Sága rodu Fabiciů. Slovenský historický seriál (1986). Hrají: E. Vášáryová, M. Kramár, K. L. Zachar, V. Müller, Z. Jezerská, E. Večerová, I. Siegelová, Z. Cigánová, A. Tarábková a další. Režie Andrej Lettrich (Ve slovenském znění)
00:00:03 Bojím se toho, co přijde. A bojím se i o Aurela. Je po vás.
00:00:12 Volala jste mě, moje drahá paní matko?
00:00:24 Julie a její bratr Adam Tomka se rozhodnou Aurela zasnoubit
00:00:29 se Žofií Rakovskou, o 5 let starší, aby spojili 2 nejbohatší
00:00:35 turčianské rody.
00:00:41 RÁNA
00:00:43 Ohlasy a myšlenky Francouzské revoluce se nezadržitelně šíří
00:00:47 po celé Evropě. Bouře roku 1848 zasahují i Horní Uhersko.
00:00:54 -Bratři Slováci! V tomto památném roce se na nás
00:00:58 usmála svoboda! Nedejme si ji vzít.
-Běž se podívat, kdo to byl.
00:01:04 Všude jsou slyšet nová jména. Hurban, Štúr, Hodža.
00:01:09 Poddaní pálí dereše, zdvihají hlavy.
00:01:12 Na Myjavě se formuje slovenské revoluční vojsko.
00:01:16 -Pokračuj. Uč se. Jako Hurbanův dobrovolník to budeš potřebovat.
00:01:19 -Tak se braň!
00:01:21 -Co tu chcete?
-To je pan zeman Aurel Fabici
00:01:26 z Alžbětina dvora.
-Můj kamarád a šafář Vavro Bělička.
00:01:30 A vaše jméno?
-Alžběta Lilgová.
00:01:35 Aurel se zamiluje do Alžběty, daruje jí perly Fabiciů
00:01:40 a tajně se s ní zasnoubí.
00:01:51 Zruště moje zasnoubení se Žofií Rakovskou.
00:01:55 Ale ani Lilgovou si nemůžeš vzít. Proč?
00:02:00 Protože se jmenuje Alžběta. Ale co na tom? I moje babička
00:02:06 se tak jmenovala.
00:02:08 -Mathiasův testament ničí Aurelovu lásku.
00:02:12 Julie s Adamem požádají Lilgovy, aby Alžbětu okamžitě poslali
00:02:16 zpět do Prešpurku.
00:02:18 -Alžběto!
-Aureli! Zastav!!!
00:02:24 -Julie s bratrem přece jen přinutí Aurela ke sňatku s Žofií.
00:02:31 -Husaři přijeli.
-Kolik je jich?
00:02:34 -Aurelův jediný přítel, šafář Vavro Bělička v přestřelce
00:02:38 s husary umírá.
00:02:42 -Proč nejdeme do ložnice, Aureli?! Proč mě chceš potupit?
00:02:46 Ne, prosím tě, Aureli! Ne!
00:02:53 -Ty tam nemůžeš! Tam patří Alžběta Lilgová!
00:02:57 Ááá!
00:03:02 Česká televize uvádí
00:03:08 ALŽBĚTIN DVŮR
00:03:21 Aureli, Aureli ne!
00:03:26 Ne! Ne!
00:03:31 NÁŘEK
00:03:34 Bože můj! Vždyť blouzní!
00:03:40 Zatni zuby, Žofko. Každý porod je těžký.
00:03:45 Doktor tu bude každou chvíli. Proč, Aureli? Proč?
00:03:50 Jsi přece moje žena!
00:03:55 -Proč mě chceš potupit? Proč nejdeme do ložnice?!
00:03:59 Ne, Aureli! Ne!
-Ty tam nemůžeš!
00:04:02 Tam patří Alžběta Lilgová!
-Ne! Pusť mě!
00:04:14 Bože! Terko!
00:04:19 Terko! Terko!!!
00:04:23 -Už vybrali jméno?
-Nevím.
00:04:27 Ale budou to smutné křtiny. Tam i tady.
00:04:36 -Ale maminko. Terko!
00:04:41 Umírá!
00:04:47 -Doktor přijel.
00:04:51 -Počkejte, maminko, pomůžu vám.
-Jen tu pěkně seď.
00:04:55 Přijde to i na tebe a co si potom počneme?
00:04:58 -Dobrý den. Předčasný porod, pane doktore.
00:05:00 Kde je? Tady.
00:05:19 Žije? Hmm.
00:05:23 Teplou vodu, ručníky! Rychle! Slyšely jste? Rychle!
00:05:31 PLÁČ DÍTĚTE
00:05:38 Holčička?
00:05:44 Holčička?
00:05:46 PLÁČ
00:05:56 -Chlapečka zachránil.
-A urozená paní?
00:06:02 -Dokonala.
00:07:03 NOVÁ SMLOUVA 4. část
00:07:15 Urozený pan Filip Fabici.
00:07:23 Vás jsem si nechal na konec.
00:07:27 Vaše hraběcí osvícenosti, ctihodný učitelský sbore!
00:07:32 Mám tu čest vám představit nejlepšího žáka
00:07:36 Kestheyovského Georgiconu.
00:07:44 Stojíme na prahu velkých hospodářských proměn.
00:07:49 Celá Evropa je v pohybu. Ani Uhersko nesmí zaostat.
00:07:58 Proto vznikla i tato škola.
00:08:01 Dnes při odevzdávání diplomů mohu s hrdostí prohlásit,
00:08:06 že úsilí našich pedagogů nebylo marné.
00:08:09 Všichni abiturienti si rychle osvojovali myšlenku,
00:08:13 že země, to nejsou jen sáhy a jitra zapsané v pozemkové knize,
00:08:19 ale také oranice, pastviny a louky, které čekají na starostlivou ruku
00:08:25 hospodáře.
00:08:27 Nejdál se však dostal Filip Fabici.
00:08:30 Sám přišel na to, že člověk nás může zklamat kdykoliv.
00:08:35 Ale země nikdy, když jí dáme všechno, co potřebuje.
00:08:40 Blahořečím lidem, kteří vás poslali na tuto školu.
00:08:44 Budete její trvalou pýchou.
00:08:47 -Bravo! Bravo!
00:08:52 -A teď prosím mecenáše naší školy, osvíceného hraběte
00:08:56 Štefana Festetiče, aby mu odevzdal upomínkový dar.
00:09:12 Gratuluji.
00:09:20 ZPĚV
00:09:50 KLAPÁNÍ DŘÍVEK
00:10:00 Kšš! Kšš!
00:10:03 Kšš!
00:10:22 Sultáne, chyť! No!
00:10:31 Proklatý rod, který chová psy proto, aby útočil na lidi.
