrabané.
00:57:08 -To bych neřekl. Ten pytlík na tabák sis udělal fantasticky.
00:57:12 -Začínám si už zvykat. Totiž - jste ke mně tak -
00:57:16 -Pokračuj ve čtení. Jsem napnutý, co bude dál.
00:57:19 -Dobře.
00:57:22 Celie, přišel ten tvůj dopis s fotografiemi.
00:57:25 Mám je před sebou, když píšu. Žádáš mě, abych ti popsal náš život
00:57:30 tady, aby sis ho mohla představit. Právě sedím a poslouchám klavír.
00:57:37 To hraje můj přítel Stephen Harley. Škoda, že tu hudbu nemůžeš slyšet.
00:57:44 Vyjadřuje náš život tady líp, než ho já dokážu kdy popsat.
00:57:49 Je o mužích, kteří se vynořují z přítmí a obracejí své tváře
00:57:53 do svého nitra, od ostnatých drátů, a budují si svůj
00:57:57 vlastní miniaturní svět. Je o mužích, kteří se smířili
00:58:01 s přítomností, a nepřijde jim zdaleka prázdná, o mužích,
00:58:07 kteří už se nepoddávají osudu, ale čelí mu, a přišli na svůj
00:58:12 vlastní způsob, jak ho porazit.
00:58:33 ZPĚV
00:59:23 Tohle všechno utváří obrázek našeho života tady,
00:59:27 který je snesitelný jen díky dopisům a balíčkům, které dostáváme
00:59:31 z domova. Udržují naše těla a naši víru při životě.
00:59:35 A to neplatí jenom pro nás tady v té díře obehnané ostnatým drátem,
00:59:40 ale pro spousty dalších táborů všude po Německu,
00:59:44 pro rozlehlá města dvacetitisíců mužů nebo pro pár stovek Hamletů,
00:59:49 z nichž každý je malým kouskem Anglie.
00:59:55 Měsíce plynou a já myslím pořád jenom na tebe, Celie.
01:00:00 Léto ustupuje podzimu, podzim zimě.
01:00:03 Další Vánoce přišly a odešly. Další skupiny vězňů zvětšují
01:00:07 náš počet. Ubytování se nám tím nijak nezjednodušuje, ale přinášejí
01:00:12 nám zprávy z vnějšího světa. Před nedávnem se tu rozšířila fáma,
01:00:17 že někteří z nás budou repatriováni. Dovolil jsem si snít
01:00:22 o tom, že by se tyto naše dopisy mohly stát skutečností.
01:00:26 Že bych mohl spatřit domov, děti, tebe.
01:00:28 Ale žádná komise se nedostavila. Zapomněli na nás, nebo to byla
01:00:33 zase další odveta?
01:00:36 -Své vězně svázali řetězy. Takovýto postup, který je v rozporu
01:00:40 se všemi uznávanými pravidly vedení války dosáhl svého vrcholu.
01:00:46 Jako odvetné opatření za tento neospravedlnitelný čin
01:00:51 budou všichni britští váleční zajatci v Oflagu 27 až do odvolání
01:00:57 od úsvitu do soumraku spoutáni v okovech.
01:01:08 Můžete dát rozchod, Herr Major!
01:01:12 Vojáci! Pozor!
01:01:17 Vpravo v bok! Rozchod!
01:01:40 Cigaretu? Díky.
01:01:43 Snadný. Klíč na sardinky. Otočit doprava, otočit doleva a hotovo.
01:01:51 Díky Červenýmu kříži.
01:01:55 Listopad 1942
01:01:59 Blíží se naše třetí zima a přináší nového nepřítele.
01:02:04 Není to délka našeho pobytu tady, ale neurčitost té délky.
01:02:09 Protože kdyby člověk znal délku svého trestu, mohl by si všechno
01:02:13 adekvátně naplánovat. Později, ve svých vzpomínkách,
01:02:17 budeme procházet jen ty slunné dny, příjemné chvíle, svobodu mysli
01:02:21 a kamarádství. Zapomeneme na dny mokra, na týdny vlhka.
01:02:25 Na ty dny, kdy nestálo za pokus vůbec nic. A naše kavalce nám byly
01:02:30 jedinou útěchou. Hluboko v srdcích nás všech je zabydlena
01:02:34 osamělá bolest, zoufalá touha po těch, které milujeme.
01:02:39 A strach. Strach, že se na nás zapomene.
01:02:43 Brzy mi zase napiš, Celie.
