00:00:14 Česká televize uvádí dokument z cyklu

00:00:16 "Byl jednou jeden filmŞ

00:00:32 V roce 1958 vznikl třetí film Jacquese Tatiho, "Můj strýčekŞ.

00:00:38 Manželé Arpelovi jsou ztělesněním společenského úspěchu.

00:00:42 On je majitelem továrny na umělohmotné trubky,

00:00:45 jeho žena se stará o chod moderní vily,

00:00:47 kde se vše jen blyští, nikde ani smítko.

00:00:50 Syn Gérard chodí lumpačit na okraj města,

00:00:53 kam jej bere černá ovce rodiny -

00:00:55 strýček, pan Hulot, který žije na předměstí.

00:00:59 Ve vile Arpelových i v továrně na plastové trubky,

00:01:01 kde je Hulot na zkoušku zaměstnán,

00:01:03 způsobuje svou nešikovností nevídané zmatky a chaos.

00:01:07 Strýček se loučí,

00:01:09 ale v krajině dětství dochází ke sblížení otce a syna.

00:01:28 Jak se vlastně stal z pana Hulota "strýčekŞ?

00:01:32 Pro strýčka se rozhodl Tati proto, protože si přál,

00:01:38 aby to byl někdo blízký té rodině a aby pak konflikt,

00:01:42 respektive odlišnost mezi rodiči a tou postavou byla zřejmá,

00:01:47 na první pohled patrná.

00:01:50 Zkrátka aby toho kloučka lákalo,

00:01:52 že mu ten dotyčný poskytuje volnost.

00:01:55 A to musel být nutně někdo hodně blízký.

00:02:13 Když Jacques Tati začínal roku 1956 natáčet "Mého strýčkaŞ,

00:02:18 ve Francii byla plná zaměstnanost,

00:02:21 zavedla se třítýdenní placená dovolená.

00:02:25 Francouze zachvátila spotřební horečka:

00:02:28 toužíli po domácích spotřebičích, autech a po žhavé novince -

00:02:32 televizi.

00:02:34 Rozvíjel se nevýrobní sektor.

00:02:37 Chruščov učinil prohlášení o Stalinových zločinech.

00:02:40 V říjnu 1956 se Maďaři vzepřeli proti komunismu.

00:02:45 Krátce nato došlo k vojenské

00:02:47 francouzsko-britské operaci v Suezském průplavu,

00:02:50 který egyptský prezident Násir krátce předtím znárodnil.

00:02:54 Sovětské tanky umlčely povstání v Maďarsku.

00:02:57 Téhož roku natočila Brigitte Bardot skandální film

00:03:01 "A bůh stvořil ženuŞ

00:03:03 a Elvis Presley nazpíval píseň "Love me tenderŞ.

00:03:07 V roce 1957 byla v Římě podepsána smlouva

00:03:10 o vytvoření Evropského hospodářského společenství.

00:03:14 V Alžírsku francouzští branci bojují proti Alžířanům.

00:03:18 Stále častěji se objevovaly případy mučení a týrání.

00:03:21 Novináři nemlčeli, tisk však podléhal cenzuře.

00:03:25 V květnu 1958

00:03:27 se "Můj strýčekŞ představil na filmovém festivalu v Cannes.

00:03:30 V září 1958 se ve Francii začaly psát dějiny páté republiky.

00:03:35 Po "strýcíchŞ,

00:03:37 přívržencích inflace, kteří vládli čtvrté republice,

00:03:40 nastupuje autoritativní "otecŞ - generál de Gaulle.

00:03:44 Podobně jako ve filmu nahrazuje pan Arpel,

00:03:47 tedy otec, strýčka, pana Hulota,

00:03:49 a pan Hulot je ten, který odchází...

00:03:55 Já osobně jsem potkal spoustu lidí,

00:03:59 kteří měli náturu jako pan Hulot.

00:04:02 Co tím myslíte?

00:04:04 ... chodili, pohybovali se jako náměsíční.

00:04:07 Jako andělé...

00:04:08 Ó, řekl bych, že to je trošku nadnesené.

00:04:11 Ale ne, není.

00:04:13 No myslím, že když se dá Hulotovi povel, aby zahnul vlevo,

00:04:18 tak zaručeně, aniž by to udělal naschvál, zabočí vpravo.

00:04:25 Postava pana Hulota se poprvé objevila v "PrázdnináchŞ.

00:04:29 Film vyprávěl o dovolené

00:04:32 a podle toho byl taky hrdina ustrojený:

00:04:34 bílé kalhoty, tenisky a tak dál.

00:04:37 Když z něj měl posléze Tati učinit městského člověka, navíc bohéma,

00:04:42 svěřil se mi s přáním,

00:04:44 že by měl mít na hlavě klobouček, který by vypadal jako list papíru.

00:04:50 A tak jsem se pustil do návrhů kostýmů pana Hulota.

00:04:54 Vycházely ze stejného principu:

00:04:56 měl pršiplášť, dosti krátké kalhoty a pruhované ponožky

00:05:00 a na hlavě klobouk, který mohl připomínat

00:05:02 pokrývku hlavy hrdiny "Prázdnin pana HulotaŞ, ale...

00:05:06 ... vzdáleně.

00:05:08 Poupravil jsem ji. A pak dostal motýlka a paraple.

00:05:12 Jacques Tati vypráví film za filmem

00:05:15 o tichých revolucích

00:05:16 přicházejících do francouzské společnosti v poválečných letech.

00:05:19 Činí tak prostřednictvím samotářského a nenápadného hrdiny,

00:05:23 který má sice dobrou vůli, ale není schopen se srovnat

00:05:27 s překotnou modernizací techniky, bydlení i životního stylu.

00:05:31 Jeho opakované pokusy o sblížení

00:05:33 končí katastrofami a salvami smíchu.

00:05:36 Nepraktický čahoun je obrazem Francouze,

00:05:39 kterému události jaksi přerůstají přes hlavu.

00:06:11 Hulot je hrdina mezinárodního rozměru, Huloty najdete všude.

