O specifické situaci lidí v pohraničních regionech, které jsou vstupní branou České republiky do Evropské unie.
Připravili L. Rakušanová a J. Krejčík ml.

Na hranicích mají vztahy mezi státy šanci dostávat všední podobu každodenních mezilidských kontaktů. Z Bruselu se těmto oblastem už téměř deset let dostává masivní finanční podpory v rámci euroregionálních programů.Přesto české pohraničí nijak zvlášť nevzkvétá a přeshraniční vztahy už delší dobu stagnují.Film mapuje situaci nejen na úpatí někdejší železné opony, kde struktura obyvatelstva podléhala po desetiletí zcela specifickým kritériím "strážců hranic před revanšisty", nýbrž také na česko-polské hranici. Tam probíhal v uplynulých letech ojedinělý sociologický výzkum, ve kterém se Jarmila Premusová z ostravské university se svými studenty zabývala strukturou obyvatelstva a jejími změnami v poválečných letech, a to především ve vztahu k vlastnictví. Výzkum potvrzuje, co je v těchto zanedbaných oblastech ostatně patrno prostým okem: Jestliže se za téměř půl století komunismu podařilo na území České republiky vypěstovat jakéhosi "socialistického člověka", pak se zřejmě vyskytuje častěji než jinde v pohraničí, odkud byli po válce vysídleni Němci. "Odsunem Němců poškodili Češi především vlastní duši" - napsal v říjnu 1989 svému příteli, německému prezidentovi Richardu von Weizsäckerovi, disident Václav Havel. Rozsah škod se pokouší mapovat tento film z roku 2000.

Napište nám