01:02:46 Nikdy nepochopíš, jak velkou útěchu mi tvé dopisy přinášejí.
01:02:50 Jsou mi víc než útěchou. Dávají mi sílu a naději.
01:02:54 A štěstí. Nikdy se nedozvíš, jak moc pro mě znamenají.
01:02:58 Ach, můj drahý, jsem tak strašně dojatá vším, co píšeš.
01:03:03 Je už příliš pozdě na to, znovu pocítit to štěstí
01:03:06 našich prvních společných let?
01:03:10 Nemám místo v tvé minulosti ani v tvé budoucnosti, Celie.
01:03:15 Musíš svého manžela brát jako mrtvého. Tohle je sbohem.
01:03:19 Rozumím. Neboj se. Pomůžu ti zpátky. Vrátím ti tvou sílu.
01:03:28 Tu sílu, kterou jsi dal v průběhu těch temných roků svými dopisy
01:03:32 ty mně. Budu na tebe čekat.
01:04:03 HUČENÍ LETADEL
01:04:20 -B 17.
-Za chvíli uvidí kanál La Manche.
01:04:26 Na večeři budou už doma.
01:04:35 Březen 1944
01:04:44 Dlužíš mi přesně 157 liber. Příště tě sejmu v bridži.
01:04:49 Ani omylem. Musím myslet na stáří.
01:04:52 Vyděrači! Moje prémie je v háji. K zabití času je to dobré.
01:04:58 A kolik se o něm při jeho zabíjení dozvíš!
01:05:01 -Například co?
-Mám teorii, že všechno důležité
01:05:05 vymyslí zaneprázdnění lidé. Je úžasné, co s časem dokážeš,
01:05:09 když ho nemáš. A když ho máš neomezeně, jako my tady,
01:05:13 neuděláš vůbec nic. Řeknu ti, doktore, z tebe
01:05:16 se na starý kolena stává filosof. Proč ne? Válka si nás nevybrala
01:05:19 zrovna za hrdiny.
-Já vím, co teď udělám s časem.
01:05:23 Vylezu na svůj kavalec a do večeře nebudu dělat vůbec nic.
01:05:28 Říká se, že Teherán poběží v derby. Čtvrté derby, které jsem zmeškal.
01:05:34 Už čtvrté. To je spousta času, když nemáš nic, čím by ses
01:05:39 za tu dobu pochlubil.
01:05:51 Zase letos zasadíš pórek? Napadlo mě,že to zkusím s chřestem.
01:05:55 S chřestem? To potrvá 7 let. Ále -
01:05:59 Nedávám tomu víc jak rok. Další rok? Gwyneth budou 4.
01:06:06 Flo už prý zešedivěly vlasy. Všechno se mění. Myslíš,
01:06:11 že se znovu sebereme? Ve firmě, ve všem.
01:06:15 Co já vím? Už nejsme tak mladí.
01:06:18 Ne, Tede. Už nejsme tak mladí.
01:06:25 -Určitě brzy zahájí invazi.
-Jo, to jsi říkal už vloni.
01:06:29 -Co to tam máš? Rozpis dovolených?
-Jo, píšu tě na srpen 1949.
01:06:34 -To jsem složil pro Caroline. Vyjadřovalo to, co jsem cítil,
01:06:39 když jsme se potkali. Bylo to po koncertě.
01:06:43 Nestálo tam taxi, tak jsme šli přes park.
01:06:47 Po chvíli začalo pršet. Dal jsem jí přes ramena svůj kabát.
01:06:51 Ty ji pořád miluješ, viď?
01:06:54 Snažil jsem se ji vymazat ze svých myšlenek. Nejde to. Toužím po ní.
01:07:03 Já jsem na tom hůř. Zamiloval jsem se do fotky, do snu.
01:07:10 A do domova v cizí zemi.
01:07:13 Achtung!
01:07:15 -Pokračujte. Dobrý den, pánové. Jen pokračujte.
01:07:21 Pokaždé, když sem přijedu, přemýšlím, kde jsme se potkali.
01:07:25 Myslím, že odpověď už znám.
01:07:28 Vy jste se nejmenoval vždycky Geoffrey Mitchell.
01:07:31 Posíláme vaši fotografii na velitelství gestapa v Berlíně.
01:07:35 Máme tam velkou sbírku fotografií. Bude zajímavé je porovnat.
01:07:45 A je to tady. Nakonec nás dostanou.