00:10:36 Tak co? Odvoláš ho? Ale nejdřív přivolám lidi.
00:10:41 Ať vidí, jak zeman Zikmund Rutkaj pytlačí na honech Fabiciů!
00:10:45 Cože?! Tatínku!
00:10:48 Ty mlč! Panské hony odjakživa patřily Rutkajovým.
00:10:52 Dokud se ve Vrútkách neobjevil největší zloduch v Horním Uhersku,
00:10:57 tvůj děd Mathias Fabici! No? Co koukáš, jako kdybys spadl
00:11:01 z višně? Odvoláš ho? Sultáne, k noze!
00:11:08 Zadav se jimi! I s tvou bábou, ty!
00:11:14 Michale, balíme!
00:11:27 Odpusť, Filipe.
00:11:33 Řekni mu, že se na něj nezlobím.
00:11:42 Pojď! Hyjé!
00:11:48 Sultáne!
00:11:55 Sedlový napadá na levou přední. Co mu je?
00:11:58 Má slabou podkovu. Tak ho dej překovat.
00:12:03 No, no, vypřahej, vypřahej! Judito, kam běžíš? Proč nepomůžeš?
00:12:08 Uvrhl jste nás do hanby! Chtěl jsem, abyste aspoň
00:12:11 jednou v životě viděly Panské hony. Umřu, a nikdo z vás nebude vědět
00:12:14 odkud kam co bylo naše. Teď se nám budou vysmívat,
00:12:17 že Rutkajovy dcery chodí pytlačit koroptve.
00:12:20 Lepší koroptve než -
00:12:22 než mládence!
00:12:25 Magdaleno, to není práce pro Rutkajovu dceru.
00:12:28 Pacholek si poradí. Pojď.
00:12:34 Stále jen křičíte, zakazujete. A co? I ty se na mě zlobíš?
00:12:43 Nikdo se na vás nezlobí. Ani Filip.
00:12:56 Hledáš podobnost?
00:13:00 Proč tu není i váš obraz, moje drahá babičko?
00:13:04 Můj obraz?
00:13:07 Můj obraz je tady všude. Byly jiné starosti.
00:13:12 Nebyl čas na malování.
00:13:15 Objednal jsi ten železný pluh? Hmm.
00:13:20 Jaký to byl člověk?
00:13:28 Nešťastný.
00:13:34 Vyprávějte mi o něm, moje drahá babičko.
00:13:39 Ale co tě to napadá? Řekni mi radši, jak ti jde práce
00:13:43 na Panských honech?
00:13:47 Víte, co mi o něm řekl Zikmund Rutkaj?
00:13:50 Ten ničema! Že to byl největší zloduch
00:13:54 v Horním Uhersku. Nerouhej se, vnuku můj!
00:14:01 Nosíš přece jeho jméno. Které lidé proklínají.
00:14:06 Rutkaj ať se radši stará o své dcery. A ty o majetek.
00:14:11 A kde chceš obědvat? Tady?
00:14:24 Oh! Urozený pan Zikmund Rutkaj z Dolního dvora vás nastokrát
00:14:30 pozdravuje a posílá mladému pánovi dárek.
00:14:33 Co je to? Koroptve.
00:14:39 Mám je připravit? Hmm.
00:14:42 Prosím. A dej zatopit v krbu. Je mi zima.
00:14:53 Nedopečené! Nedosolené! Bez vína.
00:14:59 Která z vás to dělala?
00:15:02 Já. Na co jsi myslela?
00:15:08 U kováře jsi už byl? Nechte ho aspoň najíst, tatínku.
00:15:12 Ty mlč! Kůň je v hospodářství nade vše.
00:15:22 Kde je Judita? U Lilgů.
00:15:27 Pokud vím, ženicha tam pro ni nemají.
00:15:30 Slíbili jí vajíčka pod kvočnu. A copak my už nemáme vejce?
00:15:34 Taková ne. Islandská!
00:15:38 Kam jdeš? Dát prasatům.
00:15:42 Johana je nakrmí. Slyšela jsi?!
00:15:49 Chci s tebou mluvit! Dobré odpoledne.
00:15:55 Filipe!
00:15:58 Pojď dál. Prázdniny? Pojď, sedni si.
00:16:02 Dobré odpoledne, kmotře. Nepamatuji se, že bych tě nesl
00:16:07 ke křtu. Ale váš dědeček byl Filipovu
00:16:10 dědečkovi kmotrem. Tak jste nám to vyprávěl.
00:16:14 Co bylo, bylo. Přišel jsem poděkovat. Za koroptve.
00:16:22 Tak už dost. Co se tu děje za mými zády?
00:16:36 Myslel jsem, že - promiňte.
00:16:45 Vidíš, jak nám koroptve z Panských honů uvízly v hrdle?
00:16:55 Co chceš ještě slyšet? Co? Jak nám vaše čeleď v třicátém
00:16:59 prvním podpálila maštale? Ale boží mlýny jsou spravedlivé.
00:17:08 Tři tví předkové se utopili v Turci a čtvrtý, tvůj otec, však víš -
00:17:15 Ty jsi možná statečnější, ale i tak tě žádám,
00:17:19 obcházej tenhle dům velkým obloukem.
00:17:24 A kdybych tě někdy přistihl s mojí Johanou, uškrtím ji.
00:17:30 Sbohem!
00:18:12 Magdaleno!!!
00:18:19 A mám ho ráda! Ráda! Ráda! Ráda, abyste věděl!
00:18:23 Nedovolím, aby se kolem mé dcery ochomýtala taková holota!
00:18:29 Kde nic tu nic! Jen proto, že nemá armales?
00:18:33 Neodmlouvej nebo - !
00:18:38 A s tebou udělám krátký proces.
00:19:00 Pane Filipe! Pane Filipe!
00:19:07 Stůj.
00:19:12 Michale, Johanka tě posílá? Ne.
00:19:16 Urozený pán? Ne. Jdu za vámi ze své vůle.
00:19:20 Jestli byste mě nevzal do služby. A co si provedl?
00:19:23 Magdalenka mi padla do oka. SMÍCH
00:19:25 Můžu tedy přijít? Jestli tě Magdalenka pustí.
00:19:29 Dám podkovat koně a večer jsem na Alžbětině dvoře. Děkuji!
00:19:45 -Říkám ti, Agneško moje, vyžeň ho z hlavy.
00:19:51 -A just jsem na něho nemyslela. Ani prostěradla mu nebudu tkát.
00:19:56 -To bys urozenou paní moc urazila. Dobře víš, že si tě vybrala.
00:20:02 Už je to tak, Agneško moje, ty mu je nachystáš,
00:20:10 ale nejste si souzení.
-Maminko moje!