00:06:14 A v tom byl Tati mistr,

00:06:17 nedělal si žádné nároky, byl ale autor.

00:06:20 Vytvořil jinou postavu, než byl tulák Charlie.

00:06:23 Charlie je jedinečný, Charlie je prostě Charlie,

00:06:26 naproti tomu Hulot je všude,

00:06:28 na střední škole, v restauraci, v továrně. Všude.

00:06:36 Jacques Tati měl velikou slabost pro Jacquese Lagrange.

00:06:40 Říkal mi, vždyť pan Hulot, to je přece Lagrange.

00:06:44 Svěřil se mi, že ten den, kdy se s ním seznámil,

00:06:47 ten den, kdy ho viděl poprvé,

00:06:49 tak měl na hlavě kšiltovku a k tomu večerní oblek.

00:06:52 A dodal, takhle by měl vypadat Hulot.

00:06:55 Přiznám otevřeně, že taková postava se nedá přehlédnout.

00:06:58 Byl to podivín, v civilu to bylo vidět na první pohled.

00:07:03 A pak celá ta jeho výbava, ty intelektuální žertíky a vtípky.

00:07:08 Měl ohromné kouzlo a Tatiho fascinoval.

00:07:17 Myslím, že jste si nikdy netykali, není to zvláštní?

00:07:21 Ano, je to pravda, přitom se tykání nabízelo,

00:07:25 chodili jsme spolu často na skleničku,

00:07:27 takže tam by byla příležitost, ale my s tím nikdy nezačali.

00:07:32 Cítili jsme vzájemný respekt k tvorbě toho druhého.

00:07:36 Myslím, že on o něco víc,

00:07:38 a taky jsme pociťovali jistou ostýchavost.

00:07:42 Přirovnal bych nás k boxerům.

00:07:44 Každý jsme byli na své straně ringu

00:07:47 a pouštěli se do stejného zápasu. Byl to identický zápas.

00:07:51 A tak tím vykáním jsme si byli i bližší,

00:07:54 než by to bylo při tykání.

00:07:57 Tati byl velice silná osobnost a nebylo snadné s ním vyjít.

00:08:01 Byl nesmírně vtipný, když měl tedy náladu,

00:08:03 byl vynikající mim, moc jsme se s ním nasmáli.

00:08:07 Ve filmu vypadá jako stín, je to neuchopitelný hrdina,

00:08:11 málokdy mu vidíme do tváře,

00:08:13 často se snímá takhle, je otočen, obličej skrývá pod kloboukem.

00:08:19 Nerad se ukazuje, nerad hraje, prakticky nemluví,

00:08:22 nemá milostný život, neznáme jeho přátele.

00:08:27 -A zvláštně se pohybuje.
-Velice zvláštně, jako anděl.

00:08:31 Bazinova definice zní: "je to anděl ztřeštěnecŞ.

00:08:35 Ano, to sedí. Jestli o to Tati usiloval vědomě a záměrně,

00:08:40 tím si nejsem jist,

00:08:42 ale ten kontrast je opravdu zarážející.

00:08:49 V "Mém strýčkoviŞ má menší prostor,

00:08:51 o hodně menší než ve filmu "Jede, jede poštovský panáčekŞ,

00:08:55 o hodně menší prostor než v "PrázdnináchŞ,

00:08:58 kde se hrdina ještě snaží a jeho okolí ho bere normálně.

00:09:02 A v "Mém strýčkoviŞ se na Hulota začíná dívat jinak,

00:09:05 jako by nebylo něco v pořádku, jako by nebyl úplně normální.

00:09:09 To je přece děsivé. Nemá příbuzné, rodinu.

00:09:13 -Je zvláštní hrdina.
-Nemá rodinu, nemá práci.

00:09:16 -Nikoho nezná.
-A to není dobré.

00:09:20 Vytvořil hrdinu,který je prázdný, vyřazený ze společenství lidí,

00:09:24 nepracuje, s nikým se nezná, s nikým se nepřátelí.

00:09:33 Možná že je i obrazem konce jeho životní pouti.

00:09:40 Pan Hulot je nesmírně složitá a fascinující postava,

00:09:45 do všeho se plete.

00:09:48 Vymyká se už svou postavou, odlišuje se od ostatních,

00:09:52 není zabydlený ani ve starém, dřívějším světě,

00:09:56 no ale víceméně si s ním...

00:09:59 -Je celý pokroucený.
-Ano, pokroucený.

00:10:05 Takový je on i jeho dům. Takový je i svět,

00:10:07 takže nakonec si najde způsob, jak se s ním popasovat.

00:10:11 Pochopitelně, jakmile se otevřou dveře domu Arpelových,

00:10:14 tak je každý jeho pohyb a krok směšný.

00:10:17 Až mu chcete říct: "Uhni přece, nejsi na té správné dlaždičce,

00:10:21 pryč z ní!Ş

00:10:23 Ostatně, tyhle věty vyslovují další hrdinové filmu.

00:10:26 Všude je ho moc. Patrné je to zvlášť v zahradě,

00:10:29 ta vysoká postava na té malé zahrádce.

00:10:32 Ovšem on, jako herec, se tím zároveň baví.

00:10:36 Tati byl výborný i v používání gest, kterými vystihl postavu.

00:10:40 Georgette mu předvedla,

00:10:42 jak si utírá mokré ruce o hýždě, takhle, do zástěry.

00:10:46 Ano, jednotlivé postavy charakterizují gesta.

00:10:49 Vždycky.

00:10:50 A když předehrával hercům, co mají dělat,

00:10:53 bylo to něco úžasného, protože to bylo naprosto přesné.

00:10:57 Ale nikdy to nemělo co do činění s realitou,

00:11:00 nepřišlo to, co by člověk čekal, nešlo mu o kopírování skutečnosti,

00:11:04 v tom byla ta komika. Nebo vlastně to byla jeho pravda.

00:11:09 A jeho pravda, to byla zásadně karikatura.

00:11:13 Když se díváte na policistu v Londýně... Předvedu vám to.