01:07:49 -Repatriace, kluci! Repatriace!
-Řeči. To jsme slyšeli mockrát!
01:07:53 Výborná zpráva, pánové! Repatriace! Tentokrát je to pravda!
01:07:58 Jen na to pomyslím, a už slintám! Stovky krásných holek!
01:08:01 Čekají ve frontě jenom na mě!
-Holky? Co je to?
01:08:04 -Dvounozí živočichové, kteří jsou vybavení v podstatě vším!
01:08:08 Německo-švýcarská lékařská komise přezkoumá ty, jejichž jména jsou
01:08:12 na seznamu pro repatriaci. Podle všeho to spěchá,
01:08:16 takže kdo bude odsouhlasen, odjíždí už za týden.
01:08:19 Tak máš ještě šanci. Ano.
01:08:23 Musíme mít nesporné důkazy, opravňující k repatriaci.
01:08:26 -Ovšem.
01:08:28 -Ještě něco, desátníku? Pane, pokaždé když se nadechnu,
01:08:31 cítím, jak mi játra narážejí do ledvin.
01:08:34 Pojďte sem. Ano.
01:08:36 Zakašlete. Zakašlat? To chcete,
01:08:39 abych vykašlal slepé střevo?! Ja.
01:08:47 Prošel jste. Děkuju, pane.
01:08:51 Jsem zvědavý, jestli projde. Hmm.
01:08:53 Evansi. Už brzy uvidíte dcerku. Ano, konečně. Mrzí mě, že vy
01:08:57 a kapitán Graysen nejedete. No co. Dostihová sezona končí.
01:09:01 Ten drzý Švýcar mi poblahopřál k mojí skvělé kondici.
01:09:05 Nuže? Také jedu domů.
01:09:08 -Prošel jste.
-Děkuju, pane.
01:09:14 Kapitán Mitchell.
01:09:21 Aha. Nemusíte se svlékat, kapitáne Mitchelle.
01:09:25 Lituji, ale váš případ je odložen na příští nalodění za 6 měsíců.
01:09:35 Jestli zjistí, že není Mitchell, je konec. Nebudou mít slitování.
01:09:39 Musíme něco udělat.
-Ano, ale co?
01:09:41 Mohli bychom vám nastínit plán? Jistě. Prosím. Tak o co jde?
01:09:45 -Jde o situaci kapitána Mitchella.
-Myslíme si, že ho odsud můžeme
01:09:48 dostat. Povídejte.
01:09:50 V kanceláři je seznam chlapů, co budou repatriováni.
01:09:53 -Když ho sebereme a změníme jména -
-Musíme se tam vloupat.
01:09:56 -Nejsme profesionální zloději.
-Ale jsme, pane, já jsem byl.
01:10:01 -Tak vy jste byl zloděj? To je nesmírně zajímavé!
01:10:04 -Kancelář velitele? Prostřihnout jediný drát.
01:10:07 -Ale co obvodové reflektory?
-Když je nálet, vždycky je vypnou.
01:10:10 Ovšem a jsou přesní jako hodinky. Sakra, to by mohlo klapnout!
01:10:14 Dobře, a co uděláme dál? Píšu na stroji!
01:10:17 Zaměníme jméno, co začíná na M za Mitchella.
01:10:19 A ten, jehož jméno zaměníte, tu zůstane. To vás nenapadlo?
01:10:22 Moje jméno začíná na M.
-Vzdal byste se cesty domů?
01:10:27 -Proč ne?
01:10:30 -Ale na tebe přece čekají ve frontě stovky holek?
01:10:32 -Taky že jo. Ať počkají. Ty jsi ale třída! Pánové, pojďme
01:10:37 to doladit. Tak já myslím, že to bude takhle.
01:11:10 ZPĚV
01:11:17 -Pšš!
01:11:24 Už jsou tady. Přišli akorát! Akorát?
01:11:28 Zase jeden nálet. Chlapi! Rozsviťte a zpívejte.
01:11:33 ZPĚV
01:11:47 Nechali nás v tom. Ne, Bůh žehnej RAF.
01:11:59 Konečně! Výborně.
01:12:51 Čistej vzduch.
01:13:40 Tohle bude ono. Dobře.
01:13:47 Ten psací stroj. K zemi!
01:13:52 Napiš to na zemi. Dobře.
01:13:56 Nechce povolit. Zkusím to.
01:14:04 Vyšel jsem ze cviku. To si piš. H - Heimberecht.