00:20:16 -Kdyby tak žil náš otec. Všechno by bylo jinak.
00:20:28 Pro tebe. Svatební?
00:20:31 U nás v Topolcích byl takový zvyk. Svatební prostěradla pro ženicha
00:20:35 mohla tkát jen panna v bílých šatech s věnečkem na hlavě.
00:20:40 Jinak se manželství nevydařilo. Věřím, že jsi čistá jako hvězda
00:20:45 na nebi.
00:20:47 -A koho si pan Filip vezme?
-Agneško.
00:20:51 To bych chtěla vědět i já.
00:20:57 PLÁČ
00:21:02 Magdalenko.
00:21:05 Neřvi! Já ti najdu vhodnějšího ženicha.
00:21:09 Starého plešatého zemana z Bělé! Nechci! A nechci a nechci!
00:21:15 Jestli mi nedovolíte vdát se za Michala, zabiju se!
00:21:19 Nedovolím!
00:21:23 Běž za ní, běž. I Judita se kvůli vám trápí,
00:21:27 Kevický z Kevice se jí docela líbil, už mohla být pod čepcem.
00:21:31 Svou prvorozenou dceru neprovdám za pána z Nemanic!
00:21:34 A my jsme co? Zmiz!
00:21:39 I Filipovi jste ublížil. Copak může za to, co se stalo před 60 roky?
00:21:43 Mlč!
00:21:48 Po kom jen jsou? Vždyť ty jsi byla mírná jako ovce.
00:21:54 Vím, příroda se hlásí. Ženskost jim zatemňuje mozek.
00:21:59 Ale jak je mám udržet na uzdě? No řekni!
00:22:03 Dobrý podvečer, tatínku. Dobrý. Kde poletuješ?
00:22:06 To vám posílá strýček Lilgo. Co to je?
00:22:11 Islandský kohout. Abychom nemuseli lovit v cizích revírech.
00:22:17 A máte ho navštívit, jestli dostanete ze stoličního
00:22:20 úřadu dopis. Jaký dopis?
00:22:23 To mi neřekl.
00:22:35 Jednoho pacholka z rutkajovského dvora jsme už měli. Nepovedl se.
00:22:40 Pošli ho radši pryč. Nepošlu.
00:22:46 Jak to se mnou mluvíš? Máš už všechno. Armales, školy,
00:22:52 bohatství. Jen zemanské způsoby ti chybí.
00:22:58 Jak zahynul můj otec?
00:23:05 Na honu. Kdo ho zastřelil?
00:23:08 Nešťastná náhoda.
00:23:13 Proč o našem rodu nic nevím?
00:23:19 Chtěla jsem tě ochránit. Před čím?
00:23:29 Odnes to a hned. Ale -
00:23:32 Slyšela jsi?
00:23:37 Prokleté Panské hony!
00:23:40 Čert mi našeptal, abych tě tam poslala.
00:23:43 Je to pravda, že jim naše čeleď v 31. podpálila maštale?
00:23:47 Proč se pořád vrtáš v minulosti? Poslala jsem tě do škol,
00:23:52 aby ses učil starat o hospodářství a zveleboval ho.
00:23:55 Vždyť ho zvelebuju.
00:23:58 Chci ho ale zbavit plevele. Ale při tom ničíš úrodu!
00:24:02 Kdo se utopil v Turci? Jestli mě nechceš utrápit, přestaň.
00:24:08 Chci znát jen pravdu. Co z takové pravdy, která tě může
00:24:12 zahubit? Jako Mathiase?
00:24:15 Řekněte, kdo ho - Rutkajovi?
00:24:21 Vím jen to, co mi řekl v den svojí smrti.
00:24:27 Že naše rody jednou sepíšou novou smlouvu.
00:25:03 Dobrý večer, pane Filipe! Á, Michale!
00:25:06 Magdalenka tě pustila? Vzkazuje vám, že jste dobrý člověk.
00:25:12 I Johanka vás pozdravuje. A kde budeš spát?
00:25:16 Čeledník je plný. Tam, kde jsem zvyklý, v maštali.
00:25:20 Tak dobře. Ale ráno si přivstaň. Začneme svážet seno. Dobrou noc.
00:25:24 Dobrou noc.
00:25:32 Agneško? Pane Filipe.
00:25:35 Neviděl jsem tě celou věčnost. Ani na Vánoce, když jsem byl
00:25:39 na prázdninách. Kde jsi byla? V Blatnici u tety.
00:25:43 Rozumím, rosteš do krásy, tak tě maminka schovává, co?
00:25:49 Dnes mě schovala do sena. Do sena?
00:25:52 Na Panských honech.
00:26:00 Tak to ty jsi tak krásně zpívala.
00:26:08 Jak jsi vyrostla.
00:26:19 Koho to sem čerti nesou? Kdo je to? Strýček?
00:26:24 Nebo Rutkaj. Proč Rutkaj?
00:26:28 Možná ho sem poslala panna Johanka.
00:26:37 Žiju tu bezmála 40 roků, ale ještě jsi mi nepřinesl
00:26:42 dobrou zprávu. Jaké časy, takové zprávy, sestro.
00:26:47 Ale neboj se, už tě dlouho lekat nebudu. Ničí mě záducha.
00:26:53 Vynechává mi srdce. A co Filip? Ještě se nežení?
00:26:58 Právě jsem se rozhodl.
00:27:02 Vítejte u nás, drahý pane strýčku. Znám ji?
00:27:06 Určitě vás překvapím. Jako tvůj otec?
00:27:09 Ale Adame! Letím rovnou ze stoličního úřadu.
00:27:12 Co se stalo? Pohroma, Filipe. Přes Vrútky
00:27:16 povede železná cesta. Štreka.
00:27:20 Čert ví, jak tomu říkají. Prý po ní budou tahat domy na kolech.
00:27:25 V Anglii to už mají 40 let! A v Rakousku 30. A ještě jsem
00:27:29 se nikdy nedočetl, že by to pro ně byla pohroma.
00:27:33 A zamyslel ses nad tím, kolik úrodné země ti zaberou?
00:27:36 A víš, kudy ta cesta povede? Přes Panské hony.
00:27:40 Je třeba něco udělat! Musíme se bránit.
00:27:43 Proti komu? Na sobotu pozveš přední turčianské
00:27:48 urozenosti. Řekneš jim, že chceš oslavit svou plnoletost.
00:27:55 Jak si přejete, moje drahá babičko.
00:28:00 No?
00:28:11 Chystejte dosečnou, pane Filipe. Poslední fůra.
00:28:14 Agneška tu není? Ne.
00:28:16 Proč vyzvánějí? Asi kvůli tam těm.
00:28:26 Co vás sem přivedlo, lidičky? Vraťte se.
