Záhada Mozartova koncertu K 621b

Salcburský génius a miláček Pražanů Wolfgang Amadeus Mozart měl ve velké oblibě basetový roh (předchůdce klarinetu). Složil pro tento nástroj Konzertstück für Bassethorn zařazený v Köchlově seznamu po číslem 621 b. Mladý hudebník Gilles Thomé studoval rukopisnou skicu tohoto díla. V televizním dokumentu, v němž diváci vyslechnou Mozartovy skladby pro basetový roh, se zabývá dobovou podobou tohoto nástroje, studuje jeho aplikace v nejrůznějších koutech Evropy a zavítá přitom do Švýcarska, Německa, Čech a Slovenska. Umělec se snaží dobra důvodů vzniku i skutečné podoby díla a jeho správné interpretace.

Je to hodinový záhadný příběh, jakási hudební detektivní Odyssea . Dochovaný rukopis ke slavnému Klarinetovému koncertu K 622 nebyl vlastně napsán pro klarinet, ale pro velmi vzácný český nástroj: basetový roh in G. V této partituře zapsané smělou a téměř květnatě rozevlátou Mozartovou rukou jsou dvě noty - jedna je cis a druhá hluboké dis - které žádný dobový nástroj nemohl zahrát. Tedy pro jaký podivný nástroj Mozart zkomponoval tento koncert? Je to záhada , která sužovala hudební svět po více než dvě století. Bylo by tomu až do dneška, kdyby se konečně neobjevil "Mozart: K 621b Enigma".

Televizní kamery sledují francouzského klarinetistu Gillese Thomé, který prvně zkoumá cenný rukopis za pomoci pečlivého správce švýcarské Státní knihovny Winterhur. Pak se toulá Evropou, aby rozřešil toto zapeklité mystérium. Stopa vede přes Rakousko, do České republiky, na Slovensko, do Francie, Německa a zpět do Švýcarska. Jak vysvítá z historických archívů, je vše svázáno s propletenou mezinárodní sítí zednářské moci a vlivu.

Při putování za Mozartovou záhadou se divák osvěží nejen zvukem hudby, ale též pohledem na elegantní vídeňské salóny a habsburské paláce z doby jejich největšího panství v jižní Evropě. Postupně se prokáže, že řešení spočívá v Mozartově zednářském přátelství s šibalským pobudou Antonem Stadlerem - a s géniem, který znamenal pro klarinet to, co Stradivari pro housle. A konečný výsledek: uslyšíme vynikající "zapomenutý" zvuk. Na vzdory historickým výpovědím Gilles Thomé bezpečně prokáže, že to byl bassetový roh in G , který mohl hrát extrémě hluboké tóny. Byl odcizen a nikdo ho už později znovu neviděl. Stal se v pravém slova smyslu Mozartovou, přímo hmatatelnou "kouzelnou" flétnou. Thomé odhaluje tuto záhadu a dotvoří ji. A pak zahraje divákům Mozartovu hudbu, kterou nikdo neslyšel po dvě století.