01:14:10 Co tohle? Jo! To je ono!
01:14:31 Rychle!
01:14:37 Zpívejte, chlapi, zpívejte!
01:14:42 ZPĚV
01:14:46 Dobrý. Jdeme.
01:15:14 -To bude stačit.
-Snad.
01:15:16 Vrátíme se do svých baráků. Ano, pane.
01:15:36 VÝSTŘEL
01:15:38 Co se děje? Ty to nemáš vědět. Kluci šli napsat
01:15:41 tvoje jméno na seznam. STŘELBA
01:16:20 ZPĚV
01:16:23 Halt! Halt!
01:16:28 Nikdo neodejde, dokud nezkontrolujeme ubikace!
01:16:40 Sbohem.
01:16:52 Mohu odjet, pane? Ano, když za mě vsadíš v derby
01:16:55 pětilibrovku na Teherána. Vy jste měl jet domů.
01:16:59 Kdepak. Tomu nevěř. Já jsem sociální parazit.
01:17:03 A těch se pokoušíme zbavit. Přesně. Musím zůstat a zničit ho.
01:17:07 -A s děvčaty pomalu. Mysli také na strýčka Jima.
01:17:11 Já mám rád blondýny.
-Ano, slibuju.
01:17:13 -Já zapomněl, ty jsi přece věrný hoch, co?
01:17:17 -To je můj problém.
-Omlouvám se. Plácám hlouposti.
01:17:21 -Holkám okolo Hammersmithu vyřiďte, že přijedu. A udělám jim dobře.
01:17:25 Spolehni se. Budeme ti držet teplý místo.
01:17:28 Horsfall, Evans a Mathews. Navždycky.
01:17:33 Mathewsi. Je vám líp? Ale jde to, pane.
01:17:37 Úplně jsem se sesypal. Nevím, jak bych vám poděkoval.
01:17:41 -Při nástupu se koukejte do země. To bude dobrý.
01:17:44 Díky. Nebojte, pane. Ven se dostanete.
01:17:47 Budeme hned za vámi.
01:17:51 Ještě něco. Co ten německý lékař? Určitě bude na nástupu a bude
01:17:55 si pamatovat, že Mitchell na tom seznamu nebyl.
01:17:59 Přemýšlel jsem o tom. Půjdu si s ním trochu popovídat,
01:18:02 až budou vyvolávat. Anglicky umí asi tucet slov.
01:18:06 Nechte to na mně. Davide, kluku zlatá. Sbohem a hodně štěstí.
01:18:11 Sbohem, pane, děkuju vám všem.
01:18:16 -Uvidíme se dřív, než se naděješ.
-Ano.
01:18:19 -Tak půjdeme. Pánové, večer nás čeká bridž.
01:18:22 -Co ty cigarety? Dlužíš mi je.
-Tak dneska večer, Jime.
01:18:25 -Ambrose. Anderson. Burns.
01:18:32 Chtěl bych vám toho tolik říct, ale nemůžu.
01:18:37 Běžte, běžte už. Sbohem. Držte se. Hodně štěstí.
01:18:43 Sbohem.
01:18:48 Grant. Harley.
01:18:53 Hunt. Horsfall.
01:18:58 Jackson. Jessoph. Jusson.
01:19:03 Jak dlouho ta válka potrvá,doktore? 6 měsíců, rok, vielleicht.
01:19:08 To budete mluvit plynně anglicky. Myslíte, že jsem udělal pokrok?
01:19:12 No ohromný. Němci mají na jazyky rozhodně talent.
01:19:15 Myslíte? Ale ovšem, ano.
01:19:19 Až válka konec, tak mě jmenují ředitelem Oxfordské univerzity.
01:19:23 Mitchell.
01:19:28 Michael. To jistě.
01:19:34 Achtung! Marsch!
01:19:39 -Sbohem! Držte se!
-Taky půjdete domů, už brzy.
01:20:14 HUDBA A RADOSTNÉ VOLÁNÍ
01:21:06 -Je mi líto, paní, tam nemůžete.
-Já musím. Mám tam manžela. Prosím.
01:22:18 -S dovolením.
-Promiňte.
01:22:39 -Kde je ta železná branka, mami?
-Tu jsme darovali na záchranné
01:22:43 práce.
-Chybí mi to její vrzání.
01:22:47 Máte i další změny?
01:22:49 -Ne, tvůj pokoj jsem nechala tak, jak byl, když jsi odjel do Francie.