00:28:31 Tohle tady není ani cirkus ani pouť.
00:28:35 Ale my tu máme pozemky. A vy nám je chcete zničit.
00:28:41 Hledáme nejvhodnější trasu budoucí košicko-bohumínské magistrály.
00:28:45 Jak vím, stoliční úřad vás o věci včas uvědomil.
00:28:48 Úřad je úřad, a my jsme my.
00:28:52 Smím vědět, s kým mám tu čest?
00:28:56 Zeman Zikmund Rutkaj.
00:29:01 Extravilán pana Rutkaje se v traťovém pásmu vůbec nenachází
00:29:06 Nechápu tedy, proč se bouříte. Pozemek, na kterém stojíme,
00:29:10 patří Fabiciům. Nemusíte mě poučovat.
00:29:13 Já vím, na čím pozemku stojím!
00:29:16 Odpusťte, páni zemani, ale tuto stavbu podporuje i uherská vláda.
00:29:22 A vy jako dobří vlastneci byste jí měli jít na ruku.
00:29:26 -Stavte si, co chcete, ale na svém! Tak!
00:29:28 -Stejně je to čertovský výmysl!
-Čertovská věc to tedy bude,
00:29:32 v tom máte pravdu. Za 5 krejcarů vás odtud odveze třeba do pekla.
00:29:38 Jen se smějte, vy hlupáci! Copak se v té mašině nebude topit
00:29:43 jako v pekle?
00:29:46 Zafouká vítr, roznese jiskry, a všechno může shořet!
00:29:50 Vesnice, pole!
00:29:55 Kdo nám potom nahradí škodu? Čert anebo ďábel?
00:29:58 -Můžete si vybrat. Nedejte se, páni úředníci, neustupte.
00:30:03 Zemanů neubude, a chudině pomůžete.
-Ano!
00:30:08 -Když bude štreka, bude i práce! Jiným slovy, úředníci:
00:30:11 poštvat na nás holotu! A vy jste nenažranci!
00:30:15 Co si to dovoluješ?
00:30:17 KŘIK
00:30:20 -Michale!
00:30:25 -Pan Filip slíbil, že nám pomůže.
-Tatínka to neobměkčí.
00:30:32 KŘIK
00:30:34 -Prosím vás, běžte domů. Nejdeme!
00:30:36 -Běžte vy, pak půjdeme my.
-Jestli se hned nerozejdete -
00:30:40 Tak co?
-dám povel k střelbě!
00:30:43 Co?! Do zemanů chcete střílet?! Do vlastních?!
00:30:49 Vždť to je rouhání Bohu! My tento stát držíme.
00:30:54 -Oh! STŘELBA
00:30:59 Pojďme radši pryč. Pojďme! KŘIK A CHAOS
00:31:03 STŘELBA
00:31:10 Au!
00:31:13 Zrovna tady se mi to muselo stát! Au!
00:31:18 Pojď, vstaň.
00:31:20 No, zem ti krvácí, a ty nikde!
00:31:23 Dobrý den, páni bratři! No, co jim odpovíš?
00:31:29 Poradíme se. Tady? Aby nás odbouchli?
00:31:33 V sobotu bych vás rád přivítal na Alžbětině dvoře.
00:31:37 Jak víte, vrátil jsem se po dvou letech ze studií, takže -
00:31:41 A vás, kmotře, zvu zvlášť.
00:31:46 Pravda, že bez pořádného honu se to neobejde.
00:31:50 A večer, jak nám káže zemanský mrav, uspořádá moje drahá babička
00:31:55 na vaši počest bál. Imro, Ondřeji, pomozte mi!
00:31:59 Tak pojď. Ale pomalu, protože to bolí!
00:32:02 Opři se, tak. Au! Oh!
00:32:05 Odpusť, Filipe. Postarej se o otce.
00:32:14 -Máte jediné štěstí.
-Že mám tak tvrdou hlavu?
00:32:18 -Ne. Že je tu panna Judita.
00:32:21 -Vidíte, i neštěstí je k něčemu dobré.
00:32:39 CVAKÁNÍ
00:32:58 Oh!
00:33:07 Dobrý den. Pane Filipe.
00:33:10 Jej, taková vzácná návštěva! Vítejte.
00:33:15 Račte. Sem. Proč utekla?
00:33:21 No, víte - v tomhle oblečení ji nesmí vidět žádný muž.
00:33:27 Jinak se plátno nepovede. Aha.
00:33:39 Krásné.
00:33:42 Udělala jsem pečené brambory, ochutnáte?
00:33:48 Váš ubohý pan otec se tu prý nejednou najedl.
00:33:55 Vezměte si. S mým ubohým byli skoro jako bratři.
00:34:02 Stalo se něco?
00:34:07 Přišel jsem se podívat, jaké dobroty se chystají
00:34:10 pro nedělní hosty.
00:34:17 Zapomněla jsem ti říct: Rutkaje nezvi.
00:34:25 Pomalu.
00:34:33 Bylo vám to třeba? Au!
00:34:37 -No, zdrávi buďte.
-Sbohem.
00:34:39 -Nač jste tam chodil? Abyste si udělal ostudu?
00:34:44 Oh!
00:34:47 Abych viděl, jak kulíš oči na toho panáka!
00:34:52 Judita má pravdu. Splašíte nejen koroptve, ale také lidi!
00:34:56 Ty mlč! Myslíš, že nevím, za kým jsi letěla?
00:34:59 Všechny jen lítáte jako divoké husy! To jsem se dožil!
00:35:03 To jsem se dožil!
-A ještě se dožijete.
00:35:06 Ten "panák" říkal, že to vezmou do rukou četníci.
00:35:10 Já jsem kameny neházel. Ale schovávali se za vás.
00:35:13 Už nechci slyšet ani slovo! Ale na ten hon půjdete?
00:35:18 Na jaký hon? S Filipem.
00:35:21 Pche! Mí předkové by vyskočili z hrobu!
00:35:24 Předkové. Předkové! A co my?!
00:35:38 No tohle!
00:35:40 Vraťte se. Slyšíte?
00:35:44 Vraťte se, ale hned.
00:35:49 Vždyť já vás mám rád.
00:36:04 HŘMĚNÍ
00:36:07 Blíží se bouřka, vraťme se. A víš vůbec, kde jsme?
00:36:11 V naší dubině. V lilgovské dubině.
00:36:15 Tak jí odjakživa říkali. Babička ti o tom nevyprávěla?
00:36:25 120 uherských jiter za 5.000 zlatých!
00:36:31 Pořádná zlodějina, co?
00:36:34 Michale, nech odtroubit konec honu. Ne, zůstaň s námi.
00:36:42 Neboj se, já ti neublížím.
00:36:46 A bez trofeje se domů nevrátíš. Pojď!