00:11:21 Prostě anglický policista je opravdu ve službě.

00:11:29 Za prvé...

00:11:37 Hned přesně víte.

00:11:41 Potom...

00:12:06 Francouzský policista je úplně jiný.

00:12:11 (hvízdá)

00:12:34 (smích, potlesk)

00:12:39 Práce s Tatim byla většinou zhruba taková:

00:12:42 seděli jsme na zahrádce v nějaké kavárně,

00:12:45 možná vám o tom říkal už Pierre Etaix.

00:12:47 Bavili jste se, lelkovali a dívali se na chodce na ulici,

00:12:52 ale pozornost jste zaměřili na ten či onen detail.

00:12:56 Bystřili jsme si tak zrak.

00:12:58 "Ten pár, co se k nám blíží. Všimli jste si té ženy?

00:13:02 Má pootevřenou kabelku, co by se tak mohlo stát?

00:13:06 Nepobíhá tamhle pes?Ş

00:13:07 Jako by tu byl svět proto,

00:13:09 aby o něm Tati jednoho dne natočil film.

00:13:12 Já zkoumal především chování lidí,

00:13:14 to Tati považoval za nejposvátnější věc.

00:13:17 I ta nejnepatrnější událost mohla být námětem na vtip.

00:13:21 -Například?
-Například hvízdnul.

00:13:24 Když se nějaký chodec dostatečně přiblížil k pouliční svítilně,

00:13:28 tak hvízdnul, ten člověk otočil hlavu a narazil do ní.

00:13:32 Auto, které narazí do víka od popelnice.

00:13:35 Zkrátka takovéhle drobnosti, které zažijete v běžném životě.

00:13:39 On je přenesl do filmu.

00:14:22 Mně se líbí především ten příběh o dětství...

00:14:26 -V "Mém strýčkoviŞ...
-Nejen v něm.

00:14:28 Řekl bych, že nám vlastně vypráví, alespoň mně se zdá,

00:14:32 že dospělí jsou zkrátka a dobře děti,

00:14:35 které si o sobě myslí, že jsou důležité.

00:14:40 Ta jejich práce, pokrok.

00:14:43 A Tati se vždycky cítil jako to dítě,

00:14:46 jako kluk se vším všudy, jako by nikdy nevyrostl.

00:14:53 Tati měl totiž velice těžký start.

00:14:57 Jeho otec byl rámařem, měl dílnu na náměstí Vendôme.

00:15:02 A Jacques byl takové ošklivé kačátko.

00:15:05 Nevynikal, neměl chuť do učení, byl snílek.

00:15:11 Pamatuju si na období, kdy se můj otec choval velice důležitě.

00:15:17 Dobře si pamatuju například,

00:15:20 že když otec přišel domů, zouvali jsme mu boty.

00:15:26 On rozhodoval jakou košili koupit, jakou kravatu.

00:15:32 Byl prostě vlastníkem rodiny. Což bylo samozřejmě špatně.

00:15:43 V dětství se na něj dívali skrz prsty, byl nezdárné dítě.

00:15:48 Rodiče z něj zřejmě neměli moc velkou radost,

00:15:52 protože nebyl příliš vzorný, záhy se z něj stal třídní šašek,

00:15:56 tak jak to bývá u geniálních lajdáků.

00:16:00 A tady někde bude základ toho snu o dětství,

00:16:03 v němž vystupuje hrdina, který uniká autoritám, zákonům,

00:16:08 a který bere toho kloučka ven, mimo domov.

00:16:12 Dítě se nemusí mýt, nemusí jíst to, co by mělo,

00:16:15 může si lézt po zemi, chovat se jako pes.

00:16:21 Takového strýčka, kterého dal tomu chlapci,

00:16:25 přesně takového by si byl sám přál.

00:16:28 A role toho strýčka se zhostil sám,

00:16:30 takže se takhle stává rivalem svého otce

00:16:33 a dokazuje mu, že s životem se lze prát i klaunstvím.

00:16:38 A že to jeho povolání není podřadné.

00:16:41 Rozepře s otcem ho velice trápila, rád by byl dělal otci radost.

00:16:46 Jednou mi řekl, "otec mě vyhodil z domu a já jsem šelŞ.

00:16:51 Bydlel v takovém domku, který se sice nepodobal tomuhle,

00:16:54 ale na začátku 20. století patřil k lepším.

00:16:58 Takové si pořizovali movitější občané.

00:17:03 Svěřil mi: "Odešel jsem s holením a s kartáčkem na zuby.Ş

00:17:08 Na konci filmu je takový gag:

00:17:11 otec vyšle něžný pohled a nepatrné gesto ke svému synovi.

00:17:15 Je to docela kratičký záběr, není nijak oslnivý,

00:17:19 je nenápadný, nic světoborného.

00:17:24 Divák musí být všímavý, napoprvé ho možná přejde.

00:17:30 Nakonec se může bavit celý film i bez toho záběru.

00:17:35 A i tohle má Tati rád. Je to jeho tajné vítězství.

00:18:07 Tati mě zarazil jedním paradoxem.

00:18:10 Chtěl být zároveň velice svobodný, chovat se svobodně, žít svobodně,

00:18:15 ovšem současně záviděl lidem z vyšších kruhů.

00:18:18 Ti mu odjakživa ohromně imponovali.

00:18:21 Ale současně ho lákalo bohémství Lagrangeovo.

00:18:25 Na druhou stranu měl přátele,

00:18:27 jejichž jméno odkazovalo k dobrému původu...

00:18:30 jména jsem už zapomněl.

00:18:32 A pro něj byla tohle ta správná rodina:

00:18:35 "Práce, rodina, vlastŞ. To bylo vážně podivuhodné.

00:18:41 Sňatkem s Micheline nevybočil, svatba byla přesně v duchu tradic.

00:18:46 On byl měšťák, i tak žil,

00:18:48 i když v hlavě nosil naprosto ztřeštěné nápady.

00:18:51 Vezměte si to jeho chování, jeho život.