01:22:56 -I ta vůně je stejná. Mýdlo a leštěnka na nábytek.
01:23:02 Pojď sem a počkej tady, já ti přinesu něco k snědku.
01:23:14 -Davide?
-Elspeth.
01:23:21 -Maminka mi ukázala ten poslední dopis. Napsal jsi pravdu o svých
01:23:27 očích. Tak to byl ten důvod.
-Důvod pro co?
01:23:33 -Přece pro zrušení zasnoubení.
-Člověk nemůže být zasnoubený,
01:23:37 když druhého nemiluje.
-Člověk nemůže někomu zlomit srdce,
01:23:41 jen aby uspokojil svou hrdost.
-Nejsem připraven se o tom bavit.
01:23:45 -Ani já ne.
01:23:48 Davide, proč jsi mě musel udělat tak strašně nešťastnou?
01:24:22 -Caroline! Co jsi to -?
-Nechala jsem si tu věci.
01:24:30 Pustil mě domovník. Netušila jsem. Už půjdu.
01:24:40 -Caroline.
-Ano, Stephene?
01:24:43 -Jak se ti daří?
01:24:49 Proč pláčeš?
01:24:52 -Protože jsem nešťastná.
01:24:54 -Jsi nešťastná? S Robertem?
-Já nejsem s Robertem.
01:25:01 -Oh, Stephene, proč jsi tomu dopisu uvěřil?
01:25:07 -Není to pravda? Nebyl pravdivý?
-Ne. Tenkrát.
01:25:13 -Pokračuj.
-Když jsem dostala tvůj dopis,
01:25:17 jako by všechno kolem přestalo existovat. Bylo mi jedno, co bude.
01:25:22 -On tě miluje?
-Ano.
01:25:25 -A ty jeho?
-Ne. Teď už mě nech jít.
01:25:32 -Víš, Caroline, tam všechno vypadalo tak nepřiměřeně.
01:25:38 Já jsem byl blázen.
01:25:41 Ano, miloval jsem tě tak zoufale, stále tě miluji a navždycky budu.
01:25:46 -Stephene.
01:25:51 -Caroline.
01:26:02 Děkuju. Díky.
01:26:06 Tak a jsme tu. Ano.
01:26:09 Jak ti je? Cítím se nějak prázdně.
01:26:12 Já taky. Jako bych to snad nebyl ani já. Pojď, jdeme na to.
01:26:33 Holka moje.
01:26:36 Ahoj, Tede. Cesta byla dobrá? Bylo mi zle.
01:26:43 Já vím, žaludek tě vždycky zlobil.
01:26:49 To je pěkné. Ach, Tede!
01:26:54 No, no. Nemůžu nechat venku Daie takhle mrznout.
01:26:59 -Oh, Daii!
-Ahoj, Flo.
01:27:02 -Tak ráda tě vidím! Jen pojď dál.
01:27:10 -Kde je?
-Tam.
01:27:28 -Ahoj, Gwyneth.
-Tati.
01:27:31 -Ty víš, kdo jsem?
-Ano, můj tatínek, že jo?
01:27:34 -Správně. Tohle jsem pro tebe udělal v táboře.
01:27:40 -Umí zavřít oči?
-Ne, neumí.
01:27:45 -Margarett Rose, jo.
-Je krásná.
01:27:52 -Vyřízeno. Kapitán Hašek se hlásí na českém hlavním štábu.
01:27:57 Chtěl jsem se vás na něco zeptat. Ohledně paní Mitchellové.
01:28:01 Velmi nepříjemná záležitost. Nedělejte si starost.
01:28:04 Postaráme se o to. Protože to padá na moji hlavu,
01:28:08 chci navrhnout, zda se nedá oznámení o smrti jejího manžela
01:28:11 pozdržet, dokud bych se s ní nespojil.
01:28:13 Musíme postupovat obvyklým způsobem.
01:28:16 Ale v případě, jako je tento - Úřad to zařídí.
01:28:19 Ale pokud se za ní chcete vydat, nemohu vám v tom bránit.
01:28:22 Rozumím. Děkuji.
01:28:30 Bude pršet.
01:28:34 Má drahá, nemá smysl dále doufat. Vyrovnej se s tím.
01:28:40 -S tím, že se nevrátí?
-S tím, že se nevrátí.
01:28:50 -Dědo! Začíná pršet. Pojď mi pomoct uklidit židle. No tak, pojď!