00:37:08 Aurel Fabici, 13. srpna 1848.
00:37:14 Tady ho našli s rozbitou hlavou. Hned po svatbě.
00:37:21 Měli jsme být rodina. Zamiloval se do mojí sestry Alžběty.
00:37:26 Ale jeho matka, tvoje babička, to překazila.
00:37:32 Taky slíbila, že dubinu vrátí, ale-
00:37:45 Oh!
00:37:50 Já jsem usnul. A co noha?
00:37:53 Mám ji jako v ohni. Au!
00:37:58 Ještě prší? Leje.
00:38:01 Hon se jim tedy nevydařil.
00:38:07 Kde je Magdalena? V maštali.
00:38:10 Dojí? Pláče.
00:38:13 A Judita? Oh.
00:38:16 Přivážu ji ke stolu! Vyměním vám obklad.
00:38:23 Jej. Máš ho ráda? Doteď jste vždycky mluvil
00:38:29 jen o Panských honech.
00:38:33 Nezírej a převazuj.
00:38:57 -Vždyť to je Rutkajova dcera.
-Možná taky hledá práci.
00:39:01 -Možná ji otec poslal. Že už zemani nebudou bránit.
00:39:07 SMÍCH
00:39:10 -Dobrý den.
-Dobrý den.
00:39:12 -Tak co? Podíváme se?
-Hmm.
00:39:18 -Hledám toho s rozbitou hlavou.
-Ruprechte?
00:39:28 -Co je? Panno Judito! Vítejte.
00:39:34 Vítejte.
00:39:36 Prosím, sedněte si. Počkejte, utřu to.
00:39:41 -Přišla jsem se vás zeptat, jestli opravdu pošlete ty četníky.
00:39:46 -Četníky? A kam?
-K nám. Ale otec není zlý člověk.
00:39:53 Ostatní ho navedli.
-Když za něj tak pěkně orodujete,
00:39:57 tak nepošlu.
00:40:13 -Bolestné.
-Ne, panno Judito. To nemůžu -
00:40:17 -Domů to už neponesu. Tatínek by mě s tím vyhodil.
00:40:21 ZAKLEPÁNÍ
00:40:28 Už jste tu zase? Jasně jsem vám řekl, že dokud se firma se zemany
00:40:34 nedohodne, se stavbou začít nemůžeme.
00:40:37 Všechno má přece své předpisy.
-Vidím, že dnes je to hrouda másla,
00:40:42 zítra možná půl prasete.
-Mociku.
00:40:44 -Ale hlavní věc, že se vyhoví pánům zemanům.
00:40:49 -Já je přesvědčovat nepůjdu.
-A kdo tedy?
00:40:53 -Úřady.
-A nebo vy.
00:40:58 Najdete je na Alžbětině dvoře. Všechny. Právě se tam radí.
00:41:11 Udělala jsem špatně?
00:41:14 -Možná dobře. Už 2 týdny tu takhle postávají.
00:41:19 Třeba pohnou věc dopředu.
00:41:31 -Urozené panstvo, vzácní hosté!
00:41:35 Dvě věci nás přivedly na Alžbětin dvůr.
00:41:41 Dnes uvádíme do života našeho synovce,
00:41:47 urozeného pana Filipa Fabiciho.
00:41:58 Ta druhá věc je smutnější.
00:42:03 Turčianské zemanstvo je vystaveno nové tvrdé zkoušce.
00:42:09 KAŠEL
00:42:14 A teď prosím mou urozenou sestru, aby zahájila bál.
00:42:20 Ale jak to?
00:42:23 Já a tanec? Celý život chodím ve smutku.
00:42:27 Urozená paní, udělejte nám laskavost.
00:42:29 Teď, na stará kolena? Už tak dávno jste netancovala.
00:42:32 Pěkně vás prosíme.
00:42:36 Tak pojď. Já?
00:42:55 HUDBA
00:43:11 Jej!
00:43:18 Kdy jste naposledy tancovala, moje drahá babičko?
00:43:22 Před 40 lety na své svatbě.
00:43:27 Jak tancoval můj dědeček?
00:43:32 Ani nevím.
00:43:39 Jak se ti vedlo na honu? Skvěle.
00:43:44 Jsem ráda, že se ti věci daří.
00:43:50 Vybíráte mi nevěstu?
00:43:55 Říkal jsi, že mě překvapíš sám.
00:44:03 Jak vypadala moje matka? Jsem jí podobný?
00:44:08 Ne. Spíš otci. Byli spolu šťastní?
00:44:16 Jak jinak. Nejvyšší čas, aby ses oženil.
00:44:22 Připravte naše slavné fabiciovské perly.
00:44:27 Dnes večer vám ji představím. Oh!
00:44:32 Odveď mě ke stolu. Motá se mi hlava.
00:44:35 Prosím.
00:44:51 HUDBA
00:45:03 Agneško? Chtěl bych vás o něco poprosit.
00:45:06 Jestli můžeš jít za Magdalenkou? Pozdravuj ji.
00:45:09 Děkuji, pane Filipe.
00:45:11 -Svolej urozené pány do knihovny. Poradíme se.
00:45:19 Pane bratře, mohu vás poprosit na chvíli do knihovny?
00:45:23 I vás prosím. Páni bratři, prosím vás,
00:45:26 sejdeme se v knihovně.
00:45:42 -Zbytečně jsme si ošoupali boty.
-Proč?
00:45:46 -Neslyšíš jak křepčí? Už se dohodli, oslavují.
00:45:52 -Co uděláme?
-Toto!
00:45:56 -Neblázni!
-Oni taky házeli!
00:45:59 -To je jejich věc.
00:46:02 Kdo jde se mnou?
-Všichni!
00:46:07 -A co tam chceš dělat?
-Tancovat.
00:46:12 -Promluvit jim do duše. Možná se dají uprosit.
00:46:17 -Zemana neuprosíš, bratříčku. Toho můžeš jen postrašit-
00:46:21 -A zítra tě odvedou v želízkách. Tak pojďme!
00:46:25 -Pojďme! Pojďme!
00:46:34 PŘEKŘIKOVÁNÍ ZEMANŮ
00:46:36 Páni bratři! Páni bratři! Jste výkvět turčianského zemanstva,
00:46:42 a ne koňští handlíři!
00:46:45 Byl by vám to řekl i nebohý Mathias.
00:46:49 Nepřišli jsme se sem hádat, ale radit.
00:46:52 Slovo má Imrich Záturecký.
00:46:55 -Mě nepřesvědčíte, pane bratře! Majetek je posvátná, nedotknutelná
00:47:00 věc a basta!
-Tak jest!
00:47:02 Stavební firma vám za všechno řádně zaplatí.