00:18:54 S jeho ženou to nemohlo být jinak. Byla mladičká, trošku odtažitá,

00:18:58 ale byla šťastná, že má Tatiho, dokázal ji rozesmát.

00:19:02 Micheline se ráda smála.

00:19:05 Manžela obdivovala.

00:19:07 Jejich dcera Sophie říkala: "S našima je každý den svátek.Ş

00:20:08 Když přišla Tatiho žena k mým rodičům, vykládala jim:

00:20:11 "K nám nechodí moc hostů.

00:20:13 Nemám ráda návštěvy, protože nadělají drobky.Ş

00:20:17 Hotová paní Arpelová.

00:20:19 "Nemám ráda návštěvy, protože nadělají drobky.Ş

00:20:22 To jsem si nevymyslel.

00:21:09 Jacques Tati viděl svět v šedé. Šeď nebe a pozinkovaných střech,

00:21:14 starých domů, i šeď cementu a betonu.

00:21:17 Šeď kanceláří vybavených kovovým nábytkem,

00:21:20 kde trpí sekretářky,

00:21:21 i šeď strojů. Šeď nudy a lhostejnosti.

00:21:25 Jacques Tati ukazoval dramatický střet padesátých let -

00:21:29 cestu od šedi k palčivé chuti po živých barvách,

00:21:31 jakou je červeň, žluť plastu, zeleň salátu,

00:21:35 barvami se krášlí rodící se design domů.

00:21:39 V roce 1959 tehdejší ministr kultury André Malraux

00:21:44 vyhlásil válku šedým pařížským fasádám

00:21:47 a nařídil povinné čištění.

00:21:49 Cílem bylo změnit barvu měst, prozářit je.

00:21:53 Točím filmy, které mám rád, já mám svoje filmy rád.

00:21:56 Mám je rád jako malíř... dělá výstavu, rád maluje obrazy.

00:22:00 Nevím jak to, že potkávám jen samé režiséry,

00:22:04 kteří zuří, protože dělají filmy, které jim někdo vnutil.

00:22:07 Co byste chtěl dělat, kdybyste netočil filmy?

00:22:09 Co bych chtěl dělat?

00:22:11 Stál bych asi za pultem obchodu, můj dědeček byl rámař.

00:22:15 Vyráběl například rámy pláten Toulouse Lautreca,

00:22:18 byl přítelem van Gogha.

00:22:20 Otec převzal obchod, takže za normálních okolností

00:22:22 bych měl být v tom krámku a rámovat obrazy do kuchyně.

00:22:25 Bavilo by vás to?

00:22:27 Baví mě spíš stát za kamerou než za pultem.

00:22:32 Bavil se touhle představou.

00:22:34 Vytyčil si prostor, byl dán, byl omezen a ohraničen obdélníkem.

00:22:40 V tom obdélníku se muselo odbýt vyprávění o světě kolem.

00:22:45 Myslím, že to je ohromně poetický prvek.

00:22:50 Vždycky musel všechno vidět, a právem.

00:22:52 Měl postavy příběhu, ty ovšem začaly být zajímavé

00:22:56 až ve vztahu k tomu, kam vedly jejich kroky.

00:23:00 Třeba ty dlaždice vlastně pokračovaly dál,

00:23:04 ale místo nich tu byly lekníny v umělém jezírku.

00:23:07 Bylo nad slunce jasné,

00:23:09 že dřív nebo později do toho jezírka šlápne.

00:23:13 Kdyby chtěl rozesmát diváka nějakou lstí,

00:23:17 vymyslet na něj nějakou kulišárnu,

00:23:20 bylo snadné zabrat nohy a předjímat, co bude dál,

00:23:23 zabrat ty listy. Ale to nikdy nechtěl.

00:23:32 Ach ano, všechno bylo tak proměnlivé,

00:23:35 bylo tam tolik směšných věcí.

00:23:38 Vždy se nabízí možnost mnoha vztahů.

00:23:42 A když ty vztahy nevidíte, pak jste o dost ochuzeni.

00:23:46 Je to trochu teatrální, ale cesta, kterou zvolil -

00:23:50 to je jako tanec, jako...

00:23:52 -Choreografie.
-Ano, choreografie.

00:23:56 A načasování je velice přesné.

00:24:06 Všichni hned záměr pochopí a chápou jeho humor. Je to krása.

00:25:15 Kdybyste u tohoto filmu zkusili vypnout zvuk,

00:25:19 připravili byste se o spoustu legrace.

00:25:22 Možná o polovinu...

00:25:27 Humor tam často vyloženě závisí na zvuku.

00:25:32 Každý zvukový efekt je pro Tatiho příležitostí k humoru.

00:25:40 Právě ve vynalézání nejrůznějších legračních zvuků

00:25:45 tkví jeho genialita...

00:25:49 a osobitost jeho poetiky.

00:25:53 S tím dialogem jsem naložil následovně...

00:25:57 zvuk se blížil tomu,

00:25:59 co slýcháme na tržišti, na nádraží, na letišti.

00:26:04 Útržky vět. Nějaká paní vyčítá: "Ale proč jsi mi to neřekl?Ş

00:26:08 Nevíme, proč mu to říká, ale nevíme ani to, co jí odpověděl.

00:26:14 Právě takové z kontextu vytržené věty

00:26:17 slýcháme na nádražích: "Doufám, že jsi nezapomněl.Ş

00:26:21 A netušíme, co nezapomněl.

00:26:24 Pro Jacquese Tatiho,

00:26:26 podobně jako pro irského spisovatele žijícího v Paříži,

00:26:28 Samuela Becketta,

00:26:30 se komunikace nejčasněji redukuje pouze na změť slov.

00:26:33 Šum, zvukomalba, útržky vět: slova jsou pouhý šum.

00:26:37 Michel Butor byl v roce 1957

00:26:40 označen za prvního spisovatele družiny "nového románuŞ,

00:26:44 který se rozchází s tradičními vyprávěcími postupy,

00:26:48 ruší časovou posloupnost, upřednostňuje popis věcí

00:26:51 a do popředí zájmu staví citově vyprahlé hrdiny.

