Kytička pro Algernona
Charlie Gordon nikdy nebyl moc chytrý. Ale na práci v pekárně to stačilo a na pocit životního štěstí také. A navíc je Charlie zvídavý. Kursy, které ve volném čase navštěvuje u učitelky Alice, se mu však stanou osudnými. Vědecký experiment, jehož se stane pokusným objektem, má sice zprvu zázračné výsledky, ne však na dlouho. Charlieho inteligence prudce vzroste ze 75 IQ až na hranici geniality a otevřou se mu nové světy. Nikdo mu však předem neřekl, že efekt bude trvat jen krátce a po této závratné zkušenosti, při níž je schopen recitovat Shakespearovy verše po prvním přečtení a pronikat do tajů kvantové fyziky, se jeho mozková kapacita vrátí na původní úroveň. A na tuto skutečnost už pouhá inteligence nestačí. Žádná další operace už Charliemu nepomůže, aby se vyrovnal sám se sebou a s důsledky "vědeckého experimentu".
Světoznámá předloha amerického spisovatele Daniela Keyese, u nás známá pod názvem Růže pro Algernon, se dočkala již nesčetných knižních reedicí i divadelních a filmových zpracování. Problém vzájemného vztahu lidského rozumu a citu, stejně jako morální problém práva zasáhnout do složité struktury lidského mozku bez znalosti komplikovaných důsledků takového činu, jsou stále stejně vzrušivými náměty k přemýšlení o člověku jako před více než 40 lety, kdy Keyes svůj příběh poprvé otiskl jako povídku v časopise. Kniha (později přepracovaná na samostatný román) vyšla po celém světě a na divadelních prknech patří k nejzajímavějším současným dramatickým textům. Dosud nejznámější filmovou adaptací byl film režiséra Ralpha Nelsona s názvem Charly, natočený krátce po vydání novely, v roce 1968 a oceněný mj. Oscarem pro herce v hlavní roli (Cliff Robertson). Kanadský film z roku 1999 je naopak zpracováním nejnovějším a výkon Matthewa Modina v hlavní roli Charlieho rovněž nezůstal předloze nic dlužen.