00:47:05 Co z toho, když mi přetnou brambořiště vejpůl!
00:47:08 Jak budu přecházet z jedné strany na druhou? Jako pták?
00:47:10 Nebo jako krtek?
00:47:13 Slyšeli jste už něco o veřejném zájmu?
00:47:15 Slovo má urozený pan Oskar Bimko ze Štiavničky.
00:47:19 -U Žiliny sežrali celou obrovskou plochu hrachu.
00:47:22 Krtci? Ti, co staví štreku.
00:47:26 -Znásilňují ženy! To je taky veřejný zájem?
00:47:29 Slyšel jsem, pane bratře, že se vám vloni urodilo hodně brambor.
00:47:33 Slyšel jste dobře. Velkou část byste mohl prodat.
00:47:37 Když mi dohodíte kupce. Palírna v Mikuláši.
00:47:41 A odvezete je tam? Ne, vy. Jednu fůru za 3 dny.
00:47:47 Do Vánoc to možná stihnete. Máte přece pověstně rychlé koně.
00:47:51 Děkuji pěkně. No vidíte! Železnice by vám odvezla
00:47:55 celou úrodu za 3 hodiny!
00:47:59 Brambory. Vloni nám bůh požehnal, letos nemusí.
00:48:05 Ale máte také ještě les. Dnes jsem ho viděl.
00:48:08 Sousedí s lilgovskou dubinou. A co má les společného se štrekou?
00:48:12 Je v ní bohatství, které přichází nazmar.
00:48:15 Hnije vám tam dřevo. Vím, prodal byste ho, ale nemáte kupce.
00:48:19 Poradím vám. Jonathan Schlesinger z Ružomberku od vás odkoupí
00:48:24 všechny jedle, když mu je ovšem přiveze.
00:48:27 A přece mi tu cosi nepasuje. Když je ta štreka taková náramná
00:48:32 věc, proč potom baron Révai z Vošovic nedovolil,
00:48:36 aby ji táhli přes jeho pozemky?
-Ano! Proč?
00:48:40 Protože je baron. Člověk, který si může dovolit všechno.
00:48:44 Dokonce i být hloupý. Má na to papír. Armales.
00:48:48 Jenže doba armalesů, páni bratři, pomalu končí. Celá Evropa se hýbe,
00:48:53 tak proč by se nepohnulo i zatuchlé Uhersko?
00:48:57 Za rok za dva už nebude důležité, kdo má kolik v pozemkové knize,
00:49:01 ale kdo má kolik tady. Tak se tedy budeme klanět vlakům?
00:49:05 Škoda, že tu není Rutkaj. Víš, co by ti řekl? Hloupé rouhání bohu!
00:49:10 Ano, tak! Možná.
00:49:12 Ale pro Vrútky bude železnice božím požehnáním.
00:49:16 Tak ty jim dovolíš, aby tu štreku táhli přes Panské hony?
00:49:20 Dovolím.
00:49:23 Urozené panstvo, přepadli nás! Přepadli a svázali.
00:49:27 Kdo?! Nevím. Sebrali i kočáry.
00:49:30 -Co se to zase děje?
-Pojďme, páni bratři.
00:49:33 Běž dolů, já přijdu.
00:49:36 Přestaň! Přestaň!
00:49:39 Přepadli nás!
-Kdo?
00:49:41 -Neptej se a utíkej! Zachraň se, kdo můžeš!
00:49:45 Běž!
00:49:47 -Prosím vás, neblázněte! Mějte rozum! Dolů ať jdou jen muži.
00:49:50 Ženy, zůstaňte tady! Prosím vás, neblázněte! Nedělejte paniku!
00:50:01 Kdo to mohl udělat, moje drahá babičko?
00:50:05 Jaké nepřátele náš dvůr ještě má?
00:50:08 Vím jen, že sis nahněval zemany. Na zemanských dvorech odjakživa
00:50:13 dělali neplechu jen nádeníci.
00:50:17 Říkala jsem ti, abys poslal toho pacholka pryč.
00:50:23 No vidíš.
00:50:30 Tam jsou!
00:50:33 Kdo to byl? Poznali jste někoho? Nevím, vaše urozenosti.
00:50:37 Počkejte, panstvo, neodcházejte! Kam byste šli teď v noci.
00:50:40 -Pěkně jsi to narafičil!
-Nejdřív nás pozveš, a potom -?
00:50:43 Ale Fabiciovi byli odjakživa věrolomní.
00:51:01 -Oh!
00:51:05 -Judito?
-Michale, ty ses vrátil?
00:51:10 -Pán mi dal na dnes večer volno.
-Tatínkovi se ulevilo?
00:51:21 Dobrou noc.
00:51:38 -Konečně usnul.
-Ptal se na mě?
00:51:41 -Celý večer. Kde jsi byla?
-Tam.
00:52:18 -Prr!
00:52:20 Filipe! Judito?
00:52:22 Filipe!
00:52:25 Musím se ti k něčemu přiznat. Já jsem je tehdy poslala
00:52:30 na Alžbětin dvůr.
00:52:36 Dobře jsi udělala. A co tu děláš? Pomáhám.
00:52:43 Tatínek tě pustil?
00:52:51 Má armales?
00:52:56 Ale je studovaný.
00:53:01 Ruprecht. Fabici.
00:53:03 Panna Judita mi o vás hodně vyprávěla.
00:53:06 Nedovolte jí příliš vyprávět.
00:53:10 Tak se to přece jen pohnulo. Pohnulo. Díky vám.
00:53:14 A kromě toho jsem kvůli vám zabránil dešti.
00:53:18 Hmm. Jakou odměnu chcete? Propusťte toho člověka.
00:53:22 Vždyť vám udělal škodu a četníci ho obvinili z pobuřování.
00:53:27 Není to tak strašné, jeden polámaný kočár. A pobouřil jen zemany.
00:53:38 Hlavní věc, že ti chutná.
00:53:46 Bůh tě potěš, přítelíčku. A rychle se uzdrav.
00:53:52 Buďte sbohem.
-Sbohem a děkujeme za návštěvu.
00:53:59 Kde je Judita? U Lilgů.
00:54:03 Nevěřím! Co by tam celý týden dělala?!
00:54:06 Turiec se vylil z břehů, strhl most. Nemůže se vrátit.
00:54:10 Kde je Judita? Ona jediná by mě mohla vyléčit.
00:54:15 Přijde, až opadne voda. Lžeš! Lžeš! Všichni mi jen lžete!
00:54:21 Vydědím vás! Vydědím!
00:54:28 Oh!
00:54:37 Oh!
00:54:45 Moje noha. Moje noha.
00:54:57 -Filip!
-Michal!
00:55:04 Prr!
00:55:06 S tatínkem se musí něco udělat. Strašně mu otéká noha.