00:26:55 Tato charakteristika sedne dokonale na filmy Jacquese Tatiho,

00:26:59 solitéra, jehož hledání je shodné

00:27:02 s hledáním slavných moderních tvůrců.

00:27:16 Celý štáb se velice soustředil...

00:27:19 -Velice pozorně...
-... na každý záběr?

00:27:22 Je potřeba sledovat najednou spoustu věcí,

00:27:25 všechno musí klapat, režisér musí dávat pozor,

00:27:28 mít jistotu, že nic neuteklo.

00:27:30 Například nesnášel, když štáb v poledne obědval.

00:27:33 Jakmile si všimnul, že se někde za kulisami rozkládá stoleček,

00:27:37 jak viděl, že odcházejí kameramani, technici,

00:27:40 tak za nimi volal: "Počkat, máte hlad?Ş

00:27:42 Já hlad měl, protože jsem byl na place

00:27:45 od sedmi od rána až do pozdního večera.

00:27:47 On si přišel ke dvanácté a říkal: "Vy byste dokázal jíst v poledne?Ş

00:27:53 Tak jsem schovával za zády namazaný krajíc.

00:27:56 Šel jsem se schovat za roh a tam jsem si ten chleba snědl,

00:28:00 abych ho zbytečně netrápil.

00:28:03 A on mi říkal: "Znáte to. Dají si něco k jídlu,

00:28:06 pak to zalijí čtvrt litránkem beaujolais

00:28:10 a když se vrátí na plac, jsou pod parou.Ş Dělal si legraci.

00:28:15 Myslím, že na placu to svištělo, žádné ulejvání.

00:28:19 Myslím, že patřil k lidem až posedlým svou prací.

00:28:22 A vypovídá to o velikém smutku.

00:28:25 Ten se pochopitelně odráží v celém jeho díle

00:28:29 a provází i jeho život.

00:28:33 Ale je v něm i odhodlání, že musí dělat jen samé dobré věci,

00:28:37 prostě to odhodlání tam je.

00:28:42 Například si vzpomínám

00:28:44 na ten geniální záběr postavy ve filmu "PlaytimeŞ,

00:28:49 která přichází dlouhou předlouhou chodbou, stáčí se.

00:28:54 Tu chodbu nechal vystavět, byla dlouhá čtyřicet metrů

00:28:58 a nechal ji zbudovat proto,

00:29:00 aby mohl vytvořit perspektivu, dodal záběru větší hloubku.

00:29:05 To muselo dát strašně úsilí,

00:29:07 a že se dělalo za hrozných podmínek, na koleně!

00:29:11 Možná že přeháněl, ale bez toho odhodlání by to nešlo...

00:29:16 Možná k tomu patří i to,

00:29:18 že se nestaral o rozpočet, nedělal si hlavu s financemi,

00:29:22 což přivádělo produkci do šílených situací,

00:29:25 ale bez toho by ten film nenatočil. To je jisté.

00:29:32 Ta rolička, kterou jsem si zahrála ve filmu "PlaytimeŞ,

00:29:36 to bylo martyrium. Ještě dnes se mi o tom zdá.

00:29:39 Ponižoval lidi, byl strašný.

00:29:41 To byl jeho způsob vedení herců. Tak s nimi pracoval.

00:29:44 Ano, vedl je skvěle!

00:29:46 Vám se nechtělo hrát to, co vám vnucoval.

00:29:49 Nechtěl, abych hrála to, co se líbilo mně.

00:29:51 -Měl pro to jistě dobré důvody.
-To jsem si uvědomila až později,

00:29:54 když jsem viděla, jak pracuje s jinými lidmi.

00:29:57 Zkrátka dělali jsme to, co dělal Tati,

00:30:00 pohybovali jsme se jako bychom byli z gumy, jako Tati.

00:30:03 V "PlaytimeŞ hrál jeden takový nešťastník,

00:30:06 zkoušel od rána do půlnoci.

00:30:08 Musel si stoupnout na schod, našlápnout a zas to schytal.

00:30:13 Bolely ho ukrutně nohy,

00:30:15 ale režisér nepovolil, a tak zkoušel, zkoušel.

00:30:18 Ale nakonec to bylo k dobru věci, vedl herce opravdu výborně.

00:30:22 Pracovali jste 12 hodin denně, co jste dělali kromě toho?

00:30:28 -Vůbec nic. -Nic? -Ne.
-Žádné sblížení? -Ne.

00:30:34 Ale s nikým. Je to strašné, on byl nepolapitelný, unikal.

00:30:39 Jednou jedinkrát byl mezi námi náznak sblížení.

00:30:43 A na tu chvíli vzpomínám s dojetím,

00:30:45 protože já jsem ho tehdy velice obdivoval.

00:30:48 Vyvolal mě, moje číslo, se kterým jsem vystupoval v music-hallu,

00:30:52 bylo to v předvečer jeho představení

00:30:54 "Jede, jede, poštovský panáčekŞ v Olympii.

00:30:57 V šedesátém prvním roce?

00:30:59 Ano. Byly dvě nebo tři hodiny ráno,

00:31:02 já měl zkoušku v Olympii před Coquatrixem a Tatim.

00:31:06 Řekl jen, no prosím.

00:31:10 Ale předtím se mě vyptával:

00:31:12 "Nevystupuje náhodou v music-hallu?Ş

00:31:15 A já přitakal. "Je to vtipné?Ş, zeptal se.

00:31:19 A já mu řekl, "přijďte se podívat.Ş

00:31:21 A on, že nemá čas.

00:31:23 A pak, když mě viděl na zkoušce, tak mě pochválil: "Je to výborné.Ş

00:31:30 Já jen drmolil, že jsem nebyl dobrý,

00:31:33 že to bylo mizerné a tak dál.

00:31:35 "Ne, poslyšte, když vám říkám, že to bylo výborné,

00:31:38 tak mi můžete věřit.Ş

00:31:40 A na druhý den mi dal to nejlepší místo v programu.

00:31:44 A ten den jsme sklízeli u publika ohromné ovace.

