Rošťák Beaumarchais
Pierre-Augustin Caron de Beaumarchais (1732-1799) autor jedné z nejslavnějších divadelních a později operních postav - Figara. Beaumarchais napsal dokonce tři hry, ve kterých Figaro vystupuje: Lazebník sevillský, Figarova svatba a Provinilá matka. Lze v nich vystopovat řadu autobiografických prvků. Beaumarchais byl ve svém životě hodinářem, hudebníkem, politikem, tajným agentem, nakladatelem, obchodníkem se zbraněmi, ale také revolucionářem ve dvou revolucích (americké a francouzské). Ale naštěstí pro lidstvo byl zároveň a především autor.
Film Rošťák Beaumarchais, který režíroval nestor francouzské komedie Edouard Molinaro, byl natočen podle divadelní hry Sachy Guitryho. Do děje své diváky uvádí následovně: Píše se rok 1773. Osmnácté století hraje své poslední dějství. Ludvík XV. se již chystá odejít ze scény a v portále se již připravuje Ludvík XVI. Je to doba velkých myšlenek a velkých rošťáků. Pierre-Augustin Caron de Baumarchais, syn hodináře, sám hodinář, spolu s Voltairem soudí, že hodiny jeho doby se povážlivě zpožďují a chystá se je seřídit.
Film je velkolepou podívanou, v níž na scénu vstupuje bouřlivák Beaumarchais v podání břitkého, vtipného a okouzlujícího Fabrice Luchiniho, který dokáže být naprosto suverénní před soudem i králem, ale zároveň trást se strachy čekajíc, jak publikum přijme jeho Figara.