01:28:56 ZVONEK
01:29:12 -Omlouvám se, ale čekala jsem někoho jiného.
01:29:18 Paní Mitchellová, jdu za vámi. A mám zprávu o vašem manželovi.
01:29:26 Oh. Tak pojďte dál.
01:29:39 Jakou? Váš manžel je mrtvý.
01:29:46 Mrtvý? Byl zabit před 4 lety v boji
01:29:50 v St. Valery. To ne, psal mi. Z toho tábora.
01:29:56 V zajateckém táboře nebyl. Nebyl válečným zajatcem.
01:30:01 Ale ty dopisy - Já jsem psal ty dopisy.
01:30:07 Vy? Ano.
01:30:11 Ale -
01:30:13 Tohle měl váš manžel u sebe. Vzal jsem si jeho jméno, uniformu,
01:30:18 jeho totožnost. 4 roky jsem byl Geoffrey Mitchell.
01:30:28 Ale proč? Chtěl jsem žít. Kvůli Němcům.
01:30:34 A ty dopisy? V táboře jsem je musel psát.
01:30:38 Podezírali mě. Kdybych vám je nepsal, dostali by mě.
01:30:42 Takže vy jste na ně musel odpovídat. Já to chápu.
01:30:46 Musel jste v tom pokračovat. Ano, já to chápu.
01:30:52 Proč ale jste musel psát tak, jak jste psal?
01:30:57 Věřila jsem každému vašemu slovu.
01:31:01 Nejdřív jsem vás přiměl, abyste mi o sobě něco řekla.
01:31:05 Bojoval jsem o život.
01:31:08 A pak jsem dostával odpovědi, fotografie dětí a vás.
01:31:18 Něco jsem v sobě dávno pohřbil. Jako byste mi nabízela nový svět.
01:31:28 Tam bylo jednoduché si něco namlouvat.
01:31:32 A já jsem věřila, že se stal zázrak.
01:31:35 Můj manžel mě opustil, a díky dopisům jsem mu zase věřila.
01:31:40 Že všechno bude takové, jak jsem doufala.
01:31:44 Čekala jsem na den, kdy se sem vrátí, čekala jsem nový život.
01:31:52 Jaký jsem byla blázen!
01:31:55 Stále jste ho milovala? Jak to teď můžu vědět?
01:32:02 Neexistuje omluva za to, co jsem udělal.
01:32:05 Prosím, běžte už, běžte. Věřte mi, že jsem všechno myslel
01:32:09 vážně. Ty dopisy se staly mým životem.
01:32:13 Já se do vás zamiloval.
01:32:17 Tam to byl sen, ale teď je to realita.
01:32:30 PLÁČ
01:32:40 8. května 1945
01:33:05 Snil jsem o tom, že by se naše dopisy mohly stát skutečností.
01:33:10 Že tě spatřím na vlastní oči. Domov, děti, tebe.
01:33:50 -Ještě nějakou rachejtli!
-Ano! Honem! Rychle!
01:33:54 -Hlavně ať si neublížíte, děti.
-Počkej, vydržte, dočkáte se.
01:33:57 -Celie! Pojď dovnitř. Máš telefon!
-Kdo je to?
01:34:01 -Kapitán Hašek.
01:34:05 -To je krása, vidíš to?
01:34:31 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2010
Britský film, natočený těsně po konci Druhé světové války v Německu, je inspirován skutečnými osudy českého pilota Josefa Brykse, který byl pro film přejmenován na Karla Haška. Po útěku z koncentračního tábora Hašek přijme identitu mrtvého britského důstojníka Geoffreyho Mitchella. U svých spoluzajatců vzbudí zpočátku podezření, že je nacistickým špionem. Pouze jeho chování během opakovaných pokusů o útěk je může přesvědčit o opaku. Aby zabránil odhalení před německými vězniteli, začne si dopisovat se ženou mrtvého. Podaří se mu nakonec dostat na vytouženou svobodu?
Pohnutý osud Josefa Brykse byl pro filmaře velkou inspirací. Kromě dobrého scénáře a přesvědčivých hereckých výkonů přispělo k autentičnosti snímku i to, že byl z části natočen v původním zajateckém táboře Marlag v Sasku. Bryksovy pokusy o únik z německého zajetí byly později námětem slavného filmu Velký útěk. V roli nadporučíka Lennoxe mohou diváci poznat mladého Gordona Jacksona, který o mnoho let později ztvárnil majora Cowleyho v kultovním seriálu Profesionálové.