00:55:10 -Chvílemi jako by ztrácel rozum. Pořád volá Juditu.
00:55:13 Už se domů nevrátí. Nesmíte ji za to odsuzovat.
00:55:18 Před tatínkem ani slovo. Nepřežil by to.
00:55:23 -Vrať se k nám, Michale, přijď. Nemá kdo dohlížet na hospodářství.
00:55:28 -Kdyby to záleželo na mně.
00:55:38 Dobrý den, kmotře.
00:55:41 Ty si ještě troufáš překročit můj práh?
00:55:47 Vím všechno. Byl tu Záturecký. Pošlapal jsi nejsvětější zájmy
00:55:52 turčianských zemanů.
00:55:57 My dva si už opravdu nemáme co říct.
00:56:02 Vím, kde je Judita.
00:56:06 Mluv.
00:56:09 Ale nejdřív mi ukažte nohu.
00:56:12 Nemůžu. Omdlel bys. Dobře. Přivedu Juditu.
00:56:24 Jedu pro doktora, ty tu zůstaň.
00:56:28 Pojedu s tebou. Hyjé!
00:56:41 I já bych chtěla utéct jako Judita.
00:56:46 Proč mě nemáš rád? Bojíš se otce?
00:56:51 Chceš jít pešky? Pohlaď mě.
00:56:57 Ještě. Přestaň.
00:57:00 Prr!
00:57:06 Chci, abys mě políbil. Řeknu ti to na rovinu.
00:57:11 Už jsem se zaslíbil jiné.
00:57:14 Daleko jsem nedojela. Vrátíš se?
00:57:18 Tak s sebou vezmi i Juditu. Najdeš ji v té boudě. Hyjé!
00:57:25 Tady na mě počkejte.
00:57:37 Filipe? Co by tu dělal, urozená paní?
00:57:41 Řekněte mu, že jsem se na něj moc zlobila.
00:57:45 Přijel šafář z Tomkovic. S bratrem je zle.
00:57:49 Možná tam nějaký čas pobudu. Ať za mnou přijde, ještě dnes.
00:58:08 Nejdu.
00:58:14 Nemůžu.
00:58:18 Jak vidíš, už nejsem sama.
-Dobrý den.
00:58:22 -Tatínek tě pořád volá. Věří, že jen ty ho můžeš vyléčit.
00:58:30 -Johanko, sestro moje.
00:58:34 Ještě jsi nikoho nemilovala? Jednoduše se bojím, mám strach.
00:58:38 -Že ti překazí štěstí?
-Ano.
00:58:42 Dal střílet do zemanů. Kvůli němu si tatínek zmrzačil nohu.
00:58:47 Vyhodí ho dřív, než vstoupí do pokoje.
00:58:51 -Ty jsi pryč. Magdalena se chystá odejít.
00:58:57 A já? Co mám dělat já?!
00:59:16 -Ty chceš, abych šla?
-Půjdeme spolu. Pojď.
00:59:30 Oh!
00:59:35 Kde je? Kdo?
00:59:38 Sekera. Přikázal jsem ti, abys ji přinesla.
00:59:41 Na co vám bude? Useknu ji!
00:59:46 Judita mi říkala, abych ji usekl. To se vám jen zdálo.
00:59:50 Ne, nezdálo! Viděl jsem ji, byla tu.
00:59:54 To nemůžete, tatínku! Musíte zůstat v posteli!
00:59:57 Pusť mě! Nepustím vás! Nepustím! Michale!
01:00:00 Michale! Michale!!! Pusť mě!
01:00:02 Nepustím! Říkám ti, pusť mě!!!
01:00:05 -Ne! Ne!
-Vaše urozenosti. Vaše urozenosti!
01:00:09 Ty?!
01:00:12 Ještě jsem nenatáhl brka. Ven! Nikam nepůjde!
01:00:17 Ty mlč! Kdo se bude starat o hospodářství?
01:00:20 Vy?! Všechno tu jde s kopce, dcery vám utíkají z domova,
01:00:24 a vy jen zahlížíte, křičíte a vyhazujete! Otče! Otče!
01:00:30 Otče, ne!!!
01:00:38 Ven!!!
01:00:45 Půjdu, vaše urozenosti, ale ne sám. Co se to opovažuješ, ty?!
01:00:51 Michale!
01:00:53 Víte, koho jste uhodil?! Holotu!
01:00:57 S ním vaše dcera čeká dítě! Cože?!
01:01:13 Au!
01:01:18 PLÁČ
01:01:36 Urozená paní se už vrátila?
01:01:44 -To se ti jen zdálo.
01:01:49 -Možná se mu něco přihodilo.
-Komu?
01:02:06 BLOUZNĚNÍ NEMOCNÉHO
01:02:16 Dobrý večer, tatínku. To jsem já, Judita.
01:02:20 -Už nikoho nepoznává.
01:02:27 Tak ses bála, že tě vyhodí.
01:02:33 Tam! Tam ať chytí - Koho?
01:02:40 Koroptev.
01:02:43 Pif! Paf! Panák! Znám ho.
01:02:50 Tatínku! Tatínku!
01:02:57 -Tady pomůže jen amputace. Ženy dají ohřát vodu
01:03:01 a připraví plátno. Hodně plátna. Chlapi obstarají provazy
01:03:06 a láhev režné. Musíme ho opít.
01:03:27 ZVUK KOPYT
01:04:40 Áááá!
01:05:09 ODBÍJENÍ HODIN
01:05:19 Agneško? Plátno pro vaši nevěstu.
01:05:30 Nikdo tě neviděl? Ne.
01:05:33 Ani babička? Ta je daleko, až v Tomkovcích.
01:06:10 Agneško moje. Filipe.
01:06:14 Agneško. Počkej.
01:06:51 Pane Filipe? Pane Filipe!
01:06:55 Přežil to? Přežil, ale -
01:07:24 Co se stalo? Dala je odvézt ještě před svítáním.
01:07:28 Kdo?
01:07:39 Co jste to udělala, moje drahá babičko?
01:07:46 V noci zemřel můj bratr Adam. Tvůj strýc.
01:07:56 Podle jeho testamentu se staneš zákonitým dědicem celého majetku
01:08:01 Tomkových. Pod jednou podmínkou: Kam jste ji odvezla?
01:08:06 -že si vezmeš děvče ze zemanské rodiny.
01:08:13 Agneška je moje snoubenka!
01:08:18 Tady je testament. Kam jste ji odvezla?
01:08:24 Držím v rukou poslední vůli tvého nebohého strýce.
01:08:28 Papír, nic víc!
01:08:31 A ty z něj uděláš nejkrásnější šperk rodu Fabiciů.
01:08:35 Proč jste ji vyhnala?