00:31:48 A na to si uchovávám dojemnou vzpomínku.

00:31:51 A v kulisách mě objal.

00:31:56 -Silný zážitek.
-To je.

00:32:00 Počínaje snímkem "Můj strýčekŞ

00:32:03 se Jacques Tati zabýval stále častěji otázkou prostoru.

00:32:19 V Hulotovi se vrhal na architekturu a design

00:32:22 na hranici noční můry a snu,

00:32:24 až dospěl k vlastní vizi, k vlastním hrdinům:

00:32:27 k vile Arpelových a kulisám Playtimu,

00:32:30 kterému se pak přezdívalo podle Tatiho a jeho štábu -

00:32:33 Tativille - Tatiho město.

00:32:41 Je jako Le Corbusier, který navrhl město v Indii,

00:32:51 jako Oskar Niemeyer, který stvořil hlavní město Brazílie,

00:32:56 jako Mies van der Rohe, který navrhl

00:32:59 jeden z nejkrásnějších mrakodrapů ze skla a bronzu

00:33:01 nebo Frank Lloyd Wright, který je otcem slavné spirály.

00:33:06 Jaké místo v dějinách architektury má vila Arpelových?

00:33:11 Je to prostě starý dům.

00:33:14 Ani v době vzniku toho filmu nešlo o moderní architekturu.

00:33:18 V té době už existovaly jiné moderní stavby.

00:33:21 Tahle vila je spíš odkazem na Le Corbusiera

00:33:25 nebo na Malleta Stevense. Ale není to moderní architektura.

00:33:30 Dělá si legraci z té rodiny, která v tom domě bydlí.

00:33:36 Z Arpelových.

00:33:38 V tom ultramoderním je to hloupé. Prostě hloupé zpátečnictví.

00:33:44 Dělá si legraci z moderních lidí, z moderních věcí,

00:33:48 z lidí, co něco dělají.

00:33:50 Protože kdyby člověk přistoupil na ty jeho fórky a řídil se jimi,

00:33:54 kdyby se přidal k těmhle posměváčkům,

00:33:57 tak dodnes sedíme na hromadě šutrů anebo na štokrleti.

00:34:03 Tati kritizuje nový životní styl, nový postoj,

00:34:07 ale nevidím v tom nic hrozného, a to v žádném smyslu.

00:34:14 Já v tom cítím pohled na architekturu padesátých let,

00:34:19 je zároveň kritický i pobavený.

00:34:23 A ta pobavenost činí tu věc dojemnou.

00:34:30 Nevidím důvod, proč si dělat takovou legraci.

00:34:34 Za prvé, jakým právem se vysmívá vkusu druhých?

00:34:39 Tohle já nikdy nedělám,

00:34:42 v životě nikomu neřeknu, tenhle dům je vážně ohyzdný.

00:34:46 Každý člověk může připadat tomu druhému obyčejný.

00:34:52 Každý má v něčem špatný vkus a je na to pyšný.

00:34:56 A každý má v něčem dobrý vkus a je na to pyšný.

00:35:00 Také já mám o hodně radši omyl, který pojmenuju jako špatný vkus,

00:35:05 než konzervativní dobrý vkus, který vnímám jako brzdu.

00:36:10 Vila pana Arpela mi vynesla obvinění,

00:36:13 že jsem proti moderní architektuře.

00:36:16 Je to lež, protože nejde o vilu,

00:36:19 jde o to, jak se pan Arpel chová uvnitř té vily.

00:36:23 Kdyby v tom domě bydlel mladý pár,

00:36:26 muž by byl malíř a žena učitelka klavíru,

00:36:29 tak by je, myslím, nenapadlo udělat vjezd do "SŞ

00:36:32 anebo instalovat vodotrysk u vchodu a kropit hosty.

00:36:37 Myslím, že by měli před domem obyčejný trávník,

00:36:41 který by dobře ladil s domem.

00:36:44 A to nemá vůbec nic společného s architekturou a těmi postavami.

00:36:49 Já vytvářím příběhy o lidech, rozhodně ne o fasádách.

00:36:55 Krutý pohled má především na maloměšťáka,

00:36:58 v tom hodnocení je opravdu krutý.

00:37:00 Nevysmívá se tomu domu, to dům se vysmívá Arpelovým.

00:37:05 Ano, to je přesná poznámka.

00:37:08 Vysmívá se Arpelovým, kteří žijí v komfortním prostředí,

00:37:12 a ten komfort jim přináší štěstí.

00:37:16 Oni mají upřímnou radost z automatických dveří.

00:37:19 Před nimi se otevírá deset let lásky,

00:37:22 protože paní nechala vyměnit dveře u garáže.

00:37:25 V padesátých letech se Francie dostala z válečné nouze.

00:37:28 Technický pokrok se neprosadil pouze v průmyslu,

00:37:32 vstoupil do domácností, zvláště pak do kuchyně.

00:37:35 Vybavení moderními přístroji

00:37:37 z ní činí výkladní skříň společenského úspěchu.

00:37:41 V Paříži se každoročně konají veletrhy spotřebičů pro domácnost.

00:37:45 V roce 1953 se zde představil Papinův hrnec,

00:37:48 o tři roky později elektrický mlýnek na kávu.

00:37:52 V roce 1954 - další převratná novinka,

00:37:55 lidé si mohli kupovat spotřebiče na úvěr.

00:37:59 V roce 1960 se tímto způsobem prodala třetina ledniček a praček.

00:38:06 Cesta ke štěstí vede přes komfort. A hrdiny filmu,

00:38:11 rozhodně tedy Arpelovy, rodiče, chytá až závrať,

00:38:15 když se jim v pokoji zobrazuje datum a čas,

00:38:21 ve voze mají automatické stahování okének,

00:38:26 u garáže dálkově ovládaná vrata.

00:38:30 Ano, jsou úplně v extázi.

00:38:33 To všechno ladí,

00:38:34 je z nich cítit nadšení, fascinace pro pokrok,

00:38:37 a ten je v tom přepychu, v tom komfortu.

00:38:41 Ale on, on tu hru nehraje.

00:39:23 Obdivuju to. Miluju tu jeho vynalézavost,

00:39:28 ty továrny, auta, dálnice, domy, okna,

00:39:37 všechno to zařízení, fontány, garáže, psi, prostě všechno.

00:39:45 Rybí fontánu.

00:39:47 Ano, přesně tak. Jedna absurdita za druhou.

00:39:53 Tím, co vytvořil, povyšuje humor na umění.

00:40:04 Chtěl, aby byl ten dům legrační, ale tak, že si přál,

00:40:08 aby ovlivňoval lidi, kteří v něm bydlí.

00:40:11 A všechno, co se děje uvnitř, bylo komické.

00:40:15 Ovšem v každém prvku, který má pobavit,

00:40:18 je i dramatičnost.

00:40:20 Jeden z nejsilnějších záběrů je na konci,

00:40:23 vysavač sám vysává, paní Arpelová je v kuchyni.

00:40:26 A chlapec přichází do pokoje a volá: "Maminko, maminkoŞ.

00:40:31 A místo maminky...

00:40:32 -Vidí robota.
-To má v sobě sílu.

00:40:37 Ve filmu "Můj strýčekŞ jsem věnoval hodně prostoru tomu,

00:40:41 jak se paní Arpelová příliš zabývá svou kuchyní.

00:40:47 A pan Arpel se zas přehnaně stará o svoje auto.

00:40:52 Řekl jsem: "Nemohli byste se také podívat, co dělá váš syn?Ş

00:40:57 Synáček má fousy, dlouhé vlasy a působí chladně a neosobně

00:41:02 zrovna jako otcovo auto.

00:41:04 Dovolil jsem si to tak natočit a jsem hrdý, že jsem to udělal.

00:41:24 Francois Truffaut řekl o filmu "Můj strýčekŞ:

00:41:27 "Čím víc se chce Tati přiblížit k životu,

00:41:30 tím víc se od něj vzdaluje a nakonec vytváří obludný,

00:41:33 strašidelný, koncentráčnický svět,

00:41:36 ze kterého záhy tuhne smích na rtech.Ş

00:41:42 Myslíš si to taky?

00:41:45 To mi sedí spíš na "PlaytimeŞ než na "Mého strýčkaŞ.

00:41:50 Z "Mého strýčkaŞ na mě takový pocit vůbec nedýchá.

00:41:54 Já cítím protiklad,

00:41:56 kontrast mezi příjemnou čtvrtí dob dětství

00:41:59 a světem bohatých. Vidím tyhle dva světy,

00:42:02 dvě estetiky, kde jedna má snahu zesměšnit tu druhou.

00:42:08 Je to každopádně reflexe obratu, který nastal v padesátých letech.

00:42:13 Já padesátá léta zažil na vlastní kůži,

00:42:17 narodil jsem se na malé vesnici,

00:42:19 pamatuju na ten obrovský útěk z venkova.

00:42:23 A tam nastal předěl.

00:42:24 Z deseti stejně starých kluků osm odešlo pryč,

00:42:28 nedokázali už žít na vesnici, stejně jako já.

00:42:31 To nepřicházelo v úvahu. Došlo k zpřetrhání pout.

00:42:35 Je to zpřetrhání pout s někdejším pořádkem ve světě,

00:42:39 přeryv mezi starým a novým světem, tehdy se rodil a dnes v něm žijem.

00:42:45 Jsou to ztráty a nálezy: nepořádek, kouzlo zašlých časů,

00:42:49 a to, co možná získáme. Ovšem v uvozovkách.

00:42:53 Získáme vůbec něco?

00:42:55 Stojí za to kvůli tomu přijít o to předchozí?

00:42:58 Ano, takové otázky si klade tenhle film.

00:43:03 V tom období vznikají

00:43:05 nehroznější a nejošklivější stavby v dějinách architektury.

00:43:10 Pár metrů od místa, kde dnes točíme tenhle rozhovor,

00:43:14 bývala chudinská kolonie, kam jsem chodíval s matkou,

00:43:18 lidi se brodili po kolena v blátě.

00:43:20 To není vtip, bláto bylo na desítkách hektarů.

00:43:26 V poválečných letech bylo prioritou

00:43:29 postavit na nohy průmysl. A výsledek?

00:43:31 Čtyři a půl milionu Francouzů nemělo kde bydlet.

00:43:34 Lidé žili v polorozpadlých domech anebo v nouzových koloniích.

00:43:39 Až v zimě roku 1954 se rozhořela v médiích polemika.

00:43:44 Nastala překotná výstavba,

00:43:47 za rok bylo vybudováno na čtvrt milionů bytů.

00:43:50 Začala epocha sídlišť,

00:43:52 rozrůstajících se v polích kolem měst.

00:43:57 V době premiéry "Mého strýčkaŞ se rozpoutala debata,

00:44:00 respektive kritika v tisku, v médiích,

00:44:03 že prý si nelze dělat legraci z bydlení ve chvíli,

00:44:06 kdy se stává zásadním problémem společnosti.

00:44:16 Já bych řekl, že měli napsat pravý opak.

00:44:20 Kritizovat otázky bydlení je dobré východisko pro to,

00:44:25 abychom se vystříhali chyb.

00:44:28 Je to asi tak, jako kdyby někdo tvrdil,

00:44:31 že kritika architektury,

00:44:33 tedy negativní hodnocení architektury,

00:44:35 je nepřípustné pod záminkou, že se právě staví byty.

00:44:39 "Můj strýčekŞ je film,

00:44:41 který svědčí o obavě z tohohle předělu.

00:44:43 Víme, že vstupujeme do jiné epochy.

00:44:46 Film poukazuje na rizika nebo směšné věci,

00:44:49 které jsou uloženy v paměti architektury.

00:45:01 "Můj strýčekŞ získal v roce 1958 na festivalu v Cannes

00:45:05 Zvláštní cenu poroty

00:45:07 a rok nato v Hollywoodu Oscara za nejlepší cizojazyčný film.