01:08:39 Měla jsem to udělat dávno, dokud ještě žil její otec Vavro.
01:08:46 A sundej si čepici, když mluvíš se svou babičkou!
01:08:50 Chováš se jako pacholek!
01:08:54 A co jsem jiného? Vždyť mě zplodili v maštali!
01:09:01 Filipe! A tady je další rodinný šperk.
01:09:12 Na tomhle místě zahynul Aurel Fabici.
01:09:16 Prý nešťastná náhoda! Zabila jste jediného syna!
01:09:23 Já ne, to on, Mathias.
01:09:30 Ano, vy jste jen chránila drahokamy v koruně Fabiciů.
01:09:36 Lilgovskou dubinu, Rutkajovy Panské hony, Rakovského majetek!
01:09:40 Jak jste takhle mohla žít?! Nedokázala jsem jinak,
01:09:45 bůh je mi svědkem. Neměla jsem sílu vzepřít se jeho vůli.
01:09:53 Tyhle listiny tě o tom přesvědčí.
01:09:59 Ale Agnešku jste vyhnala o své vůli. Proč?
01:10:04 Ona ti může jen utkat plátno, nic víc. Jsi přece zeman!
01:10:09 A co Alžběta Lilgová? Myslíte si, že ta vás neproklela?
01:10:15 A co Rutkaj? A všechny ty staré zemanské hříchy?!
01:10:19 On ať se za ně zodpovídá u božího soudu!
01:10:26 Kam jdeš? Co chceš dělat? Nebojte se. Já si hlavu nerozbiju
01:10:30 jako můj otec. Nechoď, můj vnuku, vrať se.
01:10:34 Všechno ti povím. Všechno. Víš, jak odešel ze světa Mathias,
01:10:38 tvůj dědeček? Zabil ho Kliment Rutkaj!
01:10:42 Zikmundův otec. A víš, kdo podpálil Rutkajovy maštale?
01:10:47 Agnešky dědeček.
01:10:50 Dobře jsem udělala, že jsem je vyhnala. Od takových radši dál!
01:10:55 Její rodiče nebyli ani oddaní!
01:10:59 Vím, že jdeš pro ni. Ale to ti říkám: jen přes mou mrtvolu.
01:11:08 Oh!
01:11:12 Michale, přiveď mi koně. Tady Mocik vám přišel poděkovat.
01:11:17 -Že jste mě vyvobodil z arestu.
01:11:22 Ty jsi podruh? Kameník, vaše urozenosti.
01:11:28 Pojď.
01:11:33 Víš, jak vypadá labuť? Hmm.
01:11:40 Postavíš novou studni a tady jezírko se dvěma labutěmi.
01:11:47 Práce ti může trvat, jak chceš dlouho.
01:11:49 Rok, dva, i pět. Ale musí to být nejkrásnější studně v celém okolí.
01:12:02 Obstaráš mu všechno, co potřebuje. A po obědě - hou!
01:12:08 Po obědě přijď do Dolního dvora. Hyjé!
01:12:56 Oh!
01:13:06 Oh!
01:13:29 Protože ten, kdo zákaz poruší, ztrácí dědické právo
01:13:34 na Alžbětin dvůr a všechno, co k němu patří.
01:13:53 Co je to? Smlouva z roku 1812.
01:14:03 Já, Alfons Lilgo prodávám svoji dubinu ležící nad Panskými hony
01:14:12 Mathiasovi Fabicimu za 5.000 zlatých.
01:14:17 Je vaše. A dubina taky.
01:14:25 Jaký je v tom háček?
01:14:28 Dáte mi písemně, že přijímáte do zemanského stavu
01:14:32 Michala Chrebtu. To je kdo?
01:14:35 Můj šafář.
01:14:39 A nic víc ode mě nechceš? Ne.
01:14:42 Ani těch 5.000 zlatých mi nemusíte vrátit.
01:14:55 Hmm.
01:14:58 Oh!
01:15:05 VZDYCHÁNÍ
01:15:16 Dobrý den, kmotře. Ještě nepromluvil.
01:15:24 Můžete ji roztrhat. Co je to?
01:15:29 Panské hony budou znovu patřit rodu Rutkajů.
01:15:33 Zítra půjdu k notáři a nechám je přepsat na Magdalenčino jméno,
01:15:37 aby i ona něco přinesla do hospodářství.
01:15:42 KAŠEL
01:15:53 A tady jsou podpisy turčianských zemanů,
01:15:57 že přijímají Michala Chrebtu mezi sebe jako sobě rovného.
01:16:01 Proč nic neříkáš?
01:16:06 Musíš se vrátit domů. Něco se tam stalo.
01:16:27 Hyjé!
01:16:32 -Michale, jedu s tebou! Hyjé!
-Hyjé!
01:17:03 Jak se to stalo?
01:17:06 V poslední době jí byla pořád zima.
01:17:09 Když jsem přišla zatopit, už tu ležela.
01:17:14 Musela se jí zatočit hlava. Jen nerozumím jedné věci:
01:17:19 Jak se tam dostal ten obraz.
01:17:30 Tatínek mě poslal.
01:17:41 Vím, že jdeš pro ni! Ale to ti říkám:
01:17:45 Jen přes moji mrtvolu!
01:17:50 Kdo Rutkajovi? Vím jen to, co mi řekl
01:17:54 v den své smrti, že naše rody jednou podepíšou novou smlouvu.
01:18:01 Odpusť, Johanko, nemůžu.
01:18:08 I vy mi odpusťe, moje drahá babičko.
01:18:16 Skryté titulky: Jana Hrušková Česká televize 2010
Žofii Fabiciové, která ovdověla záhy po sňatku s dědicem Alžbetina dvora Aurelem, se narodí syn Filip. Žofia však při porodu zemře a Filipa vychová babička Júlia. Chlapec vystuduje zemědělskou školu a na rodné panství se vrátí v roce 1870. Jako jediný z turčanských zemanů je přívržencem stavby košicko-bohumínské dráhy, jejíž stavba se připravuje. Ostatní, zejména Žigmund Ruttkay, jsou odhodláni třeba i bojovat, protože železnice má vést přes jejich pozemky. Filip se zamiluje do dcery správce panství Agnešky, avšak tu Júlia vyžene z Alžbetina dvora. Filip v zoufalství roztrhá příčinu všeho zla, kodex svého pradědečka Mathiase. V zájmu dobrých vztahů vrátí původním majitelům pozemky, které Mathias podlým způsobem získal. Lilgovi tak získají zpět Dubinu a rodina Ruttkayových dostane Panské hony. Ani tak však není rodovému prokletí Fabiciových konec. Stará Júlia chce zničit Mathiasův obraz, ten ji však pádem zabije…