00:45:13 Film slavil triumf a získal ceny po celém světě.

00:45:17 Anglická verze způsobila ve Spojených státech skandál.

00:45:21 V roce 1961 se Jacques Tati pustil do projektu "PlaytimeŞ.

00:45:26 Film jde do kin v roce 1967.

00:45:29 Jacques Tati jej považoval za svoje mistrovské dílo.

00:45:33 Byl to však naprostý finanční propadák.

00:45:35 Tati byl nucen prodat práva ke všem svým filmům.

00:45:38 Zemřel v chudobě v roce 1982.

00:45:41 Mohl bych se vrátit k tomu lehkému tónu filmu

00:45:44 "Jede, jede poštovský panáčekŞ. To je ta správná postava,

00:45:48 pošťáka z ministerstva pošt a telekomunikací,

00:45:52 a byl by další příběh:

00:45:55 Pošťák se žení, pošťák je mobilizován,

00:45:57 pošťák přepadává banku a já nevím co ještě.

00:46:00 Pochopitelně by to bylo snadné,

00:46:03 producent a vůbec všichni by byli spokojeni,

00:46:06 bylo by po finančním riziku.

00:46:08 Jenže člověk má pocit jako by se zakonzervoval.

00:46:11 Mám ohromnou radost z toho, že jsem mohl točit filmy.

00:46:15 Je to privilegium,

00:46:17 že jsem mohl vytvořit čtyři filmy, které jsem chtěl vytvořit.

00:46:21 Spousta lidí by si určitě přála natočit film

00:46:23 a zatím se jim nepodařilo udělat ani krátkometrážní filmeček.

00:46:28 Já jsem natočil čtyři filmy a mám je rád.

00:46:31 Ale tady můj příběh končí. Proč?

00:46:33 Já přece nikomu nebránil, aby točil.

00:46:35 Nevadí mi filmaři, kteří se na mě zlobí,

00:46:38 protože dělám to, co chci.

00:46:40 Sice dělám to, co chci, ale platím za to.

00:46:42 Tahle umělecká, tvůrčí svoboda se draze platí.

00:46:45 Jacques Tati prý zemřel jako chudý. A z toho jsem smutný.

00:46:53 Ve Francii mu říkali "ProrokŞ

00:46:57 a nakonec byl ve své zemi zapomenut.

00:47:00 -Znáte jeho dceru?
-Ano, znám ji.

00:47:03 Slyšel jsem, že přišel o všechny peníze

00:47:06 a tak nemohl natočit svůj poslední film.

00:47:11 A to je obrovská škoda, protože to byl veliký umělec.

00:47:20 Teď to říkají všichni,

00:47:23 ale když potřeboval, tak mu nikdo nepomohl a to je hrozné.

00:47:32 "PlaytimeŞ je dokončený, práce na něm byla dlouhá a těžká.

00:47:37 Asi bych nahnal strach vedoucímu produkce,

00:47:40 kdybych mu řekl,

00:47:42 poslyšte, příští pondělí musíme promyslet další film.

00:47:48 -Pane Tati...
-Musím si chvíli odpočinout.

00:47:51 Ano, odpočinete si, změníte prostředí.

00:47:55 Nevím... Vytrpěl jsem si svoje.

00:48:02 Byl hluboce raněn tím, že nemohl vykonávat svoje povolání.

00:48:07 Ale nakonec se kruh uzavřel.

00:48:09 Na konci své životní pouti se ocitl tam, kde byl na začátku.

00:48:14 Natočil dva filmy, dva poslední filmy na objednávku.

00:48:18 Ocitl se v situaci, jakou zažíval v době dospívání,

00:48:22 kdy se na něj dívali jako na ošklivé káčátko,

00:48:25 jako na chudáčka, který nic neznamená.

00:48:29 A myslím, že to bylo kruté.

00:48:34 A pak byl čím dál zasmušilejší, smutnější.

00:48:37 Bylo v něm hodně hořkosti

00:48:40 a ta se ještě prohloubila po komerčním neúspěchu "PlaytimuŞ.

00:48:45 Film přinesl řadu problémů... choroby, finanční pád, samotu.

00:48:51 Na sklonku života měl smutnou, propadlou tvář,

00:48:55 skoro nebyl k poznání.

00:48:58 Měl to v sobě od začátku, tuhle melancholickou...

00:49:02 -... strunu...
-... ten stín...

00:49:04 Bylo to něco, co možná zdědil po svých slovanských předcích,

00:49:09 jeho otec byl prý taky takový.

00:49:12 No a to je tak všechno, co se o něm dá říct.

00:49:16 Vyhnul bych se klišé,

00:49:18 že zvlášť velice dobří komikové jsou v soukromí smutní.

00:49:22 V případě Chaplina a mnoha dalších to neplatilo.

00:49:26 Ale na Tatiho to sedělo.

00:49:30 A pak velice vážně onemocněl, pochopitelně o tom pomlčel.

00:49:33 Telefonoval jsem mu a jeho žena mi říká:

00:49:36 "No víš, pan Tati...Ş Ona mu totiž říkala pan Tati...

00:49:40 "Víš, pan Tati odjel do Londýna, pracuje na filmu Zmatek.Ş

00:49:46 A přitom ležel v nemocnici kousek od domu.

00:49:50 A pak to spělo ke konci. Když přišla jeho poslední hodinka,

00:49:54 byla u něj Micheline a jeho dcera Sophie.

00:49:58 Bylo jasné, že umírá. Dal jim znamení.

00:50:03 Dal jim znamení, aby přišly blíž.

00:50:07 Říkaly si, že jim asi chce něco sdělit.

00:50:13 Svěřit se, rozloučit se.

00:50:17 Jenže on si je k sobě zavolal a povídá jim:

00:50:21 "Mám dojem, že sálová sestřička

00:50:24 má něco s tím černochem, co tu uklízíŞ.

00:50:30 A umřel.

00:50:33 Takže vlastně pracoval do posledního dechu.

00:51:03 Titulky: Marie Luzarová Česká televize 2009